Plánujete založit rodinu pomocí asistované reprodukce? V České republice existují jasně stanovené věkové limity a podmínky pro umělé oplodnění, které ovlivňují nejen dostupnost léčby, ale i její úhradu zdravotními pojišťovnami.
Podíl dětí narozených díky asistované reprodukci v Česku stále roste. V roce 2024 tvořily děti ze zkumavky 6 % všech narozených dětí, což je nárůst oproti 3,3 % v roce 2014.
Věkové limity pro umělé oplodnění
Limit pro úhradu zdravotní pojišťovnou
Zdravotní pojišťovna hradí IVF do dne předcházejícího 40. narozeninám - tedy do věku 39 let a 364 dnů. Po tomto věku si pacientky hradí všechny výkony samy. Výjimkou může být situace, kdy vám před 40. rokem začal hrazený cyklus - ten pojišťovna ještě dokončí.
Legislativní limit pro podstoupení IVF
Zákon ale umožňuje podstoupit IVF až do 49 let. V den přenosu embrya vám nesmí být víc než 48 let a 364 dní. Tento limit platí plošně, bez ohledu na to, jestli používáte vlastní nebo darovaná vajíčka.
Biologický dopad věku ženy
Na věku u ženy záleží i z biologického hlediska. Po 40. roce věku totiž klesá kvalita vajíček a úspěšnost léčby výrazně padá.
Social Freezing
Pokud se žena rozhodne nechat si zmrazit vajíčka z vlastního rozhodnutí - tedy bez lékařské indikace - jedná se o tzv. social freezing, který si plně hradí sama nebo pomocí benefitní karty Pluxee a Edenred zprostředkované zaměstnavatelem.
Věkové limity pro muže
Možná vás překvapí, že zatímco ženy mají pro hrazené umělé oplodnění jasně stanovený věkový limit, pro muže žádná taková hranice neexistuje. I u pánů však platí - čím dříve, tím lépe - ve vyšším věku jim např. hrozí fragmentace DNA ve spermiích. V případě mladší partnerky, která na léčbu ještě dosáhne, může být do IVF cyklu zapojený i muž ve vyšším věku za předpokladu, že je zdravý.
Z pohledu zdravotní pojišťovny je stěžejní věk ženy - ta je v systému vedená jako „žadatelka“ a čerpá úhradu. Rozhodující tedy není rodné číslo budoucího otce či jeho kondice, ale to, zda má jeho partnerka na IVF podle zákona nárok. Muž se účastní jako partner, jeho věk se nijak neřeší. To ovšem neznamená, že by mužská stránka nehrála roli - i reprodukční zdraví muže je důležité.
Úhrady ze zdravotního pojištění
Pokud plánujete umělé oplodnění, jistě vás bude zajímat, co všechno v Česku hradí zdravotní pojišťovna.
Počet hrazených cyklů
V České republice platí, že pokud se snažíte předejít vícenásobnému těhotenství a necháte si transferovat pouze jedno embryo, můžete dosáhnout na další pokus na pojišťovnu. Tato pravidla potvrzuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. Novela zákona o umělém oplodnění stanoví nárok na tři cykly s možností až čtyř cyklů za určitých podmínek. Čtyři cykly mohou být hrazeny pouze v případě, kdy bylo do dělohy ženy umístěno jen jedno embryo během předchozích cyklů. Výhodou přenosu jednoho embrya je zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění. Také se tím eliminuje riziko vícečetného těhotenství.
Co hradí pojišťovna a co je doplatek
Pojišťovny nehradí celou proceduru, ale pouze její část. Klienti si musí doplatit léky pro hormonální stimulaci, doplňkové výkony, úkony zvyšující šance na oplodnění a otěhotnění, stejně jako na laboratorní vyšetření. Doplatky se obvykle pohybují v řádu tisíců korun a mohou dosáhnout až 20 000 korun.
Nadstandardní metody a doplňkové výkony
Částečně také zaplatíte za:
- Kryokonzervaci (zmrazení) vajíček, spermií nebo embryí.
- Použití darovaných buněk.
- Nadstandardní metody jako EmbryoGlue nebo autologní sérum Sanakin - všechny tyto laboratorní metody mohou napomoci úspěšnému uchycení embrya.
