Matersství je nejkrásnějším a zároveň nejnáročnějším posláním v životě ženy. Žena se ale matkou nestává pouze těhotením a porodem. Stává se jí, když si tuto roli uvědomí, ztotožní se s ní a pracuje pro ni všemi svými silami. Mateřství je umění vyžadující talent, důkladné znalosti a dovednosti. Představuje proces neustálého učení a zdokonalování.
Oblastí, která výrazně vyžaduje znalosti, dovednosti i vysoký stupeň osobní motivace, je způsob života. Jeho jednotlivé součásti mohou být vysoce protektivní nebo naopak vysoce rizikové pro zdraví člověka. Rizikové chování představuje kouření, drogy včetně alkoholu, špatná výživa, tělesná inaktivita nebo nadměrná fyzická zátěž, dlouhodobý psychogenní či fyzický stres, nevhodné sexuální chování a popřípadě rizikové chování s následkem úrazu.
Faktory ovlivňující kvalitu způsobu života
- vyvážená strava
- prevence a zvládání stresu
- optimální pohybová aktivita
- dostatečný spánek a přiměřený odpočinek s pravidelným Biologickým rytmem
- zdravé interpersonální vztahy a sexualita
Kdy začít s úpravou životního stylu?
Ideální těhotenství začíná rok, minimálně šest měsíců před početím, kdy by se budoucí rodiče měli rozhodnout pro optimalizaci svého způsobu života. Po celou dobu těhotenství je plod plně závislý na mateřském organismu. Dítě se vyvíjí děloze, která pro něj představuje první ekologické prostředí. Jeho vývoj je určen geneticky, ale může být významně ovlivněn všemi vnitřními a zevními vlivy. Komunikačním orgánem mezi matkou a prenatálním dítětem je placenta - selektivně propustná pro většinu látek z mateřského organismu.
Fyziologické změny organismu ženy v těhotenství
Organismus nastávající matky prodělává celou řadu změn a přizpůsobení se potřebám vyvíjejícího se plodu. Mění se hormonální nastavení organismu ženy, v důsledku čehož nastávají změny orgánových systémů i změny metabolické. Postupně dochází ke hmotnostnímu přírůstku průměrně 12 kg. Jeho optimální hodnota by měla být stanovena na počátku těhotenství. Podílí se na něm zvětšování obsahu těhotné dělohy, zvětšování tělesných tekutin a část připadá na ukládání tuků a proteinů v těle matky.
Metabolismus živin celkově vzroste asi o 20 %. V souvislosti s vyšším metabolismem se zvyšuje spotřeba kyslíku. Dochází k všeobecné vazodilataci, zrychluje se krevní oběh i dýchání, a k zadržování vody v organismu. Zdrojem zažívacích a dýchacích obtíží může být ke konci těhotenství změna polohy bránice, čímž dochází k změně polohy srdce. Dochází ke zpomalení střevní peristaltiky, která může být zdrojem dalších těhotenských obtíží.
V souvislosti s adaptací na těhotenství se mohou objevit změny čichu a chuti, psychosomatické obtíže jako poruchy spánku, nauzea, svědění pokožky, časté močení, zácpa, potivost, nechutenství. Nadměrné těhotenské zvracení bývá někdy spojováno s nevědomým odmítáním gravidity. Depresemi trpí častěji ženy s negativním či ambivalentním postojem k těhotenství.
Výživa ženy v těhotenství
Zdravá výživa je klíčová pro zdravý vývoj plodu. Celkově by mělo být množství a kvalita stravy optimalizována již před koncepcí. Výživa je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících také riziko vzniku vrozených vývojových vad plodu. Při nesprávné výživě v prvních fázích těhotenství může docházet k nižší porodní hmotnosti dítěte a k dalším rizikům. Energetická potřeba mírně stoupá od čtvrtého měsíce těhotenství; ve třetím trimestru je to asi o 200-300 kcal denně. Dříve „jedení za dva“ je dnes považováno za rizikové a může vést k nadměrnému přírůstku hmotnosti a souvisejícím komplikacím.
a) Doporučený váhový přírůstek
Individuální přírůstek hmotnosti by měl u žen s BMI pod 20 činit asi 12,5-18 kg, s BMI 20-25 asi 11,5-15 kg, s BMI 26-29 asi 7-11 kg a nad 29 kg nejvýše 6 kg. U mladistvých těhotných a u vícečetného těhotenství se uvádí 12-16 kg resp. 16-20 kg. Rizikem není jen nadměrný, ale i nedostatečný těhotenský přírůstek; v II.-III. trimestru by měl být cca 0,3-0,5 kg týdně.
b) Složení stravy
Základními složkami potravy jsou sacharidy, lipidy a proteiny. Vitaminů, minerálů a stopových prvků je třeba pro metabolické děje, imunitu i vývoj plodu. Důraz na vitamíny zvyšuje především foláty (kyselina listová), která snižuje riziko rozštěpu neurální trubice; doporučená denní dávka 400 μg před otěhotněním a během těhotenství 200 μg. Hořčík, železo, vápník, jód a zinek jsou klíčové minerály v období gravidity. Dostatečný příjem vlákniny (cca 30 g denně) je prospěšný pro trávení a metabolismus.
c) Výživová pyramida a další doporučení
Na základě výživových zásad vznikla pyramida, jejíž základ tvoří voda a poté sacharidy z obilnin, ovoce a zelenina, mj. bílkoviny a mléčné výrobky. Veškeré potraviny by měly být co nejpřirozenější formy a preferovány vaření, dušení či pečení. Tření případy s tuky a solí patří na hrot pyramidy a mají být konzumovány jen výjimečně. Středomořská strava je uvedena jako model s důrazem na čerstvé potraviny, olivový olej, mléčné výrobky a vyváženou konzumaci alkoholu v období těhotenství a kojení.
