Kojení je nejvhodnější způsob výživy novorozenců. Každá maminka se ale strachuje, aby svému dítěti nezpůsobila potíže. V různých kulturách se kojícím matkám nedoporučují různé potraviny, málokdy mají tyto rady racionální základ. Není ale vědecky podložen žádný mechanizmus toho, že by nadýmavé látky mohly proniknout do mateřského mléka a trápit dítě. Jídlo, které kojící matka sní, prochází jejím trávícím traktem, kde se rozloží na jednoduché živiny a ty následně krví putují tam, kde je jich potřeba. Část živin z krve se dostane až do prsu (alveol), kde dochází k tvorbě mateřského mléka. Nestravitelné složky potravy, zejména různé cukry (oligosacharidy) nebo cukerné alkoholy, putují dále do tlustého střeva, kde si na něm pochutnají bakterie - mikrobiota. Ty je v procesu fermentace spořádají až na odpadní produkt - plyn.
Obecné doporučení je nevyhýbat se žádným potravinám, na které je matka zvyklá. Vynechání některé z potravin má opodstatnění pouze v případě vysledování negativní reakce dítěte. Málokdy to však lze určit po jednorázovém požití. Děti se, zvláště v prvních měsících, velmi rychle vyvíjejí, a i jejich trávicí systém se postupně přizpůsobuje okolnímu světu. Tudíž „bolesti bříška“ mohou mít celou řadu dalších příčin, v drtivé většině případů nesouvisejících se stravou matky.
Ženy by v průběhu kojení měly dodržovat pravidla zdravé a vyvážené stravy, přijímat dostatečné množství makro- i mikroživin. V případě pochybností o jídelníčku nebo jiných omezení je vhodné navštívit odborníky. Nedostatek mikroživin lze řešit doplňky stravy. Strava obsahující výrazné pikantní chutě, jako je česnek nebo chilli, může změnit chuť mateřského mléka. Co se týče alergenů, může se objevit reakce na bílkovinu kravského mléka, vejce nebo citrusy. V takovém případě je potřeba potravinu vynechat a pozorovat reakci. Preventivní vyřazení není vhodné, jelikož může narušit vyváženost stravy matky.

Rizikové potraviny, jako např. tatarák či syrové ryby, představují nebezpečí spíše pro matku než pro kojence. Co se týče konzumace kávy, kofein se v malém množství dostává do mléka. Přijatelně malé množství kofeinu do 200 mg (2-3 šálky) denně by dítěti neměly uškodit, pokud není pozorován vyšší neklid či podrážděnost. Kojící matka by se měla vyvarovat konzumaci alkoholu, anebo by minimálně 2 hodiny po konzumaci malého množství neměla kojit.
Při „standardní“ stravě se složení mléka téměř neliší a tělo je vždy schopno vyprodukovat dostatečně kvalitní mléko bez ohledu na okolnosti. Každá matka i každé dítě jsou individuality. Není potřeba se dopředu obávat. Mám stejné zkušenosti jako mnoho maminek: bolest bříška, změny chuti mléka a postupné zlepšení po úpravě jídelníčku, poznámky o dávkování mléčných výrobků a podobně.
Ve věku 4-6 měsíců je období vhodné k zavedení potravin, včetně mléčných výrobků, a mluvíme o tzv. oknu imunologické tolerance. V ideálním případě je dítě plně kojeno do 6 měsíců, pak lze ochutnat potenciálně alergizující potraviny, přičemž kojení mateřským mlékem nadále moduluje imunitní odpověď. Mateřské mléko plní nadále důležitou úlohu a kraví mléko či jiné savčí mléko nelze nahradit. Neupravené kravské mléko pro děti do tří let není vhodné, i když neznamená, že by ho dítě nemohlo ochutnat. Kravské mléko obsahuje více sodíku a bílkovin, což zatěžuje ledviny.
V mateřském mléce je více dobře stravitelné syrovátky na úkor kaseinu. Dítěti můžeme v okně imunologické tolerance občas dopřát pár loků kravského mléka - množství je malé a slouží k rozpoznání nové bílkoviny. Dále jsou tu mléka kojenecká, která jsou přizpůsobená věku dítěte a mohou mateřské mléko nahradit v případě, že dítě nemůže být kojeno nebo na něm dostatečně neprospívá. Mohou být využívána i při odstavení, kdy lze jedno kojení nahradit mléčnou porcí.
