Jak docílit rychlejšího porodu živorodých zvířat a efektivní péče při porodech

Stejně jako u ostatních hospodářských zvířat, lze i u ovcí rozdělit porod na období přípravné, otevírací, vypuzovací a poporodní.

připravené období - se u ovce projevuje postupným zduřením vulvy (ochodu), které se masivně prokrvuje, dochází k povolení pánevních vazů, kdy jehně fakticky klesá do dutiny břišní a zaujímá již porodní polohu.

Dalším příznakem je zvětšování vemínka s tím, že u některých ovcí toto předmlezivo může odkapávat.

V tomto období vemínko u takovýchto ovcí důkladně prohlížíme a snažíme se zabránit případnému rozvoji zánětu (masáž, oddojení části sekretu).

S blížícím se porodem je ovce nervóznější, velmi často močí, kálí, ulehá, vstává, hrabe.

otevírací období - je charakteristické postupným otevíráním děložního krčku, který se roztahuje proto, aby bylo jehněti umožněno jeho vypuzení z dělohy.

V tomto období zesilují porodní kontrakce.

U ovce toto období trvá od 1 do 8 (někdy i 11) hodin.

vypuzovací období - je charakteristické objevením se plodových obalů v porodních cestách.

Tyto nikdy neprotrháváme, ani v této fázi do porodu nezasahujeme.

Protržením totiž hrozí nebezpečí předčasného odtoku plodové vody, tím se snižuje kluzkost porodních cest pro jehně.

Navíc porodní obaly a jejich postupný průchod děložním krčkem, jsou zodpovědné za roztahování těchto porodních cest - roztahováním se zajistí lepší průchod jehněte těmito cestami.

Fáze vypuzovací by měla trvat od 0,5 do 2 hodin.

Pokud dochází k prodlužování je vhodné do porodu zasáhnout a tuto skutečnost konzultovat s veterinárním lékařem.

poporodní období 1- lze rozdělit na období "zčistění", kdy do 1 - 3 hodin by mělo dojít k odchodu plodových obalů.

Pokud tyto, ani po několika hodinách nejsou vypuzeny je nutné volat veterinárního lékaře, protože zde hrozí riziko rozvoje infekce (traumatizovaná pochva, krček a i děloha se ze zbytky plodových obalů jsou velmi vhodným živným médiem pro mnoho bakterií, které mohou způsobit horečku a celkovou sepsi, končící až úhynem bahnice).

poporodní období 2 - je charakteristické cca 3 -5 týdny, kdy dochází k involuci (zregenerování) dělohy.

Dochází k fyziologickým procesům návratu dělohy do původní velikosti před graviditou.

I v tuto dobu je nutné bahnice pravidelně kontrolovat (neopomenout na kontrolu vemene).

Samice má zvětšené vemeno, které se plní mlezivem.

Těsně před porodem je vemeno velké a tvrdé.

Postupně může být vemeno červenější, hlavně v okolí struků.

U koz se plní 24 hodin před porodem. (u některých koz může dojít k naplnění vemene i týden před porodem)

Dalším příznakem blížícího se porodu je propadnutí boků a pokles břicha vlivem povolení vazů a svalstva.

Také na obou stranách ocasu dochází k ochabnutí a propadnutí svalů.

Na vulvě otékají stydké pysky a během 3 dnů před porodem se z děložního krčku uvolní „hlenová zátka“ (čirý až mírně zabarvený hlen).

Těsně před nástupem porodu bývá výtok krvavý.

Matka je těsně před porodem velmi neklidná, nežere, nepřežvykuje a postává mimo stádo.

S nástupem porodu se zvyšuje tělesná teplota na 39°C.

Samice může vydávat hluboké zvuky se zavřenou tlamou.

Často pozorujeme, že zvíře zaklání hlavu nahoru k nebi.

Po celou dobu porodu by samice měla zůstat v prostředí, ve kterém je celou dobu, aby se eliminoval stres.

Porod je přirozenou součástí života lidí i zvířat, avšak spousta z nás nikdy u porodu fenky či kočky nebyla, a tak se ho přirozeně obávají.

Doba březosti u feny je různá, průměrně však 63 dní.

Tedy řekněme kolem 57. dne se začněme chystat.

Do něj umístěte ideálně absorbční podložky a třeba na ně deky, ať je to feně příjemné.

