Počet párů, které se v Česku při snaze o početí vytouženého potomka obrací na možnosti asistované reprodukce, v poslední dekádě výrazně narůstá. V průměru u nás díky ní přijde každým rokem na svět přibližně pět procent narozených.
Proces asistované reprodukce
Pokud se pár rozhodne navštívit reprodukční kliniku, nemusí automaticky řešení problému vždy vyústit až v samotné umělé oplodnění. Na každou dvojici čeká nejdříve vstupní konzultace, při které se specialistou probere rodinná i osobní anamnéza. Následuje základní vyšetření ženy i vyšetření muže. U muže se typicky stanovuje spermiogram z ejakulátu. Ženě se provede ultrazvukové vyšetření malé pánve a odběr krve pro zjištění hladiny hormonů.
Pokud testy u páru odhalí závažnou reprodukční poruchu, kterou nelze překlenout přirozenou cestou, nezbývá než přistoupit k umělému oplodnění. Celý cyklus začíná hormonální stimulací vaječníků, která je nutná pro dozrání většího počtu vajíček. Začíná se s ní zpravidla druhý až třetí den menstruačního cyklu a proces trvá obvykle 10 až 12 dnů.
V některých případech, jako je například v klinice Repromeda, se využívá i tzv. random start, neboli zahájení stimulace bez ohledu na menstruační cyklus. Tato metoda byla původně aplikována především u žen, pro které by čekání bylo přitěžující, například z důvodu onkologické léčby.
Zralá vajíčka jsou následně odebrána v celkové anestezii a v ten samý den laboratorně oplodněna za pomoci mikromanipulační techniky. Vzniklá embrya jsou následně zamražena. V této fázi se také mohou provést jejich preimplantační genetická vyšetření.
Průběh a délka léčby neplodnosti se pochopitelně liší případ od případu a někdy se bohužel jedná o náročný a zdlouhavý proces. Díky využití stále modernějších metod se však rychlost i úspěšnost asistované reprodukce neustále zvyšuje. Pro úspěch a rychlý průběh umělého oplodnění jsou však důležité i faktory související s psychikou.
Centra asistované reprodukce v ČR
Ostravská klinika reprodukční medicíny REPROFIT byla založena v roce 2017 jako sesterská pobočka kliniky REPROFIT v Brně, působící v oboru asistované reprodukce již od roku 2006. V těchto centrech se klade důraz na individuální a komplexní péči zahrnující gynekologické, imunologické a genetické vyšetření dle potřeb každého pacienta. Cílem je odhalit příčinu neplodnosti a nabídnout co nejúčinnější řešení s ohledem na to, že čas je při léčbě neplodného páru klíčem k úspěchu.
Díky dostatečné kapacitě klinik a rozsáhlé databázi dárců není nutné čekat na zahájení léčby. Zkušený lékařský tým, špičkové vybavení a nejmodernější metody dosahují nadprůměrné úspěšnosti léčby neplodnosti. Pacienti mají svého lékaře a osobního koordinátora, který je provází celou léčbou. Lékař odhaluje příčinu neplodnosti, připravuje léčebný plán na míru a dohlíží nad celou léčbou.
Společnost Reprofit International klade velký důraz na výzkum a vývoj (R&D), jehož posláním je přenos nejnovějších vědeckých poznatků do klinické praxe. Toto oddělení zajišťuje také vysoké standardy ve vzdělávání, školení a profesním rozvoji.
Karslbad Fertility - klinika umělého oplodnění
Výzkum a vývoj v asistované reprodukci
V čele R&D oddělení stojí odborníci s rozsáhlými zkušenostmi z výzkumu v oboru reprodukční medicíny. Dr. Zuzana Holubcová například získala titul PhD za práci na výzkumu genetické nestability lidských embryonálních kmenových buněk. Její výzkumná práce, která objasnila příčiny genetických poruch lidských vajíček, byla publikována v předních vědeckých časopisech. Tato aktivita umožňuje udržovat přehled o moderních postupech a technologiích, často ve spolupráci s mezinárodními institucemi.
Národní registr asistované reprodukce (NRAR)
Účelem registru je evidence všech žen, u kterých byla zahájena ovariální stimulace nebo monitorování za účelem léčby sterility metodou mimotělního oplodnění (IVF) nebo příbuznými technikami. Sledování IVF cyklů zajišťuje nezbytné informace o způsobu, průběhu, výsledcích a případných komplikacích pro potřeby odborných zdravotnických pracovníků, Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven i pro mezinárodní vykazování údajů.
Získané informace umožňují hodnocení léčebných postupů a jsou využívány pro řízení a zkvalitňování péče o neplodné páry a pro realizaci státní politiky v oblasti asistované reprodukce a léčby sterility.
Od roku 2007 je NRAR provozován jako webová aplikace s centrální databází. Změny v datové struktuře registru jsou spíše drobnějšího charakteru, například je nově věnován samostatný oddíl preimplantačnímu genetickému testování.