- Genetické testování embryí (PGT) - po indikaci lékařem, která bývá výsledkem genetické konzultace obou partnerů, má neplodný pár nárok na částečné pokrytí platby ze zdravotního pojištění.
Vždy však hradíte např. náklady na léky spojené s hormonální stimulací.
Cena cyklu při samoplátcích
Pokud si klienti přejí financovat asistovanou reprodukci sami, cena jednoho cyklu se pohybuje kolem 50 000 korun. Úroveň úhrady ze strany pojišťoven se může lišit, někdy pojišťovna hradí většinu částky a jindy je plná finanční zátěž na klientech.
Legislativní omezení a diskriminace
Omezení pro single ženy a stejnopohlavní páry
V České republice je asistovaná reprodukce legislativně dostupná pouze heterosexuálním párům. Ženy bez partnera nebo stejnopohlavní páry nemají zákonný nárok na umělé oplodnění, což je často předmětem veřejné debaty a kritiky ze strany lidskoprávních organizací. Tato omezení mohou vést některé jednotlivce k hledání alternativních řešení v zahraničí nebo k využívání neoficiálních metod, které však nesou právní a zdravotní rizika.
Česká legislativa v oblasti asistované reprodukce tedy zůstává poměrně konzervativní. Nezohledňuje, že motivace k rodičovství a schopnost zajistit dítěti bezpečné a milující prostředí nezávisí nutně na rodinném složení.
Podle zákona může v ČR asistovanou reprodukci podstoupit pouze žena a muž. Podle českého zákona č. 373/2011 Sb. může asistovanou reprodukci podstoupit pouze žena a muž - tedy buď pár nebo manželé. Situace, kdy žena ztratí partnera a nemůže využít již oplodněná embrya, není ojedinělá. V mrazáku zůstala dvě společná embrya, žena k nim jakožto single osoba po smrti manžela nemá přístup.
V roce 2017 byl návrh na legalizaci IVF pro single ženy vládou zamítnut.
Diskriminace a obcházení zákona
O IVF může požádat pouze heterosexuální pár a zároveň je léčba hrazena ženám pouze do jejich čtyřicátých narozenin. Po čtyřicátém roce věku je léčba možná pouze v režimu samoplátce. Pokud je žena single, anebo má namísto partnera partnerku, nemá na IVF právo dle naší legislativy vůbec. Ano, dochází pak k situacím, kdy ženy hledají mezi přáteli nebo jinými způsoby muže, kteří by byli ochotni prohlásit se za jejich partnera. Je to absurdní a ponižující pro všechny zúčastněné, i pro lékaře, kteří samozřejmě často poznají, že lidé nejsou v páru. Musíme něco předstírat jen proto, abychom naplnili literu zákona. Pro onoho muže to navíc má z hlediska rodinného práva důsledky. Stává se tak otcem, a tudíž má i vyživovací povinnost. Není pak divu, že pro ženy není jednoduché najít muže, který by do toho byl ochoten jít.
Ředitelka kliniky REPROMEDA Kateřina Veselá uvádí: "Nemáme právo zjišťovat, jaká je podstata vztahu mezi žadateli. Můžeme si cokoli myslet, ale nemůžeme nad rámec zákona provádět jakékoliv šetření a zjišťování, kdo s kým skutečně bydlí a sdílí společnou domácnost. To je naprosto nepřípustné, není na to žádný mechanismus. Naštěstí. V dnešní době existují různé formy vztahů a je zapotřebí respektovat je, jak jsou."
Legislativa by podle Veselé měla být změněna: "Současný zákon představuje velkou překážku pro reprodukci řady občanů a rodin, které by děti chtěly na svět přivést, vychovávat a milovat je. Pro společnost je každé dítě velmi vítané a potřebné. Zákon vnímám jako diskriminační, nereflektující vývoj společnosti a nutící občany k jeho obcházení."
Alternativní řešení a zahraniční praxe
Cesty do zahraničí
Vzhledem k restriktivní české legislativě mnoho žen a párů hledá řešení v zahraničí. V zemích jako Nizozemsko, Švédsko, Belgie nebo Španělsko jsou pravidla pro umělé oplodnění uvolněnější a single ženy nebo lesbické páry mohou podstoupit IVF, případně mají i nárok na jeho úhradu z veřejného zdravotního pojištění.
