V České republice přibývá párů, které mají problémy s plodností. Odbornou pomoc dnes musí vyhledat každý šestý a toto číslo v budoucnu patrně ještě vzroste. Je o tom přesvědčen i zakladatel asistované reprodukce v České republice Ladislav Pilka. První dítě ze zkumavky, které se jeho týmu podařilo přivést na svět, se narodilo před třiceti lety. „Cítila jsem se skvěle, na léčbu jsme se vždycky těšila a v květnu 2009 se nám narodila naše první dcera.“ Nejen její život se Ladislavu Pilkovi doslova podařilo změnit tím, že před léty v České republice založil a začal rozvíjet obor asistované reprodukce.
Počátky v socialistickém Československu a první kroky
První kroky v socialistickém Československu přitom byly těžké. V zájmu vědy se musel dopouštět dokonce i podvodů. „Ty sportovce oni zase tak moc nekontrolovali. Čili když ji vyjelo čtrnáct a čtrnáct se jich vrátilo, tak nic nekontrolovali.“
A když jsme dojeli do Rakouska, tak jsme je opustili a nikdo to moc nekomentoval. Dnes je asistovaná reprodukce zcela běžnou záležitostí. Jen v Brně funguje sedm center. „To, co měl pan profesor před třiceti lety, to se vůbec nedá srovnat, tam se všechno dělalo na koleně. Výživné roztoky, ve kterých se embrya kultivují, se strašně zlepšily a blíží se to lidskému tělu.“
Umělé oplodnění je levnější. V Česku přibývá neplodných manželských párů. Oldham/Praha - Angličanka Louise Brownová se narodila 25. července 1978 jako první člověk na světě, který byl počat mimo tělo matky. O její narození se zasloužili embryolog Robert Edwards s gynekologem Patrickem Steptoem. Použili dnes již klasickou metodu in vitro, tedy mimotělní oplodnění vajíčka. Zásadní pravidla pro přirozené a umělé početí jsou stejná, mění se způsob a místo vlastního oplodnění.
Louise Brownová a mezinárodní kontext
Matka Louise Brownové nemohla otěhotnět kvůli neprůchodným vejcovodům. Lékaři jí odebrali vajíčko, v živném roztoku ho smísili se spermiemi jejího manžela a vzniklé embryo poté vložili do matčiny dělohy. Louise Brownová přišla na svět císařským řezem a vážila 2,61 kilogramu. O čtyři roky později se narodila stejným způsobem její setra Natalie. Obě ženy jsou již matkami, čímž rozptýlily obavy lékařů, že děti ze zkumavky se při snažení o vlastní potomky neobejdou bez pomoci lékařů.
Embryolog Robert Edward se více než dvě desítky let zabýval modely umělého oplodnění na zvířatech. Na umělém oplodnění pracovaly i týmy lékařů ve Francii a Austrálii. V roce 1982 se podařilo dosáhnout prvního porodu dítěte ze zkumavky ve střední a východní Evropě v brněnské nemocnici.
Postup a technické změny
Základní principy umělého oplodnění jsou stejné jako před třiceti lety, ale dílčí techniky se zcela změnily. Vajíčka se ženám původně odebírala během otevřené operace, následovala etapa, kdy se využívala laparoskopie, dnes se používá transpoševní odběr pomocí ultrazvukem řízené sondy. Vajíčko a spermie se spojí v živném roztoku. Na počátku si roztoky vyvíjela každá embryologická laboratoř sama, nyní jsou to profesionální průmyslové přípravky, které se využívají na celém světě. Roztok obsahuje minerály, vitamíny a další zdroje energie.
„Kritiků vůči umělému oplodnění bylo hodně. K největším obavám patřil nárůst vrozených genetických vad nebo narušení plodnosti takto narozených dětí. Tyto obavy se naštěstí nepotvrdily,“ řekl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.
Globální a české rozdíly a současnost
Neexistují jednotná pravidla. Po celém světě díky umělému oplodnění přišlo na svět více než 3,5 milionu dětí. Zákrok většinou podstupují ženy ve věku 30 až 39 let. Nejvyšší počet umělých oplodnění se provádí v Evropě, následují Spojené státy. Některé země povolují postupy, které jsou jinde nelegální. V Itálii například není možné zmrazit embryo. Podstatné rozdíly jsou také v maximálním počtu embryí, která mohou lékaři přenést do ženy lůna.
Po třiceti letech řeší odborníci na umělé oplodnění nový problém „reprodukční turistiky“, která ohrožuje matky i děti. Levné letenky, otevřené hranice a rychlý vývoj lékařské péče umožnily neplodným párům hledat nitroděložní oplodnění v zemích, kde je procedura levnější. Páry tak riskují na klinikách s neodpovídající úrovní a mohou netušit původ darovaného vajíčka.
Brněnské kořeny, první pokusy a vývoj do současnosti
První miminko, kterému pomohla asistovaná reprodukce, se narodilo před 43 lety v Brně. Právě u této události byl i Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., dnes vědecký pracovník na naší klinice, v brněnské Repromedě. Začátky asistované reprodukce v Česku byly náročné a často se pracovalo s minimálním vybavením. V 70. letech byla diagnostika a léčba poruch plodnosti celosvětově v plenkách, neprůchodnost vejcovodů byla častou příčinou neplodnosti.
Spoluzakladatelé brněnského týmu, včetně Ladislava Pilky a dalších, bohatě vzpomínají na počátky: „V Československu tehdy nebyl dostupný žádný materiál. Speciální stříkačky jsem sehnal na Slovensku ve Staré Turé a naše sestřičky je musely dopilovat, abychom dosáhli potřebné špičatosti.“
GIFT a budoucnost
Mimochodem - Pilkova metoda GIFT (Gamete Intrafallopian Transfer), kdy je spermie a vajíčko vloženo do vejcovodu, se dodnes používá u párů s etickými rozpaky k podstoupení jiných metod. Rozdíl mezi IVF a GIFT spočívá v tom, že u IVF dochází k oplození mimo organismus, zatímco u GIFT probíhá oplodnění v přirozeném prostředí vejcovodu a následný krátký vývoj probíhá přímo v těle matky.
Dnešní úroveň IVF je značně pokročilá a česká centra patří ke světové špičce. Budoucnost asistenční reprodukce podle odborníků slibuje zlepšení diagnostiky poruch spermií a oocytů, vývoj léčiv pro hormonální stimulaci, bezpečnost odběru a zlepšení kultivačních médií, stejně jako zdokonalování vitrifikace oocytů a embryí.

Zlatý chrám v Amritsaru
Shrnutí historických milníků
První dítě ze zkumavky na svět přišlo v roce 1978 ve Velké Británii (Louise Brownová). První československé dítě ze zkumavky se narodilo v Brně v listopadu 1982. V roce 1984 přišlo první dítě v Československu počaté klasickou IVF metodou a v lednu 1988 první dvojčata. Brněnský tým vyvinul základy pro další vývoj a rozšíření asistenční reprodukce v Česku i v celé střední a východní Evropě.
| Rok | Milník | Místo |
|---|---|---|
| 1978 | První dítě ze zkumavky | Velká Británie |
| 1982 | První československé dítě ze zkumavky | Brno |
| 1984 | První dítě počaté klasickou IVF | Československo |
| 1988 | První dvojčata vzniklá IVF | Československo |