Jak začít s kojeneckou výživou u novorozence v inkubátoru: odstříkávání kolostra, kontakt kůže na kůži, pumpa a podpora laktační poradkyně

Kolostrum je optimální zdroj výživy pro novorozence, je bohaté na obranné faktory, má vysokou biologickou dostupnost, zvyšuje střevní peristaltiku a napomáhá odchodu mekonia. Nicméně, některé děti jsou ohroženy přijímáním umělé výživy před mleziva v prvních dnech po narození kvůli množství zdravotních problémů a překážek na začátku kojení. Kojenci, kteří jsou vystaveni riziku hypoglykémie v prvních několika hodinách po porodu, je významné riziko, že budou dostávat umělou kojeneckou výživu ke stabilizaci hladiny cukru v krvi. U dětí matek s diabetem zejména s rizikem hypoglykémie v prvních několika hodinách po porodu je mlezivo užitečné ke stabilizaci dítěte. Formule obsahuje hovězí sérový albumin, který je spojen s generováním autoimunitních reakcí spojené se zvýšeným rizikem diabetu 1.

Další situací, které mohou mít negativní dopad na začátku kojení, nebo které mohou poškodit nebo oddálit předčasné produkci mateřského mléka patří: nemocné dítě/matka, krmící problémy, abnormality nebo komplikací v těhotenství, včetně cukrovky nebo jiných zdravotních problémů.

Cíl: Předporodní odstříkávání kolostra umožní sběr mleziva, které sníží používání umělé kojenecké výživy u rizikových novorozenců. Děti s antenatálně diagnostovaným rozštěpem rtu anebo patra, s vrozenou vadou (např. Zahájit každodenní v odsávání ve 36. Odstříkávání je možné také zahájit po přijetí do nemocnice (např. Ujistěte se, matka sedí pohodlně a vzpřímeně. Mlezivo může být sbíráno 2-3 krát téhož dne a uloženo v jedné stříkačce. Na konci sběrného dne může být mlezivo zamrazeno ve sběrné lahvičce nebo skladovacím zip sáčku.

Infografika o kolostru a jeho roli pro novorozence

První hodiny a dny v inkubátoru: klíčové principy a praktické kroky

Jedním z nejdůležitějších pilířů vývojové péče je podpora a ochrana spánku nedonošených novorozenců. Je důležité, aby miminko nebylo rušeno každou chvíli a místo odpočinku nebylo stimulováno k aktivitě, což by se následně mohlo projevit i nestabilitou jeho životních funkcí a zhoršením jeho stavu. Je žádoucí, aby maminka se svým miminkem trávila co nejvíce času, ale je důležité dodržovat určité zásady.

První zásadou je, že nedonošená miminka nehladíme stejně jako donošené novorozence. Hlazení tato mini miminka vyrušuje a naopak stimuluje. Ideální je tedy kontakt s rodiči formou položení dlaní na hlavičku dítěte a na tělíčko, ať už zabalené nebo nahé. Ruce může mít na miminku buď jen maminka, nebo tatínek, ale je možné, aby na miminku měli ruku oba. Chladné ruce mohou ochladit i miminko a je to pro ně velmi nepříjemné, když na zahřáté tělíčko sáhne studená ruka, proto je dobré, mít ruce teplé.

V této intimní chvíli by měli rodiče opravdu věnovat veškerou energii čistě kontaktu s miminkem, aby z toho mělo ten největší benefit, a to včetně jich samotných. Druhou zásadou je dodržování určitých intervalů podle domluvy s ošetřujícím personálem, který má ze začátku přehled o tom, co miminko zvládne vzhledem k nezralosti a stabilitě životních funkcí. Protože jsou nezralá miminka ohrožena teplotní nestabilitou, není z počátku možné, aby ruce rodičů byly v inkubátoru po dlouhou dobu. Je nutné udržovat termoneutrální prostředí, aby miminko prospívalo, protože stačí pár minut s otevřenými okénky a miminko může ztratit až jeden stupeň teploty. Sestřička většinou řekne, jak dlouho je možné tímto způsobem s miminkem trávit čas. Doteky jsou velmi důležité a hlavně doteky rodičů. Miminko cítí příjemný dotek a dokáže reagovat na příjemnou stimulaci, má pocit bezpečí.

