IVF, málo vajíček: příčiny a možnosti léčby

Neplodnost a problémy s početím jsou v současnosti stále aktuálnější problém, který trápí zhruba každý pátý pár. Pokud pár při pravidelném pohlavním styku (cca dvakrát až třikrát týdně) do roka neotěhotní, je vhodné začít s vyšetřováním, eventuálně s léčbou neplodnosti.

Předpoklady, epidemiologie a vliv věku

V současné době trpí neplodností (sterilitou) v naší společnosti zhruba patnáct procent párů. Předpokládá se, že toto procento bude nadále stoupat. Zdravotní stav naší populace se v porovnání s minulostí jistě zlepšuje - důkazem je prodlužující se průměrná délka života. Tento trend je dán několika faktory.

Spektrum příčin léčby neplodnosti ale zásadně ovlivnil věk žen, které se k nám přijdou léčit, a to souvisí s množstvím a kvalitou jejich vajíček. Žena začíná být méně plodná po 30. roce věku a od 35 let plodnost klesá velmi rychle. Neschopnost ženy otěhotnět po čtyřicátém roce věku nelze chápat jako nemoc, ale jako přirozený proces reprodukčního stárnutí ženy.

Na rozdíl od množství vajíček může ale každá žena sama ovlivnit jejich kvalitu. Co se týče kvality vajíček, problémem při otěhotnění bývá jejich nízká kvalita a stáří. V současné době není ničím neobvyklým, že páry odkládají rodičovství na pozdější dobu a v porodnicích se stále zvyšuje průměrný věk prvorodiček.

Příčiny nízkého počtu nebo špatné kvality vajíček

  • Má-li žena nepravidelnou menstruaci nebo nemá menstruaci vůbec, je pravděpodobné, že u ní nedochází k ovulaci - ke zrání vajíček.
  • Anovulace: porucha zrání vajíček. Projevuje se většinou nepravidelným menstruačním cyklem, a to ve smyslu prodlužování cyklu nad pětatřicet dní. Nejčastější příčinou je takzvaný PCO syndrom - syndrom polycystických vaječníků.
  • Endometrióza: jde o onemocnění, kdy sliznice děložní „endometrium" se nachází mimo dutinu děložní a vytváří tmavě červená místa, eventuálně i srůsty. Důvodem je jak mechanické zneprůchodnění vejcovodů, tak ale i vytváření nepříznivého prostředí pro vajíčko či embryo k jeho zdárnému vývoji.
  • Děložní myomy a děložní polypy: v souvislosti s neplodností velmi záleží na místě uložení a velikosti myomu nebo polypu, protože mohou nepříznivě ovlivnit uhnízdění embrya.
  • Genetická příčina: některé příčiny neplodnosti mají svůj genetický původ - například nízká kvalita oocytů v mladém věku nebo nevysvětlitelná neplodnost.
  • Životní styl: kouření, alkohol, stres, špatná výživa a jiné faktory mohou snižovat šance na úspěch.

Vyšetření před zahájením léčby

Na úvodní konzultaci se dozvíte, co vše proces IVF obnáší a jaké jsou možnosti. Po vstupním vyšetření, které se skládá ze sestavení rodinné a osobní anamnézy, z rozboru krve a moči, zjištění případné genetické zátěže a u žen se ještě ultrazvuku, budete vědět, co je příčinou nevydařených pokusů, jak otěhotnět.

V našem centru u každého páru před zahájením jakékoliv léčby provádíme následující vyšetření - u ženy hormonální profil včetně hormonů štítné žlázy, AMH, vyšetření reprodukční imunologie včetně autoprotilátek a buněčné imunity, vyloučení některých infekcí (chlamydie, toxoplazma), vyloučení celiakie a endometriózy, PCT, u muže kromě základního spermiogramu také tzv. funkční testy spermií, zejména test fragmentace DNA spermií a test k vyloučení autoprotilátek proti spermiím.

Dobrým ukazatelem zásoby vajíček je hormon AMH - antimullerianský hormon. Jeho nízké hodnoty mohou (ale nemusí) znamenat, že vajíček je ve vaječníku méně a těhotenství by se nemělo odkládat.