Před ukončením prvního roku může dítě ochutnat jogurt, ideálně polotučný bílý, a také tvaroh nebo žervé, ale s ohledem na vysoký obsah bílkovin je vhodné jen ochutnávat. Minimálně do dvou let nejsou vhodné tvrdé či tavené sýry, plísňové sýry a obecně sýry s vysokým obsahem soli. Ve druhém roce se jídelníček dále zpestřuje - mozzarela, Cottage, Lučina a další mohou být podávány jako součást stravy. Děti staršího věku mohou mít i vodné sýry, které bývají méně slané. Tavené a tvrdé sýry nadále nejsou vhodné.
Rozebíráme alergii na bílkovinu kravského mléka, která je nejčastější potravinovou alergií u dětí do tří let. Podezření často vzniká ještě v období plného kojení. Po zjištění alergie a převedení na bezmléčnou dietu se vyřadí mléko a výrobky z něj u kojící matky i dítěte. Již existují kojenecká mléka a kaše určené pro bezmléčnou dietu. Není vhodné nahrazovat kravské mléko kozím, ovčím ani jiným mlékem, protože existuje zkřížená reaktivita. Rostlinná mléka (sojová, kokosová, mandlová, rýžová) situaci neřeší a nepokrývají nutriční požadavky této věkové kategorie. Alergie na kravskou bílkovinu bývá často zaměňována za laktózovou intoleranci, která u malých dětí bývá spíše dočasný stav.
Z uvedeného vyplývá, že zařazení zeleniny a mléčných výrobků do jídelníčku malých dětí není žádná věda. Jogurtové a tvarohové pochoutky mohou obohatit jídelníček, ačkoli je dobré se vyhýbat nízkotučným a odtučněným variantám. Omezený přívod cholesterolu by mohl vést k jeho zvýšené vlastní tvorbě, ale děti by neměly dostávat nadměrně tučné výrobky. Stejně tak je vhodné sledovat rozmanitost jídelníčku, aby nehrál prim hlavně mléko a mléčné výrobky.

Co se týče dalšího vývoje: okolo zavádění kravského mléka do jídelníčku existuje mnoho nejasností. Obecně se doporučuje, aby děti do 1 roku nepily běžné kravské mléko. První čtyři měsíce by mělo být dítě výhradně kojeno, případně nahrazeno umělým mlékem určeným nejmenším dětem. Pokud rodiče preferují umělé mléko, mohou pokračovat s mléčnými formulemi s vitamíny, železem a bílkovinami. Po třetím roce mohou rodiče zařazovat nízkotučné výrobky, vápník je v nich stejně, avšak není vhodné zahušťovat je škroby ani doslazovat. Dítě by nemělo pít litr mléka denně - mléko by mělo být doplňkem, nikoli hlavní složkou stravy, a mělo by být doprovázeno pitím vody. Důležité je, že dítě ve věku kolem roku může ochutnat jogurt a tvrdý sýr, ale nadále by nemělo být mléko hlavní potravinou.
Ve své praxi se často objevuje názor, že mléko s vysokým obsahem bílkovin a solí zatěžuje vyvíjející se ledviny. Na druhou stranu, mléčné výrobky jsou důležité pro výživu a kostru. Důraz je na vyvažování všech živin a na individuální potřeby dítěte. Kromě toho je doporučeno, aby rodiče sledovali doporučení a konzultovali otázky s pediatry či laktačními poradci a aby si ověřovali možnosti zdravotních pojišťoven v regionech, které mohou hradit některé služby.
Jak ženské tělo produkuje mléko?
Souhrnné doporučení pro kojící matky a malé děti
- Žádné drastické diety - vyvážená strava podle potřeby těla a energie.
- Měření a včasná reakce na možné reakce dítěte na alergeniclití potravin.
- Bezpečné zvládnutí kofeinu do 200 mg denně a vyhýbání se alkoholu během kojení.
- Vhodná integrace mléčných výrobků: jogurt, tvaroh, sýry podle věku; vyhnout se tvrdým a taveným sýrům do dvou let.
- Okno imunologické tolerance mezi 4. a 6. měsícem pro zavedení potravin včetně lepku s kojením.
- Doplňky mikroživin podle potřeby a konzultace s odborníky při pochybnostech o jídelníčku.
Text vychází z multidisciplinárních doporučení a zkušeností, které ukazují, že mateřské mléko zůstává nejdůležitější součástí výživy kojenců a že správně vyvážená strava matky spolu s věkově vhodnými mléčnými výrobky podporuje zdravý vývoj dítěte. Nikdy však nelze redukovat potřebu pestré stravy jen na mléčné výrobky, a proto hraje roli i rodinná strava a jemné ochutnávání nových potravin v průběhu vývoje dítěte.