Nikdy mě nepřestává fascinovat moudrost a dokonalá tvořivá schopnost ženského lůna a s ním spojený zázrak okamžiku zrození. Představují naplnění univerzálního plánu stvoření. Výsledky výzkumů prenatální psychologie ukazují na zásadní význam perinatálního období (období kolem porodu), které spolu s těhotenstvím ovlivňuje zdraví ženy i vývoj dítěte. Souvislost mezi klinickými stadii těhotenství a porodu a vývojem a organizací hladin nevědomí člověka popsal ve svých publikacích jeden z badatelů v této oblasti - Stanislav Gróf. Jednotlivé fáze nazval bazálními perinatálními matricemi.
Perinatální matrice podle S. Grofa a jejich význam
Biologickým základem kvalitní první matrice je prožitek symbiotické jednoty plodu s mateřským organismem v průběhu těhotenství. Druhá matrice kopíruje první/otevírací dobu porodní, kdy dítě může prožít pocit bezvýchodnosti, nepříjemného napětí a bolesti. Třetí matrice je spjata s vypuzovací fází a představuje vjem pocitů boje o přežití v důsledku hypoxie, tlaku, stresu, bolesti. Plod je ale do zvládání těchto stavů aktivně zapojen, a v závislosti na emocích ženy je (nebo není) u něj přítomen pocit, že utrpení a bolest má směr a cíl (existence světla na konci tunelu). V rámci čtvrté matrice (časná doba poporodní) - v případě jejího fyziologického průběhu, tzn. nerušeného kontaktu dítěte s matkou, dochází k přechodu ze tmy do světla, k náhlé úlevě, uvolnění a pozitivním pocitům důvěry v existenci.

Jak začíná porod a co ovlivňuje jeho průběh
Porod obvykle začíná děložními kontrakcemi (zpočátku v různé intenzitě a frekvenci). V některých případech může nejprve dojít k odtoku plodové vody, který je s různou prodlevou následován kontrakcemi (prodleva může být i relativně dlouhá - hodiny). Všechny okolnosti porodu jsou navíc interaktivní mezi sebou. Do pocitů a chování ženy se promítá celý „předporodní kontext“ (výrazněji u prvorodiček). Patří k němu také pociťovaná anticipační úzkost a strach z porodu.
Čím vyšší je míra úzkosti, tím nižší je sebedůvěra ženy ve vlastní schopnost zvládnout porod, obvykle je pak i vyšší intenzita vnímané porodní bolesti a nižší kompetence jejího zvládání s využitím nefarmakologických metod (úzkostné ženy častěji žádají léky snižující bolest včetně epidurální analgezie). Naopak ženy s nižší mírou úzkosti mají větší důvěru samy v sebe, zůstávají v rámci počínajícího porodu obvykle déle doma. Míra úzkosti, v této fázi již hospitalizovaných žen, je obvykle vyšší a při „předčasné“ hospitalizaci ženy je současně i vyšší riziko zásahů/intervencí tzv. „urychlujících“ porod.
Ke snížení míry úzkosti ženy pozitivně přispívá předporodní příprava a dlouhodobý vztah s vybranou porodní asistentkou, která může ženu provázet i během samotného porodu. Pozitivním faktorem je podporující rodinné a přívětivé porodní prostředí.
Fáze porodu a možné prožitky
Porod probíhá v několika fázích: otevírací (první) doba porodní, vypuzovací (druhá) doba porodní a porod placenty s časným poporodním obdobím (čtvrtá matrice). Druhá matrice může přinést pocit bezmoci a silné bolesti, třetí matrice obsahuje pocity boje o přežití, zatímco čtvrtá matrice při fyziologickém průběhu přináší úlevu a vznik důvěry.

Co se v Česku mění v porodnictví: data a trendy
Jak se rodí v Česku? Mění se porodnictví k lepšímu? To můžeme sledovat díky našemu Průvodci porodnicemi i díky všem rodičkám, které vyplnily dotazník Ohodnoťte svou porodnici. Data z něj každoročně analyzujeme a získáváme tak unikátní údaje, které v České republice žádná jiná organizace nesbírá.
Za posledních 5 let klesl dle analýzy průměrný věk prvorodiček o dva roky z 30,7 na 28,8 let, každý čtvrtý porod je uměle vyvolaný, narůstá podíl ambulantních porodů, z porodnice odchází „plně kojených“ okolo 75 % novorozenců a téměř polovina dětí je v porodnici dokrmována. To je pouze několik vybraných údajů z podrobné analýzy.
| Ukazatel | 2017 | 2021 |
|---|---|---|
| Průměrný věk prvorodiček | 30,7 | 28,8 |
| Podíl indukovaných porodů | 20,1 % | 26,4 % |
| Kontakt skin-to-skin po porodu | 66 % | 77,5 % |
| Pupeční šňůra přestřižena po dotepání | 28,9 % | 46,6 % |
| Plně kojení při propuštění | -- | ~75 % |
Kdo vede porod a jaké polohy ženy volí
Porodní asistentky jsou dle našich dat zapojeny do vedení 85-90 % porodů. V loňském roce vzrostl podíl porodů, kdy porodní asistentky vedly jak průběh, tak i závěr porodu, na 35,5 %, oproti 25,8 % v r. 2017. Nejčastějším scénářem, a to u 49,1 % porodů v r. 2021, zůstává ten, kdy příjem vede lékař/ka, porod vede porodní asistentka a závěr porodu vede opět lékař či lékařka.
Zjištění ohledně polohy v 2. době porodní ukazují, že část žen během tzv. vypuzovací fáze polohu změnila a vyzkoušela více poloh. Nejčastěji ženy zaujímaly polohu na porodnickém lůžku/křesle - a to 45,8 % vleže, 43,4 % na boku, 43,9 % v polosedě a 14,1 % v kleku (data z r. 2021). Méně časté, ale také využívané, jsou polohy mimo lůžko, resp. křeslo - 12,9 % ve stoje s oporou, 8,8 % na všech čtyřech na žíněnce, 4,9 % na porodní stoličce a 2,8 % do vody.
„Podíl žen, které rodí vleže, klesá, ale stále zůstává celkem vysoký. Při horizontální poloze vleže na zádech děloha způsobuje stlačení velkých cév a snížený průtok krve může mít vliv na stav plodu. Poloha na zádech nevyhovuje například ženám, které mají křížové bolesti,“ upozorňuje koordinátorka Průvodce porodnicemi Miloslava Kramná.

