Porod je za námi, miminko se má čile k světu. Prožíváte první skutečný společný měsíc a vytváří se mezi vámi pouto, které je zcela jiné než to, které jste měli během těhotenství.
Tentokrát by to měly být vaše „líbánky“ s novorozencem, že? Počítejte však s tím, že v prvních dnech a týdnech vás budou překvapovat nové a neznámé situace. Nestane se z vás hned zkušená maminka, a i když je rodičovství do značné míry přirozené a intuitivní, budete se s ním sžívat postupně.
Podpora okolí a první dny doma
Máte podporu rodiny nebo přátel? Pokud je vám nabídnuta, vděčne ji přijměte a nechte se hýčkat! Nebojte se požádat první blízké návštěvy, aby vám přinesly hrnec voňavé domácí polévky a ne dvacáté chrastítko a desátou rozkošnou vestičku.
Vysvětlete jim, že je sice hezké se dvě hodiny rozplývat nad spícím miminkem, ale pomohlo by vám, kdyby zaběhli pro nákup, pomohli vám s návštěvou lékařky nebo s pochůzkami po úřadech. Všechno je pro ně nové.
Váš malý zázrak už vnímá zvuky přímo, ne filtrovaně přes vaše bříško. Okolí je hlučné a příliš hlasité, světlo je ostré a teplota velmi nízká. Ačkoli se to nezdá, novorozenec velmi intenzivně prožívá svět „tady venku“ - se vším, co k němu patří.
Už samotný porod byl pro něj dost vyčerpávajícím zážitkem! Teď mu pravidelně kručí v bříšku, jak se rozbíhá trávení. Hlasy maminky a tatínka jsou mu povědomé, ale znějí také jinak - přece jen už je netlumí plodová voda.
Jasné světlo dráždí jeho očka a jeho nosánek musí zpracovávat spoustu cizích, neznámých pachů. Ptáte se, proč dítě zpočátku tolik spí? Hlavním důvodem je jeho ochrana: všechny nové dojmy se zpracovávají během spánku.
Většina novorozenců totiž první dva týdny života téměř úplně prospí. Miminka zpočátku spí v průměru 14 až 18 hodin denně, ale potřeba odpočinku je u každého novorozence jiná.
To potvrzuje i Andrea, maminka dvojčat, která se narodila měsíc před termínem a strávila nějaký čas v inkubátoru: „Aďka byla hodně vzhůru, intenzivně vnímala svět kolem sebe a zdálo se, že ji spánek dost otravuje. Maťka naopak spala téměř nepřetržitě - měla jsem obavy, jestli vůbec vnímá. Často jsem ji musela budit, aby se vůbec najedla.
V prvních týdnech po porodu je velmi důležité vytvořit si s dítětem silné pouto. „Bonding“ v překladu znamená vazba nebo připoutání. Jedná se o proces budování citového vztahu mezi maminkou a dítětem, který začíná fyzickým kontaktem, jakmile dítě přijde po porodu na svět.
Metoda „skin-to-skin“, tedy přiložení nahého dítěte k hrudníku rodiče, způsobuje, že se dítě lépe adaptuje na nové prostředí - méně pláče, reguluje svou tělesnou teplotu a hladinu cukru v krvi. Když je na matčině hrudi, podporuje se také laktace, tj. tvorba mateřského mléka, a stahování dělohy, které je velmi důležité pro brzké zotavení po porodu.
Koneckonců proto novorozené miminko tak krásně voní a vy neodoláte pohlazení jeho hebké kůže! Láskyplně ho k sobě přitulíte a něžně na ně mluvíte. Dnes se ve většině porodnic klade důraz na budování vazby mezi rodičkou a novorozencem.
Přiložili vám nahé dítě k hrudi sotva se narodilo? Nebylo to dechberoucí, když jste najednou viděla naživo uzlíček, který jste nosila pod srdcem? Ani žena, která musí podstoupit císařský řez, už nemusí přijít o ten tak důležitý první kontakt „kůže na kůži“.
A pokud se nepodaří přiložit dítě na kůži maminky hned po operaci, personál předá dítě šťastnému tatínkovi a i on může zažít stejně intenzivní radost z prvního blízkého doteku.
