Tento text jsem napsala pro ženy, které čekají na adopci nebo procházejí procesem náhradního mateřství. A pro všechna jejich miminka, která od přírody chtějí sát mateřské mléko. Možnost kojit je dána všem ženám - i těm, které nikdy nerodily. Tuto zázračnou příležitost nám dala příroda a sloužila kdysi jako šance pro miminka, která přišla o matku. Jsou známé příběhy z dávných dob, kdy kojenci zemřela máma a sousedce, která maličké držela v rukách, se spustilo mléko.
I dnes existují situace, kdy by žena ráda kojila, i když své dítě neporodila. Dle zahraniční literatury (např. Náhradní mateřství jsme s manželem zvolili po dlouhé snaze počít a porodit dítě přirozenou cestou jako východisko z beznaděje. Náš příběh začal před téměř šesti lety, kdy jsem přirozeně otěhotněla, ale záhy se embryo přestalo vyvíjet. Z důvodu zamlklého těhotenství jsem podstoupila revizi dělohy a při této „banální“ operaci mi byla poškozena děloha - tzv. Ashermanův syndrom (Jedná se o gynekologickou poruchu, při které došlo ke srůstům dělohy. Má za následek zmenšení objemu děložní dutiny a poškození endometria. Nejčastěji se jedná o následky nitroděložních poranění při gynekologických zákrocích). Mimochodem tato fatální komplikace není úplně výjimečná a před zákrokem jsem na toto riziko (stejně jako drtivá většina pacientek) nebyla upozorněna. Po několika operacích, kdy mi byly rozrušovány srůsty v děloze vzniklé nepovedenou revizí, a po marném využití obvyklých i neobvyklých cest k dalšímu otěhotnění jsem byla v zoufalé situaci. Velkou nadějí se pro nás stala velkorysá nabídka kamarádky Radky, která přišla s nápadem, že nám miminko odnosí. Celou tuto část příběhu (rozhodování, pochybnosti, naděje, pocity) nebudu dopodrobna popisovat, nestačí mi slova, je to pro mě příliš niterné a je to mimo téma tohoto textu. Jen to nejdůležitější - stal se zázrak! Radka otěhotněla hned na první pokus, dokonce z mého vajíčka odebraného v nativním cyklu, tedy bez hormonální stimulace. Mimochodem kromě umělého sladění mého a Radčina cyklu a Radčina užívání Utrogestanu v počátku těhotenství se proces obešel bez léků a dalších hormonů. Celé Radčino těhotenství bylo bez komplikací.
Pro mě to zároveň bylo období velmi náročné a bolestivá etapa mého života - naše vlastní dítě rostlo mimo moje tělo. Opravdu radostné začalo být čekání na miminko až v momentě, kdy jsem se fyzicky začala na jeho narození chystat vyvoláváním laktace. Na možnost kojit bez porodu jsem byla upozorněna svojí blízkou kamarádkou, svým gynekologem i psycholožkou - žel nikdo nevěděl jak přesně na to. Velmi stručně lze říci, že laktaci lze navodit pravidelným odsáváním prsní odsávačkou, bylinami, léky, hormony i přikládáním miminka k prsu. Lze použít i pouze jednu z uvedených možností, v praxi se nejčastěji užívá kombinace. V knize Breastfeeding Without Birthing je popsáno několik základních protokolů, jak navodit laktaci. Například čistě bylinný protokol nebo cesta intezivního odsávání. Nejpoužívanější z protokolů se jmenuje The Newman Goldfarb Protocol.
The Newman Goldfarb Protocol a vlastní cesta ladění protokolu
Jedná se o kombinaci pravidelného odsávání nejméně 3,5 měsíce před narozením dítěte, užívání hormonů, bylin, léku Domperidone a masírování prsu. Já jsem se po přečtení nerozhodla pro žádný z uvedených protokolů v knize, ale vytvořila jsem protokol vlastní. Nejdříve jsem vyloučila užívání hormonů, rozhodla se užívat jen byliny a používat odsávačku. Lék Domperidone, u nás prodávaný pod názvem Motilium (ordinovaný proti zvracení, pálení žáhy, nevolnostem), jehož vedlejším účinkem je významné zvýšení množství produkovaného mléka, jsem zvažovala užívat co nejkratší dobu, ideálně 6 týdnů před narozením Hynečka, a po jeho narození ho opět vysadit. Nenašla jsem totiž přesvědčivé informace, že lék nemá negativní dopad na kojené dítě.
