Jsou v těhotenství nutné doplňky stravy a jaké doplňky se vyplatí

Ještě než začne být na nastávající mamince vidět těhotenské bříško a okolí se začne těšit na nového člena rodiny, tělo maminky prodělá spoustu změn. Zásadní body ve vývoji má dokonce budoucí miminko za sebou už v době, kdy žena teprve zjistí, že je těhotná.

Kyselina listová neboli vitamin B9 má zásadní roli pro zdravý vývoj miminka. Kyselina listová se totiž podílí na správném dělení buněk. Proto je důležitá pro růst zárodečných tkání embrya už od úplného začátku. Pokud plánujete rodinu, doporučuje se užívat kyselinu listovou už 3 měsíce nebo minimálně alespoň 4 týdny před tím, než se začnete snažit o miminko. Zdrojem minerálů a vitamínů pro miminko je hlavně pestrá a vyvážená strava.

Důvodem, proč se doporučuje některé mikronutrienty dodávat ve formě doplňků ještě před samotným otěhotněním je fakt, že statisticky vzato, některých minerálů a vitamínů máme nedostatek. Těhotenství navíc přinese specifické nároky na některé živiny například na příjem kyseliny listové. Také u vitamínu D a vitamínu B12 je někdy náročné, zajistit jejich dostatečný příjem stravou. Z minerálů bude nastávající maminka potřebovat železo, jód, vápník, hořčík, zinek nebo selen. Proto je vhodné myslet na doplnění zásoby vápníků a těchto stopových prvků ještě před otěhotněním.

Samostatnou kapitolu tvoří minerály a vitamíny na podporu otěhotnění. Ženám i mužům se na podporu plodnosti doporučují vitamíny B8 neboli inositoly. Užívá se také vitamín B6 a antioxidanty vitamin C a betakaroten. Mezi vitamíny na otěhotnění bývá také kyselina listová. Na zrání spermií se podílí minerály zinek a selen. Ani když budoucí maminka užívá nejlepší vitamíny pro těhotné, nesmí zapomínat na pestrou stravu a zdravý životní styl.

Jaké vitamíny brát v těhotenství? Kdy začít brát vitamíny v těhotenství? V případě kyseliny listové odpověď zní, ještě dříve, než otěhotníte. Proto jsme se kyselinou listovou (vitamínem B9) zabývali již v rámci vitamínů před otěhotněním. Ale také mezi vitamíny pro těhotné ženy jí právem patří 1. místo. Obzvláště v 1. trimestru je dostatečný příjem kyseliny listové velmi důležitý jako prevence vrozených vývojových vad a pro vývoj nervové soustavy miminka. Někteří lidé mají geneticky podmíněnou nižší schopnost zpracování kyseliny listové v těle.

Vitaminy ze skupiny B nebo také B-komplex v těhotenství se podílí na správném fungování buněk. Vitamin B1 se podílí na energetickém metabolismu. Jeho nedostatek může být spojen s nízkou porodní hmotností. Společně s vitamínem B6 se používá při těhotenské nevolnosti. Doporučená dávka vitamínu B1 v těhotenství je 1,1 mikrogramu denně. Riboflavin přispívá ke zdraví kůže a tvorbě červených krvinek. Pyridoxin se podílí na krvetvorbě a metabolismu živin. Vitamin B6 pomáhá na těhotenské nevolnosti. Vitamin B12 se podílí na správném dělení buněk a krvetvorbě. V těhotenství se proto doporučuje přijímat 4,5 mikrogramů denně. Zdrojem vitamínu B12 jsou živočišné produkty jako játra, maso, vejce nebo mléko.

Vitamin D bude provázet miminko během těhotenství a po porodu až do 2 let věku. Jde totiž o vitamin důležitý pro správný vývoj kostí. Jeho nedostatek bývá ale spojován také s těhotenskou cukrovkou, oslabenou imunitou nebo nízkou porodní váhou dítěte. Těhotným ženám se doporučuje denní příjem 200 UI vitaminu D, může být ale doporučeno i více. Bohatým zdrojem vitamínu D jsou tučné ryby nebo vejce. Vitamin C je důležitý pro imunitní systém. Ale nejen to. Vitamin C se zapojuje do procesu krvetvorby a budování kostní hmoty. Je nezbytný pro tvorbu kolagenu, proto pomáhá proti vzniku strií. Kolagen potřebuje také miminko. Doporučená dávka vitaminu C v těhotenství je maximálně 100 mg.

