Období okolo porodů a společně s odchovem mláďat do věku přibližně 2 měsíců se dá označit za zdravotně nejkritičtější etapu v chovu králíků. V této fázi se rozhoduje zejména o ekonomické prosperitě daného chovu, a i proto je tomu věnován poměrně velký prostor v rámci chovatelské péče, krmivářské sféry i výzkumu. Obecně, výživa je nejvýznamnějším faktorem, který působí na organizmus. Její důležitost se umocňuje právě v kritických obdobích života. Co se týče specifik složení diety a techniky krmení, zejména v poslední třetině březosti, lze doporučit kontrolu příjmu koncentrovaných krmiv. Zatímco u objemných krmiv se u králíků realizuje fyziologicky nutný pravidelný (ideálně ad libitní) příjem, u koncentrovaných krmiv je tomu jinak. Příjem jadrných krmiv v posledních dnech březosti je vhodný mírně snížit, protože v poslední třetině gravidity plody nejvíce rostou. Zejména u menších plemen by při početně slabším vrhu mohlo dojít ke zbytečně velkému přírůstku, a tak velikosti plodů, což by se mohlo odrazit v porodních komplikacích. Především zakrslá plemena králíků s přirozeně nižším počtem králíčat ve vrhu k tomu inklinují. Překrmování králic v období gravidity, zejména s vysokým podílem tuků či bílkovin, může mít za následek také poporodní komplikace, neboť dojde k metabolickým poruchám a přetěžování jater. Velmi rychle pak dochází k zástavě příjmu krmiva, apatii a všem nežádoucím důsledkům s tím spjatých. Rovněž zoohygiena má podíl na úspěšném zvládnutí této etapy v chovu králíků. Zhruba 1 až 2 týdny před porodem je vhodné vyčistit králici kotec. Několik dní před plánovaným porodem se přidává větší množství steliva. Některé králice se rády kotí do poskytnutého kotiště - kotící budky, ale v případě dobrých mikroklimatických podmínek to není nutné. Obr. V druhé polovině březosti není vhodné příliš manipulovat s králicí. Zejména méně socializované samice se mohou vysmeknout a upadnout, což hlavně u samic s více plody může být velký problém. Z hlediska mikroklimatu, zejména koncem gravidity a po porodu, je vhodné vyvarovat se teplotních extrémů. Příliš teplé prostředí (např. léto) může vést ke snadnému přehřátí a úhynu králice, zatímco výrazná zima, vlhká podestýlka a průvan, se může odrazit ve zdravotních komplikacích na končetinách a mléčné žláze králice. Králíčata vyžadují zhruba první 2 týdny vyšší teplotu, neboť jsou náchylná na podchlazení. V tomto směru může v zimním období pomoct instalace kotiště. Samotná individualita králice se významně projevuje v tomto období. Často může dojít k přechodné změně chování králice. Nicméně, existují i králice s vysloveně špatným mateřským pudem. Takové králice je vhodné při opakovaných problémech (kanibalismus, poškození integrity těla mláďat, nízká mléčnost, močení do hnízda, nepostavení hnízda, apod.) vyřadit, nicméně předtím je nezbytně nutné zrevidovat, zda byly dodrženy hlavní výživářské, zoohygienické a zootechnické požadavky. Příprava samice na porodBřezost samice trvá 30-32 dní, ale může se lišit podle plemene, počtu plodů a podmínek chovu.Když se blíží termín porodu je vhodné samici vyčistit kotec. Podestlat ji více něž obvykle. Ideálně slámou. Protože si samice přirozeně staví hnízdo a shání veškerou slámu a seno co v kotci má. Proto je vhodné ji množství podestýlky navýšit. Některé samice si již při stavění hnízda začínají trhat chlupy na břiše z toho důvodu, aby zajistili čerstvě narozeným mláďatům tepelný komfort. Některé samice si to nechávají až k porodu. Takže pokud