Jak okysličit placentu: metody rizika a doporučení lékařů

V dnešní době sociálních sítí a internetu můžeme prakticky každý den slyšet o nějaké nové extrémní dietě, zázračném postupu či nové superpotravině, která vám zaručeně pomůže zhubnout nebo zlepšit váš zdravotní stav. Některé z těchto postupů nebo doporučení jsou opravdu bizarní, ale jeden postup mezi nimi vyčnívá a označuje se jako pojídání placenty neboli placentofagie. Tento postup podporují i slavné osobnosti včetně Kim Kardashian, Hilary Duff nebo January Jones. Z našich končin svoji placentu snědly například herečky Andrea Kerestešová, Míša Tomešová nebo zpěvačka Eva Burešová. Placenta funguje jako orgány, které pomáhají doručovat kyslík a živiny z krve matky do krevního oběhu vyvíjejícího se dítěte a zároveň produkuje důležité hormony pro udržení zdravého těhotenství.

Co je placenta a jak vzniká?

Placenta je důležitá součást reprodukčního systému. Zřetelně popisuje, že placenta vzniká diferenciací z fetálního základu plodových obalů, především z chorionu, a v průběhu gravidity plní změny struktury až po placentu discoidalis. Na fetálním povrchu jsou vidět choriové cévy, pupečník a další struktury, které zajišťují výměnu látek mezi matkou a plodem. Placenta slouží jako filtr a umožňuje transport živin, hormonů a imunoglobulinů, zároveň však může akumulovat látky potenciálně škodlivé. Hormonálně placenta produkuje progesteron, estrogeny a další látky, které ovlivňují těhotenství a vývoj plodu.

Proces porodu placenty (tj. 3. doba porodní) zahrnuje rozedmutí a následné oddělení placenty od děložní stěny, následně kontrakce děložního svalstva, které zabraňují krvácení. Aktivní vedení placenty (často pod vlivem umělých oxytocik) se liší podle pracoviště a literatury; některá pracoviště preferují provedení trakce po dotepání pupečníku, jiná upřednostňují delší období po narození dítěte bez zásahů. Důležité je zachování fyziologického prostředí a minimalizace stresu, který by mohl ovlivnit uvolňování endogenního oxytocinu a tím i procesy zavinování dělohy.

Rizika placentofagie a proč lékaři varují

Pro vysoký podíl fyzických a chemických rizik existuje omezené množství vědeckých důkazů pro klinické benefity placentofagie. Placenta může obsahovat látky, které nejsou vhodné pro konzumaci, a zároveň může sloužit jako filtr, který může akumulovat toxiny. U člověka nebylo jasně prokázáno, že placentofagie snižuje riziko poporodní deprese či zlepšuje kojení. Lze shodně uvést, že látky v placentě mohou být peptidového či proteinového rázu a enzymy používané při zpracování (např. enkapsulace) mohou ovlivnit dostupnost těchto látek. V některých případech může dojít k infekčním komplikacím, například ke sepse u kojence s infekcemi způsobenými Streptococcus agalactiae, a zdrojem mohou být kapsle z placenty. Z těchto důvodů odborníci důrazně doporučují vyhnout se této potenciálně rizikové metodě.

Je pravdou, že placenta obsahuje velké množství biologicky aktivních látek, včetně hormonů, avšak hormony bývají peptidové či bílkovinné povahy a mohou být ničené teplotou při zpracování. Také je důležité uvědomit si, že placenta slouží jako filtr; proto mohou být v ní koncentrovány toxiny. Z hlediska bezpečnosti je nutné s placentou zacházet jako s biologickým materiálem a postupy jejího zpracování by měly být transparentní a řízené. V literatuře je ukázáno, že zpracování placenty do kapslí či tinktur se liší, ale z hlediska důkazů o klinických benefitech u lidí zůstává otázkou.

Co říká odborná literatura a doporučení lékařů

Historicky a současně je zřejmé, že absence jasných důkazů o klinických benefitech placentofagie je hlavní důvod, proč se lékaři a zdravotnické společnosti k tomuto tématu vyjadřují s opatrností. Přes širokou mediální publicitu zůstávají vědecké studie limitovány a často neposkytují konsensus ohledně bezpečnosti a účinnosti tohoto zákroku. Důvodem je také rozdílnost výzkumných designů a prostředí (nemocniční vs. domácí porody) a variabilita v metodách zpracování placenty. V důsledku toho lékaři doporučují vyhýbat se placentofágii a raději se soustředit na podporu fyziologického, nerušeného a bezpečného porodu placenty bez nadměrného zásahu.