d) Shrnutí výživových doporučení
Před těhotenstvím zjistěte hladinu železa a dalších vitamínů; doplňky by měly být doporučeny pouze na základě klinických deficitů. Sledujte BMI, krevní tlak a cholesterol. Preferujte čerstvé a kvalitní potraviny, čtěte složení, a dávejte přednost vaření a čerstvým potravinám. Rozumně zvažujte multivitamínové doplňky; nejsou vždy nutné. Některé bylinky mohou být v těhotenství omezené či rizikové; vhodné jsou jen mírné výluhy nebo striedání bylin. Všechny extrémní diety a superpotraviny konzultujte s odborníkem.
Vhodné je sledovat zdroje železa a kyseliny listové a jejich doplňky; test OGTT na cukrovku by měl být proveden ráno po 8-10hodinovém lačnění s postupem podle návodu. Denní příjem tekutin by měl být kolem 35-45 ml na kilogram hmotnosti, nejlépe čistá voda. Omezte kofein a alkoholu; bezpečná denní dávka kofeinu je obvykle do 200 mg. Když už jde o kofein, přehodnocujte svůj příjem na základě krevního tlaku, nervozity a refluxu.
Další aspekty zdravého životního stylu v těhotenství
Spánek je důležitý; v prvním trimestru bývá zvýšený nárok na odpočinek, v posledním trimestru se mohou vyskytnout problémy se spánkem. Ideální poloha ke spánku je na straně, aby nedocházelo ke stlačování duté žíly. Duševní zdraví je stejně klíčové; těhotenství může být obdobím nejistoty a změn v partnerských vztazích. Pravidelná hygiena, zvláště zubní, je důležitá kvůli hormonálním změnám a riziku parodontitidy.
Chování a návyky, které ohrožují vývoj plodu, zahrnují kouření, nadměrné užívání alkoholu, drogy, špatnou výživu, nedostatek pohybu, stres a rizikové sexuální chování. S užíváním léků je potřeba konzultovat s lékařem; suplementy užívejte pouze podle potřeby a po konzultaci. Kouření významně snižuje okysličování plodu a zvyšuje riziko spontánního potratu; alkohol může vyvolat fetální alkoholový syndrom. Pokračujte s bezpečnou vládou typu jídelníčku i během kojení a vyhýbejte se nepasterizovaným mléčným výrobkům a syrovému masu či syrovým rybám.
Co v těhotenství nejíst a čemu se vyhnout
Mezi rizikové potraviny a nápoje patří suši se syrovými mořskými plody, uzené a kyselé ryby, syrové vejce a některé nepasterizované mléčné výrobky. Dbejte na tepelnou úpravu masa, vyhněte se játrům a paštikám s nízkým tepelným zpracováním. Vyhýbejte se rychlému občerstvení a polotovarům s vysokým obsahem tuků a soli. Konzumace velkého množství potravin bohatých na vitamíny A či některé bylinky může být riziková; po konzultaci s odborníkem lze použít jen některé byliny a čaje v mírných množstvích. Negativní mýty a tvrzení o placentě jako filtru a o tom, že lze bez omezení jíst nezdravé potraviny, by měly být vyvráceny kvalifikovaným lékařským poradenstvím.
Podpora zdraví a psychické pohody během těhotenství
Strategie pro zajištění klidu a pohody zahrnují dostatek spánku, pravidelný odpočinek, vyváženou stravu a podporu rodinného prostředí. Po porodu se zlepší spánek a vyžaduje se důraz na odpočinek, pobyt venku a pohyb pro zotavení i vytváření správných návyků pro dítě. Významnou roli hraje komunikace s partnerem, rodinou a porodní asistentkou či lékařem, zvláště při rizikových faktorech.
Video a infografiky
Výživa během těhotenství
Pro vizuální doplnění uvádíme infografiku a mapu klíčových zdrojů živin a rizikových faktorů v těhotenství v jejich vhodných místech textu.
Tabulky a praktické údaje
| Položka | Rady |
|---|---|
| Doporučený přírůstek hmotnosti | BMI pod 20: 12,5-18 kg; BMI 20-25: 11,5-15 kg; BMI 26-29: 7-11 kg; BMI > 29: max 6 kg; vícečetné těhotenství 16-20 kg |
| Denní tekutiny | 35-45 ml na kg hmotnosti; preferována voda |
| Vitamíny a minerály | Folát: 400 μg před otěhotněním; 200 μg během těhotenství; železo, vápník, hořčík, jód, zinek - podle potřeby |
| Kofein | Bezpečná denní dávka do 200 mg; omezte v případě vysokého tlaku, nervozity, refluxu |
Klíčové poznámky k praxi
- Pravidelně jezte 3 hlavní jídla a 2-3 svačinky; pijte kolem 2 litrů tekutin denně.
- Upřednostněte vařené, dušené nebo pečené pokrmy a vyhýbejte se vysoce zpracovaným potravinám s vysokým obsahem soli a cukru.
- Pravidelně monitorujte krevní obraz, krevní tlak a BMI; konzultujte výživu s porodní asistentkou či lékařem.
- Dbajte na tepelnou úpravu masa a vajec, preferujte pasterizované mléčné výrobky a vyhýbejte se konzumaci syrových mořských plodů a ryb.
- Odborné rady ohledně bylin a doplňků užívejte s opatrností a vždy po konzultaci s lékařem.