Spermatogeneze je proces tvorby mužských pohlavních buněk neboli spermií. Spermie jsou schopny aktivního pohybu a slouží k vyhledání a oplodnění vajíčka. Celý tento děj se odehrává ve dvou na sebe navazujících fázích a trvá cca 72 dnů, přičemž další fáze zrání může trvat ještě přibližně 12 dní. Po ejakulaci se spermie pohybují v ejakulátu, který obsahuje i semennou plazmu.
První fáze spermatogeneze je Spermatocytogeneze - zrod spermie. Počátečním vlakem vývoje je primitivní zárodečná buňka spermatogonium, která se postupně vyvíjí řadou dělení. Dále následuje stádium růstu, během nějž spermatogonie B vyspívají v spermatocyty I. řádu a zrání umožňuje vznik spermatocytů II. řádu. Proces redukčního dělení vede ke vzniku spermatid.
Druhá fáze Spermatohistogeneze (spermiogeneze) - vývoj spermie probíhá v několika krocích, po jejich dokončení lze spermii považovat za zralou, avšak ještě ji čekají další procesy v samičím pohlavním ústrojí. Zralá spermie má hlavičku, krček a bičík; hlavička obsahuje chromozomy, akrozom usnadňuje průnik do vajíčka, a mitochondrie ve střední části poskytují energii.
Celý proces spermatogeneze trvá přibližně 70-72 dní, i když v určité části kanálku vyzrává jedna generace buněk v cyklech kolem 16 dnů. Po ukončení vývoje se spermie dostávají do nadvarlete, kde dále dozrávají a nabývají pohyblivosti. Spermie se uvolňují do lumen tubulů neustále, zatímco ejakulát obsahuje množství dalších složek, jako semennou plazmu a živiny.
Co ovlivňuje počet a kvalitu spermií
Na koncentraci a kvalitě spermií má vliv řada faktorů. Mezi nejdůležitější patří věk, životní styl, strava a pohyb. Tzv. reprodukční mládí končí u mužů po 40. roce věku a s věkem klesá počet morfologicky normálních spermií. Obezita a nekvalitní strava mohou snižovat počet a pohyblivost spermií, stejně tak kouření a nadměrná konzumace alkoholu.
Dalšími faktory jsou horko a teplotní vlivy. Spermie preferují teplotu nižší než tělesná teplota; varlata jsou proto umístěna ve šourku. Přílišné teplo (včetně dlouhodobého sezení na horkých místech nebo používání laptopu na klíně) může snižovat tvorbu spermií a jejich kvalitu. Důležitý je také psychický stres, který ovlivňuje hormonální rovnováhu a tím i produkci spermií.
Genetické faktory a poruchy mohou vést k narušení množství, morfologie či pohyblivosti spermii. Některé léky (např. chemoterapie) a infekce mohou negativně ovlivnit spermatogenezi. Mikroplasty, BPA, BPS a expozice pesticidům a herbicidům jsou též zmiňovány jako potenciální rizika pro mužskou plodnost. Naopak změna životního stylu směrem ke zdravému stravování, pravidelnému cvičení a snížení stresu může pozitivně působit na spermatogenezi.
Jak dlouho po sexu dochází k obnovení počtu spermií?
Prakticky po každé ejakulaci začíná proces obnovy spermií, který trvá několik dní. Celý cyklus vzniku zralé spermie, tedy spermatogeneze, trvá zhruba 72 dní a probíhá kontinuálně až do smrti muže. Po ejakulaci je třeba myslet na to, že do úplného obnovení počtu a kvality spermií bývá zapotřebí čas, a to zejména pokud se pijí alkohol, kouří, vystavuje se tělo vysokým teplotám či prožívá dlouhodobý stres. Pro plánování rodiny je vhodné myslet na optimální věk otců mezi 18-30 lety a důraz na zdravý životní styl, který podporuje kvalitní spermatogenezi.
Co se děje po spermatogenezi?