Praha Fertility Centre nabízí spolupráci s klinikou GENNET City Fertility v Londýně, která poskytuje léčbu pro svobodné matky a páry stejného pohlaví. Pro ženy bez partnera je možné využít léčbu s darovanými spermiemi prostřednictvím IUI nebo IVF. Pro muže, kteří nemají partnerku, je možností egg freezing (vitrifikace vajíček) pro budoucí využití. Homosexuálním párům jsou k dispozici možnosti léčby s darovanými vajíčky a surrogátním zařízením.
Dárcovství pohlavních buněk
Použití darovaných vajíček a spermií je v České republice striktně anonymní proces a je ošetřeno aktuální legislativou. Dárci i dárkyně procházejí řadou vyšetření a jsou vybíráni podle přísných kritérií. Identita dárců je klinickou praxí střežena.
Podle české legislativy k roku 2023 je možné vybrat si pohlaví dítěte pouze v případě, kdy jeden z nastávajících rodičů je nositelem a přenašečem vážné genetické poruchy, která se váže na pohlaví dítěte.
Psychologická podpora a well-being
Proces asistované reprodukce může být emočně náročný, a proto se klade důraz na dostupnost psychologické podpory pro páry podstupující léčbu neplodnosti. Psychologické poradenství pomáhá zvládat stres, úzkost a nejistotu spojené s léčbou, což může pozitivně ovlivnit nejen samotný proces, ale i budoucí rodičovství.
Mnohá centra asistované reprodukce v Česku nabízejí terapeutické konzultace, které páry absolvují společně nebo každý partner zvlášť. Tyto konzultace slouží jako okamžitá podpora v náročných situacích a pomáhají klientům nalézt nové cesty a zdroje síly ke zvládání léčby.
Neplodnost, když jsou všechny ostatní těhotné | Kati Morton
Debata o změnách legislativy
Vzhledem k historicky nízké porodnosti v Česku se otevírá citlivá debata o asistované reprodukci, konkrétně o rozšíření její dostupnosti a úpravě úhrad. Někteří odborníci a politici se domnívají, že možnost podstoupit umělé oplodnění by měli mít i ženy bez partnera či lesbické páry.
Poslanec Karel Haas (ODS) v nedávných interpelacích členů vlády otevřel otázku možných změn, které by mohly situaci zlepšit. Ministr Adam Vojtěch považuje současnou situaci v Česku za dramatickou a je přesvědčen, že nízký počet porodů výrazně ovlivní gynekologicko-porodnickou péči.
Diskutuje se také o zvýšení věkového limitu pro úhradu asistované reprodukce, i když někteří lékaři a odborníci považují současnou hranici za racionální z hlediska úspěšnosti léčby a nákladové efektivity.
Strany jako STAN, SOCDEM, Piráti a Zelení vyjádřily podporu novelizaci zákona, která by umožnila přístup k asistované reprodukci i single ženám a queer párům. KDU-ČSL a SPD se k tomu staví odmítavě.
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že se nebrání meziresortnímu dialogu či odborné debatě o možném rozšíření přístupu k IVF.
Domácí umělé oplodnění a jeho rizika
Některé páry, které nemají nárok na asistovanou reprodukci v rámci legislativy, volí alternativu domácího umělého oplodnění tzv. "stříkačkovou metodou". Tento postup však s sebou nese řadu komplikací a rizik.
Logistika a finance
Proces zahrnuje náročné hledání dárce, koordinaci s gynekologem a dárcem pro provedení inseminace během krátkého časového okna ovulace. Finanční náklady zahrnují testy na pohlavně přenosné nemoci, cestování a případně pronájem ubytování.
Právní vakuum a nejistota
I přes snahu o bezpečné a důstojné řešení, domácí umělé oplodnění postrádá právní ošetření darování spermií, což může vést k nejistotám ohledně budoucích nároků dárce na dítě.
Zákon o partnerství pro stejnopohlavní páry, který vstoupil v platnost 1. ledna 2025, sice umožňuje přiosvojení dítěte partnerem, ale proces může být zdlouhavý a během něj stále existuje právní vakuum.
Mnoho žen a párů v podobné situaci nakonec přistoupí ke konzultaci na klinice asistované reprodukce, i když to na začátku nepovažovaly za jednodušší cestu.
