Existují dvě protichůdné skupiny osobností, o kterých je možné načrtnout sice letmý, ale přece jen dostatečně vypovídající portrét. Ti první se cílevědomě straní médií a publicity, neposkytují rozhovory, nečelí mikrofonům či kamerám, takže je velmi obtížné je věrohodně, natož šťavnatě zobrazit. Příkladem nad jiné budiž Milan Kundera s jeho přesvědčením, že vše říká jeho dílo, jehož je jen „bezvýznamným“ předkladatelem, tlumočníkem. Někde uprostřed, uměřeně, se nalézají dostupné podklady o tvorbě i životě básníka, spisovatele, překladatele a tvůrce aforismů jménem Jiří Žáček.
Tematické zdroje a jejich význam pro portrét Žáčka
Při psaní tohoto článku bylo tedy možno čerpat ze dvou tematických zdrojů. Jedním jsou - za všechny ostatní - tři duchaplné Žáčkovy rozhovory. S redaktorkou Lenkou Vrtiškovou Nejezchlebovou pro Magazín č. 2/2016, s moderátorkou stanice Rádio Praha Kateřinou Kubalovou ze srpna téhož roku a s publicistou Michalem Bystrovem pro Deník s datem 8. 8. 2021. Druhý pramen poznání pak poskytují výpovědi vytvořené samotným Jiřím Žáčkem, například pro vzdělávací portál Čítárny, čerstvě ze 30. 3. 2023.
Životopisná mozaika: od Strakonic po literární kariéru
Narozen 6. listopadu 1945 v Chomutově, Jiří Žáček prožil dětství a mládí ve Strakonicích, kam se rodiče přestěhovali. Na průmyslovce začal tvořit - epigramy na spolužáky a kantory. Po studiu na Stavební fakultě ČVUT v Praze, v roce 1970, získal titul inženýra a krátce se touto profesí i živil. Později, po revoluci, se jeho literární kariéra rozjela naplno. V roce 1988 se stal vedoucím redakce poezie; v nakladatelství setrval do roku 1991 a poté se podílel na založení Klubu českých spisovatelů.
Přes léta si Žáček udržuje pevný vztah k dětskému čtenáři i dospělému čtenáři. Vydal řadu sbírek poezie pro dospělé i dětské čtenáře a spolupracoval na pohádkových scénářích pro divadlo a učebnicích. Zlom v jeho životě znamenala diagnóza rakoviny hrtanu v roce 2005; po operaci se musel učit znovu mluvit a jeho žena Eva, textilní výtvarnice a ilustrátorka, mu byla v té cestě oporou. Eva zemřela několik let poté, ale její vliv na Žáčkovo dílo i život zůstal významný.
Rodina, partnerství a vliv blízkých
Jiří Žáček prožil dlouhé manželství s Evou, které trvalo čtyřiačtyřicet let. Po její smrti se postupně učí žít samostatně, přičemž si uvědomuje, že „být sám“ neznamená být sám v tvorbě. „Moje žena byla můj nejlepší kamarád, a v noci kamarádka,“ vzpomíná na ni. Žáček popisuje, jak důležité bylo, že Eva nejenže ho v nemocnici navštěvovala, ale i aktivně rozvíjela plány do budoucna.
Tvůrčí dráha: od inženýra k literárnímu člověku
Na konci sedmdesátých let se Žáček rozhodl živit pouze literaturou; tehdy vyšla jeho sbírka Napjatá struna. Následovaly další významné kroky: Hovory s mým horším já, Hovory s mým lepším já, Kapesní básně, Třetí poločas a mnoho dalších. Jeho poezie je charakteristická lapidárností a hravostí, často přesouvající hranice mezi poezií pro dospělé a pro děti. Žáček je také autorem pohádkových příběhů a učebnic, jako je Moje první čítanka či Slabikář.
Společenský a literární vliv
Žáčkova poezie je hledáním společného jazyka, v níž se každý čtenář může rozpoznat. V jeho verších se často objevuje poselství, že „jsme jedné krve“ a že poezie má být pravdivá a otevřená realitě. Z jeho aforismů pak vyplývá relativně ostrá, ironická narážka na svět kolem nás: „Lež má krátké nohy, ale rychlé auto.“
Významné projekty a spolupráce
Jiří Žáček spolupracoval s řadou hudebníků a umělců. Přispěl texty do alb Michala Prokopa a spolupracoval na projektu Pinokio, o kterém referoval portál iDNES.cz. Jeho texty se objevují i v tvorbě šansoniérky Renaty Drössler a v dalších hudebních projektech, kde jeho slova ožívala v zhudebnění.
| Období | Událost | Poznámka |
|---|---|---|
| 1965 | První spolupráce v periodikách | Divoké víno, Student |
| 1970 | Získání inženýrského titulu | ČVUT, Praha |
| 1988 | Vedoucí redakce poezie | Nakladatelství |
| 2005 | Diagnóza rakoviny hrtanu | Hlasové obtíže, postup léčby |
| 2009 | Nejnovější poezie pro dospělé | Třetí poločas |
Ukázky z jeho díla a jejich význam
Jeho aforismy i verše čtou publikum pro jejich jasnost, humor a překvapivost. „Kdo má místo mozku kalkulačku, ten má místo srdce peněženku,“ a „Chceš vstoupit do dějin? Očisti si boty!“ patří mezi známé věty, které často citují čtenáři i publicisté. Žáček tak staví most mezi světem dospělých a dětí a posouvá hranice žánrů, které vytváří.