Schéma polohování novorozence v inkubátoru

V případě, že to stav miminka a situace na oddělení dovolí, je možné pomoci ošetřovatelskému personálu i při péči o miminko. Postupně se rodiče naučí přebalovat, ošetřovat ústa, oči, zadeček a pupíček a při této péči se miminka budou dotýkat a reagovat na jeho projevy. Sledují, jak miminko reaguje, jak se kouká, jak se protahuje. Naučí se číst vzorec chování a lépe se jim bude reagovat na projevy miminka. Postupně se mohou zapojit do polohování, přetáčení z bříška na záda a opačně, mohou pomoci sestřičkám při výměně pelíšku či převlékání miminka. Všemi těmito doteky dávají miminku najevo, že tam jsou, že jsou přítomni a že může mít miminko pocit bezpečí.

Klíčové zásady polohování a prostředí

Polohování miminka je součástí péče o novorozence. Sestřičky rodičům budou postupně vysvětlovat, v jaké poloze a proč miminko je. K polohování se používá celá řada pomůcek, které jsou zrovna pro dané miminko k dispozici. Používají se pelíšky, zavinovačky, dečky, speciální podložky a další prostředky, které personál vysvětlí. Miminku se nejlépe dýchá v poloze na bříšku, proto většinu času, kdy je mu poskytována ventilační podpora, se miminko polohuje na bříško a měl by se mu podkládat hrudník, což slouží jako aktivní stimulace bránice. Někdy se miminkům na bříšku nelíbí celý den a je potřeba je i mimo manipulaci polohovat jinak.

Pro miminka s podporou dýchání je též doporučená poloha na levém boku, a to z důvodu umístění plic a srdce v hrudníku. Samozřejmě miminka mohou ležet i na zádech a na pravém boku, ale každé má svá specifika. Když rodiče později sami nebo se sestřičkou miminko polohují, mohou využít pár zásad polohování. Děti okolo 28. týdne těhotenství je možné již podepřít hrudníček ke stimulaci aktivního dýchání. Větším dětem prokládáme mezi nožky např. stočenou deku nebo plenu, abychom podpořili správnou pozici kyčelních kloubů. Miminka na zádech mají též podložený krk a mírně ramínka, aby jejich hlavička byla v tzv. čichací poloze. Pro nohy a ruce platí opět pravidlo pokrčení a dlaní blízko obličeje. U větších novorozenců okolo 28.-30. týdne těhotenství je vhodné podložit nožky, aby kolena a kyčle byly v úhlu cca 90 °, abychom podporovali aktivní dýchání a zapojování břišních dýchacích svalů.

Rodiče se nemusí bát, není to těžké, během chvíle si tato pravidla osvojí a personál oddělení je vždy k dispozici. Ptají se, zda je možné miminko zavinout stejně jako miminka donošená. Ano, tato možnost zde je a v mnoha případech své miminko zavinuté uvidí. Zavinuté se totiž cítí bezpečně. Při návštěvách miminka mohou pomoci i s minimalizací hluku. Je to velice jednoduché. Při vstupu na oddělení stačí vypnout nebo ztlumit mobilní telefon. Když budou na miminko mluvit, je nejlepší šeptat. Jestliže si chce maminka s tatínkem povídat při klokánkování, měli by šeptat. Klepání na inkubátor není miminku příjemné. Zvuk se uvnitř přenáší daleko více a může způsobit nestabilitu životních funkcí. Zavírání okének inkubátoru se nezdá být vědou, ale je nutné zavírat je velmi potichu bez cvaknutí, abych mimi nebylo rušeno. Hlas rodičů je však pro miminko velmi důležitý. V pozdějším věku (okolo 30. týdne těhotenství) je možné přinést nahrávku s hlasem rodičů. Se souhlasem personálu je možné nahrávku v inkubátoru pustit miminku, aby mělo pocit, že jsou nedaleko. Mohou nahrát jakýkoliv rozhovor, čtenou pohádku, zpěv, hlas sourozenců, povídání…

Video náhled: klokánkování a kontakt kůže na kůži

Odstříkávání kolostra, chuť a čich: jak podpořit začátek kojení

Jak již bylo zmíněno, na neonatologických odděleních se používají speciální přehozy přes inkubátory, které tlumí světlo a hluk. Důležité je si pamatovat, když se rodiče chtějí na své miminko podívat, tento přehoz oddělávat pomalu a postupně, aby si miminko přivykalo intenzitě světla. Na miminko by se nemělo rozsvěcet přímé světlo, aby nedošlo k poškození zraku nebo k nestabilitě životních funkcí. Jen si představme sami sebe, když v noci spíme a někdo by nad námi rozsvítil světlo. Když je miminko vystaveno fototerapii pro eliminaci bilirubinu v krvi (novorozenecká žloutenka), má nasazenu ochranu očí. Důležité je vědět, že i rodiče si musí oči chránit. Mohou poprosit personál, aby po dobu, co budete sedět u miminka, přístroj vypli. V případě, že to není možné, měli by použít sluneční brýle k ochraně svých očí. Další důležitou informací je nepoužívání blesku u fotoaparátu.