Vzdělávání v asistované reprodukci
Další termín akreditovaného kvalifikačního kurzu je plánován na rok 2027. Tento kurz je určen pro absolventy magisterského studijního oboru přírodovědného zaměření, kteří chtějí získat odbornou způsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků.
Vstupním požadavkem je absolvování magisterského studijního oboru přírodovědného zaměření. Kapacita kurzu je stanovena na maximálně 20 účastníků. Výuka bude probíhat v září 2025 a bude zahrnovat celkem 110 hodin teoretické výuky a 100 hodin praxe v embryologické a andrologické laboratoři.
Přírodovědecká fakulta UK vyslyšela zájem svých magisterských absolventů a nabízí jim akreditovaný kvalifikační kurz (AKK) určený pro budoucí embryology v IVF centrech: Laboratorní techniky v asistované reprodukci. Tento kurz, jehož kapacita je dvacet studentů, je vysoce ceněn pro svou praktickou zaměřenost a propojení s reálným prostředím IVF center.
Zhruba třetina absolventů studijního programu Reprodukční a vývojová biologie na Přírodovědecké fakultě UK má zájem o práci v centrech asistované reprodukce. Studenti dnes kladou velký důraz na uplatnění na trhu práce.
Kurz získal akreditaci u Ministerstva zdravotnictví a je považován za významnou konkurenci pro jiné vzdělávací instituce, jako je Institut postgraduálního vzdělávání (IPVZ). Garantkou kurzu je doktorka Renata Hüttelová z centra IVF CUBE.
Účastníci kurzu musí zvládnout v prvé řadě teorii a prokázat magisterským titulem z přírodovědného či přírodovědně-lékařském oboru. Pro absolventy Karlovy univerzity je zájem na trhu práce vysoký, často skvěle pracují na diplomových pracích a jejich závěrečné zkoušky bývají excelentní.
Genetická vyšetření a prevence
Centra asistované reprodukce se zaměřují i na péči o onkologicky nemocné pacienty, provádí kryokonzervaci a uchování spermatu, vajíček nebo vaječníkové tkáně. Cílem je předejít narození dítěte s genetickým onemocněním a zvýšit šanci na zdravé těhotenství.
Podle osobní a rodinné anamnézy doporučí lékaři provedení genetického vyšetření, od základního až po tzv. genetickou kompatibilitu páru.
Psychologická podpora v léčbě neplodnosti
Diagnóza sterility znamená pro většinu partnerů permanentní psychický tlak. V případech, kdy partneři s narozením vlastních dětí přirozeně počítali, ale k naplánovanému otěhotnění delší dobu nedochází, problém nezřídka vystoupí dramaticky do popředí a vznikne stresová situace, která se často následně rozvine v krizi.
Moderní centra asistované reprodukce považují potřebu specializované péče i v oblasti psychiky za aktuální a zahrnují do svých léčebných postupů i poradenské a psychoterapeutické intervence. Přestože si podporu psychologa přeje jen asi třetina dotázaných párů, je tato péče považována za vynikající podporu společného cíle.
Psychologická péče vychází z aktuálních světových trendů a je založena na aktivním zájmu o psychosociální a zejména emoční potřeby klientů. Cílem je podpora a pomoc v průběhu léčby, které ve svém důsledku ovlivňují nejen psychický, ale i celkový zdravotní stav klientů, a to ve smyslu zlepšení jak osobního, tak i partnerského životního uspokojení.
Dárcovský program: Vajíčka i spermie
Ne každý má to štěstí, že mu bylo dáno zplodit potomka zcela přirozenou cestou. Čím dál větší část populace dnes trpí neplodností.
Darování vajíček
Situací, které dovedou ženu k přijetí darovaných oocytů (vajíček), je celá řada. Příčinou ženské neplodnosti bývá například vrozená vývojová vada, genetická vada, úraz, chronické onemocnění nebo zásah lékařů z důvodu onkologického onemocnění.
Vyšetření dárkyň reprodukčních buněk je povinné ze zákona. Dárkyní může být zdravá žena od osmnácti do třiceti pěti let s normálními výsledky genetického a sérologického vyšetření. Vyšetřují se protilátky proti HBV, HCV, HIV1 a HIV2 a syfilidě. Negativní testy na sexuálně přenosné nemoci musí potenciální dárkyně vykazovat opakovaně.
Dárkyně musí být pojištěna v ČR, její vzhled a inteligence by neměly v negativním směru vybočovat z populační normy a není vhodná ani výrazná nadváha - doporučuje se BMI do 29. Preferovány jsou ženy od jednadvaceti do třiceti tří let a je výhodou, pokud mají alespoň jedno zdravé dítě.
Každá žena, která se rozhodne darovat vajíčka, musí podstoupit genetické vyšetření k vyloučení přenosu genetických onemocnění. Dále absolvuje gynekologické vyšetření, vyšetření krve na pohlavně přenosné infekce a vyšetření moči.