Postnatální péče: kontakt matky a dítěte, kojení, propuštění
U řady rodičů je při výběru porodnice jedním z rozhodujících faktorů, jak podporuje navázání citové vazby mezi rodiči a dítětem. Pozitivní změny sledujeme v péči na porodním sále ihned po porodu. Ve sledovaném období bylo u narůstajícího počtu porodů položeno dítě na tělo matky ihned po porodu, tzv. kontakt skin to skin (77,5 % v r. 2021 oproti 66 % v r. 2017), pupeční šňůra byla přestřižena až po jejím dotepání (46,6 % v r. 2021 oproti 28,9 % v r. 2017) a novorozenec vyšetřen přímo na těle matky (14,9 % v r. 2021 oproti 10,7 % v r. 2017).
Přestože metodický pokyn MZ ČR doporučuje propuštění nejdříve 72 hodin po porodu, narůstající počet žen z porodnice odchází domů dříve (13,1 % v r. 2021 oproti 5 % v r. 2017). Motivací pro kratší pobyt v porodnici, kterou ženy zmiňovaly v neveřejných vzkazech pro personál, je např. nespokojenost s péčí na oddělení šestinedělí, lepší zvládání kojení v pohodlí domova, možnost přizpůsobit rozvržení dne potřebám nedělky a novorozence.
Při propuštění z porodnice odchází plně kojených okolo 75 % novorozenců. Vzhledem k tomu, že téměř polovina dětí je v porodnici dokrmována, to bohužel neznamená, že tyto děti jsou kojeny výlučně. Dětí, které jsou při propuštění kojeny a zároveň dostávají nějaký dokrm je zhruba 20 %. A podíl novorozenců, kteří dostávají při propuštění pouze umělé mléko se pohybuje okolo 5 %.
Příprava na porod a práva rodičů
Předporodní kurz je investice, která se vyplatí. Ženy, které jsou na porod dobře připravené, ho mají snazší. Předporodního kurzu v porodnici se v r. 2021 zúčastnilo 5,2 % rodiček (oproti 12,6 % v r. 2017). Jednorázovou informační schůzku před porodem absolvovalo 15,8 % žen v r. 2021, oproti 26,9 % v r. 2017. A kombinaci předporodního kurzu a jednorázové informační schůzky využilo v r. 2021 2,5 % žen, oproti 10 % v r. 2017.
Máte právo na profesionální přístup zdravotníků, což zahrnuje nejen odbornou úroveň a bezpečnost poskytované péče, ale i slušné, ohleduplné a důstojné zacházení. Kde všude je potřeba nahlásit narození dítěte a jaké máte kroky při vstupu do rodičovství se dozvíte v praktických přehledech a návodech.
Co dělat, když je péče nedostatečná
Jedna z matek uvádí zkušenost: „Dceru jsem dostala až 5 hodin po porodu z mně neznámých důvodů, které mi nebyly vysvětleny. Když jsem se několikrát ptala, kdy dostanu dceru k sobě, sestry se mnou odmítly komunikovat... Po této zkušenosti vím, že případný další porod bude buď ambulantní, nebo v jiné porodnici… Jako psycholožka mohu hodnotit dopad péče na psychiku, který byl enormně stresující.“ Takové zpětné vazby ukazují, že kvalita komunikace a ohleduplné jednání personálu je pro rodičky klíčové.
Psychologie porodu: úzkost, podpora a role doprovodu
Do pocitů a chování ženy se promítá celý „předporodní kontext“. Patří k němu také pociťovaná anticipační úzkost a strach z porodu. Ke snížení míry úzkosti ženy pozitivně přispívá předporodní příprava a dlouhodobý vztah s vybranou porodní asistentkou, která může ženu provázet i během samotného porodu. Pozitivním faktorem je podporující rodinné a přívětivé porodní prostředí.
Praktické rady pro nastávající rodiče
- Zapojte se do předporodního kurzu nebo informační schůzky.
- Proberte své přání a obavy s porodní asistentkou a vyhledejte dlouhodobou podporu.
- Zvažte různé polohy při porodu a možnosti nefarmakologické úlevy od bolesti.
- Informujte se o možnostech kontaktu skin-to-skin a časném kojení ve vybrané porodnici.
- V případě nespokojenosti s péčí hledejte možnosti komunikace s vedením porodnice nebo externí podpory.
Analýzu zpracovaly: koordinátorka Průvodce porodnicemi Ing. Miloslava Kramná a datová analytička Ing. Alena Hlavová.