Pláč novorozence a kojence je především známkou vitality dítěte. Je to komunikační prostředek - dítě jím upozorňuje na to, že zde je - jiné dorozumívací prostředky zatím nemá.
Pláč začíná s větší intenzitou objevovat od 10. dne po narození; do 6 týdnů může mít přibývající frekvenci, od 6. týdne do 6. měsíce jeho frekvence postupně klesá, po 3. měsíci pláč již většinou ustává.
Úplně malé miminko (novorozence) není dobré nechávat plakat - potřebuje jistotu fyzické blízkosti. U dětí do 1 měsíce věku je nejčastější příčinou pláče hlad - někdy stačí jej uklidnit třeba jen několika doušky, i když bylo třeba před malou chvílí kojeno.
Každé miminko má své individuální potřeby. Později není ale vhodné řešit každý pláč nabídnutím prsu - zvykalo by si na řešení problémů jídlem. Další příčinou může být nepohoda - pokakaná či počůraná plenka, chlad nebo nadměrné teplo - často rodiče dítě nadměrně oblékají.
Pláč může být žádostí o pozornost - miminko se může nudit, chce pochovat, pomazlit… zde jsou účinnou pomůckou babyvaky a šátky na nošení kojenců - dítě se většinou krásně zklidní houpavým pohybem při Vaší chůzi a vnímáním tlukotu Vašeho srdce jako v děloze.
Další příčinou může být strach (z neznámých lidí, zvuků, prostředí). Časté jsou večerní záchvaty delšího pláče, kdy už je dítě za celý den unavené. Bolest u malého kojence se někdy rozeznává obtížně. Může se o ní jednat, pokud miminko vytrvale naříká a kňourá, je neklidné, při pláči se kroutí a vyhledává neobvyklé polohy.
Jako definice nadměrného pláče je pláč, který se objevuje častěji než 3 hodiny denně, víckrát než 3 dny v týdnu a déle než 3 týdny po sobě. Nadměrný pláč je v podstatě bezdůvodný pláč, který se objevuje asi u 20-30 % dětí. Označuje se jako „tříměsíční kojenecká kolika“.
Někdy mohou křik řešit i jiné faktory: nezralá organizace spánku a bdělosti (u 96 % dětí), lehká neuromotorická nezralost (u 51 % dětí), dále hyperaktivita, nadměrná dráždivost a snížená adaptabilita. Trávicí obtíže jsou příčinou jen u 8 % dětí. Pokud pláč miminka splňuje definici „nadměrného křiku“ či rodiče pláčem dítěte jsou nadměrně stresováni, je vhodné jej konzultovat s pediatrem.
Lety prověřené metody utišení pláče zahrnují různé způsoby houpání - kolíbky, kočárek - dobré mít jeden „domácí“ a když je nejhůř, uspávat přechodně v něm. Již zmíněné kojenecké šátky, babyvaky… když už nezabírá vůbec nic, stačí chvíli jízda autem. Americký pediatr Harvey Karp doporučuje jako utišující prostředek pevné zavinutí dítěte do 3-6 měsíců a tzv. „bílý šum“ - spuštění monotónního zvuku.
Co znamená normální pláč a jak ho rozpoznat
Každé miminko pláče; jedním typem je pláč, který upozorňuje na potřeby jako hlad, potřeba pohybu, přebalení, změna polohy, teplo nebo studený pocit. Druhý typ je tzv. úlevový pláč, který se objevuje pravidelně, často v podvečer, a po vypláči bývá klidné. Třetím typem je bolestivý či kolikový pláč, který může signalizovat bříšní nekomfort, např. koliku, reflux či jiné potíže.
Definice nadměrného pláče bývá: pláč více než 3 hodiny denně, více než 3 dny v týdnu a déle než 3 týdny po sobě. Odborníci odhadují, že 20-30 % dětí má nadměrný pláč, ale skutečnost bývá nižší - kolem 1,5 % kojenců.
Dluhé důvody mohou zahrnovat přetížení podněty, nudu, bolestivé bříško, reflux, gastrokolický reflex či KISS syndrom. Pokud pláč trvá delší dobu a je intenzivní, je vhodné vyhledat lékařskou radu.
Spánek novorozenců a režim
Spánek novorozence bývá doba 14-17 hodin denně; děti spí 14-18 hodin denně a teprve v 2-3 měsících se začínají učit rytmu dne a noci. Cirka diánní rytmus se vyvíjí a stabilizuje do 3 měsíců. Spánek v postýlce by měl být na zádech, teplota pokoje vhodná, povrch postýlky pevný a rovný, bez volných předmětů a bez čepičky při spaní.