Bonding a první dny s novorozencem
Veronika nemá na svůj první porod dobré vzpomínky. „Bylo to těžké a nakonec mě museli uspat a syna jsem viděla až druhý den. Dívala jsem se na to zvláštní stvoření zabalené v peřince, které pro mě bylo velkou neznámou. Mateřský instinkt vůbec nefungoval. Tehdy se ještě nedělal rooming při císařském řezu, miminko jsem viděla, až když mi ho přinesli na kojení. Trvalo mi poměrně dlouho, snad měsíc, než jsem si k němu vybudovala nějaké pouto.“
Druhého syna porodila až po dvanácti letech, a to už byl rooming a bonding v našich porodnicích běžnou praxí. „Bylo to úplně jiné. Pokud je porod obtížný nebo dítě vyžaduje lékařský dohled, může být raná fáze bondingu narušena.
Některé maminky se zdráhají svěřit své novorozené dítě někomu jinému, nechtějí ho dát ani lékařům na vyšetření, dokonce ani rodinným příslušníkům.
Co podporuje budování pouta mezi rodičem a dítětem
- Styk s pokožkou: Přiložte si děťátko na odhalený hrudník nebo břicho. Přitulte si ho k sobě, kolébejte dítě v náručí, hlaďte ho.
- Oční kontakt: Udržujte ho zejména při krmení, přebalování, koupání a uspávání děťátka.
- Sluchový kontakt: Mluvte na dítě, zpívejte mu ukolébavky, říkejte mu říkanky.
- Kojte nebo krmte novorozence z láhve způsobem, který podporuje sblížení rodiče s dítětem.
- Vhodně a včas reagujte na potřeby, jako jsou hlad, žízeň, bolest bříška, únava, mokrá plena, chlad nebo teplo.
Zpočátku nebudete vždy schopna přesně rozlišit skutečnou příčinu neklidu nebo pláče. Cítíte se jako novopečený otec trochu nadbytečný? Nemusíte! S výjimkou kojení můžete maminku zastoupit v každé z činností kolem miminka.
Ukládání novorozence do postýlky, houpání, mazlení, přebalování, mytí, koupání a další péči můžete zvládnout i vy. Možná to od vás bude vyžadovat trochu více trpělivosti a jemnosti, ale odměna bude sladká. S miminkem se sblížíte stejně intenzivně jako váše partnerka při kojení.
První týdny a první měsíce: růstové tempo a výživa
Během prvních dvou měsíců by vaše dítě mělo v průměru přibírat 170 až 330 gramů týdně. Každé dítě má individuální a odlišné tempo vývoje. Poznámka: Miminko zpočátku vidí ostře jen na 20 až 25 centimetrů. Přesně taková je vzdálenost od vašeho obličeje, když se otočíte, abyste navázali oční kontakt se svým děťátkem.
Vnější podněty - hlasy, hudba, tváře - musí být trvalé, aby dítě mohlo podněty zpracovat a reagovat na ně. Vnější podněty mohou být vědomě blokovány, zejména během spánku. U novorozence se projevují vrozené reflexy, jako Hledací reflex, Sací reflex, Polykací reflex, Moorův reflex, Úchopový reflex.
V prvním měsíci si na zcela nové životní situace musí zvyknout nejen čerstvý novorozenec, ale také vy. Podporujte co nejvíce smysl dítěte pro rovnováhu a motorický vývoj a naučte ho vnímat různé smyslové podněty. V šátku nebo nosítku máte obě ruce současně volné a jste s dítětem v těsném fyzickém kontaktu.
Je důležité ho správně držet - buď v klubíčku v náručí, nebo vzpřímeně, zády k vaší hrudi. Při zvedání, koupání, přebalování nebo kojení a odříhávání budete dítě držet jinak. Téma výživy je pro rodiče obzvláště důležité. Jistě chcete svému děťátku nabídnout to nejlepší, ale zároveň se obáváte, zda mu tím neublížíte.
V dnešní době je výběr téměř neomezený. Základem je kojení, i když ne vždy je úspěšné. Následující body jsou důležité bez ohledu na to, zda své dítě kojíte, nebo krmíte z láhve:
- Krmte dítě vždy v těsném fyzickém kontaktu, pokud je to možné.
