Jak se staraly ženy o miminka před 100 lety a co se změnilo od průmyslové revoluce po první polovinu 20. století

Průmyslová revoluce na konci 19. století zavedla do mnoha odvětví stroje a tím změnila charakter lidské práce. V zemědělství tradičně pracovaly celé rodiny, sedláci najímali děvečky a chasníky na sezonní práce nebo na celoroční výpomoc. Anonymní město s volnějšími mravy nesvázané církevními pravidly nabízelo život ve vlastní režii a práci v továrnách, která měla pevnou pracovní dobu a mzdu. Foceno na břehu Vltavy v pražském Podolí 1912.

Pracovní doba se od začátku 20. století pozvolna zkracovala, ale stále se pracovalo i v sobotu (až do roku 1968). Zejména v průběhu první světové války a po ní do továren nastoupilo mnoho žen, které zajišťovaly kontinuální výrobu. I v mírových dobách v zaměstnání zůstaly, protože jejich příjem by rodině citelně chyběl. Zejména první roky po skončení války a po hospodářské krizi ve 30. letech.

Ženy při práci na vinohradech v Podkarpatské Rusi. Foceno 1910-1919. Veřejné stravování tehdy ještě nefungovalo tak, jak jsme zvyklí dnes, ženy vařily pro celou rodinu a denně připravovaly dvě teplá jídla - Oběd doma, nebo si jej muži a ženy nosili v bandaskách do továren, a večeři. V kombinaci s nákupy na trhu či u jednotlivých obchodníků dosahovala příprava jídla a péče o domácnost několika hodin denně.

Česká herečka a později vynálezkyně Hedy Keislerová (později Lamarr) v jednom z nejslavnějších československých filmů předválečné doby. Foceno při natáčení filmu Extase z roku 1932. Dříve dámy dbaly na svůj zevnějšek až úzkostlivě, zejména ty ze střední a vyšší třídy si dávaly záležet na každém detailu. Krejčovských salónů fungovalo jen v Praze několik desítek, dámy si nechávaly šít šaty, kabáty, sukně, halenky i kostýmy podle francouzské módy.

Ta se objevovala pravidelně v časopisech pro ženy a doplňovala ji i móda anglická. Punčochy a spodnička bývaly nutnou součástí oděvu elegantní dámy. Tehdejší móda brala v potaz už i praktičnost a pohodlí, ale přesto většinu šatníku dam tvořily šaty a sukně. Velmi oblíbeným doplňkem bývaly perly či démanty - dnes bychom řekli brilianty a drahé kovy. Ač velkou část dne a života vůbec vyplňovala práce, čas na zábavu si lidé našli v jakékoliv době. Koncem 19. století se objevil film a 15. září 1907 otevřel Viktor Ponrepo první kino v Praze - v domě U Modré štiky v Karlově ulici. Hrálo se každý den vyjma pátku.

Další oblíbenou zábavou byly čaje o páté, které pořádaly některé restaurace, kavárny a hotely ve svých saloncích. Při čaji, vínu a drobném pohoštění jste si mohli zatančit a seznámit se. Foceno v Karlových Varech. Popovídat si s přítelkyněmi chodily dámy do cukráren - na kávu a dortík či zákusek, muži se setkávali spíše v kavárnách, jejichž součástí bývaly i salonky, nebo večer ve vinárnách či restauracích. Dělníci a nižší třída dávali přednost hospodám.

Informace získávaly ženy především z časopisů jim určených - ženských listů vycházelo v období první republiky několik desítek na různých místech republiky a zpravidla zahrnovaly články o výchově dětí, péči o domácnost a manžela, o zahradu, recepty, módu, zdraví a shrnutí politických událostí a sociálních otázek. K vážnějšímu seznámení za účelem sňatku si stačilo podat inzerát do novin. Slovenské dívky v krojích při společném čtení. Zlepšovala se také zdravotní péče a prodlužovala délka života. V letech 1929-1932 se ženy dožívaly 55 let (muži 52 let) a v roce 1938 už 60,8 roku (muži 56,5 roku). Dnes je délka dožití u žen 82 let a mužů 76 let.

Pravidelná kontrola u dětského lékaře. Foceno v Brně 1911. Práci nám usnadňuje mnoho vynálezů a přístrojů, které stačí zapnout jedním knoflíkem, volného času máme mnohem více než naši předkové. Stačí si to jen uvědomit a užít si život tak, abychom byli spokojení a šťastní. Tři generace československých žen u kamen. Foceno 1900-1909.

