Je malá, štíhlá a má úzkou pánev. Znamená to automaticky, že takovou ženu čeká porod císařským řezem? Stále více žen a nastávajících maminek má obavy, zda budou schopny porodit přirozenou cestou. Obávají se, že mají úzkou pánev, protože jsou drobné a štíhlé. Zda má žena úzkou pánev nebo nemá, nelze automaticky spojovat s tím, že je malá a štíhlá. Navíc rozměry pánve nejsou jediným kritériem úspěšného porodu.
„Malé a štíhlé ženy stále ještě mohou mít prostornou pánev. Ze zevního pohledu záleží spíše na šíři boků než na celkové štíhlosti. A důležité je vnitřní vyšetření,“ říká Tomáš Fait. A naopak platí, že úzkou pánev mohou mít i větší ženy, které na to na první pohled nevypadají. „Pánev může být také nejen stejnoměrně zúžená, ale i různě deformovaná. Vždy je třeba nejprve provést vyšetření, které zahrnuje jak vnější, tak vnitřní měření pánve.“
„Klasické měření pánve se provádí pelvimetrem. Jsou to vlastně takové velké tenké kleště se stupnicí. Vnitřní rozměry pak měří porodník pomocí vlastních prstů, podle toho, jaké struktury dohmátne.“ Výsledkem těchto vyšetření jsou pak hodnoty, které ukazují, zda je pánev úzká oproti ideálním hodnotám, či nikoli. Lékaři berou v úvahu spoustu dalších faktorů, nejen pouhé rozměry pánve. „Samotná hraniční pánev není důvodem k porodu císařským řezem. Záleží také na velikosti miminka a v neposlední řadě bere porodník v potaz i schopnosti a naladění těhotné.“
„Klasická úzká pánev je jasná od počátku těhotenství. Ale vzhledem k tomu, že záleží na mnoha dalších faktorech, jako např. Indikace pro porod císařským řezem je tedy známa až ke konci těhotenství, kdy jsou k dispozici všechny vstupní hodnoty pro odborné posouzení, zda může, či nemůže rodička s úzkou pánví rodit přirozeně.“
„Dle lékařů není důvod k neustálým strachům a bezdůvodným obavám. „I kdyby stav nebyl odhalen předem, tak klasická úzká pánev prostě nevpustí hlavičku plodu dovnitř, a tak se stav odhalí včas.“
„Říkají, že kefalopelvický nepoměr se vyskytuje dnes asi u dvou procent porodů. Teoreticky může případů kefalopevického nepoměru přibývat. Je to ovlivněno nárůstem váhy plodu s lepší výživou těhotných.“
„Dříve by extrémně štíhlé dámy zahynuly při porodu a jejich děti také. Díky bezpečnosti císařského řezu se toto již několik desítek let neděje. Tak proti přírodnímu výběru mohou tuto na přehlídkových molech oceňovanou vlastnost předávat dalším pokolením.“

Některé studie poukazují na to, že obtížnost porodů u lidí je daní za náš evoluční vývoj. Díky tomu, že chodíme po dvou, máme údajně při porodech větší riziko komplikací, než mají jiní živočichové, např. primáti. Oproti jiným primátům je u lidí plod vůči rozměrům porodního kanálu rodičky příliš velký. Šimpanzi rodí ve srovnání s člověkem o poznání snadněji. To je údajně způsobeno dlouhým evolučním vývojem lidstva. Mechanismus porodu je u lidí mnohem náročnější, protože ke komplikacím způsobenými evolučními změnami pánve a porodních cest se přidává ještě postupné zvětšování mozku. Velká hlava plodu je u lidí prakticky tak velká jako otvor, kterým musí projít, přičemž musí během porodu dojít k jeho kompresi.
„Je pravda, že velká mozkovna plodu a vzpřímená postava značně znesnadňují porod u lidí.“ Porod je vypuzení plodového vejce z děložní dutiny porodními cestami, působením porodních sil. Porodní cesty jsou prostor, jímž při porodu prochází plod. Jsou tvořeny kostěnou pánví a na ni se upínajícími svaly a vazy. Tvrdé porodní cesty představuje pánev, kostěný prstenec, který přenáší celou hmotnost těla na dolní končetiny. Má skutečně podobu neúplné, dopředu otevřené pánve. Pánev je směrem dolů otevřená, přechází v tzv. malou pánev, jež neúplně ohraničuje válcovitý prostor probíhající směrem dolů a stáčející se dopředu.