si samice dává načas s trháním chlupů tak nepanikařte ona to zvládne.Samice musí mít na porod klid. Takže jí nedávat na rušnější místa. Mohlo by se totiž stát, že samice ve stresu mláďata roztahá po celém kotci. Občas se stane, že mláďata začne samice požírat a má to hned několik důvodů: stresnedostatek vodynedostatek minerálních látek. Porod samicePorod je poměrně rychlý a většinou bez komplikací. Samice rodí mláďata do předem připraveného hnízda. Mláďata se rodí holá, slepá a bezmocná. Samice většinou rodí tak, aby u toho nikdo nebyl a měla na to větší klid. Krev, kterou při porodu vyproduje většinou sežere společně s placentou. Je to její přirozený instinkt.Kontrola hnízda - hnízdo je potřeba kontrolovat pravidelně. Ale u některých stresovějších samic se může stát, že mláďata odmítne z důvodu toho, že v hnízdě cítí váš pach. Takže musíte sami vědět, jestli jí to bude vadit nebo ne.Kontrola hnízda se dělá z několik důvodů:Kontrola životaschopnosti mláďatKontrola počtu mláďatKontrola, jestli mezi živými mláďaty není zbytek placenty či uhynulé mládě z důvodu infekce ostatních mláďatKontrola mláďat v průběhu prvních 14 dní jejich životaV prvních cca 12 dnech jsou mláďata odkázaná pouze na matku. V průběhu těchto dní jim pomalu začíná růst srst a okolo 12 dne života začínají postupně otevírat oči. V těchto dnech zvyšte vaši pozornost na jejich oči. U některých mláďat se může stát zrakové onemocnění, když se jim oči neotevřou včas. Pokud do 14 dní od narození mláďata oči neotevřou pomozte jim je otevřít. Po 14 dnech začínají mláďata opouštět hnízdo a prozkoumávají celý kotec a vše co je vněm, včetně krmení pro matku. Jakmile vidíme, že mláďata začínají sami žrát. Přidávejte krmení i pro ně. Krmení kojících samic a mláďatSamice - Je vhodné samicím dopřát v období březosti, porodu a odchovu mláďat lepší krmivo jako jsou krmené směsi pro kojící samice. Tyto směsi mají vyvážený obsah živin, minerálů a vitamínů, která samice v tomto období potřebuje. Pro zvýšení tvorby mléka se samici mohou přidávat do krmení ovesné vločky.Mláďata - v prvních několika týdnech kdy začnou mláďata sama žrát je vhodné jim přidávat do krmiva granulované mléko. Je dobré pro zdravý růst a vývoj mláďat. Krmivo, které dostává matka mohou dostávat taky. A ovesné vločky si taky rádi dají.!Vždy musí mít dostatek vody a sena!Odstav MláďatOdstav mláďat začínáme dělat mezi 7 - 9 týdnem věku zvířat. Většinou se mláďata odstaví do velkých společných kotců, rozdělíme dle pohlaví, samice a zvlášť samci. U některých chovatelů zůstávají takto pospolu v oddělených společných kotcích až do porážky. A pro chovatelské a výstavní účely se cca ve třech měsících odstaví do individuálních kotců. Aby nedocházelo k sourozeneckým pranicím, které mohou škodit vzhledu zvířat. V individuálních kotcích mají odstávčata větší šanci nabývat na tělesné kondici. Matka zůstává sama v původním kotci. Pohlavní dospělost odstavených mláďatStřední plemena 8 - 10 měsících stáří.Malá plemena v 6 měsících stáří.Hybridi okolo 4 měsíce stáří Výživa odstavených mláďatPro odstav můžeme využít krmné směsi k tomu určené jako je králík Energys Králík start nebo Energys Králík klasik forte. K těmto krmným směsím můžeme přidávat oves i slunečnicové semínko. Zkušenosti a názory na odchov králíčátka člověkem jsou různé. Krmit malinkou lahví pro panenky s dudlíkem. Když není k dispozici, je možno použít pipetu, oční kapátko nebo injekční stříkačku bez jehly (pozor na vzduch). Lahvička či pipeta by měly