Některé samice chtějí Vaši přítomnost, jiné porodí v noci bez Vás.

U dlouhosrstých fen je praktické ovázat kořen ocasu, ať se chlupy při porodu nepletou.

Vhodné je také tepelný komfort např. 12 - 36 hod před porodem poklesne teplota v konečníku, klidně i o 1,5 stupně (fyziologická je 37,5 - 39st.), fena je neklidná, zrychleně dýchá, často se olizuje, pochoduje).

Poté začínají zpočátku nepravidelné a později pravidelné a intenzivnější stahy.

Za stah se bere aktivní zapojení břišní stěny fenečky.

Po aktivních stazích dochází po čase k vypuzení prvního štěněte.

Často bývá zabalené v porodních obalech.

Klidně nechejte fenu, aby si poradila sama a štěně si sama ošetřila (překousne pupečník, olizuje a stimuluje štěně, sežere plodové obaly s placentou ).

Pokud však neví, co s tím, je potřeba štěně opatrně vybavit z obalů, otřít a případně odsát z tlamičky přebytečnou plodovou vodu (gáza, dětská odsávačka).

Někdy pomůže pevně štěně chytit a otočit ho hlavou dolů, aby mohla tekutina samovolně vytékat.

Životaschopné štěně začne brzy kňučet.

Poté je potřeba ošetřit pupečník.

Musíme podvázat pupeční šňůru (např. bavlnka otřená desinfekcí), cca 1 cm od pupku, aby nevznikla kýla a placentu odstřihnout.

Postupně vychází štěňata a plodové obaly.

Je dobré hlídat, zda vyšlo s každým štěnětem jeho lůžko (ať už s ním nebo po něm).

Abyste zjistili kolik štěňat fena čeká, je vhodné udělat před porodem RTG, nejdříve však 45. den, kdy dochází k osifikaci koster u štěňátek.

Mezi jednotlivými štěňaty může být i větší rozestup, ale pamatujte, že pokud fena intenzivně tlačí víc než 30 minut a nedojde k vypuzení štěněte, bude zřejmě někde problém - velké štěně, úzké porodní cesty, slabé porodní stahy...

Dalším varovným příznakem je zelenavý výtok bez následného vypuzení štěněte.

Mezi štěňaty by při viditelných kontrakcích neměl být interval delší než 2 hodiny.

Při jakýchkoliv komplikacích je vhodné zavolat na veterinární kliniku a stav zkonzultovat.

Fena se pak o štěňata stará, olizuje je, přistrčí si je ke strukům a odpočívá.

Poto nechejte fenu odpočinout a domluvte si návštěvu u veterináře ( při domluvě předejdete čekání v čekárně).

jaro se nám pomalu blíží a tak jako každý rok se farmáři a chovatelé ovcí připravují na jedinečný a vzrušující okamžik: porod ovcí.

Tato událost není klíčová pouze pro zachování stáda, ale je to také dojemný příběh o zrození nového života na farmě.

Před samotným porodem je důležité, aby chovatelé ovcí pečlivě sledovali březost a zdravotní stav svých zvířat.

Ovce jsou obvykle březí kolem 150 dní, tento časový rámec se však může mírně lišit v závislosti na plemeni.

Stejně jako u jiných zvířat, lze i u ovcí zpozorovat několik příznaků blížícího se porodu.

Všimnout si můžete například „propadnutí“ břicha, zvětšeného vemínka a vystouplé oteklé vulvy.

Pozorovatelné jsou také změny v chování - ovce mohou častěji bečet, být neklidné, ulehávat a zase vstávat.

Jako správní chovatelé byste měli pečlivě sledovat tyto příznaky a být připraveni poskytnou zvířeti pomoc.

Obecně se však dá říci, že ovce zvládají porody dobře a většinou bez pomoci chovatele, zejména jsou-li ve stádě.

Může ale nastat situace vícečetných jehňat, která jsou zapletena do sebe, či jejich nesprávná poloha.

Jakmile jsou jehňata na světě, je důležité, aby byla osušena a udržována v tepelném komfortu.

Proto si po porodu matka svého potomka pečlivě olíže - dochází tím k zahřívání jehněte a k navazování vztahu matka - jehně.

Zdravé jehně by mělo vstát cca do 20 minut od porodu a samo začít vyhledávat vemínko.