Rovina, v níž velká pánev přechází v kostěný porodní kanál, se nazývá pánevní vchod, který má tvar oválu (nebo je ledvinovitý) s dlouhým průměrem uloženým napříč (13,0 cm) a krátkým průměrem v předozadním směru od horního okraje stydké spony do středu tzv. Tento oválný tvar pánevního vchodu přejde níže v tzv. Pod rovinou pánevní šíře změní porodní kanál znovu svůj tvar v tzv. pánevní úžině na oválný s dlouhým průměrem v předozadním směru od dolního okraje stydké spony ke středu skloubení křížové kosti s kostrčí - měří 11,5 cm.
Východ z kostěné pánve je také oválný, delší předozadní průměr od dolního okraje stydké spony ke hrotu kostrče je 10 až 12 cm - může se prodloužit, neboť kostrč je ve skloubení s křížovou kostí pohyblivá dopředu a dozadu. Pánevní osa. Kolmice vedená na středy předozadních (přímých) průměrů jednotlivých rovin určuje tzv. pánevní osu. Rozměry malé pánve se dají zjišťovat jen nepřímo (rentgenovou nebo ultrazvukovou pelvimetrií). Informaci o typu pánve a nepřímo i o rozměrech malé pánve dají rozměry velké pánve. K posouzení typu pánve slouží i tzv. Michaelisova routa - obrazec, který se vytvoří u těhotné stojící na špičkách (anebo ležící na boku s dolními končetinami zanoženými) v bederní a křížové krajině. Horní pól je prohloubení mezi trny IV. a V. bederního obratle, po stranách prohloubení nad zadními trny kyčelních kostí a dolní je horní pól intragluteální rýhy.
„Pánevní dno je svalová a vazivová plotna uzavírající pánevní kanál ve směru dolů. Má žlabovitý tvar a tvoří ho dvě vrstvy: souvislá horní a dolní jen vpředu, kde jí prochází vpředu močová trubice, pod ní je poševní vchod a dále pod ním otvor pro vyústění konečníku.“
„Měkké porodní cesty představují za porodu souvislý rozepnutelný kanál - porodní kanál, nahoře ukončený děložní dutinou. Je tvořen měkkými tkáněmi (svaly a vazivem), na konci těhotenství prosáklými a poddajnými.“

Praktické poznámky pro nastávající maminky
„Straší vás okolí tím, že máte úzkou pánev, anebo vás naopak blízcí uklidňují, že porodíte raz dva? Ani jedno z toho nemusí být pravda.“
„Zevní rozměry pánve nejsou pro porod příliš důležité. Jde především o ty vnitřní, tedy o pánevní dno. To je tvořeno svaly a vazivem. Pánevním východem pak končí porodní cesty, které jsou ještě rozdělené na měkké, tedy svaly pánevního dna, a tvrdé, tedy kostěnou pánev.“
„Pro zdárný průběh porodu je tedy třeba kontrolovat především vnitřní rozměry pánve. „Pánevní rozměry se měří většinou v prvním trimestru těhotenství a poté před porodem. Od pravidelného měření pelvimetrem se upouští vzhledem k ultrazvuku, který spočítá v podstatě všechno, co je třeba vědět,“ vysvětluje porodní asistentka Alžběta Samková. Ačkoli vám tedy může připadat, že lékař na preventivních prohlídkách nevěnuje vaší pánvi pozornost, opak je pravdou. O případných potížích s rozměry té vaší se ale dozvíte pouze v případě, že se bude odlišovat od normálu.