být sterilní. Při krmení je potřeba umožnit mláďatům přirozeně a pomalu polykat, aby se jim mléko nedostalo do plic. Když mléko moc vytéká z tlamičky je jasné, že králíček nestíhá polykat. Chvíli může trvat, než se mláďata naučí takto potravu přijímat. Potravou králíčat může být kočičí mléko dostupné ve zverimexech, nebo mléko podávané kojencům, přinejhorším i neslazené kondenzované mléko zředěné vodou v poměru 1:1 (ale pak je třeba jej obohatit vitamíny), nebo často zmiňované kozí mléko. O kravském mléku jsem zmínku nenašla. Rostoucím mláďatům se pak do mléka může přidávat odvar z ovesných vloček a mrkvová šťáva. Králíci krmí svá mláďata 1x za 24 hodin (většinou v noci 23 - 24 hodina), proto někdo volí stejnou frekvenci. Jiní zase doporučují dávat slabším králíčátkům menší dávky mléka čtyřikrát denně. Jinde doporučují králíčata se zavřenýma očima krmit 2x denně a postupně jak rostou, počet krmení zvyšovat. Je třeba králíčky držet v teple (nahřívací láhev plněná vodou do 32 stupňů podložená pod polovinu hnízda aby se podle potřeby mohlo mládě přesunout do teplejší či chladnější zóny). Po nakrmení masírovat mláďatům jemně prstem bříško, což povzbuzuje střeva. Mláďata vydrží bez kojení max. 72 hodin, pak hynou. Problémem u umělého krmení mláďat je střevní mikroflora. Z matčina mléka mláďata získávají správné PH v zažívání a správnou mikrofloru. Uměle krmená mláďata mohou mít potom zažívací potíže. Za normálních okolností kolem desátého dne věku králíčata začínají jíst maminčiny bobečky, které jim opět mohou pomoci získat správnou mikrofloru střev a připravit je na pevnou stravu. Jakmile tedy králíčata otevřou oči je třeba jim sehnat bobečky dospělého králíka (hlavně ty měkké které dospělí králíci normálně pojídají, ale viděla jsem je ochutnávat i ty tvdé kulaté bobky). Některé prameny uvádějí, že je dobré přidat mláďatům do krmení, pro vytvoření správných podmínek ve střevech (okyselení), trochu kultury Lactobacillus acidophilus. Ačkoli acidophilus nepatří mezi normální králíčí střevní mikrofloru, může se podílet na vytvoření prostředí, které pomůže normální mikroflóře, aby se mohla rozvinout. Ačkoli ne všichni autoři míní, že acidophilus může přežít v zažívacím traktu králíka, rozhodně nemůže nijak uškodit. Například je možno přidat trochu jogurtu se živými kulturami do mléka pro "králíčky bez maminky", ale lepší je kultura zakoupená v lékárně. Pro mláďata je nebezpečné jak překrmování, tak nedostatek mléka. Než králíčata otevřou oči, měla by být pobývat ve tmě. Dále je třeba napomáhat pravidelnému vyprazdňování - vzít smotek vaty navlhčený v teplé vodě a jemňoučce masírovat oblast konečníku malému králíčkovi, dokud nezačne vypouštět moč a stolici. Častým případem je, že králičice mláďata porodí ale nestará se o ně, nekrmí je. To jestli jsou najeděná se pozná podle bříška - musí být opravdu naducané, plné, kulaté, nevrásčité, nepropadlé, prostě pořádně najezené. Některé králičice nakrmí svá mláďata brzo po porodu, některé např při ranním porodu je nakrmí až večer nebo v noci. Krmení je velmi krátké, snadno lze přehlédnout (viz odkaz anatomie). Králičice mnohdy u králíčat netráví téměř žádný čas, až může vznikat dojem, že se nestará. Ale i to bývá normální. Pokud máte přesto podezření, že je nekrmí, druhý den po porodu je můžete opatrně zkontrolovat zda jsou najedená. Lepše bez přítomnosti samice. Pokud dojdete k tomu, že je opravdu nekrmí, jsou dvě varianty. Buď začít krmit uměle, nebo se pokusit mladé podstrkovat