Rodiče často ukládají miminko do ložnice, ale postýlku mimo dosah kuřáků a v prostředí s nižší hlučností a světelnostmi. Děťátko může potřebovat blízkost a kontakt s rodičem, aby se cítilo bezpečně. Pravidelné večerní rituály, jako krmení, koupání, nošení na rukou a hlazení, pomáhají vytvářet správný spánkový návyk. Při usínání by měl být klidný a plynulý pohyb, bez náhlých změn.
Důležitý je také výběr vhodné matrace a pravidelné vyvažování teploty a podmínek, aby miminko mohlo komfortně usnout. Noční krmení u dětí do šesti měsíců bývá normální, po tomto období se může noční krmení zkracovat a někteří kojenci spí až do rána bez krmení.
Co můžete dělat, když pláč neustává
Blízkost a bezpečí bývají nejúčinnějšími prostředky utišení. U novorozenců hraje velkou roli fyzický kontakt, doteky, klidný tón hlasu a pomalé pohyby. U starších kojenců pomáhá vysvětlení některých věcí, změna prostředí či jemné vyrušení, aby daly dítěti šanci odpočívat. Dítě často reaguje na kombinaci jednoduchosti, klidu a citlivé reakce.
Domácí tipy k utišení pláče zahrnují:nošení v šátku, uklidňující zpěv či tichý hlas, zpěv ukolébavek, bílý šum, jemné kolébání, masáže bříška, teplou koupel a změnu prostředí. Dítěti můžete dát dudlík, zkusit zavinovací techniky, případně krátkou procházku venku. Uklidňující bývá i chladná či teplá oblačení podle cibulového pravidla vrstvení oblečení a kontrola teploty v místnosti.
Je důležité neztrácet klid - panika rodičů se rychle přenáší na dítě. Pokud máte pocit vyčerpání, požádejte o pomoc partnera, rodinu či kamaráda a na chvíli si odpočiňte. Dítě vnímá vaši atmosféru a klidná maminka mu pomáhá lépe se uklidnit.
Praktické tipy a poznámky k jednotlivým situacím
- Hlad: Pravidelný plán krmení; pokud dítě pláče po krmení, zkontrolujte, zda nenasměruje pozornost na krmení, a případně mu dopřejte další dávku mléka po kratší odezvě.
- Únava a přetažení: Všímejte si známek únavy - zívání, mrkání, tření očí; vyvarujte se dlouhému čekání na uspání. Zkracujte dobu bdění dle věku.
- Přestimulování: Snižte množství podnětů, ztište světla, minimalizujte ruch a postupně vůči dítěti adaptujte prostředí.
- Břicho a kolika: Masáže, teplý obklad, pohyb nožiček, kolébání; rektální rourka se používá jen podle potřeby a s lékařským dohledem.
- Riziko infekce nebo zoubků: Teplotu sledujte; pro kousátka a lehké masáže dásní použijte vhodné pomůcky.
- KISS syndrom a hypertonus: Při dlouhodobě intenzivním pláči vyhledejte odbornou pomoc, zvláště pokud se pláč kombinuje s neklidem a zvláštními polohami.

Přebalování miminka krok za krokem: Podle návodu porodní asistentky to bude hračka
Na závěr doporučujeme sledovat signály dítěte a budovat důvěru - s věkem pláč ubývá a děti se vyvíjejí významně:
- Novorozenecké období: 14-17 hodin spánku denně; poté 14-18 hodin; cirkadiánní rytmus se vyvíjí od 2-3 měsíců.
- Spánek do 3 měsíců: ukládejte dítě na záda, zajistěte tichou, tmavou a klidnou atmosféru; pravidelné rituály.
- Vytváření spánkového režimu: ložnice v blízkosti rodičů, ale ne v posteli rodičů; zajištění teploty a bezpečnosti.
- Normální pláč a kolika: většina dětí pláče, ale intenzivní a dlouhodobý pláč vyžaduje pozornost odborníka.
Tričko na kolébání, jemné masáže nožiček, teplá koupel a jemné vyrušení mohou mnoha dětem pomoci. Dítě není nikdy samo - reaguje na Vaši blízkost, což je pro ně největší útěcha a základ důvěry.