Samozřejmě budou chtít fotit každou maličkost, někdy i natáčet video, což je pochopitelné a samozřejmé, ale měli by mít na paměti dvě pravidla. Dále se dotýkáme čichu a chuti novorozence. Každá maminka se snaží pro své miminko odstříkat co největší možné množství mateřského mléka a právě to je důležité v chuti novorozence. Maminka může mléko použít společně se šidítkem či štětičkou, které při krmení dostane miminko do úst a dojde k podpoře nejen chuťových reflexů, ale též k podpoře sacího a polykacího reflexu. Díky chuťovým vjemům a vyplavení endorfinů je možné zmírnit bolest u novorozence právě podáním např. sacharózy.

Miminko také vnímá pachy, které jsou kolem něj. Je zde též pár důležitých pravidel, které by rodiče měli dodržovat. Jedno z nich souvisí s dezinfekcí rukou, kterou je nutné provést vždy před vstupem do inkubátoru. Je však velmi důležité vetřít dezinfekci do rukou a nechat ji řádně zaschnout. Tímto procesem se postupně dezinfekční prostředek a nepříjemný čpící zápach dezinfekce vypaří a je možné vložit ruce do inkubátoru. Když toto správně neprovedeme, dáváme miminku čichat právě výpary z odpařující se Dezinfekce, která je i pro nás velmi nepříjemná do nosu. Dále existuje vliv parfému; proto v případě klokánkování je nejlepší nemít parfém, neboť miminko miluje svou přirozenou vůni.

Podobně lze podporovat čich a chuť i pobytem s látkovým kapesníčkem nebo chobotničkou u sebe, které po domluvě s personálem vložíme vedle miminka do inkubátoru. Rodiče se často ptají, zda miminko něco nebolí. Novorozenec cítí bolest a je důležité nenechat ho trpět; nabízejí se nefarmakologické intervence a pokud to nestačí, zváží se farmakologická intervence. Důležité jsou doteky a kontakt, jímž rodiče miminko utiší nebo podpoří při odsávání, zavádění kanylky do žíly či dalších zákrocích. Odběr z patičky či ultrazvuk bříška je možné provádět při klokánkování či chování miminka po domluvě.

Ilustrace klokánkování a kontaktu kůže na kůži

Kojení u novorozenců v inkubátoru: praktické kroky a postupy

„První dítě se mi narodilo předčasně a kojení jsme vybojovali. S odsávačkou jsem strávila první tři měsíce jeho života.“ Každé začátky jsou těžké a u kojení to platí zvlášť. Rozkojit se u nedonošeného dítěte, které je v inkubátoru, to už chce opravdu odhodlanou matku s dostatkem mléka a kvalitní odsávačkou. S nedonošenci je to prostě všechno složitější. Co mu pomůže? Rozjezd maminčiny laktace a pár kapek kolostra.

Nedonošené miminko tráví první dny svého života v inkubátoru bez kontaktu s maminkou, a proto je obtížnější nastartovat laktaci. Na počátku je nejdůležitější dodat dítěti kolostrum, jehož každá kapka je prospěšná, obsahuje vysoké množství živých bílých krvinek a protilátek. Miminko dostává každé tři hodiny mléko; tyto kapky jsou pro dítě lékem, chrání ho a po prvotním pomalém startu obvykle následuje dostatečná tvorba mléka od 5. či 6. dne po porodu.

Miminka v inkubátorech sestry krmí obvykle sondičkou do žaludku každé tři hodiny. Začíná se na několika mililitrech mléka, postupně se dávky zvyšují. Tříhodinový interval ale zůstává, a proto je dobré přizpůsobit si odsávání mléka právě na tuto dobu. Odsávala jsem ve dne v noci každé tři hodiny, každé prso 10 minut. Každou kapičku jsem nosila na jipku, aby ji mohli podat synovi. Některá miminka se zvládnou velmi pěkně přisát, i když byla v inkubátoru.

Jakmile miminko v inkubátoru sílí a roste, může se začít zkoušet kojení. Některé děti jsou však příliš slabé, aby se přisály. V takovém případě pomůže buď suplementor nebo stříkačka. Občas se může použít i láhev, ale s tím by měly maminky opatrné, aby si na ni dítě příliš nezvyklo a kojení nezačalo být potlačováno. Kolotoč odsávání a krmení je náročný a trvá několik měsíců, než se dítě naučí plynule sát.

„Kdo nezažil, nepochopí, jak vyčerpávající je ten koloběh: zvážit, nakojit, zvážit, ohřát mléko, dokrmit, uložit dítě, odsát, vše vysterilizovat a to celé nanovo.“ Většina matek popisuje, že období těžké kojení s nedonošeným dítětem bývá postupně nahrazeno částečným úspěchem a pak plnou schopností kojení. Teď v půlroce už neodsávám vůbec a mléko je zcela závislé na poptávce miminka.

Pokud se narodíte jako rodič nedonošeného miminka, existují kroky, které můžete udělat pro co nejlepší začátek lactace. 1) Ještě v těhotenství se spojte s laktační poradkyní ve Vašem okolí. Po porodu budete hned vědět na koho se obrátit a můžete získat rychlou a kvalifikovanou pomoc v případě potřeby. 2) Mějte nerušený porod; zážitek z porodu ovlivňuje motivaci a lehkost s jakou se kojení začne. 3) Hned po porodu zabezpečte nepřetržitý kontakt kůže na kůži maminky s miminkem. 4) Pokračovat v kontaktu kůže na kůži i po převozu na pokoj. 5) Nakojte miminko kdykoliv komunikuje zájem o kojení a reagujte na něj včas. 6) Není potřeba sledovat intervaly; kojení může probíhat častěji dle potřeb miminka. 7) Pokud je miminko nespokojené, nabídněte mu kojení, i když pláč nemusí znamenat hlad. 8) Miminko se učí kojit kojením; nepřikládejte mu nic kromě prsu, pokud to není nutné. 9) Je v pořádku, pokud miminko po nakojení usne. 10) Využívejte společné spaní. 11) Seřiďte návštěvu laktační poradkyně co nejdříve po porodu pro kontrolu přisátí a pití miminka.

Kojení – Jak správně přiložit dítě k prsu ✅

Podpora laktační poradkyně a jak vybudovat dlouhodobou laktaci

Pokud se něco nepovede, nezoufejte. Se vším lze pracovat a spravit lze kde co. Kojení předčasně narozených dětí není samozřejmé. Správné zahájení a udržení laktace je zvlášť důležité, i když se žena bojí o život dítěte. Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejvhodnější výživa pro každé dítě, a zvláště pro nezralé dítě. Je zdrojem faktorů obranyschopnosti a má pozitivní vliv na psychiku a vývoj dítěte. Obsahuje imunologické a protizánětlivé faktory, které posilují imunitu nezralého organismu. Po porodu kolostrum tvoří první mléko, které se mění na zralé mateřské mléko kolem 5.-14. dne.

V nezralých momentech může být nutná parenterální výživa; co nejdříve je však vhodné zahájit enterální výživu a stimulaci bradavek, a to buď ruční, nebo pomocí odsávačky. U kojících matk je běžná častá stimulace prsou odsáváním každé 3 hodiny včetně noci, nahříváním a masáží prsou. V některých případech je nutné použít dokrmy přes malíček se stříkačkou, sondovou technikou či suplementorem podle doporučení neonatologa. Hospitalizované nedonošené děti často potřebují přesné dávkování a vážení.

Pro extrémně nedonošené děti s nezralým trávicím traktom mohou být využívány fortifikátory pro nedonošené děti, a pokud není k dispozici vlastní mateřské mléko, lze použít mléko od dárců či speciální mléka pro nezralé děti. Důležité je pravidelně navštěvovat laktační poradkyni, která ukáže techniky přiložení, ručního vymačkání, použití odsávačky a metody dokrmení. Spolupráce s rodiči je klíčová a family-centered care je dnes přirozeným pilířem neonatologie.

tags: #jak #zacit #s #kojenim #kdyz #je