králici pod břicho k cecíkům, a jí udržet na místě nějakým pamlskem. Nemusí být totiž problém v tom že by mléko neměla, ale že jí nějak nedojde, co má jako novopečená maminka dělat, a že jim má dávat napít. Takovým pokusem se může ledacos zachránit. Druhým důležitým bodem, pokud se o ně nestará, je udržení králičat v teple, kontrola aby se hlavně v prvních dnech mláďata nedostala mimo hnízdo a neprochladla. Porod ramlice (samice králíka), vyžaduje pečlivou přípravu a jisté znalosti. Jasně, jsou samice, které porodí samy v králíkárně, aniž byste o tom věděli a vše je v pořádku. Pak jsou ale PET králíčci, kteří někdy vlivem šlechtění a domestikace nemají tak úplně vyvinuté instinkty a je zapotřebí jim být při porodu oporou, ačkoliv se to děje vážně výjimečně. Králice je březí zhruba 31 dní. Samice si sama připravuje hnízdo tím, že si například vykousává a vytrhává chlupy a připravuje tak „peřinku“ pro svá holá mláďata. Březost u samice králíka lze poznat pohmatem, ale je to odborná záležitost, kterou provádí výhradně veterinární lékař - při nešetrné manipulaci můžete poškodit plody a způsobit tak závažné zdravotní komplikace až potrat. Během březosti je třeba samici co nejméně stresovat a nevystavovat ji zbytečnému rušení, změnám v krmných dávkách nebo hluku. Říje u samice králíka nastává několikrát za rok a trvá 2 až 5 dní. Nutno také dodat, že říje je sezónní záležitostí. Nejčastěji se u samic vyskytuje od konce zimy do konce léta. Pro úspěšné připuštění samcem je třeba sledovat změny na jejích zevních pohlavních orgánech, které zduří a zčervenají, a také její chování, které může být neklidné, agresivní. Připuštění by mělo proběhnout na území samce, který se k samici rychle přiblíží a spáří se s ní. Po páření se samec svalí na bok a může vydávat různé zvuky. Pokud k nakrytí došlo, samice odmítá další nápadníky, může vykazovat známky až agresivního chování. Po poradě s veterinářem určitě ano. Veterinář pohmatem zjistí, jak velké jsou plody a jejich počet. Pokud se očekává více mláďat ve vrhu, v druhé polovině gravidity můžeme krmnou dávku o trochu navýšit. Samice musí mít k dispozici stále samozřejmě pitnou vodu a dostatek sena. Můžete jí občas přilepšovat pamlsky, které mohou podpořit imunitní systém či správné trávení. Dávejte pamlsky jen ty, na které je samice zvyklá, není totiž vhodné v době březosti zařazovat nové krmivo a ostatní doplňky. Je to zejména z důvodu stresu a rozhození trávicího systému. Vhodné jsou zejména kompletní krmné směsi: LOLO Foody kompletní krmivo pro králíky 1000 g krabička, Beaphar Krmivo XtraVital králík 1kg. Porod u ramlice probíhá většinou v noci nebo brzy ráno a trvá 10 až 30 minut a naštěstí nebývají při porodu větší problémy. Při porodu je důležité zachovat klid a samici nijak nerušit. V tomto směru to někdy bývá těžší u začátečníků či dětí, kteří chtějí zázrak porodu zblízka sledovat. Samice si těsně před porodem dokončí hnízdo z nastřádané srsti a porodí 4 až 12 mláďat, která jsou slepá, holá a bezmocná. Samice je po porodu očistí, uspořádá do hnízda a zakryje srstí, aby jim bylo teplo a byla v bezpečí. Potom se od nich vzdálí a vrací se k nim jen na krátké kojení jednou nebo dvakrát za den. Na mláďata v žádné případě nesahejte a nerušte je ani samici, pokud to není nezbytně nutné. Pach z vašich rukou by mohl zapříčinit, že je samice již nebude chtít opečovávat a dojde tak zbytečně k úhynu (samice je může i usmrtit). Pokud bezprostředně funguje samice, tak nemusíte. Vše si opečuje sama. Jen