Víme, že je během výchovy dítěte potřeba dodržovat určitou posloupnost podle jeho věku a zralosti. Správný vývoj dítěte ale ovlivní také to, jakým způsobem s novorozencem či kojencem manipulujeme. U novorozenců využíváme při změnách poloh techniky, kdy jednou rukou držíme dítě pod temenem hlavičky a druhou pod zadečkem. Výjimečně využíváme úchopu kolem hrudníčku. S dítětem manipulujeme jemně, pomalu a klidně. Při kolébání se vyvarujeme rychlých pohybů aby nedocházelo k návykovému dráždění nervového systému. Správné techniky manipulace naučíme veškeré členy domácnosti, kteří o dítě pečují.
Postup při přechodech a otáčení miminka
Pravou ručku dítěte uchopíme a přitáhneme k levé. Tím se nám dítě otočí na levý bok. Současně s tahem za ručku dítěte vložíme svojí levou dlaň pod temeno dítěte a předloktí pod zádíčka. Když dítěti pravou ruku uvolníme, překulí se zpět na záda na naši levou ruku a předloktí. Pravou ruku a prsty pak zasuneme mezi nohy dítěte a zachytíme zadeček. Jak bylo zmíněno výše, děťátko neuvádíme do svislé pozice, pokud na to z vývojového hlediska není dost zralé. Z toho důvodu je ideální nosit děti v pozici klubíčka. Do té se po zvednutí dítěte výše uvedeným způsobem dostaneme následovně.
Naši levou ruku svírající hlavičku dítěte přitáhneme směrem k našemu levému rameni a hlavičku opřeme pod střed naší levé klíční kosti. Levou ruku uvolníme a připravíme k obětí dítěte pod jeho levou paží a podél tělíčka. Pokud chceme děťátko položit na podložku z pozice klubíčka postupujeme následovně. Naši levou ruku uvolníme zpod paže miminka druhá ruka stále přidržuje zadeček. Levou rukou zachytíme hlavičku dítěte opírající se o naší klíční kost a takto držené miminko oddálíme od našeho těla. Z této pozice můžeme děťátko snadno položit na podložku, pokládáme nejprve zadeček, zádíčka a naposledy hlavičku. Na hrudník dítěte položíme pravou dlaň tak, aby naše prsty směřovaly do levého podpaží děťátka. Levou ruku vsuneme pod paži a ramínko dítěte tak, až se dostaneme dlaní k hlavičce. Tu zajistíme dlaní a děťátko pak postupně přetáčíme přes jeho levý bok až na bříško. Děťátko z této pozice zvedáme obličejem dolů. Provedeme předklon a děťátko opřeme o naši levou část hrudníku. Tento způsob zvedání lze použít i u dětí před dovršením čtvrtého měsíce věku, ale pouze výjimečně.
Polohu tygříka lze využít u dětí téměř ihned od narození. Je vhodná zejména pokud potřebujeme děťátko nosit pouze v jedné ruce: k pochování, masírování bříška, odříhnutí i stimulaci a posilování zádového svalstva. Do polohy tygříka se dostává nejlépe z pozice klubíčka, kdy pravou rukou pevně uchopíme zadeček dítěte. Levou rukou, kterou tak uvolníme, proklouzneme mezi levou paži a hlavičku dítěte šikmo přes tělíčko a uchopíme pravé stehno. Poté pomocí předklonu přeneseme váhu dítěte na naše levé předloktí. Přebalování miminka je činnost, kterou opakujeme během dne nejméně desetkrát, ale zejména v prvních měsících života dítěte není výjimkou i častěji. U přebalování je nejdůležitější, aby při otírání zadečku vlhčenými ubrousky či při výměně plenky byla pánev dítěte nadzvednuta současným držením obou nožiček. Nikdy netaháme pouze jednu!
Přebalování, hygiena a bezpečnost při spánku
Nejvhodnější je omýt zadeček přímo v umyvadle. K tomu je ideální pozice, kdy děťátko zvedneme z podložky překulením přes bok tak, aby bylo obličejem dolů k podložce a naše levá ruka svírala hrudník miminka tak, že naše prsty jsou v oblasti jeho pravého podpaží. Poté provedeme předklon a záda dítěte opřeme o náš hrudník, narovnáme se a zadeček dítěte oddálíme od našeho těla. Jeho stehna můžeme opřít o kraj umyvadla či jej držet pod sprchou ve visu. Toto je poloha, kterou využíváme také k omývání obličeje a ručiček miminka. U dětí do čtvrtého měsíce věku lze využít i polohu tygříka.
Samostatně se přetočit ze zad na bříško dokáže dítě až kolem šestého měsíce věku (ze zad na bok je dítě schopno přetočit se mezi čtvrtým a pátým měsícem. Do té doby je k přetočení nutná naše dopomoc. Do čtvrtého měsíce věku jsou děti při přetáčení částečně pasivní (při přetáčení hlavní činnost provádí rodič, ale jsou patrné aktivity svalů, které se snaží v přetáčení pomoci, takzvané geneticky determinované pohybové programy). Poté sledujeme aktivní dopomoc dítěte a následně si tuto dovednost osvojí a zvládne zcela bez naší pomoci.