Ženy ve společnosti na přelomu 19. až 20. století. Ústava Republiky československé z 29. Ženy ve společnosti na přelomu 19. až 20. V historii, která sahá až do dob 2000 let před Kristem, bylo postavení ženy ve srovnání s mužem, ve společnosti zjevně nerovnoprávné a sahalo až k tomu, že žena byla v právních výkladech muži podřízena. Ženy měly roli pouze v soukromé sféře jako matky, manželky a hospodyně a tento jev by se dal nazvat pomyslně stanovenou dělbou práce, se kterou byly ženy nuceny se ztotožnit.

Dost. Z: Schelle, K. Žena (právní postavení) In: SCHELLE, K. - TAUCHEN, J. (eds). Encyklopedie českých právních dějin, XIX. svazek U-Ú. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 529.1) Bylo tedy usuzováno, že ženám není třeba žádného vyššího vzdělání, či není nutné, aby provozovaly výdělečnou práci a stačilo, aby byly vedeny k chopení se svých tradičních rolí. Ženám bylo dokonce zákonem č. 134/1867 ř. z. zakázáno spolčovat se, jelikož to měla být čistě mužská záležitost. Toto období trvalo až do přelomu 19. a 20. Do přelomu století se ozývaly hlasy po zlepšení postavení žen, zejména z řad osvícených osobností. Docházelo k tomu však jen zřídka a právně ani fakticky se nic neměnilo. Frekvence výzev na příznivější postavení žen se zintenzivnila koncem 19. století s nástupem moderní společnosti a industrializací.

Viditelnější tendence počátku procesu zrovnoprávnění žen však přineslo fakticky až 20. století. Postavení ženy ve společnosti historicky reflektovalo právo, které vypovídalo o tom, jaký měl být jejich život podle stanovených právních norem a nařízení. Více k ženám v právu např. zde: KNAPOVÁ, V. Ženy v právu (K právnímu postavení žen a jeho reflexi v meziválečném Československu). Online. Master's thesis. Olomouc: Palacký University Olomouc, Faculty of Law. 2012.

Jedná se o první důležitou právní úpravu, která se zaobírá i ženami. Zmínky o ženách byly v tomto předpisu zejména v oblasti manželského práva, které bylo upraveno v paragrafech 44 až 136. Zákoník definoval manželství jako soubor majetkově právních vztahů. Postavení a vzájemný vztah manželů vycházel z kanonického práva, z čehož vyplývá, že manželky byly v pozici podřízených vůči svým manželům a jejich pozice byla zcela nerovnoprávná. Na což ostatně odkazuje § 91 zákoníku, který stanovil muže jako hlavu rodiny a ženu zcela podrobil jeho moci. Muž též ženu zastupoval před úřady s plnou mocí. Nerovné právo bylo přítomno taktéž v otázkách týkajících se výchovy a osudu společných dětí, které upravovaly paragrafy 137-186. Rozvodové otázky, otázky manželských sporů i rozluk měly na starosti světské soudy, i když východiskem pro předpisy bylo ono kanonické právo a o vzniku rozhodovaly církevní orgány.

Jak získaly české ženy volební právo II. Online. Fórum 50 %. 2015. Významný pokrok nastal v roce 1912, kdy úmrtí poslance Josefa Škardy vedlo k dohodě českých politických stran, že na toto místo do Českého zemského sněmu budou moci kandidovat pouze ženy. Vznik samostatného československého státu v roce 1918 přinesl novou ústavu z 29. Ústava Republiky československé z 29. Šlo o dosud nejvýznamnější právní akt v českých dějinách týkající se postavení žen, neboť teoreticky zrovnoprávnil ženy s muži. Klíčovým přínosem bylo zejména zavedení volebního práva a možnosti být volen, jak stanovovaly paragrafy 9, 10, 14 a 15. Dále neuznání výsady pohlaví dle odstavce 1 § 106 a například uznání práva klidně a beze zbraně se shromažďovat či tvořit spolky, které se týkalo všech, tedy i žen.

Ústavní zákon č. 121/1920 Sb. Ústavní listina Československé republiky. Právě zakládání spolků sehrálo velkou roli v bourání stereotypů ohledně postavení žen ve společnosti. Jednalo se o pokrokové ženské spolky za první československé republiky, které byly zastřešeny Ženskou národní radou založenou 1923, Františkou Plamínkovou. Zákon přinesl spoustu zásahů do vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale pro ženy bylo podstatné několik genderově specifických ustanovení, která potvrzovala status ženy jako bytosti, již je třeba chránit více než muže. Zákon č. 91/1918 Sb., o osmihodinové pracovní době, zakazoval noční práci žen, práci v podzemí, zkrácení pracovního dne v sobotu a další.