„Existují hned čtyři typy pánve. Její tvar a rozměry ale určitě nejsou to jediné, na co se lékaři a porodní asistentky zaměřují. Vedení porodu se řídí také velikostí miminka a jeho polohou. Všechny faktory je tak vždy třeba zvážit individuálně před porodem.“
„Pokud tak bude mít žena užší pánev, drobné miminko jí projde bez problémů. Naopak dítě s větší porodní váhou může mít potíže projít i pánví s normálními rozměry. Pokud je miminko velké a pánev výrazně úzká, jedná se o kefalopelvický nepoměr a většinou je to indikace k císařskému řezu.“
„Pánev navíc může být nejenom rovnoměrně zúžená, ale i deformovaná, třeba po úraze. Vždy je proto třeba řešit vše s každou maminkou individuálně. Samotné konstatování úzké pánve tedy ještě ale neznamená, že by žena nemohla porodit spontánně.“

Co mohou dělat nastávající maminky dopředu?
„Konkrétními rozměry, které by vaše pánev měla mít, se rozhodně nemusíte zatěžovat. Pokud by se vašemu gynekologovi cokoli nezdálo, určitě vás na to upozorní během pravidelných prohlídek. Definitivní rozhodnutí ale stejně padne až před porodem, takže není třeba se tím během těhotenství stresovat. Stačí dodržovat harmonogram pravidelných preventivních prohlídek.“
„Pokud jste do vínku dostala úzkou pánev, nevěšte hlavu. Pro snadnější porod toho vždycky můžete udělat poměrně dost už s předstihem, během těhotenství. Aktivně pracovat na svalech pánevního dna se vám totiž vyplatí v mnoha ohledech. Můžete je posilovat v rámci lekcí těhotenského cvičení, ale i doma. Skvělé jsou tzv. Kegelovy cviky, které můžete provádět v podstatě kdekoli.“
„Právě posílení a zpevnění v této oblasti se vám bude hodit i později po porodu, kdy ženy často překvapí dočasná inkontinence.“
„Pánevní dno je dobré posilovat do 35. týdne a poté co nejdříve po porodu. V tomto mezidobí byste se měla zaměřit spíš na relaxaci, tedy uvolňování svalů pánevního dna, což může zásadně přispět ke snazšímu průběhu první doby porodní ve smyslu rychlejšího a efektivnějšího otevírání porodních cest.“
„Předporodní uvolnění pánevního dna můžete podpořit i za pomoci zkušeného fyzioterapeuta, který svaly uvolní manuálně přes konečník. Ošetření provádí fyzioterapeut podle metodiky Ludmily Mojžíšové. Nemusíte se jej obávat, je šetrné a bezbolestné.“
Nejlepší cviky na pánevní dno v těhotenství (snadný porod + rychlá regenerace)
„Vraťme se ale ještě na závěr k úzkým pánvím a větším miminkům. Kefalopelvický nepoměr se dnes vyskytuje jen asi u tří procent porodů. S ohledem na minulost jich ovšem podle odborníků může v budoucnu přibývat. V minulosti měly ženy daleko více úzkých a deformovaných pánví způsobených podvýživou nebo křivicí z nedostatku vitaminu D, což už dnes u nás naštěstí vymizelo. S lepší výživou těhotných je ale patrný i nárůst váhy novorozenců. Ačkoli se dnes od rutinních císařských řezů ustupuje, právě třeba v případě, že by miminko neprošlo úzkými porodními cestami, zachraňují život.“
„Některé studie poukazují na to, že obtížnost porodů u lidí je v podstatě jakási daň za náš evoluční vývoj. Primáti například rodí ve srovnání s člověkem mnohem snadněji. Mechanismus porodu je u lidí značně náročnější, protože ke komplikacím způsobeným evolučními změnami pánve a porodních cest se přidává ještě postupné zvětšování mozku. U lidí je tak hlava plodu prakticky tak velká jako otvor, kterým musí projít, přičemž musí během porodu dojít k jeho kompresi. Historicky by se tyto geny úzkého pánevního hrdla z matky na dítě nepřenesly, protože by oba zemřeli při porodu.“
„Bez moderních lékařských zásahů byly podobné potíže často smrtelné, a to je z hlediska evoluční perspektivy způsob selekce. Ženy s výrazně úzkou pánví by před sto lety nepřežily porod. Nyní přežijí a předají své geny úzké pánve svým dcerám.“