Jak vypadá ústí vejcovodu na ultrazvuku

Vejcovod (tuba uterina, salpinx) je párový trubicovitý orgán, která je součástí ženské pohlavní soustavy. Tuba uterina (vejcovod, salpinx, tuba Fallopii) je dutá párová trubice dlouhá 8-15 cm. Na vejcovodu rozlišujeme tyto části - intramurální část, isthmus, ampulla a infundibulum.

Směrem od dělohy se nachází v tomto pořadí: První je krátká intramurální část nacházející se ve stěně dělohy. Následuje zúžený isthmus, poté delší širší ampulla a na konci je trychtýřovitě rozšířené infundibulum, z nějž o obvodu vybíhají tzv. fimbrií. Infundibulum je nálevkovitá část přivrácená k ovariu. Z jeho okraje vybíhá asi 10 různě dlouhých výběžků − fimbrií, z nichž nejdelší se nazývá fimbria ovarica a je fixována k povrchu ovaria.

anatomie vejcovodu - schéma částí: intramurální část, isthmus, ampulla, infundibulum a fimbrií

Vejcovod má v podstatě jedinou funkci - ve fertilním období ženy pravidelně transportovat vyzrálé uvolněné vajíčko z vaječníku směrem k děloze a tomu napomáhá. Těsně před ovulací se infundibulum aktivními kontrakcemi hladké svaloviny posunuje po povrchu ovaria do míst, kde se nachází zralý folikul. Po ovulaci je tak uvolněné vajíčko nasáto do dutiny vejcovodu. K oplození dochází zpravidla v ampulle a oplozené vajíčko je během následujících 4-5 dnů dopraveno pohybem řasinek a peristaltikou tuby do děložní dutiny. Neoplozené vajíčko podléhá autolýze.

Vejcovod se stavbou své stěny výrazně neodlišuje od ostatních dutých orgánů. Tunica mucosa − složena v řasy − nejvyšší a nejpočetnější jsou v ampule, kde tvoří členitý labyrint složený také ze sekundárních a terciárních řas. Je kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem s řasinkovými a sekrečními buňkami, obsahuje také nediferencované buňky, z nichž se epitel obnovuje. Lamina propria je tvořena řídkým kolagenním vazivem.

Ultrazvukové zobrazení vejcovodů a ústí vejcovodu

Vejcovod je orgán, jehož patologie jsou vyšetřitelné zejména zobrazovacími metodami, z nichž nejdostupnější je ultrazvuk. Ultrazukové salpingografie (HyCoSy) je ambulantní vyšetření, kterým se zjišťuje průchodnost vejcovodů ultrazvukem za pomoci využití kontrastní látky, u pacientek, které mají potíže s otěhotněním.

Po aplikaci kontrastní látky, která se aplikuje do dutiny děložní se pomocí ultrazvuku sleduje její postup do vejcovodů a dutiny děložní. Velmi jednoduše, po prohlédnutí a zhodnocení stavu vyšetřovaných orgánů se přes pochvu a dělohu se dovnitř vstříkne (barevná) tekutina. Jsou-li vejcovody průchodné, vidí operatér tekutinu vtékat do břišní dutiny.

HyCoSy - ultrazvuk s kontrastní látkou ukazující průtok skrz vejcovod do břišní dutiny

HyCoSy má tu výhodu, že zde není nutná hospitalizace v nemocničním zařízení. Výhodou tohoto vyšetření oproti klasické Hysterosalpingografii (zobrazení průchodnosti vejcovodů za pomoci kontrastní látky a rentgenového vyšetření) je, že zde není nutná hospitalizace v nemocnici a nevyužívá se rentgenové záření.

Laparoskopie při zjišťování ústí vejcovodu

Kromě zjištění průchodnosti vejcovodů pomocí ultrazvuku dají se vejcovody vyšetřit i při laparoskopické operaci. Laparoskopie patří mezi vyšetření při pátrání po příčině neplodnosti nebo k řešení problému, o kterém se už ví. Laparoskopie (profouknutí vejcovodů): průchodnost vejcovodů se zjišťuje pomocí chirurgického zákroku se zavedením speciální kamery a vstříknutím kontrastní látky.