Začátkem 20. století sílila touha žen po angažovanosti ve společenském a politickém životě, a to zejména vyjadřováním se k různým právním úpravám, zákonům a nařízením, ať už prostřednictvím petic nebo vysíláním delegací na jednotlivá úřední i parlamentní místa. První politická strana, která do svého programu přidala i požadavek volebního práva pro ženy byla sociální demokracie. První požadavek o volební právo pro ženy se však datuje do roku 1887, kdy jej na schůzi pražské městské rady pronesl Vojtěch Náprstek.

Rovné, všeobecné, přímé a tajné volební právo do poslanecké sněmovny rakouského parlamentu přinesla demokratizace rakouského volebního zákona v roce 1907, ale tato nová úprava výslovně vylučovala z volebního práva ženy a příslušníky ozbrojených sborů. Některé ženy, v čele s Františkou Plamínkovou, změnily přístup a začaly se soustředit na volební řády do zemských sněmů z roku 1861. Při studiu zjistily, že do českého zemského sněmu se výslovně ženy z volebního práva nevylučují. V roce 1908 se následně rozhodly kandidovat rovnou tři, a to do Českého zemského sněmu.

Čím si vysvětlit, že ženy v Československu mohly volit už před 100 lety, tedy poměrně brzy? Možná tím, jak dlouho se v českých zemích za volební právo žen bojovalo. Sté výročí určilo téma pořadu Reflexe. Nová genetická metoda umožnila vědcům popsat velmi přesně, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. Výsledky ukázaly, že desítky tisíc let se náš druh v tomto ohledu prakticky neměnil. Přelom přinesla až civilizace.

Jak moc se chování moderních lidí liší od toho, jak žili naši předkové? Vědci z Indiana University zkoumali zrození - jak staré byly v minulosti ženy, když rodily potomky. Cílem bylo pochopit, jak environmentální výzvy ovlivňovaly populace a jaké dopady to může mít na budoucnost společnosti. Z výsledků vyplývá, že průměrný věk rodiček byl v průběhu posledních 250 tisíc let kolem 26,9 roku; otcové bývali v průměru starší o několik let. Za posledních pět tisíc let se však věkový rozdíl zmenšil a průměrná věk matek byl kolem 26,4 roku. Důvodem byl posun k pozdějším rodičovstvím a vyšší přežívání mateřství.

Vědci zjistili, že věk rodiček se v průběhu času dlouho nezvyšoval a byl omezen vysokou pravděpodobností úmrtí při porodu. Příčiny částečně civilizační - vyšší koncentrace lidí a patogenů. Zajímavé bylo, že více těchto genetických změn se odehrálo v Asii a v Evropě a mnohem méně v Africe. Lidský příběh je kombinací písemných záznamů, archeologických nálezů, fosilií a genomu. Díky moderní technologii nyní čteme minulost i z DNA. Výsledky genetické analýzy potvrzují některé věci z jiných zdrojů a nabízejí hlubší pohled na demografii pravěkých lidí.

Pokud někdo lamentuje nad emancipací žen, může ho zaujmout, že podobným nešvarem si lámali hlavu již naši předci na počátku minulého století. „Právo býti matkou jest jedním z nejpřirozenějších a nejsvětějších práv ženy… Emancipace žen nemá nijak vylučovati ze života ženy mateřství,“ uvedla tehdy publikace z roku 1920. Autora zajímala motivace žen - proč některé mateřství odmítají. Tvrdilo se, že mateřství vyžaduje oběti a přístup k volnostem jako cestování, plesy a zábavy bývá důvodem odpovědí odmítajících těhotenství. Přesto autoři zmiňují, že mateřství přináší radosti, a vyvažuje starosti a nepohody, které s sebou nese.

Také dnes stojí před ženami výzvy a změny. Doba přinesla snazší přístup k informacím a více možností volby. Ale i tehdejší reflektování role žen, jejich práv a společenských očekávání se stává důležitým tématem pro porozumění dnešní společnosti.

Klíčové momenty a jejich dopady

• Průmyslová revoluce a nábor žen do továren během WWI a po ní.
• Osmihodinová pracovní doba a ochrana žen před nebezpečnými pracemi.
• Válečné období a rola žen v kontinuitě výroby.
• Vznik volebního práva pro ženy v Československu a jeho rozšíření v 20. století.
• Materiální péče a domácnost: změny ve stravě, vaření a každodenní péči.
• Vliv médií a kultury na vnímání žen a jejich role v rodině a společnosti.

Tabulka: orientační srovnání pracovních a rodinných rolí

Inspirován tradicemi i moderními trendy, dnešní společnost vidí, jak se proměňovaly role žen a jakým způsobem ovlivnily rodiny a pracovní prostředí.

tags: #jek #se #starali #o #miminka #zeny