Důležité je přetáčet miminko střídavě na obě strany a správným způsobem. Položíme naši levou ruku na tělíčko dítěte. Pravá ruka se podsune pod jeho levou paži až k hlavičce. Dítě nezvedáme, pouze jej překulíme pomocí tlaku naší pravé ruky. Nebo uchopíme svou levou rukou jeho levé stehno a kyčelní kloub/pánev a lehce překulíme pánev na bok. Při tom pozorujeme, jak se dítě snaží zapojit břišní svaly a dotáhnout tělíčko za pánví na bok. Spodní (pravá) ruka dítěte by měla být nastavena v devadesátistupňovém úhlu paže vůči tělu, aby se dítěti přetáčení provádělo snadno a ve správných pohybových vzorcích.
Tento způsob přetáčení mám raději, neboť dítě u něj “posiluje” hluboký stabilizační systém a ukazuje dítěti, jak se má přetáčení správně provádět (přes skrčené dolní končetiny v kyčli, nikoli přes záklon v zádech a odraz o patičky). Pozor! Pokud chceme, aby dítě “cvičilo” hluboký stabilizační systém, můžeme proces přetáčení zastavit ve fázi, kdy vidíme, že se snaží aktivitou břišních svalů dotočit pohyb vpřed na bříško, jako by chtělo dokončit přetáčení až na bříško samo.
V této vyvážené souhře můžeme posečkat a nechat chvíli dítě aktivně se snažit o dotočení na bříško a tím posílit i hluboký stabilizační systém páteře. Při koupání dítěte je vhodné využít pomůcky, jako jsou například lehátka do vany či vaničky, na které miminko položíme stejným způsobem jako na podložku. Velmi kontroverzním tématem je v dnešní době také nošení dětí v šátku, nosítku, krosničce či jiné pomůcce. Existují ohlasy pro i proti takovému nošení a ohlasy pro i proti konkrétním úvazům a pozicím.
Naproti tomu poloha v šátku bokem k mamince má své výhody i rizika. Obě názorové strany se však shodují ve faktu, že nošení dětí v šátku přináší i řadu výhod. Miminko je v těsné blízkosti matky, čímž dochází k upevnění vazby matka-dítě. Jsou naplněny jeho základní potřeby jako je pocit tepla a bezpečí. Při chůzi dochází k houpavým pohybům, na které bylo zvyklé v děloze. Poloha v šátku může zmírnit kojenecké koliky, tlakem na bříško se zlepšuje průchodnost střev a dochází tak lépe k odchodu stolice a plynů. Oproti poloze vleže se také výrazně snižuje riziko oploštění hlavičky a miminko je stimulováno v psychomotorickém vývoji a intelektu, protože v pozici na těle matky vidí dále a ve větším rozsahu.
Závěrem lze říci, že každé dítě je jiné. Proto je důležité svému dítěti naslouchat, učit se pozorováním a snažit se pro ně dělat to nejlepší, co je ve vašich silách. Nic není zcela špatně ani dobře, jen je potřeba dodržovat určité zásady a nic nepřehánět. Pokud vám něco v rámci manipulace s dítětem nejde hned napoprvé, stejně jako naše děti to nevzdávejte a snažte se s každým opakováním zlepšovat.

Spánek, prostředí a monitoring
Pokračování spolupráce a monitorování dechu je důležité pro klid rodičů. Představíme pár triků pro zajištění klidného spánku a minimalizaci rušivých podnětů během přebalování a ukládání do postýlky. Při použití monitoru dechu a dalších pomůcek je vhodné se řídit doporučeními odborníků a dbát na bezpečnostní normy. Přinášíme tipy na optimální teplotu, vlhkost a čisté prostředí pro zdravý spánek miminka.
Jak držet dítě | Dětská nemocnice v Bostonu
Další důležité kroky zahrnují bezpečné ukládání novorozence do postýlky, pravidelný kontakt s dítětem a poznávání jeho signálů. Přečtěte si více o výběru postýlky a o matraci, která odpovídá bezpečnostním normám.
Rychlou rekapitulaci klíčových zásad
- Manipulujte s dítětem jemně, pomalu a klidně, dodržujte vhodnou polohu a podporu hlavičky.
- Při přetáčení střídavě otáčejte dítě na obě strany a podporujte aktivní zapojení břišních svalů.
- Bezpečné přebalování s oboustranným držením nožiček a rovnou páneví.
- Dbát na vhodné polohování během spánku a odpočinku - poloha klubíčka, boky na šíji a nízká rizika oploštění hlavičky.
- Posoudit možnosti nošení v šátku s ohledem na vývoj kyčlí a páteře, zvažovat výhody blízkosti a bezpečí.

Pokud budete mít jakékoli potíže s manipulací či uspáváním, nevzdávejte to a postupně zlepšujte dovednosti. Každé dítě je jiné a vyžaduje individuální přístup.