Po odevzdání předoperačních vyšetření, poučení a podepsání souhlasů se dostavíte na příjem na pracoviště, kde výkon proběhne. Někdy večer před zákrokem, jindy až ráno. Platí ale staré známé od půlnoci nejíst (to někdy i o několik hodin dříve), nepít, nekouřit. Výkon totiž probíhá v celkové anestézii.

Když vás na sále uspí, přes řez v pupíku se naplní dutina břišní oxidem uhličitým (aby bylo vše dobře vidět). Potom už se přistupuje k samotnému zákroku. Ten může trvat od 30 minut až po hodiny. Záleží na tom, co se najde nebo co se pak provádí. Jsou poměrně vzácné, ale je dobré o nich vědět.

laparoskopie - schéma: vstupní trokar, insuflace CO2, kamera

Velmi jednoduše, po prohlédnutí a zhodnocení stavu vyšetřovaných orgánů se přes pochvu a dělohu se dovnitř vstříkne (barevná) tekutina. Jsou-li vejcovody průchodné, vidí operatér tekutinu vtékat do břišní dutiny. Nebojte se, není to nic toxického, její přítomnost v břiše nijak nevadí a vstřebá se.

Současně lze také provést např. odstranění ložisek endometriózy, myomů nebo pokus o zprůchodnění neprůchodných vejcovodů, rozrušení srůstů a jejich odstranění. Neprůchodné vejcovody (odstranění, pokus o zprůchodnění) a srůsty a jejich rozrušení se často řeší právě laparoskopicky.

Co ultrazvuk a laparoskopie odhalí o ústí vejcovodu

Ultrazvuk (HyCoSy) při sledování kontrastní látky může přímo ukázat průtok skrz vejcovod až do břišní dutiny; při průchodnosti je vidět únik tekutiny do břišní dutiny. U laparoskopie je možné vizuálně hodnotit vzhled infundibula a fimbrií, přítomnost srůstů, zánětlivých změn, sactosalpinx (vejcovod naplněný tekutinou) nebo patologických nálezů přímo na ústí vejcovodu.

Ultrazvukové zobrazení průchodnosti vs. laparoskopický pohled na ústí vejcovodu

Neprůchodné nebo částečně průchodné vejcovody způsobují problémy právě v oblasti ampully a infundibula, kde se diagnostikují změny mucózy, zúžení nebo zjizvení. Při neprůchodnosti vejcovodů dochází k jejich celkovému nebo částečnému „ucpání“, nejčastěji v důsledku proběhlého zánětu, který způsobí zjizvení vejcovodu.

Záněty vejcovodu (salpingitidy) jsou většinou infekční záněty, které mohou být manifestací sexuálně přenosných onemocnění. Při trvalém narušení struktury vejcovodů zánětem (např. pozánětlivé striktury) může být narušena plodnost ženy a roste riziko mimoděložního těhotenství. Mimoděložní těhotenství je specifickou problematikou týkající se vejcovodu, protože zde vzniká nejčastěji (tubární forma mimoděložního těhotenství).

Praktické otázky: průchodnost, léčba a prognóza

Neprůchodné vejcovody znamenají stav, při kterém dochází k ucpání vejcovodů nebo jejich zúžení natolik, že vajíčko nemůže být oplodněno a doputovat do dělohy. Příznaky neprůchodných vejcovodů se liší v závislosti na tom, co samotnou neprůchodnost způsobuje. Co způsobuje neprůchodnost vejcovodů? Nejčastější příčiny jsou prodělaný pánevní zánět, endometrióza nebo jizvení po zánětech.

Lze otěhotnět s neprůchodnými vejcovody? Za normálních okolností dochází k početí již ve vejcovodu a oplodněné vajíčko putuje do dělohy. Pokud je však vejcovod neprůchodný, spermie se k vajíčku nemohou dostat a neoplodní ho. Poté je vajíčko zničeno imunitním systémem. K otěhotnění při neprůchodných vejcovodech však i tak dojít může, konkrétně v případě, kdy je neprůchodný pouze jeden vejcovod.