pohledem zkontrolujte každý den hnízdo, zda v něm neleží mrtvá mláďata a odstraňte je, aby v chovu nedošlo k infekci. Mláďata začnou otevírat oči kolem 10. dne po porodu a začnou vylézat z hnízda kolem 14. dne a přijímat pevnou potravu kolem 18. Roztrhání mláďat samicí. Jsou králice, které mláďata po porodu uloží do vystlaného hnízda a důkladně zakryjí chlupy a slámou - ostatně, tak by to mělo správně fungovat a většinou to tak v praxi bývá. Bohužel se setkáváme rovněž s opačnými situacemi. Jedná se hlavně o tzv. roztahání králíčat, tedy o situaci, že králice mláďata neuloží do hnízda. Toto nežádoucí chování lze považovat za nejčastější anomálii v poporodním chování králice. Většinou to souvisí také s přípravou hnízda. Samice s ledabylou architekturou hnízda (plošší hnízdo) či méně vytrhanými chlupy v hnízdě k tomuto chování zpravidla mívají větší sklon. Novorozená králíčata mimo hnízdo snadno podlehnou hypotermii a uhynou. Některé samice-prvničky toto nežádoucí chování vykazují relativně častěji, nicméně s druhým vrhem se to většinou upraví a o mláďata se starají již dobře. Dalším důvodem k roztahání mláďat je přítomnost nějakého stresoru (silný hluk, vyrušení králice chovatelem, predátorem - kočkou či psem, přítomnost hlodavců apod.). V případě, že po porodu tento stav zachytíme včas a mláďata mají ještě vlažnou povrchovou teplotu, lze je umístit do hnízda a doufat v jejich zahřátí kolektivní termoregulací. V případě, že samice si do hnízda vytrhala málo chlupů, je vhodné ji opatrně v břišní partii ostříhat (nutná dobrá fixace dvěma osobami) či jemně vytahat chlupy z břišní partie a boků. Chlupové folikuly jsou v tomto období přirozeně uvolněné, hlavně na bocích králice. Máme-li králici se stejně starými mláďaty, můžeme je této náhradní králici podložit. Navzdory v knihách historicky se opisujícím informacím, že samice králíků jsou vysoce háklivé na podložení cizích mláďat, lze z dlouholeté praxe chovu králíků konstatovat opak. V případě, že jsou v chovu králice, které se vzájemně vidí a zejména cítí a chovatel s nimi má pravidelný kontakt při krmení, většinou není problém při podložení cizích králíčat. Věkový rozdíl mezi králíčaty však může být dva, maximálně tři dny; nikoliv větší. Při podložení cizích mláďat je vhodné vyndat náhradní matku z kotce, abychom mohli podložení provést bezpečněji. Drtivá většina takových náhradních králic mláďata přijme bez problémů. Zásadní pro úspěch však je, zda byla cizí mláďata ještě původní matkou nakojena, či nikoliv. Podchlazená králíčata můžeme takto jen krátkodobě rozehřát (na cca půl dne) a následně umístit do jejich vlastního hnízda. Druhou variantou je jejich ponechání u této náhradní matky po celou dobu (v případě, že celková četnost vrhu bude optimální pro dané plemeno) a zapuštění jejich vlastní matky několik dní po porodu. V případě, že se roztahání mláďat opakuje při dalším vrhu (a je dodržena kvalitní příprava na porod i klidový režim během porodu), je vhodné samici z chovu vyřadit. • Poranění mláďat po porodu S poraněním králíčat při porodu se lze setkat výjimečně a většinou se týká relativně větších novorozených mláďat, se kterými má samice více práce při porodu. Mimoto má-li samice dlouhé nezastřižené drápy, může poranit kůži mláďat. Proto lze doporučit ošetření (zastřižení) drápů králic před porodem. Poranění kůže se u mláďat poměrně dobře hojí a po obrůstu srstí nelze poranění místa poznat. Nicméně při vybalování mláďat z porodních obalů může samice také