O tom že bohatými přirozenými zdroji vitamínů jsou ovoce a zelenina není pochyb. Bohaté na vitamíny, minerály a vlákninu jsou ale také jedlé houby. Jak je to s konzumací hub v těhotenství? Obecně se dá zpestření těhotenského jídelníčku houbami jen doporučit. Kromě toho, že jsou houby bohatým zdrojem některých živin, obsahují také poměrně málo kalorií. Budoucí maminka by ale v souvislosti s nimi neměla zapomínat na několik zásad. Některé druhy hub jsou jedovaté, navíc houby sbírané v přírodě mají schopnost kumulovat těžké kovy, pokud vyrostly ve znečištěném prostředí. Těmto problémům se elegantně vyhnete, pokud si pořídíte houby z pěstírny. Před konzumací je vždy nutné houby dobře tepelně upravit.

Vápník je důležitým stavebním kamenem pro kosti miminka. Budoucí maminky by proto měly mít dostatečný příjem tohoto minerálu, aby u nich nedocházelo k jeho vyplavování z kostí a tím k jejich oslabení. Pro maminku je jód nepostradatelný pro správnou funkci štítné žlázy, která je v těhotenství nepostradatelná. Štítná žláza miminka se začíná vyvíjet od 12. týdne těhotenství. Nedostatek jódu v těhotenství se může projevit poškozením mozku. Zdrojem jódu jsou mléčné výrobky a mořské ryby. Těhotná žena by si měla dopřát 2 porce mořských ryb týdně a každý den do jídelníčku zařazovat mléčné produkty.

Potřeba železa v těhotenství se zvyšuje prakticky o polovinu. Zdrojem železa je červené maso, potom také obilniny, luštěniny nebo sušené ovoce. Perorální příjem železa může jako nežádoucí účinek vyvolat zácpu, proto jeho suplementaci zpravidla řídí gynekolog. Pro správné využití železa je potřebný také stopový prvek měď. Zinek se v těle zapojuje do mnoha procesů spojených s metabolismem a imunitou. Hořčík (magnézium) se v těle podílí na mnoha procesech, ať už jde o fungování svalů, imunity nebo nervů. V těhotenství je důležitý jako prevence preeklampsie nebo křečí, které by mohly vyvolat předčasné kontrakce. V těhotenství je doporučená denní dávka 350-400 mg hořčíku. Stopový prvek selen plní v těle důležitou úlohu jako antioxidant a přispívá také ke správné funkci štítné žlázy.

V medu najdeme mnoho minerálních látek i vitamínů. Je ale med vhodný pro těhotné ženy? Odpověď zní ano, i když samozřejmě by si ho měly dopřávat v rozumné míře a jen v případě, že na včelí produkty nemají alergii. Jinak je to s doporučováním medu pro nejmenší děti. Do 1 roku věku miminku med nedávejte. Med totiž může obsahovat spory bakterie Clostridium botulinum.

Nenasycené mastné kyseliny nepatří mezi vitamíny nebo minerály. Přesto jsou důležité pro vývoj mozku u dětí a to včetně těch nenarozených. Další živinou, jejíž potřeba se během těhotenství zvyšuje, je cholin. Cholin je důležitý pro vývoj nervového systému. Částečně vzniká cholin v játrech, v potravinách se nachází v mléku, vejcích a mase. Nenechte se výčtem všech potřebných vitamínů a minerálů pro těhotné ženy vyděsit. Naopak, také psychická pohoda je pro zdravý průběh těhotenství důležitá.

Aby budoucí maminky nemusely hlídat všechny potřebné těhotenské vitamíny a užívat mnoho doplňků zvlášť, existují pro ně komplexní vitamínové doplňky. Zpravidla tyto přípravky reflektují, jaké požadavky a dávkování mají vitamíny pro těhotné 1. trimestr, 2. trimestr a 3. trimestr se pak zpravidla neliší. 9 měsíců nakonec uteče jako voda a najednou už novopečená maminka drží svoje děťátko v náručí. Pokud jde vše dobře, začne oběma období kojení. Maminka proto i nadále musí dbát o zdravý a pestrý jídelníček, který je základním zdrojem živin a vitamínů po porodu.

Některých vitamínů a minerálů maminka potřebuje přijímat více, než tomu bylo v těhotenství. Vhodné je zvýšit příjem vitamínu C a B12. Co se týče toho, jak doplnit vápník při kojení, měla by si kojící maminka denně dopřávat mléčné výrobky. Tělo ale s vápníkem umí dobře hospodařit, jeho doporučený denní příjem se proto podobá tomu v těhotenství. Jiná situace nastává v případě vitamínu A. Kojení a péče o miminko klade na tělo maminky velké nároky. Často se dostaví únava a stres, některé ženy pociťují zhoršení kvality pleti a nehtů, zpravidla také zmiňují vypadávání vlasů po porodu.

Infografika: Klíčové živiny v těhotenství a jejich zdroje

Výživa a proč je důležitá

tags: #jsou #v #tehotenstvi #nutne #doplnky #stravy