Pokud jsou jeho i matčiny snahy marné, je potřeba zasáhnout a jehněti pomoci se napít.

Mlezivo, tvořené po porodu jen pár hodin, je zcela jiné než mléko.

Obsahuje velké množství živin a ochranných látek, díky kterým se jehně stává odolnější vůči nákazám, virům a poskytuje ten nejlepší start do života.

Je proto nesmírně důležité, aby se jehně napilo co nejdříve po porodu.

Pokud zde nastanou komplikace, je nutné mlezivo oddojit a jehně napojit z láhve či pomocí drencheru.

Pokud nemáte mlezivo vlastní, (bahnice má zánět, nebo uhyne) je nutné použít náhražku buď v sušené formě nebo pastu.

Pokud se porod vydařil a jehně přirozeně saje mléko od matky, ještě stále nemáme vyhráno.

Je třeba ovci pozorovat, zda došlo k úplnému vyčištění dělohy a zda nehrozí její výhřez.

V případě komplikací s výhřezem můžeme po dohodě s veterinářem využít bandáží či speciálních klipsových zábran.

Může se také stát, že se vemínko zanítí či ovce není schopna svá mláďata uživit.

Porod ovcí je jedinečný a dojemný proces, který je centrem pozornosti na farmách během jara.

Je to završení roční péče o zvířata a spojuje tak chovatele ovcí z celého světa.

Stav reprodukce ve stádě ovlivňuje samozřejmě ve velké míře kvalita výživy.

Nejde jen o to, aby dojnice dostávaly kvalitní krmiva a optimální krmnou dávku, ale je potřeba aby byl vytvořen určitý systém a pravidla, co v které fázi laktace v oblasti výživy i sledování zvířat udělat.

S přípravou na další reprodukční cyklus je třeba začít již na konci laktace, tedy v období mezi 200. až 300. dnem.

V tomto období a následně pak i v období stání na sucho je potřeba zvláště sledovat kondici zvířat, jejíž bodové ohodnocení by se v tomto období mělo pohybovat na úrovni 3 až maximálně 3,5 bodu.

Z hlediska následného reprodukčního cyklu jsou totiž největším problémem právě ztučnělé krávy, toto pravidlo ovšem platí i u ostatních druhů hospodářských zvířat.

Ztučnělá dojnice nemají po otelení téměř nikdy normální cyklus a špatně zabřezávají.

Pokud už dojde k tomu, že krávy jsou v období stání na sucho v přetučnělé kondici, je zásadní chybou chovatelů nasazovat jim hladovku.

Zvířata začnou odbourávat tuky z tělních zásob a často pak u nich dochází ke ketózám.

V době stání na sucho je třeba vzít v úvahu i to, že kráva v tomto období potřebuje až třikrát více prostoru než v průběhu laktace.

Jak mi potvrzuje moje zkušenost z návštěvy mnoha farem, jsou naopak dojnice v tomto období sice ustájeny v dobrých podmínkách, ale v mnohem větší koncentraci než by bylo vhodné.

Poměrně vhodným řešením pro tuto situaci je výběh.

Nejen že se zvětší prostor, ve kterém se dojnice stojící na sucho mohou pohybovat, ale pobyt ve výběhu zlepšuje celkový zdravotní stav, stav končetin (vymizení nekrobacilóz a dermatitid), zlepšuje se kondice a dojnice mají snazší porody.

Problémy se zabřezáváním v následujícím cyklu mohou být totiž způsobeny i tím, že dojnice má jiný zdravotní problém, který organismus „řeší“ prvotně, například právě zmíněné onemocnění končetin a paznehtů.

Ve výběhu by měly být umístěny napáječky a dojnice by měly mít možnost úkrytu ve stínu v horkých dnech, vhodný je například přístřešek nebo několik stromů.

Období stání na sucho je rozhodující přípravu mléčné žlázy na následující laktaci, ale přípravu krávy na porod, zda bude mít otok vemene, nebo se u ní vyskytne zdržení lůžka.

V tomto období by měl tedy chovatel kravám krmit krmnou dávku s upraveným obsahem minerálních látek, upraveným podílem bílkovin a energie.

Obsah a vzájemný poměr minerálních látek by se měl řídit podle typu a živinového složení zkrmovaných objemných krmiv.

