V mateřském mléce dítě od maminky dostává všechno, co potřebuje. Tuhle větu dobře známe, přesto málokdo dokážeme opravdu do hloubky prohlédnou komplexnost tohoto děje. Složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka. Pro miminko představuje kojení mimo jiné i první krok jeho psychomotorického vývoje. Významně ale ovlivňuje i jeho život za mnoho let. Kojení se totiž spojuje se statisticky nižšími riziky rozvoje onemocnění jako alergie, cukrovka, obezita a Crohnova choroba.
Výživa během kojení a zavádění příkrmů
Jídelníček maminky bude po dobu výlučného kojení představovat zdroj výživy pro ni i pro její dítko. Hlavní zásadou pro výběr potravin při kojení by měla být pestrost. Různorodá strava obsahuje široké spektrum živin, vitamínů i minerálů. U mnoha potravin je velmi individuální, zda je miminko bude dobře snášet. Kojící žena by se proto určitým typům potravin neměla vyhýbat čistě jen z preventivních důvodů. Co jíst při kojení? Ovoce a zelenina a to hlavně čerstvé, v jídelníčku představují přirozený zdroj vitamínů, stopových prvků a taky často opomíjené vlákniny. Mléčné výrobky jsou dalším důležitým zdrojem bílkovin a hlavně velmi dobrým zdrojem vápníku.
Ryby tvoří u kojících matek natolik důležitou položku jídelníčku, že si zaslouží vlastní odrážku. Ryba má totiž v jídelníčku jedinečné postavení jako zdroj omega 3 nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které jsou pro miminko a jeho vývoj velmi důležité. Z příloh vyberte klidně brambory, rýži nebo těstoviny, ne příliš vhodné jsou snad jen kynuté knedlíky. Jako hlavní jídlo můžete připravit pečeného lososa. Zvolit ale klidně můžete třeba i pečené či dušené kuřecí nebo krůtí maso. Uvedené tipy doplňují zeleninová polévka nebo masový vývar a doplňují tekutiny během kojení.
V období přechodu na nemléčné příkrmy je nutné dodávat miminku tekutiny i z jiných zdrojů. Děti ve věku 6.-12 měsíců by měly vypít asi 1000 ml/den (tj. 13 ml/kg hmotnosti), do tohoto objemu řadíme nejen mléko, ale i vodu obsaženou v kojenecké výživě. Vhodná je kojenecká voda nebo bylinkové a ovocné čaje. Do ukončeného 8. měsíce cca 1000 ml mléka denně, později 500 ml mléka denně. Do toho se počítá i mléčná výživa ve formě kaše.
Přínosy a rizika diet během kojení
Nejen množství, ale i kvalita stravy maminky ovlivňuje složení mateřského mléka. Chuťově výrazné nebo aromatické potraviny mění chuť mléka a mohou ovlivnit přijímání kojení. Lidská imunita dítěte je posilována díky imunoglobulinu A a dalším imunologickým faktorům obsaženým v mateřském mléce. Diety omezující příjem živin mohou vést k nedostatku důležitých nutrientů a vyčerpání zásob matky. Proto se doporučuje pestrá strava a vyhýbat se prázdným kaloriím, které často obsahují nadbytek soli, cukru a aditiv.
Alergické reakce u kojenců bývají často vyvolány potravinovými alergeny, a proto je nutné sledovat projevy jako kožní vyrážky či gastrointestinální potíže a v případě potřeby vyhledat lékařskou pomoc. Při podezření na ABKM (alergii na bílkovinu kravského mléka) bývá klíčová eliminační dieta matky a následný diagnostický postup u dítěte. Základem úspěšného léčení bývá bezmléčná dieta kojící matky a případně speciální mléko pro kojence s alergií.
Ovoce a zelenina by měla být součástí každého jídla. Konzervanty, barviva, aromata a umělá sladidla mohou být alergeny, proto je vhodné sledovat jejich účinky na dítě. U ryb volte druhy s nízkým obsahem methylrtuti (treska, losos, pstruh, krevety, sardinky).
Zavádění příkrmů a jejich obsah
Nejlepším postupem podle ESPGHAN a dalších odborných společností je zahájit zavádění příkrmů mezi ukončeným 4. a 6. měsícem věku, s ohledem na prospívání dítěte a radu pediatra. První příkrmy bývají zeleninové pyré z jednoho druhu zeleniny (mrkev, brambor, cuketa, dýně atd.). Při zavádění nového druhu zeleniny sledujte projev alergie a přechodně plynule zvyšujte množství. Postupně se přidává libové maso a poté ovoce. Příkrmy by se nepřislazovaly ani nesolily, a to do jednoho roku věku.
Do 8. až 9. měsíce je možné zařadit jogurt bez přísad, rohlík a křupky. Do 9.-12. měsíce se postupně rozšiřuje nabídka na rýži, těstoviny a pravidelný návyk na tekutiny v hrníčku. Do 12. měsíce by mělo dítě jíst stravu podobnou rodině, ale s úpravou pro děti - bez soli a bez koření. K zavedení lepku u kojenců existují doporučení ESPGHAN a následné aktualizace, přičemž se uvádí, že imunologické okno a kojení mohou snižovat riziko vzniku alergií; důležité je však individuální sledování reakce dítěte.
U nedonošených dětí se postupuje podle korigovaného věku a individuálních potřeb. Při alergiích na bílkovinu kravského mléka bývá nutná eliminace mléčných výrobků u kojící matky a nasazení speciálních hydrolyzovaných nebo aminokyselinových mléčných výživ pro kojence. Je důležité řídit se doporučeními lékaře a sledovat reakce dítěte na jednotlivé potraviny.
Praktické tipy pro praxi
- Začínejte s jednou zeleninou, postupně přidávejte druhy a zkoušejte nové potraviny po 2-3 dnech.
- Maso nejprve v malém množství, poté zvyšujte; bílek od roku a více lze postupně zavést.
- Ovoce se podává po zelenině jako druhý příkrm; nepřislazujte.
- Tekutiny: do jednoho roku 500 ml mléčných výrobků denně, mimo mléka a vody do 12. měsíce; po roce rodinná strava.
- Dodržujte hygienu při přípravě jídel (mytí rukou, čisté nádobí, lžičky).
- Vitamin D: podávat 400 I.U. denně od 14. dne věku do 1 roku.
- Konzumujte ryby 1-2× týdně a vybírejte druhy s nízkým obsahem methylrtuti.
Infografika a vizuální doprovod
Video návod: Jak správně zavést příkrmy?
Zeleninové příkrmy pro nejmenší
Tabulka: Přehled věkových fází a doporučeného mléka/příkrmu
| Věk dítěte | Hlavní složky stravy | Poznámky |
|---|---|---|
| 0-6 měsíců | Mateřské mléko nebo počáteční mléčná formule | Exkluzivní kojení, případně doplnění podle odborného doporučení |
| 6-12 měsíců | Postupně zeleninové a masové příkrmy, jogurt, kaše | Tekutiny mimo mléko do 1 roku; zavedení rýže/těstovin |
| 12 měsíců a více | Rodinná strava, plnohodnotné jídlo, mléko/mléčné výrobky | Konec závislosti na mléčných náhražkách, rozšíření jídelníčku |
Je důležité, aby rodiče byli trpěliví: dítě se musí naučit polykat, přijmout nové chutě a textury. Při zavádění nových potravin sledujte reakce a případně konzultujte s pediatrem. První lžičky zeleniny či ovoce by měly být klíčovým krokem k zdravému vývoji a správným návykům v pozdějším věku.