Pokud všechna vyšetření dopadnou negativně, je zájemkyně o darování schválena jako vhodná dárkyně a podstupuje hormonální stimulaci k podpoře růstu vajíček. Hormonální stimulaci řídí gynekolog a účinnost je kontrolována pomocí ultrazvuku. Injekční aplikace hormonů trvá asi 10 až 12 dní. Odběr vajíček probíhá v krátkodobé celkové narkóze pod ultrazvukovou kontrolou.
Rizika spojená s darováním vajíček existují, ale nejsou velká. Jedná se zejména o hyperstimulační syndrom, poranění při odběru nebo následný zánět. Dárkyně jsou v průběhu darování i po něm pečlivě kontrolovány lékařem.
Ženy, které uvažují o darování vajíček, se obávají negativních účinků hormonální stimulace. Tyto obavy jsou však většinou neopodstatněné, jelikož krátkodobé zvýšení hladin estrogenů během stimulace nevede k přírůstku váhy ani nezpůsobuje zvýšené riziko rakoviny prsu či dělohy.
Dárkyním náleží tzv. finanční kompenzace jako náhrada ušlého zisku a účelně vynaložených nákladů. Výběr dárkyně pro konkrétní pár provádíme na základě dotazníku, s cílem co nejvyšší shody v krevní skupině, Rh faktoru a fenotypických parametrech (barva očí, barva vlasů, výška, váha).
Darování vajíček je náročnější než darování spermií, proto je dárkyň vajíček poměrně málo. Jejich spolupráce si velmi vážíme.
Darování spermií
Častou příčinou neplodnosti mnoha dnešních párů bývá špatná kvalita spermií partnera. Krajní problém představují případy, kdy partner nemá žádné spermie schopné oplodnit vajíčko. Takový neplodný pár je pak odkázán na použití spermií od anonymního dárce.
Dárce musí splňovat věk 18 až 40 let (preferováno do 39 let) a mít dosažené minimálně středoškolské vzdělání a být v dobrém zdravotním stavu. Po vyhovujících výsledcích spermiogramu podstoupí budoucí dárce genetickou konzultaci a následně urologická a specifická genetická vyšetření.
Při každé kryokonzervaci spermií se vyšetřuje moč a krev na pohlavně přenosné choroby. Po 180 dnech od poslední kryokonzervace proběhne závěrečné vyšetření sexuálně přenosných infekcí. Darování je oboustranně anonymní, dobrovolné a bezplatné.
Financování léčby a legislativa
Zdravotní péče poskytnutá v souvislosti s umělým oplodněním je hrazena z veřejného zdravotního pojištění ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let. Pojišťovna péči proplácí nejvíce třikrát za život.
Intrauterinní inseminace (IUI), prováděná při průchodných vejcíchovodech, je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění s frekvenčním omezením 6x za život pacientky.
Z prostředků veřejného zdravotního pojištění jsou plně hrazeny ultrazvuková a krevní vyšetření, odběr oocytů v celkové anestezii a embryotransfer po dvoudenní kultivaci embrya.
Kryokonzervace reprodukčních buněk může být prováděna z lékařské indikace, pak je výkon účtován zdravotní pojišťovně pacienta, nebo na vlastní žádost, pak je hrazena pacientem.
Za výkony nehrazené z prostředků zdravotního pojištění se na pracovišti platí na recepci Oddělení péče o samoplátce.
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, uvádí, že pro umělé oplodnění ženy lze použít zárodečné buňky darované anonymním dárcem. Anonymní dárkyní může být pouze žena, která dovršila věk 18 let a nepřekročila věk 35 let.
Zákon č. 296/2008 Sb., o tkáních a buňkách, stanovuje, že dárkyní může být zdravá žena od osmnácti do třiceti pěti let s normálními výsledky genetického a sérologického vyšetření.
Regulace trhu asistované reprodukce
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval spojením společností FutureLife a.s. a GENNET, s.r.o. V důsledku tohoto spojení má společnost FutureLife získat 100% obchodní podíl na společnosti GENNET, s.r.o., a tím i výlučnou kontrolu nad touto společností.
Skupina FutureLife působí v oblasti asistované reprodukce prostřednictvím svých klinik v Praze (ISCARE), Brně (Reprofit), Olomouci (IVF Clinic) a dalších městech. Společnost GENNET provozuje také kliniky v Praze.
Tržní podíl společnosti FutureLife v oblasti asistované reprodukce na území České republiky v roce 2013 činil přibližně 25-35 %, zatímco tržní podíl společnosti GENNET byl přibližně 5-15 %.
V oblasti asistované reprodukce působí na území České republiky řada klinik, přičemž mezi největší konkurenty spojujících se soutěžitelů patří například společnost Pronatal medical group s.r.o. a Prague Fertility Centre s.r.o.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při posuzování spojení zkoumá, zda v jejich důsledku dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže. Zohledňuje přitom strukturu trhu, podíly soutěžitelů, jejich hospodářskou a finanční sílu, překážky vstupu na trh a potřeby spotřebitelů.