Kolonizace vaginy a rekta Streptococcus agalactiae (GBS) představuje riziko infekce matky, plodu nebo novorozence s potenciálně závažným průběhem a komplikacemi. V České republice je zaveden celoplošný screening na tuto bakterii u všech těhotných žen. Toto sdělení pojednává o prevalenci a citlivosti na antibiotika GBS u gravidních žen a o doporučeních pro profylaxi během porodu.
Prevalence a citlivost GBS v regionu Libereckého kraje
Stěry byly vaginorektální, kulturní vyšetření probíhala v selektivním mediu určeném pro GBS. Průměrná prevalence vyšla 19,77 % (3 579/18 108; 95% CI 18,1-21,4). Rezistence na ampicilin (penicilin) odpovídá 0,65 % (5/700; 95% CI -0,18-1,48), na klindamycin 15,52 % (111/700; 95% CI 11,6-19,44), na erytromycin 20,45 % (144/700; 95% CI 16,06-24,84) a na vankomycin 0 % (Tab. 1). Od poloviny roku 2019 bylo testováno ATB citlivosti u všech GBS pozitivních kultur (celkem 700 vzorků). Průměrná prevalence z regionu Libereckého kraje tak ukazuje významnou roli monitoringu citlivosti při volbě profylaktických postupů.
Co je GBS a proč se provádí screenink
Streptococcus agalactiae je β-hemolytická grampozitivní bakterie, která kolomizuje genitál u části gravidních žen a je nejčastějším původcem perinatálních infekcí. Kolonizace může vyvolat infekce různých stupňů závažnosti u matky, plodu či novorozence. Proto všechny těhotné ženy v ČR podstupují screeningový vaginorektální stěr mezi 35. a 37. gestačním týdnem. V případě pozitivního screeningu se peripartálně podává antibiotická profylaxe primárně k prevenci časné neonatální infekce.
Indikace pro intrapartální antibiotickou profylaxi
Indikace zahrnují pozitivní GBS screening a rizikové faktory či anamnézu, vyživované rizikové zóny. Mezi další indikace patří: anamnéza GBS bakteriurie v současné graviditě, předchozí dítě s invazivní GBS infekcí, prematurita, odtok plodové vody delší než 18 hodin a známky infekce během těhotenství. Česká republika využívá kombinaci culture-based a risk-based protokolů: kultivace a zároveň pečlivé sledování intraamniální infekce během porodu.
První volba a alternativy
Antibiotikem první volby je penicilin G intravenózně, na něj je dlouhodobě dobrá citlivost. Druhou volbou je cefalosporin 1. generace (cefazolin) intravenózně, typicky u pacientek s nízkým rizikem anafylaxe na penicilin. U žen s vysokým rizikem anafylaxe se používají klindamycin či vankomycin intravenózně (ideálně dle známé citlivosti).
Pokyny pro optimální efekt profylaxe
Profylaxe je považována za dostatečnou, pokud jsou antibiotika podána alespoň 4 hodiny před porodem. U novorozence je klíčové sledovat období 24-48 hodin po porodu po rekolonizaci a zahájit léčbu u potřeby podle klinického stavu. Důraz je kladen na iniciaci IV antibiotik včasně, aby se zajistila dostatečná koncentrace látky v placentě a krví novorozence.
Bezpečnost pro novorozence a rizika rezistence
Antibiotická rezistence u GBS ve vzorku Libereckého kraje ukazuje nízké hodnoty pro beta-laktamy (ampicilin), přičemž významnější rezistence byla zjištěna na erytromycin (20,45 %) a klindamycin (15,52 %). Celosvětově jsou data proměnlivá; v některých regionech roste rezistence na makrolidy a linkomy, což posiluje potřebu citlivostních testů a individualizovaného výběru antibiotika. Rezistence na beta-laktamová antibiotika je minimální, v některých zemích však došlo k dramatickému nárůstu v minulosti, což zdůrazňuje nutnost monitorování trendů.
Po intrapartální profylaxi často dochází k rekolonizaci během 24-48 hodin, a IAP nechrání před pozdními infekcemi. Proto je důležité sledovat novorozence s pozitivním GBS u matky a provádět 48h monitoring u těchto kojenců. Důležitost vyšetření citlivosti na GBS se zvyšuje vzhledem k rostoucí spotřebě antibiotik, aby bylo možné volit nejvhodnější terapie a minimalizovat riziko rezistence.
Doporučený postup a faktory pro rozhodování u porodu
Culture-based GBS protocol zahrnuje vaginorektální průkaz GBS mezi 35. a 37. gestačním týdnem; v případě průkazu se aplikují antibiotika. Risk-based protokol vyžaduje antibiotika při výskytu alespoň jednoho rizikového faktoru: intrapartální febrilie ≥ 38 °C, porod před termínem, odtok plodové vody ≥ 18 hodin, GBS bakteriurie v těhotenství, či prošlá historie invazivní GBS infekce u předchozího dítěte. Česká rezidenční praxe kombinuje oba přístupy.
V součtu: u GBS pozitivní screeningu je důležité zajistit včasný přísun antibiotik, aby se minimalizovalo riziko infekce u novorozence. Většina článků a doporučení klade důraz na 4hodinový časový rámec před porodem a na výběr penicilinu G jako první volby, s alternativami podle alergií a rizik.
Praktické shrnutí a doporučené postupy
- Provádět vaginorektální stěr mezi 35. a 37. týdnem a hodnotit výsledek v těhotenské dokumentaci.
- U pozitivního testu zvolit intrapartální antibiotickou profylaxi podle alergií a rizik (penicilin G jako první volba; cefazolin jako alternativa; klindamycin/vankomycin při alergii a rizicích).
- Podávat antibiotika nejpozději 4 hodiny před porodem; sledovat novorozence 48 hodin po porodu.
- Průběžně sledovat citlivost na antibiotika vzhledem k trendům rezistence (erytromycin, klindamycin).
- V případě pochybností o rizicích a výhodách profylaxe konzultovat s neonatology a infekčními specialists.

Datová tabulka shrnující rezistence a prevalence
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Prevalence GBS u screened population | 19,77 % (3 579/18 108) |
| Rezistence ampicilin (penicilin) | 0,65 % (5/700) |
| Rezistence klindamycin | 15,52 % (111/700) |
| Rezistence erytromycin | 20,45 % (144/700) |
| Rezistence vankomycin | 0 % |
| Liberecký kraj - prevalence | 19,77 % (3 579/18 108) |
Pro meta description a klíčová slova viz níže: