Tohle všemu předchází seznámení samečka se samičkou. Vzájemné očuchávání a seznamování probíhá libovolně dlouhou dobu, záleží vždycky na konkrétních králíčkách, jaké mají představy o partnerovi atd. I mezi králíčky existuje králičí láska a vzájemné sympatie (nebo taky nesympatie). Většinou záleží na samičce, zda se jí sameček líbí a je ochotná se s ním spářit. Když je jí sameček nesympatický, uhýbá mu, popřípadě je na něj agresivní a k páření nedojde.
Aby došlo k oplodnění, je potřeba, aby samička zvedla dostatečně ocásek nahoru. K samotnému aktu je potřeba určitý čas, od několika sekund po několik minut, vše je individuální. Protože má králičice dvojitou dělohu, může nastat dodatečné oplodnění v průběhu březosti a mláďata se pak narodí v různém časovém odstupu, proto se nedoporučuje, aby cca po týdnu samici samec znovu nakryl.
Pro kontrolu březosti se samice sice znovu dává k samci, protože březí samice samce ve své blízkosti nesnese, je na něj zlá a agresivní, ale je třeba dávat pozor, aby i přes její protesty na ni samec neskákal. Pokud se zabřeznutí nepovedlo, samice před samcem neutíká, naopak - pokud má říji - spolupracuje. Při připouštění dáváme samici k samci z důvodu obrany teritoria a pocitu bezpečnosti samičky.
Před připouštěním je doporučováno, aby králičice dostala kůru proti kokcidioze (sulfadimidin - dávkování 1 pol.). Je doporučování, aby samec byl stejně velký nebo menší než samička. Březost králice trvá od 28 do 35 dne, nejběžněji rodí 31. den, při menším počtu mláďat trvá březost déle, např. 33 dnů. Samice se po dobu březosti často povahově mění - některé jsou více přítulné, jejich divoká povaha se trochu zklidní.
Ale vyznačují se i náladovostí a pokud zrovna chtějí odpočívat, dávají to výrazněji najevo. Po většinu času se připravují na porod např. zvýšenou konzumací jídla (získávání potřebných živin), dále pak sháněním materiálu na tvorbu hnízda a také bezpečné místo pro hnízdo. Stává se, že králice má dojem, že místo, které jste jí určili k porodu, není pro ni dost bezpečné a má tendenci stavět hnízdo jinde. Většinou je lepší ji nechat, ať sama zvolí místo, násilným přesunováním částečně utvořeného hnízda se králice může značně vystresovat.
Samička často volí místo jiné než je její, kde má své jídlo a záchůdek - geneticky zakódovaná opatrnost před predátory - k hnízdu by neměly vést žádné stopy. V době březosti je možno samicím přidávat do zrní trošičku lněného semínka. Podle některých chovatelů je pak porod lehčí. Tři čtvrtiny hmotnosti plodu přiroste až ve 4. týdnu březosti. Od 18. dne březosti je možno při určitých zkušenostech nahmatat uzlovitá zduření - budoucí králíčí miminka.
Pro králíčata v době růstu jsou ku prospěchu pampeliškové listy, protože obsahují vápník, důležitý pro růst kostí. Těhotnou králičici je lepší nezvedat, aby se neublížilo králíčkům v břiše. kousat, trhat, schánět materiál na stavbu hnízda. Pokud jí nic vhodného nenabídnete, hrozí, že vám doma mnoho věcí zničí.
Materiál na stavbu hnízda mají králičice tendenci trhat a hrabat taky protože zkouší, zda je vhodný na použití do hnízda. Zda bude pro králíata pohodlný a bude dostatečně tepelně izolovat. Příklad: může se použít i velká krabice. jsme vystřihli kousek nad zemí vchod, dali do ní spoustu podestýlky a sena, aby si měla králičice z čeho stavět hnízdo. Tu velkou krabici jsme připojili ke králíkárně, čímž se jí rozšířil prostor uvnitř. Měla pak pocit, že jsou mláďata v bezpečí, jako v noře. V krabici byla tma a vedl tam jen menší vchod, tak akorát na projití králičice.
Králíčátka 4. Králíčátko 5. Některé králice dostaví svoje hnízdo až těsně před porodem. Následně natrhají do hnízda chlupy a porodí do něj své mladé. Olíže je a očuchá, zjistí, zda jsou všechny živé (mrtvé mláďata se snaží z hnízda odstranit - vytáhnout ven nebo pozřít). Hnízdo upraví zvrchu chlupy a zahrabe, sama odchází opodál si odpočinout a pozorovat hnízdo z dálky. Po porodu je králice velice žíznivá, je dobré mít pro ni nachystán dostatek vody.
Vlivem stresu (hluk, žízeň, špatné zacházení, zvedání) nebo vlivem špatné výživy (nedostatek bílkovin a minerálů) mohou samice požírat po narození svá mláďata. Je složité určit přesnou příčinu. Někdy se stává, že se králíčci narodí už mrtví, králičice se je snaží odstranit z hnízda buď odtažením nebo požíráním. Často se bohužel stává, že první porod zkončí fiaskem - úmrtím mláďat z příčiny udušení při porodu, roztahání mláďat po pokoji z důvodu silné nervozity a stresu samičky, odmítnutí živých mláďat po porodu, agrese vůči nim .. Tohle se občas stává při prvních porodech a je potřeba s tím počítat.
Králičice má na břiše mléčné bradavky, na každé straně 3 - 5. Prvních několik dní má samice mlezivo, které je pro králíčata důležité. Nejvíce mléka má samička 21 - 28 dnů po porodu (což nelze přehlédnout), potom mléko postupně ztrácí. Vzhledem k tomu, že králíčice musí vytvořit velké množství mléka, je v tomto období důležité kvalitní krmení (zvýšený přísun bílkovin) a dostatek vody. Králičice kojí mláďata ve stoje. Mláďata si lehnou na záda pod ní. Nejčastěji je kojí v hnízdě, ale když jsou větší, může kojení probíhat i mimo hnízdo. Králíčí máma mnohdy olíže králíčata v oblasti konečníku v průběhu kojení, aby napomohla jejich vyprazdňování. Králičice kojí svá mláďata ze začátku jednou denně, většinou v noci, nenápadně. Kojení trvá od 2 do 5 minut maximálně a po zbytek dne je mimo hnízdo. Občas se může do hnízda jen tak nakouknout, zda je vše v pořádku, upravit chlupy a zase rychle odběhne.
Králičice není jako slepice, která by seděla na hnízdě. Většinu času se o hnízdo moc nezajímá. Některé králičice hnízdo před cizími lidmi brání. Když lidem důvěřuje, tak je v pohodě. Přesto nedoporučujeme do hnízda hrabat a mladé prohlížet, brát do ruky, určitě ne první tři dny, králičice by to mohla brát jako hrubé porušení bezpečnosti hnízda a dokonce by mohla mladé i ušlapat. Pokud chceme zkontrolovat hnízdo, zda jsou mláďata živá a nakrmená, doporučujeme nenápadně fouknout do chlupů, popřípadě prstem opatrně odhrnout část chlupů a dotknout se králíčat. Nakrmené králíčata se zavrní a popřípadě hledají mámu, když nenajdou, zahrabou se a usnou.

Při bližším zkoumání lze vidět velké kulaté napapané bříško. Někdy porod proběhne dobře, bez potřeby lidského zásahu a králičice se stará vzorně. Králičice zazmatkuje, neporodí mláďata do hnízda, ale všude možně. Je třeba přesunout ušáčky do hnízda a přikrýt chlupy.
Hnízdo je dobré zkontrolovat nejlépe bez přítomnosti samičky. Třeba jí nechat zatím proběhnout vedle v místnosti. Prohlédněte, jestli v hnízdě nejsou mrtvá králíčata. Ta odstraňte. hnízdo, případně mláďata podstrčit k cecíkům. její pach na ruce. Když je nejhůře, existují způsoby jak krmit králíčky uměle, ale je to dosti náročné. Kontrola hnízda nemusí proběhnout hned po porodu. Naopak je dobré nějakou dobu hnízdo nechat v klidu, nejlépe první 3 dny. Jestliže porod proběhl normálně do hnízda a vypadá to, že se králičice stará, může kontrola proběhnout za 1-2 dny. Jestliže je však důvodné podezření, že matka neví co s mláďaty a nedává jim pít, doporučuji zkontrolovat hnízdo dřív, než mláďata hlady a podchlazením uhynou.
Králičí mláďata jsou po porodu vysoce křehká. Jak poznat, zda králičice pochopila svoji mateřskou roli? Alespoň jednou denně jde nachvilku za mláďaty a nakojí je. Před porodem a po něm natrhá do hnízda chlupy, aby králíčata byla v teple. Není to pravidlem. Ale když se tak stane, neznamená to nic špatného, naopak reaguje správně. Je to instinktivní záležitost, pravděpodobně z dob, kdy divocí králíci bydleli v zemních norách a chránili zahrabáním mláďata před predátory a chladem.
Je důležité, aby malí králíčci byli v teple. Tj. apod) a sena. Oni totiž mají tendenci se zahrabávat směrem dolů. Mohli by se potom podhrabat na něco studeného (dno klece) a nastydnout. To je podstatné především v chladnějších částech roku. Dostatek vody. Protože jí může porod a kojení mláďat vyčerpat, je třeba, aby nabyla brzo sil. klidně už před porodem (např. Vitamix). Je možné králičici po porodu nabídnout k pití vlažné mléko a když ho bude chtít pak pít, tak jí ho dávat po celou dobu co bude kojit, aby měla dost vápníku. U kojících samiček právě hrozí odvápnění organismu a díky tomu vážné problémy v nejhorším případě končící i úmrtím.

Protože králíčata pohlavně dospívají už ve třetím měsíci, je potřeba je v toto období rozdělit (samička je na oplodnění ještě příliš mladá - nejdřív v 7. měsíci - a navíc není vhodné připouštět sourozence - riziko genetických vad). U dospělých králíků nebývá s určováním pohlaví takový problém, protože samci mají na první pohled patrná růžová varlata. Králíka otočte bříškem nahoru, nejlépe když spolupracují dva lidé. Nad řitním otvorem je pohlaví, po jehož obou stranách jemně prsty zatlačte. U samečka se vysune malý penis s kulatou špičkou. U samičky bude vidět jen štěrbina. Je velice krásné mít doma samičku s hromadou malých chlupatých klubíček :)
Další poznámky souvisejí s exteriérem a reprodukcí. Příští díl seriálu o exteriéru králíků bude věnován utváření vnějších pohlavních orgánů. Základní anatomie zevních pohlavních orgánů samce králíka a samice králíka se dá shrnout takto: pytel pyjemu a šourky u samce, vulva, klitoris a pysky u samice. Pohlavní aparát králíka obsahuje zvláštnosti, které vyžadují klidnou manipulaci a zkušené ruce při vyšetřování.
| Fyziologie a péče | Popis |
|---|---|
| Březost | 28-35 dní, nejčastěji 31. den |
| Kojení | mléko nejvíce 21-28 dní po porodu; kojí jednou denně v noci |
| Růst mláďat | mláďata holá, sledují vývoj; tlumeníkokcidií |
Je možné, že některé texty uvádějí anatomii a reprodukční detaily rozdílně podle zdrojů. Důraz je kladen na to, že králíci vyžadují citlivou a důkladnou péči během březosti a kojení, bezpečné a teplé místo pro hnízdo a klidné prostředí bez zbytečného stresu.