4 měsíce před plánovaným narozením Hynečka jsem začala užívat jestřabinu lékařskou (Galega officinalis), která stimuluje rozvoj prsní tkáně. Bylinu jsem užívala asi tři týdny. Při užívání byliny jsem cítila tlak v prsou. Po vysazení jestřabiny jsem začala užívat cca 3,5 měsíce před plánovaným narozením pískavici řecké senno (Trigonella foenum-graecum) a benedikt lékařský (Cnicus benedictus) a byliny jsem užívala až do Hynečkových 6 měsíců věku, kdy jsem mu začala dávat příkrmy a nepotřebovala jsem už udržovat maximální množství mléka. Obě byliny zvyšují tvorbu mateřského mléka.
Byliny se údajně mají používat v množství, které je cítit z vaší kůže. To se mi nepovedlo, ale měla jsem pocit, že je ze sebe cítím při močení. Tyto byliny měly na množství mého mléka rozhodně vliv. Bohužel nejsem schopna nabídnout přesné dávkování bylin. Sama jsem lehce experimentovala. Samozřejmě i užívání bylin může mít vedlejší účinky. U pískavice se uvádí zvýšená chuť k jídlu, nevolnost, průjem, migréna, vysoký krevní tlak, snížení cukru v krvi. U benediktu nevolnost, zvýšená chuť k jídlu.
Poslední dva měsíce užívání bylin jsem měla pocit tlačení na žaludek, možná to bylo i z kapslí, ve kterých jsem byliny užívala. Pravidelné odsávání mléka je pro rozběhnutí laktace z mého pohledu absolutně zásadní. Odsávat jsem začala 3,5 měsíce před předpokládaným porodem. Zpočátku jsem odsávala 3x denně, později kdykoliv jsem měla čas - až 8x denně, z toho 2x v noci. Používala jsem elektrickou i ruční odsávačku. S elektrickou jsem vydržela delší odsávací seanci, ruční odsávačka se ukázala zase výkonnější a praktičtější, protože můžete odsávat kdekoliv.
Po týdnu, 30/7, na pravém prsu se objevuje první kapka mléka - průhledná jako voda. 3/8 dvě velké kapky u obou prsou - žluté neprůhledné. Potom následuje dlouhé náročné období, kdy každé odsávání končí pouze několika kapkami, které ani nestékají do odsávačky. Až najednou uprostřed noci 24/8 první kapky stekly na dno lahvičky ruční odsávačky. Zjistím to až ráno na světle. Do porodu je 6 týdnů a já se rozhoduji nezačít užívat lék Domperidone. Měla jsem silnou motivaci. Nikdy jsem nepochybovala o důležitém významu kojení nejen z důvodů fyzického zdraví dítěte. Kojení dle mého názoru je i o něze, o útěše, o blízkosti, o vztahu. A když se objevila možnost kojit i bez porodu, nepochybovala jsem, že to dokážu.
Praktické fáze kojení a dokrmování
Velká časová náročnost odsávání - minimálně 4 hodiny denně. Krizi jsem měla v dlouhém období, kdy se množství mléka nezvyšovalo. Nedonošený Hyneček se ukázal jako supersavec a přisál se na první pokus. Sestřičky na oddělení nedonošenců pomáhaly mnoha matkám a dětem s kojením, my jsme bez pomoci obešli hned od začátku. Tři dny po porodu se mi po častém přikládání a intenzivním fyzickém kontaktu rozjelo mléko proudem. Jediné co nám komplikovalo začátky v kojení byla Hynečkova žloutenka - při kojení krátce po přisátí usínal a občas se na kojení ani nevzbudil.
Snažila jsem se ze všech sil využívat každé situace, kdy jevil zájem o jídlo. A mezi kojením jsem odsávala, aby mi mléko nekleslo. Po návratu z nemocnice se mnoho nezměnilo, Hyneček neměl příliš chuť do jídla a žloutenka ho stále hodně unavovala. A já se začala bát že přijdu o mléko. Náš pediatr mi poradil, ať ho nechám napít a co nevysaje z prsa on, mám odsát odsávačkou a při dalším kojení mu nabídnout ještě odsáté mléko - nebude se muset tolik snažit a vypije více. Zafungovalo to perfektně. Hynek se rozjedl a začal i z prsa sát více. Odsáté mléko jsem mu podávala cévkou upevněnou na stříkačku.
První dva měsíce kojení jsme zvládli pouze na mateřském mléku, přičemž druhý měsíc jsem někdy rozmrazila mléko z období před Hynečkovým narozením - většinou podvečer nebo večer, kdy jsem měla pocit, že mi mléko nestačí. Rozmražené mléko nikdy nepřesáhlo 10% denní dávky. Některé dny jsem pouze kojila. Třetí měsíc byl nejnáročnější. Došlo mi zamražené mléko a musela jsem dokrmovat umělou výživou. Dokrm opět nepřesahoval 10% celkové denní dávky. Pro představu: dokrmovala jsem například při čtyřech kojeních z deseti a pokaždé kolem 10-20 ml, výjimečně 30 ml.