Denní krmná dávka pro dojnic v období stání na sucho by se měla přibližně skládat z 14 až 17 kg senáže, 8 až 10 kg kukuřičné siláže (poměr senáže : siláže je 60 : 40), 2 až 3 kg sena, v době stání na sucho 2 kg slámy, v době předporodní (tři týdny) 0,5 až 1 kg slámy.

Sláma je v období stání na sucho pro krávy poměrně významným krmivem především z hlediska upravení motoriky bachoru po laktaci.

Vysokoužitková kráva přijímá v období laktace denně 8 až 12 kg jadrné směsi, čímž dochází k oslabení svaloviny bachoru i k poruchám jeho funkce.

Přijímá-li dojnice v období stání na sucho slámu, bachor je více namáhán a zároveň jsou lépe čištěny bachorové klky.

Dobře připravený bachor v důsledku znamená, že kráva po porodu přijímá více krmiva, využívá lépe živiny z krmiva a rychleji se zlepší poporodní negativní energetická bilance.

Nabízí se otázka, zda není možné při výživě dojnic v období stání na sucho slámu nahradit senem.

Problém je, že v našich podmínkách je seno značně rozdílné kvality a záleží na tom, na jakém pozemku je sklizeno.

Naše seno je různorodé, zatímco sláma má stabilní kvalitu a obsah vlákniny.

Takže seno v období stání na sucho určitě zkrmovat, ale přídavek slámy je rovněž potřebný.

Velmi často se v chovech setkávám se zcela chybným, že před porodem se krmí jiné objemné krmivo než po porodu.

Bude-li se po otelení dojnicím zkrmovat kukuřičná siláž, měla by se v krmné dávce objevit i před porodem, podobně i jiná objemná krmiva.

Doba adaptace bachorové mikroflóry je přibližně tři týdny až měsíc, a musí-li se dojnice po porodu adaptovat na jiné krmivo, místo toho, aby se organismus soustředil na nastartování laktace, je jasné, že začnou problémy.

To se týká i eventuálního příjmu zelené hmoty z pastviny.

Někteří chovatelé ve snaze zabezpečit dojnicím stojícím na sucho výběh, oplotí obrovský prostor s dostatkem zeleného krmení.

Výsledkem je, že krávy přijmou velké množství zelené hmoty, ke kterému se po otelení již nedostanou a je zde stejný problém s adaptací bachorové mikroflóry jako v předešlém případě.

Rozhodně doporučuji chovatelům vytvořit po otelení rozdojovací skupinu a nezařazovat otelené dojnice již do produkční skupiny ve vyšší fázi laktace.

Je dobré tuto skupinu umístit do samostatného kotce, dojnice v této skupině mají jinou krmnou dávku, měly by dostávat velmi kvalitní, zdravotně nezávadná objemná krmiva s vysokým podílem stravitelných živin, dostatek vlákniny a neškodí i přídavek slámy, množství jadrné směsi se pohybuje kolem 7 až 8 kg na kus a den.

Před porodem i po porodu se nám osvědčilo podávání propylen glykolu jako pohotového čistého zdroje energie v množství 150 až 200 g na kus a den.

Utvoření rozdojovací skupiny má pro zootechnika i tu výhodu, že mu usnadňuje kontrolu stáda v období 30 dní po porodu.

Má-li všechny čerstvě otelené krávy přehledně v jedné skupině, lépe se vyhledávají na příklad hnisavé poporodní výtoky, kondice krav, je možné poměrně bez problémů kontrolovat například srst nebo výkaly zvířat a vzniklé problémy je možné ihned řešit.

Při převodu dojnic z rozdojovací do produkční skupiny je vhodné jednorázově aplikovat injekčně beta karoten, jehož účinek má přímou souvislost s dozráváním folikulů i s kavlitou říje.

Ing. Březost u skotu trvá okolo 280 dní.

Začíná kontrakcemi dělohy, otevřením děložního krčku, plod se posunuje směrem do vývodných pohlavních cest.

Končí protržením plodových obalů a výtokem plodových vod.

Přidávají se kontrakce dutiny břišní.

Do porodních cest jsou již zpravidla natlačeny končetiny.

Tato fáze končí vypuzením telete.

Pupeční provazec je přerušený v průběhu vypuzování mláděte.

V této fázi můžeme zvířeti pomoci řízeným tahem pomocí porodnických provázků nebo zvíře sledovat a být připraven pomoci.