ukousnout přečnívající tělesné části - nejčastěji uši nebo ocas mláďat. Postižená mláďata většinou neuhynou a bez větších obtíží prosperují jako jejich sourozenci, nicméně z jejich budoucího výstavnického hlediska jsou bez významu. Postiženo může být jen jedno mládě nebo všechna. Pokud jsou postižena všechna, lze předpokládat, že samice má tuto odchylku v chování nebo byla během porodu vystavena stresu. V případě, že se poranění mláďat opakuje při dalším vrhu (a je dodržena kvalitní příprava na porod i klidový režim během porodu), je vhodné samici z chovu vyřadit. • Kanibalismus S kanibalismem se u králíků lze setkat, ale pouze ojediněle. Jedná se o vygradovaný předchozí stav, kdy králice sežere novorozená králíčata, a to zcela kompletně či zanechá části jejich těl. Na předpokládané vině mohou být opět výrazné stressory, vlastní individualita králice, nedostatek vody či neodpovídající mikroklimatické podmínky v průběhu porodu. Snahou chovatele by mělo být věnovat maximální pozornost odstranění těchto možných stresorů před dalším porodem. V případě, že se kanibalismus opakuje při dalším vrhu (a je dodržena kvalitní příprava na porod i klidový režim během porodu), je vhodné samici z chovu vyřadit. • Nedostatek mléka Nedostatek mléka může být chápan jako absolutní, nebo relativní. Absolutní nedostatek mléka může být přímým odrazem zdravotního stavu králice po porodu. V případě nemoci pak mléčnost výrazně klesá a králice většinou ani nemá tendenci mláďata kojit. Zde je namístě vyřešit základní zdravotní problém, nicméně mláďata je většinou nutné podložit natrvalo náhradní králicí. Mimoto staré králice mohou mít přirozeně nižší mléčnost, a proto je vhodné standardizovat jejich vrh na menší četnost. Samozřejmostí je adekvátní výživa, případně začlenění krmných doplňků na zvýšení produkce mléka. V případě relativního nedostatku mléka je mléčnost králice adekvátní, ale vzhledem k tomu, že má výrazně nadpočetný vrh, mláďata dílčím způsobem strádají. Aby se tomuto stavu předešlo, chovatel při první prohlídce hnízda provádí standardizaci vrhu na počet, který je adekvátní plemeni, aktuálnímu stavu a věku králice. Nadpočetná mláďata lze podložit náhradními matkami. Běžnou chovatelskou praxí je, že chovatel naráz zapouští více králic - právě i s ohledem na možnost podložení cizích mláďat náhradním matkám. Při porodu a následném odchovu králíčat dělá dobrou službu kotiště integrované přímo do stavby kotce, a tedy realizace tzv. řízeného kojení. V principu se nejedná o nic nového; králice ve volné přírodě to tak dělají dodnes. Použití řízeného kojení bylo původně realizováno v některých chovech brojlerových králíků, kde vykazovalo přínosy jak ve zvýšené hygieně pro mláďata, tak pro králici. Závěrem, králice má během gravidity i kojení speciální nároky na živiny, vodu a klidový režim. Důležité je zejména pravidelné sledování mikroklimatu a teploty v kotci, aby nedocházelo k teplotním extrémům, které mohou ohrozit jak matku, tak mláďata. Králíčata během prvních týdnů potřebují teplo, pevnou stravu a postupné zavádění pevné potravy spolu s mateřským mlékem. Před samotným porodem je vhodné mít připravené klidné prostředí bez rušivých vlivů a zajistit dostatečné množství steliva a hnízdo pro mláďata. V polovině gravidity je vhodné omezit manipulaci s králicí, aby se minimalizovalo riziko potratu a stresu. Po porodu je důležité rychle zajistit teplo pro mláďata a nepřerušovat kontakt s jejich matkou, pokud to není nezbytné pro jejich zdraví.