- Při krmení udržujte s dítětem oční kontakt, zejména v prvních měsících života.
- Najděte si vhodnou ergonomickou polohu, ve které se můžete pohodlně opřít, natáhnout nohy a dobře si podepřít ruce.
- Při kojení nebo krmení z láhve postupujte pomalu a uvolněně.
Obecně platí, že prospívající dítě vypije tolik, kolik skutečně potřebuje. Samozřejmě se střídají období, kdy pije více, s obdobími, kdy pije méně. To souvisí nejen s přírůstky hmotnosti a délky, ale také s mnoha dalšími faktory, jako jsou nemoc nebo změna prostředí.
Ve zkratce: S případnými dotazy ohledně kojení vám může pomoci dětský lékař, porodní asistentka nebo vyškolená laktační poradkyně. Dostane se vám kompetentní podpory od odborníků, což je velmi důležité, zejména na začátku. Zpočátku budete pravděpodobně nejčastěji kojit v poloze kolébky nebo madony. V této poloze sedíte s opřenými zády a dítě leží mírně vyvýšené v ohbí vaší paže. Hlavičku a záda dítěte podepřete předloktím a zadeček zafixujete prsty ruky.
Pro noční kojení ženy s oblibou používají polohu vleže na boku. Existuje několik poloh při kojení, záleží na vás, kterou si vyberete. Postupně jich můžete vyzkoušet víc. Někdy je nutné dítě po určitou dobu vedle kojení krmit i umělou výživou z láhve. Nejčastěji je to ze zdravotních důvodů, například když má matka zánět prsu nebo se dítě špatně přisává. Jednotlivé dávky mléka však mohou být velmi rozdílné.
Mnoho kojících matek se obává, že kojení kombinované s krmením z láhve povede ke ztrátě laktace a předčasnému odstavení dítěte. Nemusí tomu tak být. Poraďte se o tom se svým pediatrem, porodní asistentkou nebo laktační poradkyní. Není pochyb o tom, že mateřské mléko je to nejlepší, co můžete novorozenci a kojenci nabídnout. V ideálním případě byste měla kojit alespoň šest měsíců, ještě lépe, když budete kojit déle, v ideálním případě až do dvou let.
Pokud však kojit nemůžete nebo z různých důvodů nechcete, dítě dostane náhradní mléčnou výživu. Jestliže existuje předpoklad, že zdědilo po vás nebo jiných blízkých příbuzných alergii, nebo pokud se alergie vyskytuje ve vaší rodině, poraďte se o jeho stravě s pediatrem. Výrobci kojenecké výživy nabízejí širokou škálu kojeneckých mlék, která jsou určena pro děti s citlivým imunitním systémem, kojenecká mléka s různým stupněm hydrolyzovaných bílkovin, jež jsou šetrné k organismu vašeho dítěte.
Tip: Aby si dítě mohlo odříhnout, je třeba najít ideální polohu nebo se naučit jednoduchou techniku. Po kojení dejte dítě do vzpřímené polohy, aby se lépe uvolnil nahromaděný vzduch.
Jednou rukou podepřete zadeček a druhou přidržujte záda dítěte. V tomto úchopu si položte dítě na rameno tak, aby se jeho bříško dotýkalo vašeho hrudníku. Některým miminkům se uleví okamžitě, jiná budou potřebovat pomoc krouživými pohyby na zadečku nebo jemným poklepáváním. Dávky mléčné výživy závisí na věku a hmotnosti dítěte.
Druhý nebo třetí den po narození dítěte podstoupí novorozenecký screening. Jedná se o soubor vyšetření, jejichž cílem je co nejdříve odhalit případná vrozená a metabolická onemocnění. Vyšetření probíhají v nemocnici, kde se dítě narodilo. Dítě, které je novorozencem do 28. dne života a poté se stane kojencem, přechází po odchodu z porodnice do péče praktického lékaře pro děti a dorost - pediatra.
Dítě absolvuje do prvního roku života 9 bezplatných, ale povinných preventivních prohlídek, z toho nejméně 3 prohlídky v prvních 3 měsících života, 1 prohlídku ve věku 18 měsíců a 1 prohlídku každé 2 roky mezi 3. a 18. lety.
