Lékaři vyvinuli metodu, která umožňuje rodičkám nosit dítě ještě několik týdnů poté, co jim odteče plodová voda. Pokud vyloučí děložní infekci, nechají je dítě donosit. Běžná praxe je, že porod následuje hned po odtoku vody, i když je miminko nedonošené a jeho zdravý vývoj může být ohrožen. Předčasně se v České republice narodí až devět tisíc dětí ročně. Metodu vyvinuli před dvěma lety lékaři Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V současné době ji začaly využívat v praxi i nemocnice v Ostravě, Plzni, Brně a Olomouci. Asi pět set žen již mohlo díky tomu donosit dítě i poté, co jim praskla plodová voda.
„Výsledky jsou velmi dobré a přesvědčivé, přínos pro matku a plod je jednoznačný,“ uvedl přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky ostravské fakultní nemocnice Ondřej Šimetka. „Pro plod je velice výhodné, když zůstane v děloze co nejdéle. Navíc plodová voda se tvoří pořád dál,“ vysvětloval Marian Kacerovský, vedoucí perinatologického centra Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Oddálení porodu po odtoku plodové vody je možné od dvacátého čtvrtého do třicátého pátého týdne těhotenství. Žena nosila dítě 5 týdnů po odtoku vody po Evě Chlebkové, která odtekla plodová voda v šestém měsíci.

Předčasně rodí rok od roku více žen. „Neděje se to jen u nás, ale v celém světě. Ročně stoupá počet předčasných porodů o půl až jedno procento,“ doplnil Šimetka. „Když plod odtéká a plodová voda není kontaminována infekcí, prodloužení těhotenství může přinést plodu významný přínos.“
MAS, syndrom aspirace mekonia, je definovaný jako časně nastupující dechová tíseň u dítěte narozeného s mekoniem zkalenou plodovou vodou. Intrauterinní stres může způsobit odchod smolky do plodové vody. Mekonium zkalená plodová voda může být následně vdechnuta plodem při gaspingu či při hlubokém dýchání. Plicní tkáň reaguje na přítomnost smolky zánětem, degradací surfaktantu a perzistencí plicní arteriální hypertenze. Rozvíjí se respirační selhání provázené hypoxemií.
MAS postihuje asi 5 % dětí s mekoniem zkalenou plodovou vodou a primárně se týká donošených a přenášených novorozenců. Před narozením mohou plíce plodu obsahovat viskózní tekutinu, která brání rozvoji MAS. Mekonium může způsobit obstrukci dýchacích cest a atelektázu. Při částečné obstrukci se rozvíjí „ball-valve“ fenomén a uplatní se air trapping a hyperexpanze alveolů. Kontakt mekonia s plicní tkání vyvolává chemický zánět a edém plic. U třetiny dětí s MAS se rozvíjí perzistující plicní hypertenze (PPHN).
Pokud jde o prevention a léčbu, platí, že včasná detekce plodového stresu je klíčová. Abnormální frekvence srdečního tepu je lepší prediktor tísně než samotný výskyt mekonia. Rutinně se doporučuje neodsávat dýchací cesty bez nutnosti; odsávat se má jen tehdy, pokud dítě nereaguje, je poddajné a potřebuje resuscitaci. Při odsávání je vhodné použít laryngoskop pro vizuální kontrolu. I když se na videích porodů často objevuje odsávání hned po narození, moderní doporučení preferují šetrnější postupy, které minimalizují riziko poškození nervus vagus a dalších komplikací.
Většina plenění a stresu během porodu může zvýšit riziko MAS. Proto je důležité zajistit klidné prostředí a co nejmenší stres matky během poporodní adaptace. Když se mekoniová stolice objeví, může to signalizovat hypoxii, ale samotné množství mekonia není automatickou známkou tísně; důležitější jsou abnormální srdeční rytmy a klinické příznaky dítěte po narození. Včasná detekce a správná péče významně snižují riziko fatálních komplikací.
MAS je často spojován s porodními riziky jako předčasné odloučení placenty či infekce, a vyžaduje komplexní spolupráci porodnických a neonatologických týmů. Při podezření na MAS je nutno sledovat dechovou tíseň, saturaci kyslíku a nutnou léčbu včetně podpůrné ventilace či surfaktantu. Děti s MAS obvykle reagují na léčbu, i když případně vyžadují intenzivní péči. Včasné rozpoznání a minimalizace stresu plodu může MAS předejít nebo zmírnit.
V literatuře se uvádí, že přibližně 15-20 % novorozenců má plodovou vodu zkalenou mekoniem, a z toho 2-5 % z nich si vyžádá MAS. Riziko úmrtí je nízké, ale skutečné a vyžaduje rychlou intervenci. Důležité je, aby rodiče věděli, že přítomnost mekonia sama o sobě nemusí znamenat tísni, a že klíčové jsou symptomy po narození a výkon monitoringu.

Co dělat, pokud vás znepokojuje zvracení plodové vody, aspirace mekonia nebo riziko MAS
- Neodkládejte kontakt s lékařem: Pokud dojde k odtoku plodové vody, která je zakalená mekoniem, nebo pokud dítě dýchá rychle, chrochtá, má potíže s dýcháním či nízkou saturaci, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.
- Monitorování plodu během těhotenství: Kardiotokografie a pravidelné kontroly kardiovaskulárního stavu plodu mohou odhalit rizikové situace dříve, což umožní vhodné kroky k ochraně plodu.
- Resuscitace a neonatalní péče: Po narození se často provádí odsávání dýchacích cest jen v případě potřeby, jinak se preferuje minimalizace invazivity při první fázi poporodní adaptace.
- Kontrola infekcí: Před porodem je důležité vyloučit infekce, které by mohly zhoršit stav dítěte po porodu. V některých případech se podávají antibiotika, pokud to situace vyžaduje.
- Kojení a prevence žloutenky: Kojení pomáhá vyplavovat mekonium a může snížit riziko novorozenecké žloutenky, která je často součástí poporodního období. V případě potřeby lze použít fototerapii.
„Dítě bohužel nemělo dostatečný přísun kyslíku pupeční šňůrou a nadechlo se plodové vody. Lékaři proto přistoupili k nezbytnému císařskému řezu. Dítě se narodilo pátý den po stanoveném termínu,“ uvedl mluvčí Masarykovy nemocnice. Tento případ ukazuje, že i při pečlivé péči může dojít k tragickým událostem, a zdůrazňuje význam včasného a koordinovaného postupu týmu zdravotníků.
Syndrom aspirace mekonia podle M. Connelly, A. Erickson, L. Rubin | OPENPediatrics
Klíčové poznatky pro rodiče a zdravotníky
- MAS je vzácné, ale může být život ohrožující; vyžaduje rychlou diagnostiku a léčbu.
- Přetrvávající těhotenství po prostupu plodové vody se může využít v některých centrech, pokud nejsou rizika infekce.
- Odsávání dýchacích cest by nemělo být rutinní, pokud dítě okamžitě nereaguje; správná technika a vizuální kontrola jsou klíčové.
- Monitorování srdeční frekvence a dechu novorozence po narození je zásadní pro ranné odhalení MAS a dalších komplikací.
- Prevence nástupu MAS zahrnuje včasný detekční proces plodu a minimalizaci stresu během porodu.
Rodičům se doporučuje diskutovat s týmem gynekologie a neonatologie o všech rizicích a o tom, jaké postupy jsou aktuálně v jejich nemocnici nejvíce preferovány. Macrotrendem je snaha o bezpečné prodloužení těhotenství u rodiček po odtoku plodové vody za účelem maximalizace vývoje plodu a snížení rizik MAS.