Králice nemá mléko, stav po 42 hod. od porodu - Duphalyte
Kroky k zabezpečení tepla a pohodlí
- Teplota a mikroklima - vyvarovat se teplotních extrémů a zajistit teplé hnízdo pro mláďata, která jsou náchylná na podchlazení.
- Hnízdo a podestýlka - vhodná je sláma a dostatečná vrstva podestýlky, která pomáhá udržet teplo a suché prostředí.
- Kontrola krmné dávky - v poslední fázi gravidity je nutné upravit krmnou dávku, aby nedocházelo k nadměrnému přírůstku plodů a komplikacím při porodu.
- Klid během porodu - samice by měla mít klid, není vhodné rušit ji během porodu ani po něm příliš zasahovat.
- Podpora mléčné produkce - kvalitní krmiva pro kojící samice a zvýšené množství vody podporují tvorbu mléka a zdravý růst mláďat.
Jak dbát na mláďata v prvních dnech
- Porod nastává v noci či brzy ráno, mláďata jsou holá a slepá, samice je uloží do hnízda a chrání srstí.
- Nepřerušujte klid a nenechte rušit mláďata v hnízdě během prvních 3-14 dní po narození.
- Mláďata začnou otevírat oči kolem 10. dne a okolo 14. dne opouští hnízdo, plně se začínají stravovat pevnou potravou kolem 18. dne.
- V souladu s vývojem mláďat zvyšte dohled a zajistěte vhodné doplňky stravy pro mláďata i matku.
Krmná podpora kojících samic a mláďat
Samice - Je vhodné samicím dopřát v období březosti, porodu a odchovu mláďat lepší krmivo jako jsou krmené směsi pro kojící samice. Tyto směsi mají vyvážený obsah živin, minerálů a vitamínů, která samice v tomto období potřebuje. Pro zvýšení tvorby mléka se samici mohou přidávat do krmení ovesné vločky. Mláďata - v prvních několika týdnech kdy začnou mláďata sama žrát je vhodné jim přidávat do krmiva granulované mléko. Je dobré pro zdravý růst a vývoj mláďat. Krmivo, které dostává matka mohou dostávat taky. A ovesné vločky si taky rádi dají. Vždy musí mít dostatek vody a sena!
Odstav mláďat a péče po odstavu
Odstav mláďat začínáme dělat mezi 7 - 9 týdnem věku zvířat. Většinou se mláďata odstaví do velkých společných kotců, rozdělíme dle pohlaví, samice a zvlášť samci. U některých chovatelů zůstávají takto pospolu v oddělených společných kotcích až do porážky. A pro chovatelské a výstavní účely se cca ve třech měsících odstaví do individuálních kotců. Aby nedocházelo k sourozeneckým pranicím, které mohou škodit vzhledu zvířat. V individuálních kotcích mají odstávčata větší šanci nabývat na tělesné kondici. Matka zůstává sama v původním kotci.
Věkové milníky odstavených mláďat
- Střední plemena - 8-10 měsíců, Malá plemena - 6 měsíců, Hybridi - okolo 4 měsíců.
- Výživa odstavených mláďat zahrnuje krmné směsi pro odstavená mláďata a doplňky, jako oves i semínka.
- Pro krmivo mláďat po odstavu je vhodný obsah vlákniny a dostatek bílkovin; konkrétní příklad - krmivo NUTRIN Complete Králík Junior.
Potravní a zdravotní doporučení pro mláďata
Jiné důležité poznámky: Mléko králičí má vysokou výživovou hodnotu; mléko je hlavní zdroj pro mláďata v prvních dnech života. Králičí mláto začíná pít vodu a přijímat pevnou stravu kolem 3.-4. týdne. Důležité je zajistit hygienu napájení a krmení a pozornost ke vzrůstající stravě mláďat. Mlezivo je bohaté na živiny a nastartuje imunitu novorozeného králíčete a doplňuje mikroflóru střev, která je klíčová pro trávení pevné stravy. Při odstavu je vhodné pomalu přecházet na pevnou stravu a sledovat správný poměr vlákniny a bílkovin.