Vědci z kanadské McMaster University studovali rozsáhlý vzorek výzkumů o půl milionu porodů doma a půl milionu v nemocnicích. Dospěli na jeho základě k závěru, že ve vyspělých zemích jsou domácí porody stejně bezpečné jako ty ve zdravotnickém zařízení. Studie vycházela z dat USA, Velké Británie, Nizozemska či Švédska. Eksperti v článku, který vyšel v odborném žurnálu EClinicalMedicine z rodiny prestižních časopisů Lancet, uvádějí, že nenašli zvýšenou pravděpodobnost pro úmrtí dětí spojené s porodem. Byla stejná u žen, které rodily doma i v nemocnici, pokud se jednalo rodičky s nízkým rizikem. „Mnoho žen v bohatých vyspělých zemích si vybírá domácí porod, ale stále přetrvávají obavy o jejich bezpečnost,“ uvedla Eileen Huttonová, emeritní profesorka gynekologie, která výzkum vedla. „Tato práce jasně ukazuje, že riziko není odlišné, ať už se jedná o prostředí domácí, nebo nemocniční.“
Jak výzkum probíhal
Vědci v této studii zkoumali bezpečnost obou míst na základě rizika úmrtí v době porodu a v době do čtyř týdnů po něm. Statisticky ani klinicky významné rozdíly se nenašly. Jedná se o první systematický výzkum tohoto tématu a meta-analýzu dříve publikovaných odborných článků, které vyšly v kvalitní odborné literatuře. Vyšel ze 21 prací vydaných od roku 1990 až do současnosti. Zkoumaly stav ve Švédsku, Anglii, Nizozemsku, Japonsku, Austrálii, Kanadě, Spojených státech a na Novém Zélandu. Díky těmto rozsáhlým datům mohli vědci srovnat údaje o přibližně půl milionu porodů, jež proběhly doma, s podobně velkým vzorkem porodů v nemocnicích ve výše uvedených osmi zemích. „Náš výzkum poskytuje spoustu důležitých informací jak samotným ženám a jejich rodinám, tak i odborným autoritám, poskytovatelům zdravotní péče i politikům,“ uvedla Huttonová. Česká republika v tomto výzkumu zahrnutá nebyla, není možné tedy podle jeho výsledků posuzovat rizikovost domácích porodů v tuzemsku. Obdobně rozsáhlá studie pro Česko zatím neexistuje.
Rizika a jejich kontext
Obecně zůstává problémem, že výsledky se velmi liší u zemí podle geografických podmínek. Rovinaté státy s vysokou hustotou zalidnění a vynikajícím systémem silnic (jako je Nizozemsko) budou mít výsledky vždy lepší než relativně hornaté země s mnoha izolovanými oblastmi. Tyto parametry reflektuje také postoj České lékařské společnosti a České asociace sester k domácím porodům: „I u původně zcela fyziologického porodu zcela zdravé ženy mohou nastat závažné komplikace.“
Jiné práce upozorňují na rizika domácích porodů. Izraelská studie ukazuje, že domácí porody mohou být rizikovější než porody v nemocnicích (až třikrát). Tato studie zahrnovala zhruba 250 tisíc rodiček a zohledňovala iscela různá rizika. American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG) uvádí, že domácí porody tvoří 0,9 % z celkového počtu v USA a že ženy by měly být informovány o rizicích i výhodách na základě kvalitních důkazů.)
Specifická rizika spojená s porodem doma
Mezi nejčastější rizika patří:
- Komplikace spojené s množstvím a charakterem krvácení po porodu (poporodní krvácení), zejména při potížích s zavinutím dělohy (hypotonie) či zadržené placentě.
- Hypoxie plodu způsobená zúžením průtoku krve v pupečníku, případně obtočením pupečníku kolem krku, nohou či těla dítěte.
- Potřeba neodkladného císařského řezu, klešťového porodu či vakuumextrakce, které v domácích podmínkách bývají prakticky nemožné.
V důsledku těchto rizik bývá transport do nemocnice často nezbytný, zvláště když se objeví známky komlikací během porodu. Z tohoto důvodu je klíčová kvalifikovaná a okamžitá logistika mezi terénním týmem a záchranným systémem.
Regionální a systémové rozdíly
Vysoké riziko může být spojeno s nedostatečnou integrací zdravotnického systému a záchranných služeb. Země s dobře integrovaným systémem (Nizozemsko, Kanada, Britská Kolumbie) vykazují lepší výsledky ve srovnání s těmi, kde transport a koordinace péče nejsou tak efektivní.
Veřejná diskuse v ČR se vyvíjí: některé názory tvrdí, že porod doma by měl být zcela regulován a případně omezen, jiné požadují důkladný zákonný rámec, který by zohlednil informovanost rodiček, zajištění transportu a odpovědnost za bezpečnost.
Praktické poznámky pro ženy zvažující domácí porod
Klíčové je posoudit, zda je těhotenství fyziologické a zda neexistují rizikové faktory jako vysoký krevní tlak, preeklampsie, dřívější císařský řez, gestační diabetes a podobně. Pokud během těhotenství dojde k odchylkám, porod doma se nedoporučuje. Porod doma je ideálně plánován s asistencí zkušené porodní asistentky a s jasnými pravidly pro případ nouze a transportu do nemocnice.
V ČR jsou soukromé služby porodních asistentek běžně hrazeny klientkou a nepojišťovnou. Legislativa se k domácím porodům staví souhlasně, ale praxe bývá komplikovaná a často vnímána jako „na pomezí legality“ bez transparentního rámce. Profesionální komunikace a důkladné informování žen o rizicích i výhodách zůstávají klíčovými prvky bezpečnosti.
Konkrétní čísla z mezinárodních studií
Izraelská studie uvádí, že porod mimo zdravotnické zařízení je třikrát rizikovější než porod v nemocnici. Na domácí porody připadá v jejich vzorku 1,5 % ze všech porodů. Četnost ohrožení života dítěte při porodu v nemocnici činí 5 na 1000 porodů, zatímco u domácích porodů je to 15 na 1000. American College of Obstetricians and Gynecologists uvádí, že v USA připadá domácí porod na 0,9 % a ročně se narodí kolem 35 tisíc dětí tímto způsobem. Zronámené studie ukazují, že plánované domácí porody mají nižší míru zásahů, ale vyšší rizika pro dítě. Z hlediska perinatální mortality ve Spojených státech sledovala Journal of Perinatal Medicine data z let 2008-2012; u plánovaných domácích porodů byly hlavními příčinami úmrtí porodní komplikace, vrozené vady a infekce, a nejčastější příčinou byla hypoxie mozku.