V druhé polovině třetího měsíce jsem dokrmovala velmi málo, protože Hyneček začal odmítat cévku - jakmile ji ucítil v ústech začal ji plivat, vytlačovat jazykem. Usoudila jsem tedy, že hlad nemá a nedokrmovala jsem. Stálo mě to ale hodně sebezapření, protože jsem byla pronásledována pocitem, že nemám dost mléka a moje dítě strádá. Některé momenty byly velmi náročné. Věděla jsem, že nesmím rezignovat a nabídnout Hynečkovi kojeneckou lahvičku, protože bych tím přicházela o stimulaci, potažmo další vlastní mléko. A on by si zvykl na mlíčko „bez práce“.
A nakonec jsme to zvládli. Na konci třetího měsíce jsem začala místo cévky na stříkačce používat suplementor - laktační pomůcku od Medely, kterou jsem na začátku zatratila pro náročnost jejího používání. Čtvrtý až šestý měsíc dokrmuji suplementorem. Čtvrtý měsíc maximálně 3x z 12 kojení za den. Ostatní kojení jsou bez umělého mléka. V pátém měsíci dokrmuji pouze 1x denně - večer a mnohé dny vůbec. Od konce 6 měsíce nastává nejlepší období. Kojíme a Hyneček nadšeně konzumuje cokoliv mu nabídnu z příkrmů. Odhazuji suplementor. Přestávám užívat byliny. Téměř nepřetržité kojení v prvních dvou měsících - Hynečka jsem téměř nedala od prsa. Nebyl to úplně záměr, ale jeho nepřetržité sání si vynutila jeho střeva.
Podle autorky knihy Breastfeeding Without Birthing, Alyssy Schnell, kojení při uměle navozené laktaci je obvykle častější než je obvyklé - 10x až 14x denně. Důvodem může být menší rozvinutí prsní tkáně při přípravě na kojení než při přirozeném rozvinutí tkáně v těhotenství, což má za následek menší kapacitu prsa. Můžu potvrdit, že 6x až 8x za den jsem rozhodně nekojila. Dále věřím ve společné spaní a nošení v šátku. Suplementor.
Tento text jsem napsala jako osobní svědectví. Kojící příběh, který jistě není absolutně zreplikovatelný, protože každá žena je jiná, každé tělo je jiné a každá situace je jiná. Věřím, že tyto řádky někomu pomohou a povzbudí. Vím, že situace žen, které čekají na adopci, je složitější, protože si nemohou vytvořit téměř žádný časový plán. Nevědí, kdy přesně jejich miminko přijde. Ale i po narození dítěte je možné začít. Zvážila bych vážně v této situaci užívání Domperidonu, ale hlavně bych důvěřovala přírodě a nedala miminko z náruče a od prsa.
Podpora kojení, vědecké a praktické poznámky
- UNICEF dlouhodobě doporučuje kojit dva roky a déle; Americká akademie pediatrů podporuje kojení minimálně jeden rok a déle podle potřeb matky a dítěte.
- Mateřské mléko po celý čas kojení obsahuje látky jako oligosacharidy, DHA, ARA, imunoglobuliny a tisíce dalších složek, které podporují imunitu a vývoj mozku.
- Kojení může snižovat riziko některých nemocí u dětí i u matek (obezita, cukrovka typu 2, některé onemocnění prsu a dalších systémů).
- V dlouhodobém kojení se mění množství a frekvence kojení, ale výživa z mateřského mléka zůstává významná i ve druhém a třetím roce života.
- Pro ženy, které užívají léky během kojení, platí pravidla: většina léků se do mléka dostává jen v zanedbatelném množství; často je bezpečné kojit i během léčby, ale je nutné konzultovat s odborníky.
Aby byl text pro čtenáře co nejpřínosnější, doplňme raději i krátké shrnutí konkrétních praktických kroků:
- Začněte pravidelně odsávat několik měsíců před porodem a sledujte změny v množství mléka.
- V případě adopce nebo náhradního mateřství zvážte postupnou přípravu a případně užívání bylin, případně léků po konzultaci s lékařem.
- Zvažujte používání suplementoru, které umožní dokrmovat s stimulací sání u prsu a zachovat u dítěte vazbu na prs.
- Buďte připraveni na náročné období a vyhledávejte podporu u zdravotníků a třetích stran, kteří se specializují na kojení.
- Udržujte motivaci a péči o vlastní psychické zdraví, jelikož kojení vyžaduje čas, trpělivost a víru ve vlastní schopnosti.
Odkazy na důležité studie a rámce
WHO a Lancet uvádějí důležité poznatky o dlouhodobém vlivu kojení na zdraví dítěte a budoucí generace. Studie ukazují, že čím déle a častěji kojíte, tím lepší mohou být výsledky pro zdraví dítěte a rozvoj.