Screeningové testy mohou odhalit možný výskyt některých vrozených a metabolických onemocnění. U většiny z nich stačí kapka krve z paty dítěte. Co obnáší 1. Dětského lékaře vybírají rodiče již během těhotenství. První preventivní prohlídku provádí dětský lékař obvykle do dvou dnů po propuštění novorozence z porodnice.
Při prohlídce opět sestra dítě zváží a změří a lékařka ho vyšetří, zkontroluje hojení pupíčku, zhodnotí prospívání miminka. V PMV hodnotíme opět posturu miminka v poloze na zádech a na bříšku, schopnost necíleného (nesociálního) úsměvu (od 1.-2. týdne života), otáčení hlavičky na obě strany, schopnost otevírání pěstiček.
Pro miminko Vám předepíšeme vitamin D - preparát Vigantol, obvykle se dává 1 kapka denně přímo do úst dítěte po celé kojenecké období. POZOR NA RŮSTOVÉ SPURTY VE 3. A 6. TÝDNU A 3. A 6. MĚSÍCÍCH ŽIVOTA - jedná se o období, kdy miminko intenzivně roste (nebo období těsně před tím, než začne intenzivně růst), miminko se může jevit hladové, chce se častěji kojit, je plačtivé. Chybou je v takovém případě zavedení dokrmu.
Miminko je naopak potřeba přikládat ke kojení na vyžádání, navýšení tvorby mateřského mléka může několik dnů trvat, ale funguje na principu zpětné vazby - tedy čím větší je poptávka, tím větší je i nabídka. Vyšetření probíhá obdobně jako při předchozí prohlídce. Na prohlídku nám doneste výsledek z ortopedického vyšetření.
Pokud se rozhodnete pro očkování proti rotavirovým nákazám, je vhodná doba pro podání 1. V 6. týdnu miminko již reaguje na hlas maminky, cíleně se usmívá (na konci 1. měsíce) a umí krátce zafixovat pohledem obličej či hračku. Do 6 týdnů je stále fyziologická asymetrie (rotace hlavičky a úklon trupu do strany), ale v průběhu 2. měsíce již odeznívá.
V poloze na zádech již miminko musí být stabilní v tzv. poloze šermíře - na straně, kam kouká, má horní a dolní končetinu nataženou, pěstičku už má otevřenou, na druhé straně (u záhlaví) má horní a dolní končetinu pokrčenou. Díky tomu, že je na zádech stabilní, dokáže zafixovat pohled. V poloze na bříšku se už opírá o předloktí (lokty má pod rameny) a chvíli udrží hlavu zvednutou, zvládne ji přetočit na druhou stranu.
Zadeček už klesl k podložce a hlavička je výše než pánev. Pokud miminko v 6 týdnech nezafixuje pohled a nebo dělá šermíře pouze na jednu stranu déle než 2 týdny, je vhodná kontrola dětským fyzioterapeutem. V 9. týdnu života zveme miminko na návštěvu mimo preventivní prohlídku k zahájení očkování hexavakcínou - blíže viz sekce Očkování.
V případě zájmu rodičů je možné současně zahájit také očkování proti pneumokokovým nákazám (očkovací látka Vaxneuvance nebo Prevenar 20). Současně je zhodnocen průběh psychomotorického vývoje - ve 2. měsíci by již miminko mělo na zádech udržet stabilní symetrickou polohu, zkouší zvedat nožičky nad podložku, na bříšku se opírá o předloktí, uvolňuje postavení kyčlí, pokládá pánev na podložku a začíná natahovat dolní končetiny.
Od 2. měsíce začíná miminko objevovat své ruce a začíná si s nimi hrát, po hračkách ještě cíleně sáhnout nedokáže, má živou mimiku. V období 2 měsíců může Vaše miminko projevovat tzv. fyziologickou dystonii - dítě třepe nožičkama a ručičkama, čímž projevuje radost nebo touhu po hračce. Toto je normální součástí vývoje, pokud miminkem současně zvládá další dovednosti.
