Za devatero horami a devatero řekami se spojila mužská pohlavní buňka, tedy spermie, s ženskou pohlavní buňkou, vajíčkem. Z těchto pohlavních buněk vznikl život… A žili šťastně až do smrti. Takhle to uslyšíte v pohádkách, toto si přečtete v knížkách. Na začátku to byla buňka, kterou lidské oko nevidí. O dvacet let později je to dvoumetrový čahoun, který právě nastupuje na univerzitu. Jak se tohle stalo? Než je spermie připravena opustit mužský pohlavní orgán a vydat se na náročnou a strastiplnou cestu, zabere její vývoj přibližně 72 dní.
Ideální teplota pro dozrání spermií je zhruba o 3-5 °C nižší, než je teplota lidského těla. Každou sekundu vzniká přibližně 1 500 nových spermií. Spermie měří zhruba 0,05 milimetru, lidské oko ji nezaznamená. Jde o nejmenší buňku v lidském těle. Hlavička spermie obsahuje kompletní genetickou informaci, například i pohlaví miminka. Zjednodušeně se tak dá říci, že muž je ten, který „určuje“, zda se narodí holčička či chlapeček. Spermie totiž na rozdíl od vajíčka, které má vždy chromozom X, může obsahovat chromozom X (holčička) či Y (chlapeček).
Každá pohlavní buňka (ženská a mužská) nese poloviční chromozomální výbavu. Kromě genetických informací se v hlavičce nachází také výbava nutná k dobytí vajíčka (akrozom). V krčku spermie se ukrývá mitochondrie, motor pálící palivo, který pohání spermii kupředu. Na rozdíl od spermie se vajíčko nedokáže samo pohybovat. Spermie však vábí pomocí chemických signálů. Je také výrazněji větší, je na hranici viditelnosti pouhým lidským okem. Není proto nutné zdůrazňovat, že jde o největší buňku v lidském těle. Jeho velikost je zhruba 0,15 mm.
Jak rychle a kam se spermie dostanou
Cesta těch nejrychlejších spermií k vajíčku trvá zhruba 45 minut. A jde o opravdový maraton. Pokud vám řekneme, že za tu dobu musí urazit vzdálenost zhruba 18 centimetrů, asi vás to moc neohromí. Avšak pojďme si tento údaj přepočítat do našich měřítek. Průměrně vysoký muž by musel urazit dráhu přes 6,5 kilometrů, aby se dostal do cíle. Ale v tomto závodě ještě spermie nemá vyhráno. Musí se dostat do vajíčka skrze jeho vnější membránu.
Po proniknutí spermie do vajíčka se v dalších 10-30 hodinách jádra buněk kompletně sloučí. V této fázi se jedná o zygotu. Ve chvíli, kdy se hlavička spermie dostane do vajíčka, se jeho brány pro další dobyvatele uzavřou. Pokud se do vajíčka dostane více spermií, neznamená to, že na cestě jsou dvojčata. Jednovaječná dvojčata vznikají v raném stádiu embryonálního vývoje rozdělením zárodku na dvě plnohodnotné části. Z těch se od té chvíle vyvíjí dvě embrya. Dvojvaječná dvojčata vznikají ze dvou samostatných zygot. Během ovulace může dojít k uvolnění dvou vajíček, do každého vnikla jiná spermie.
Jak dlouho spermie přežívají a co ovlivňuje šance na oplodnění
Většina spermií v ženském těle umírá po 1 až 2 dnech. Spermie v ženském těle žijí až 5 dnů za ideálních podmínek, kdy spermie nepřijde do kontaktu se vzduchem a do pochvy se dostane ejakulací přímo z penisu. Nejdelší zaznamenaná doba přežití, tedy nález pohyblivých spermií ve vejcovodu byl 48 hodin po souloži, což ovšem znamená, že by tato doba nemohla být o něco delší. Svědčí pro to případy úspěšného otěhotnění i týden po ovulaci. Ale nelze vyloučit i možnost pozdějšího pohlavního styku.
Na vzduchu sperma rychle umírá. Po vzduchu zaniká vyschnutím ejakulátu, v pochvě vydrží i několik hodin, ve vyšších partiích ženského genitálního traktu i několik dní. Preejakulát může obsahovat spermie a oplodnit tak ženu i bez samotné ejakulace do pochvy, proto riziko otěhotnění nelze nikdy podceňovat. Důležité je, že obsah spermií v preejakulátu nebývá spolehlivě viditelný.
Oplodnění nedochází bezprostředně po pohlavním styku. Ve skutečnosti jde o proces, který může trvat od několika hodin až po několik dní. Za ideálních podmínek mohou kvalitní spermie v ženském reprodukčním systému přežít až pět dní, obvykle tři až pět dní. Ovlivňuje to kvalita cervikálního hlenu, celkový zdravotní stav a životní styl.
Životnost spermií mimo lidské tělo a jejich uchovávání
Odborníci uvádějí, že spermie mimo tělo mohou přežívat nejdéle při kontrole teploty a prostředí. Zmražené spermie mohou přežít prakticky neomezeně dlouho, pokud se udržuje stabilní teplota. Dárcovské spermie se mrazí na -196 °C. Ve vodě přežije spermie jen několik minut, s rostoucí teplotou a chlorovanou vodou jejich životnost klesá.
V uzavřené nádobě při tělesné teplotě může spermie zůstat naživu několik hodin. Schopnost oplodnit vajíčko rapidně klesá již 60 minut po ejakulaci. Spermie vystavené vzduchu vydrží jen několik minut až hodinu. Přežije-li ejakulát v kondomu, mohou spermie přežít až několik hodin. Vždy je vhodné pamatovat, že zranitelnost spermie mimo tělo je vysoká a riziko otěhotnění stále existuje.
Když se objevují otázky kolem antikoncepce a početí
Některé texty zmiňují metody jako start-stop, které jsou považovány za nespolehlivé. Podle zkušeností bývá účinnost této metody kolem 78 % za předpokladu správné aplikace, a proto ji odborníci často doporučují nedoporučovat jako spolehlivou metodu.
Pro plánování těhotenství je důležité znát cyklus, sledovat plodné dny a zachovat klid. I zdraví partneři mohou mít zpoždění početí, několika měsíců snažení je zcela běžných. Pokud se těhotenství nedaří, mohou být doporučena vyšetření u odborníka. Při samotném plánování je užitečné vědět, že ovulace nastává typicky 12.-16. den 28denního cyklu a plodné dny trvají zhruba 5 dní kolem ovulace.

Oplodnění
| Prostředí | Životnost spermie |
|---|---|
| V pochvě (ideální podmínky) | 2-5 dní |
| Vzduch | minuty až 1 hodina |
| Voda (chlórová, teplota vyšší) | několik minut |
| V kondomu | několik hodin |