Spermie putují do nadvarlete, kde dochází k jejich dalšímu zrání a modifikaci. Ejakulát obsahuje nejen spermie, ale také semennou plazmu, která zahrnuje minerály, fruktózu a vitamín C. Životnost spermií v ejakulátu při tělesné teplotě je 24-48 hodin; zmražený ejakulát lze uchovávat i několik let. Po ejakulaci zůstává koagulum v pochvě a později se rozplývá díky působení enzymů.
Průměrný objem ejakulátu se pohybuje kolem 2,5-4,5 ml, a v ejakulátu je obsaženo 35-200 milionů spermií na 1 ml. Pokud počet spermií klesne pod 20 milionů na ml, plodnost bývá značně snížena. Spermiogram je klíčovým vyšetřením k posouzení mužské plodnosti a pomáhá odhalit oligozoospermii, asthenozoospermii či teratozoospermii dle WHO standardů.
Podpora spermatogeneze a praktické tipy
Pro podporu spermatogeneze je vhodné:
- dodržovat zdravý životní styl,
- zdravá strava bohatá na ovoce, zeleninu a omega-3 mastné kyseliny,
- pravidelná fyzická aktivita a redukce stresu,
- omezení kouření, alkoholu a drog,
- přiměřená teplota v šourku a vyhýbání se dlouhému sezení či extrémní fyzické zátěži v horkém prostředí.
Existují konkrétní doplňky stravy podporující normální spermatogenezi; například Folandrol je uveden jako příklad produktu, který přispívá k normální spermatogenezi a péči o mužské reprodukční zdraví.
Různé aspekty a související rizika
Je důležité sledovat vliv hmotnosti a obezity na plodnost. Nadměrná tělesná teplota, záněty varlat, nádorová onemocnění, cukrovka a infekce močových cest mohou všechna negativně ovlivnit spermiogram a tím i plodnost. Bylo zjištěno, že infekční onemocnění doprovázené horečkou zhoršuje kvalitu spermií, a to i po proběhlém onemocnění. Kromě fyzických faktorů hraje roli i genetika: poruchy chromozomů či mutace genů spojené se spermatogenezí mohou ovlivnit množství a schopnost spermií oplodnit vajíčko.

Jak se vyšetřuje mužská plodnost?
Spermiogram je mikroskopické vyšetření ejakulátu, které zkoumá počet, tvar a pohyblivost spermií. Optimální vzorek se získá po 2-7 dnech sexuální abstinence, nejlépe v klinice. Přípustné jsou i vzorky z domova za předem daných podmínek. Hodnoty WHO z roku 2010 slouží jako reference pro normozoospermii, oligozoospermii, asthenozoospermii a teratozoospermii. Pokud je spermiogram v normě, existuje větší šance na spontánní početí; pokud ne, je možné zvážit další vyšetření genetiky či urologie a zvážit léčebné možnosti.

Dárci spermií
Možnost darování spermií vyžaduje i další vyšetření - like infekce pohlavních chorob, krevní skupina, Rh faktor a genetické testy na chromozomy a nosičství některých geneticky podmíněných chorob. Darované spermie jsou zmrazeny a skladovány nejméně 180 dní v karanténě.
Neplodnost u mužů: Kvalita spermií klesá
Celkově lze říci, že spermatogeneze je složitý a kontinuální proces, jehož efektivní fungování vyžaduje vyváženou hladinu hormonů, zdravý životní styl a pravidelnou kontrolu zdravotního stavu. Optimální věk pro otcování, pokud zvažujete rodinu, se pohybuje nejčastěji v rozmezí 18-30 let, avšak individuální rozdíly jsou značné a důležitá je genetická a celková konstituce každého jedince.
Na závěr je důležité vědět, že počet a kvalita spermií je ovlivněn mnoha faktory - od teploty, přes stravu a pohyb až po stres a zdravotní stav. Správné okamžiky početí a vhodný plán rodiny vyžadují informovanost a případně klinické vyšetření.