Tato preventivní prohlídka probíhá podobně jako předchozí. Pokud nebylo dosud zahájeno očkování, zahajuje se při této prohlídce. Pokud bylo očkování hexavakcínou a ev. očkování proti pneumokokům zahájeno v 9. 3. měsíc je důležitý milník ve vývoji miminka - miminko se již směje nahlas, brouká, dokáže na delší dobu zafixovat pohled a sledovat očima pohybující se předmět, chytá si obě ruce a dává si je do pusinky.
V tuto dobu už musí miminko zaujímat zcela symetrickou polohu bez rotace hlavičky a úklonu trupu, pohyby už nejsou holokinetické, je schopno izolovaného pohybu - tzn. při otočení hlavy se již neprohýbá trup. V poloze na zádech zvedá nožky na podložku do 90 stupňů, je stabilní a nepřepadává. Zvládá si hrát s ručkama před tělem (souhra ruka-ruka), sledovat je očima (souhra oko-ruka) a zároveň držet nožky nad podložkou.
V poloze na bříšku miminko pase koníčky (tzv. první vzpřímení), je schopno vysunout horní končetiny před sebe, opírá se o celé předloktí a drží hlavičku vzpřímenou. Hlavičku otáčí na obě strany, kope si nožičkami, je stabilní a nepřepadává. Součástí prohlídky je další dávka očkování hexavakcínou, ev. vakcínou proti pneumokokům.
Pokud bylo miminko očkováno proti meningokokovi B, naplánujeme za 2 týdny návštěvu k podání druhé dávky vakcíny Bexsero. Při této prohlídce lékař kromě obvyklých vyšetření (kontrola hmotnosti, měření délky, hlavičky, velké fontanely, poslouchání srdce, prohmatání bříška, kontrola genitálu a uložení varlat u chlapců, posouzení motorického vývoje) posoudí, zda dítě reaguje na zvuk a sleduje zrakem.
V této době by miminko již nemělo šilhat (maximálně do 6). Podáme Vám první informace o možnosti zavádění nemléčných příkrmů do stravy dítěte. U dětí, které jsou krmeny umělým mlékem, je doporučeno zahájit zavádění nemléčných příkrmů mezi 4.-6. měsícem. U dětí kojených je doporučováno plné kojení do 6 měsíců věku.
Ve 4. a 5. měsíci se miminko učí nové dovednosti: pást koníčky, uchopovat předměty, otáčet ze zad na bok a pivotovat. V 6 měsících začíná být aktivní, pozor na pády z výšky! Miminko je živé, žvatlá, rozčiluje se, když něco chce. V 6 měsících se vrací otázka o překážkách a vývoji motoriky.
V 9. až 12. měsíci pokračuje vývoj řeči, samostatných kroků a stability. Kojenec ve 12 měsících umí kvalitně lézt po 4, volně sedět s nožkami nataženými před sebou, staví se sám u nábytku a obchází nábytek. Některé děti již zkouší první samostatné krůčky, průměrný věk začátku chůze je 14 měsíců.
Vitamin D doporučujeme podávat během podzimu a zimy ještě ve druhém roce života. Součástí prohlídky je 3. dávka očkování hexavakcínou (mezi 11.-13. měsícem) a ev. 3. dávka očkování proti pneumokokům. Naplánujeme také další očkování - za 2 týdny ev. 3. dávka očkování proti meningokokovi B (Bexsero) a očkování proti meningokokům skupiny A, C, W a Y (Nimenrix nebo MenQuadfi), následně očkování vakcínou MMR mezi 13.-18. měsícem věku.
Kojenec ve 12 měsících věku umí dobře lézt po 4, sedět s nohami nataženými před sebou, dobře se držet u nábytku, má klidné chování a vyvíjí se podle tabulky milníků. Některé děti již zkouší první samostatné krůčky, průměrný věk začátku chůze se uvádí kolem 14 měsíců. Věříme, že společně s Vámi můžeme zajistit zdravý a šťastný začátek života Vašeho dítěte.
Aby byl zajištěn co největší komfort pro naše pacienty a jejich rodiče, pečlivě plánujeme ordinační hodiny tak, aby se zdravé děti nestýkaly s nemocnými ve stejný čas.