Vždy však musíme pracovat hygienickým způsobem - používáme dezinfikované porodnické provázky (čerstvý roztok jódu), dezinfikujeme vulvu i ruce porodníka.

Dochází k vypuzení lůžka.

Video Bezprostředně po porodu musíme zajistit průchodnost dýchacích cest Z dutiny ústní i nosní odstraníme zbytky plodových vod, vhodné je tele stimulovat např. stéblem slámy zavedeným do nosu, které u něj vyvolá reflex kýchnutí.

V dnešní době existují speciální odsávačky hlenů pro novorozená telata, které je vhodné používat.

Zavěšování telat na různé zábrany apod.

Důležitým krokem je desinfekce pupečního pahýlu, abychom zabránili možné infekci pupku telat, která pro ně může být fatální.

Tele od matky izolujeme do individuální boudičky (čisté a dezinfikované), kde jej napojíme kolostrem.

Placentou skotu neprochází do krve plodu protilátky, proto je napojení kolostrem, a předání těchto protilátek v něm teleti, naprosto stěžejní!

Platí klasická školní poučka - 2 l kolostra do 2 hodin po porodu.

V případě, že je tele slabší a nechce sát, je vhodné počkat např. 3-4 hodiny po porodu a napojit jej větším množstvím.

Po porodu telete je vhodné provézt vaginální vyšetření a zjistit, jestli se v děloze nenachází ještě jeden plod.

Matce nabídneme výživný nápoj, necháme ji odpočinout a umístíme ji do sekce krav po porodu, kde pečlivě sledujeme odchod lůžka a její čištění.

Infografika: Fáze porodu u ovcí a známky blížícího se porodu

Kamerunská ovce porod

Deník zrození uvádí, že jelenovití mají samice schopnost porod uspíšit, nebo zastavit a oddálit.

„Samice je před porodem neklidná, pohybuje se ale jen pomalu. Má-li pocit nejistoty nebo strachu, může o několik hodin porod oddálit, dokud se situace nezklidní,“ uvedli autoři článku Vybrané kapitoly ze zoologie srstnaté zvěře v časopise Myslivost.

Obranou proti predátorům je u jelenovitých i synchronizace porodů.

„V tomto případě jde o princip, že nás všechny nedostanou. Pokud se narodí mláďata ve stejnou dobu, je to pro predátory jako princip all you can eat bufetu.“

Podle některých studií se například u sobů polárních vyskytuje synchronizovaný porod u devadesáti procent samic.

V čeledi jelenovitých najdeme také jediného zástupce kopytníků, u kterého se vyskytuje takzvaná opožděná implantace neboli utajená březost či embryonální diapauza.

Srnčí říje a zabřeznutí probíhá v létě, ale už za pár týdnů přichází podzim a čas, kdy se zvěř připravuje na zimní období.

Vývoj mláděte by matce energii ubral, proto nastupuje utajená březost.

Už několik dní po ovulaci a zabřeznutí, kdy blastocysta - klubko dělících se buněk, ztratí silnou průhlednou blánu a připravuje se na implantaci do děložní stěny, vysvětlil web Asknature.

Dalších pět měsíců se blastocysta mezi dělohou a embryem zvětší jen o několik milimetrů.

Teprve poté, z kraje ledna, se vrátí k normálnímu rychlému růstu.

Srnčata se rodí obvykle v květnu a červnu, do období hojnosti.

Celkově tak od početí do porodu uběhne u srnčí zvěře deset měsíců, tedy mnohem delší časový úsek než u jiných savců srovnatelné velikosti.

Využití poznatků u lidí - Utajená březost není jen záležitostí jelenovitých, ale vyskytuje se u řady dalších savců, jedná se asi o 130 druhů.

Jev byl popsán už 50. letech 19. století, ale skutečně aktuálním se pro vědu a výzkum stává nyní.

V Česku má komplikace s početím každý pátý pár.

Poznání o tom, jak jiní savci úspěšně uchovávají svá embrya během diapauzy, by mohly pomoci při vývoji léčebných postupů pro člověka.

Na univerzitě v australském Melbourne pak vědci studují, zda by poznatky o utajené březosti nemohly pomoci i při léčbě rakoviny.

tags: #jak #docilit #rychlejsiho #porodu #zivorodek