Podle některých studií existuje souvislost mezi aktivním vedením porodu placenty a nižším rizikem krvácení, avšak s řadou vedlejších efektů (bolest, zvýšený krevní tlak, zvracení) a s nejednoznačným dopadem na délku hospitalizace. Studium ukazují, že kontakt kůže na kůži a kojení může snížit riziko poporodního krvácení a také posílit vazbu mezi matkou a dítětem, zatímco intervence v době porodu placenty nemusí vždy vést k žádoucím výsledkům. Závěrem je, že klíčovým faktorem bezpečného a fyziologického porodu placenty je podporovat prostředí, které usnadňuje uvolňování endogenního oxytocinu a minimalizuje stres.

Co s placentou po porodu

V českých porodnicích se placenta často likviduje jako biologický odpad, avšak existují alternativy: doma si ji ponechat či zpracovat pro další použití. Mezi nejčastější formy patří placentový koktejl (čerstvá placenta rozmixovaná s ovocem), kapsle, tinktury, homeopatika či krémy. Doplňující možnosti zahrnují otisku placenty jako stromu života nebo zasazení placenty pod strom. Dále lze z placenty vyrobit tinkturu, esenci, či homeopatika pro děti a matku. Některé porodnice nabízejí otisk placenty nebo její jiné formy památky. Před rozhodnutím je vhodné zjistit podmínky konkrétní porodnice a konzultovat s lékařem.

Praktické poznámky a doporučení pro budoucí rodiče

  • Informujte se o pravidlech vaší porodnice ohledně放 placentofagie a nakládání s placentou.
  • V případě rozhodnutí ponechat placentu, zajistěte vhodnou nádobu a skladování (lednice/mrazák) a domluvte způsoby zpracování.
  • Zvažte bezpečnostní rizika a zvažte konzultaci s lékařem ohledně možných rizik infekce či kontaminace.
  • Diskutujte s porodními asistentkami o možnostech podporovat fyziologický porod placenty bez nadměrných zásahů, včetně podpory kontaktu kůže na kůži a kojení po porodu.

Možnosti využití placenty a jejich popsání

Placentové kapsle a tinktury se používají podle různých tradičních medicín a moderního zájmu o podpůrné produkty po porodu. Enkapsulace a raw zpracování mají různý způsob přípravy a trvanlivosti. Placentová tinktura se používá pro období emoční nerovnováhy, zatímco homeopatika založená na placentě mohou pomoci s různými dětskými potížemi či s kojením. Dále existuje možnost vytvoření placentového koktejlu, který má podle některých názorů rychlý účinek na energetickou hladinu a poporodní pohodu. Je však důležité zdůraznit, že tyto postupy nejsou standardizované a jejich účinnost nebyla potvrzena velkými vědeckými studiemi.

Vizuální doplnění

Infografika: Struktura placenty a krevní oběh matky a plodu

Specifické poznámky k českému kontextu

V České republice je nejčastějším „zpracováním“ placenty ponechání v porodnici a následná likvidace ve spalovně, nicméně existují alternativy popsané výše. První kroky po porodu zahrnují zajištění podpory fyziologického procesu, aby bylo možné bezpečně porodit placentu a minimalizovat rizika spojená s infekcí a krvácením. Základem je prostředí, které podporuje uvolnění endogenního oxytocinu a nerušený kontakt matky s dítětem.

V souvislosti s placentofagií je důležité rozhodnutí rodičů být informováno o možných rizicích a zároveň o možnostech zpracování placenty a jejím dopadu na zdraví matky i dítěte. Odborné literatury uvádějí, že rozhodnutí by mělo být činěno s ohledem na bezpečnost a vědecké důkazy, které podporují fyziologický a ohleduplný porod placenty.

Klíčová doporučení pro lékaře a rodiče

  1. Upřednostňovat fyziologický proces porodu placenty a minimalizovat intervence, pokud to vyžaduje stav matky a dítěte.
  2. Diskutovat s rodiči o rizicích placentofagie a nabídnout alternativy zpracování placenty s ohledem na bezpečnost a kvalitu života matky a dítěte.
  3. Zvážit a komunikovat význam kontaktu kůže na kůži a kojení pro podporu uvolňování oxytocinu a prevenci krvácení.
  4. U rodičů zvažovat individuální plán postupu po porodu placenty, včetně možností bez intervencí a rizik spojených s časovým rozpuštěním placenty.

tags: #jak #okyslicit #placentu