Pokud je vejcovod průchozí pouze částečně, také může dojít k oplodnění vajíčka. V tomto případě však hrozí zvýšené riziko mimoděložního těhotenství, jelikož je pro oplodněné vajíčko těžší vejcovodem projít. V případě, kdy se neprůchodnost obou vejcovodů nepodaří odstranit operativně nebo muselo dojít k oboustrannému odstranění vejcovodů (absolutní tubární faktor), může žena uvažovat o asistované reprodukci (in‑vitro fertilizace, IVF).

Při IVF lékař odebere vajíčko z vaječníku, to je následně in‑vitro oplodněno spermií partnera a vráceno zpět do dělohy. Úspěšnost oplodnění in vitro je poměrně vysoká a je jedinou léčebnou možností vedoucí k otěhotnění v případě oboustranné tubární neprůchodnosti.

Léčba neprůchodných vejcovodů a role laparoskopie

Neprůchodné vejcovody se léčí laparoskopicky, tzn. operativně. Záleží však na stupni poškození vejcovodu. Menší srůsty a jizvy lze odstranit a vejcovod tak otevřít, při větším poškození se vejcovod odebírá. „S pacientkou musejí být detailně probrány všechny možnosti řešení, včetně případného odstranění obou vejcovodů. Po úspěšné léčbě neprůchodných vejcovodů ženy mohou otěhotnět. Jejich šance na přirozené otěhotnění je poměrně veliká.“

U laparoskopie, která se používá nejčastěji, je nutná celková anestezie a následná 1-2denní hospitalizace. Většinou se při nekomplikovaném průběhu dostanete domů hned druhý den. Těsně po operaci některé pacientky pociťují tlaky až bolesti v oblasti klíčních kostí (jsou způsobeny tlakem zbytku plynu používaného k „nafouknutí“ dutiny břišní), obvykle ustupují za 24 hodin.

Po operaci je nutno dodržovat klidový režim, počítejte s neschopenkou tak na 1-3 týdny, záleží podle druhu a rozsahu prováděných výkonů. Vždycky by vás měli poučit, jak a co konkrétně platí zrovna pro vás.

Diagnostické pánevní laparoskopické vyšetření

Zkušenosti pacientek a praxe

Uživatelky popisují, že někdy ultrazvuk nepřinese jasnou odpověď: „Mě nikdy na UZ nic nepoznali… Prý ok, srůsty žádné.“ Jiné zkušenosti ukazují, že někdy mechanické „profouknutí“ vejcovodu téměř nefunguje: „Mne zkouseli muj jediny vejcovod mechanicky profouknout a popravde byl doktor rozpacity z toho, ze to TEMER neslo.“

Diskuse pacientek také zmiňuje sactosalpinx: „Pokud je v nich tzv. sactosalpinx, jsou naplněné tekutinou. Pokud je to ten druhý případ, tak naprosta většina doktorů doporučí před IVF odstranění. Protože jednak ta tekutina ve vejcovodu nejakym zpusobem velmi snizuje riziko uhnizdeni a druhak se riskuje jeji vyliti do delohy a splachnuti vajicka.“

MetodaCo zobrazujeHospitalizace
HyCoSy (ultrazvuk)Průchodnost kontrastní látky, únik do břišní dutinyobvykle ambulantně
LaparoskopieVizuální stav fimbrií, srůstů, sactosalpinx, možnost léčby1-2 dny
Hysterosalpingografie (RTG)Průchodnost při rentgenovém zobrazeníambulantně

Pro zhodnocení ústí vejcovodu bývá ideální kombinace klinického vyšetření, ultrazvuku (HyCoSy) a při podezření také laparoskopického vyšetření, které navíc umožňuje současný terapeutický zákrok. Při zjištění neprůchodnosti je důležitá diskuse o možnostech - od laparoskopického řešení přes odstranění po plánování asistované reprodukce.

tags: #jak #vypada #usti #vejcovodu #na #ultrazvuku