Možnosti léčby při nízké zásobě vajíček

V případě výrazně snížené zásoby vajíček, vyššího věku nebo slabší reakce na hormonální stimulaci je důležité hledat individuální, šetrná a promyšlená řešení. Léčba žen s nízkou zásobou vajíček je v reprodukční medicíně jednou z nejnáročnějších a cesta k miminku je mnohdy delší.

Balíček Low Responders nabízí nízkodávkovanou stimulaci a individuálně nastavené postupy, které dokážou podpořit i citlivější reakci vaječníků. Balíček Low Responders nabízí moderní přístup, který respektuje citlivost vašeho těla.

Pokud selžou všechny metody, jak zlepšit kvalitu vajíček, a nedaří se otěhotnět přirozenou cestou, zbývá mnoha párům jediná naděje na vlastního potomka, kterou je umělé oplodnění. Pokud je chyba ve vajíčkách, pak se použijí vajíčka od dárkyně, pokud ve spermiích, pak dárce.

IVF - princip a indikace

IVF - mimotělní oplození: metoda, po které se na celém světě narodily již statisíce zdravých dětí. Základní princip spočívá v řízené hormonální stimulaci vaječníků, aby na nich „uzrálo" více vajíček než jedno, jak je běžné. Z vaječníků pak v krátké celkové anestezii odsajeme vajíčka, v laboratoři je oplodníme spermiemi a vzniklé/á embryo/a pak přeneseme do dělohy (embryotransfer - ET).

Metoda IVF je jedinou možností léčby u oboustranné neprůchodnosti vejcovodů a u andrologického faktoru neplodnosti (zhoršené kvality spermií). Dalšími indikacemi jsou ovariální, imunologický i idiopatický (z neznámé příčiny) druh neplodnosti a endometrióza.

schéma průběhu IVF - stimulace, odběr, oplodnění, transfer

Stimulace, odběr a problémy se zralostí oocytů

Při IVF se běžně používají injekční hormonální léky (gonadotropiny) pro stimulaci vaječníků. Stimulační přípravky se obvykle aplikují tenkou jehlou do kůže pod pupíkem. Aplikace podkožních injekcí probíhá dle stimulačního protokolu obvykle po dobu 12-15 dnů.

Stručné shrnutí: Nezralá vajíčka se mohou vyskytnout i při normálním hormonálním profilu a dostatečném počtu folikulů, a zralost oocytů se často potvrdí až retrospektivně po OPU. Po nezralém odběru centra v diskusi měnila stimulaci a protokoly (např. přechod z Gonal 350 na Pergoveris 300, nasazení Utrogestanu a Synarelu, nebo dlouhý protokol) a některé pacientky doporučují prodloužit stimulaci o 2-3 dny nebo odložit další pokus o 2-3 měsíce.

OPU se v diskuzi plánuje běžně při folikulární velikosti kolem 18-19 mm a v termínech mezi 11.-15. DC. Během stimulace je opravdu důležité dělat pravidelné kontroly s odběry krve na FSH, LH a E2 spolu s UTZ a podle výsledků kontrol stimulaci řídit.

Alternativy a doplňkové postupy

Metoda oplození závisí na výsledcích spermiogramu a funkčních testů (klasické oplození, ICSI, PICSI), určitě doporučuji MACS, určitě doporučuji neprovádět čerstvý transfer, ale kvalitní embrya zamrazit (pokud to ale umí!) a transferovat až jako KET v přirozeném cyklu. Lze zvážit i PGT NGS, ale zase jen pokud to opravdu umí.

Počet embryí při jednom transferu nemá vliv na úspěšnost asistované reprodukce. Šance na otěhotnění lze zvýšit opakovanými transfery. Pokud získáme embryí více, než jich transferujeme do dělohy, tato nadbytečná embrya můžeme zamrazit v tekutém dusíku a transferovat je po rozmražení v některém dalším cyklu, ideálně po úspěšném IVF - po porodu. To nazýváme KET - kryoembryotransfer.

grafika porovnání čerstvý transfer vs. KET

Možnosti podporující úspěch léčby (životní styl, suplementace)

Ačkoliv jsou tyto metody obecně považovány za bezpečné a účinné, každá z těchto metod má své specifické indikace, výhody i potenciální rizika. Většina těchto rizik je vzácná nebo mírná a výhody asistované reprodukce pro mnoho párů převažují nad potenciálními riziky.

Co může žena a pár ovlivnit: úprava životního stylu (odstranění stresu, omezení kouření a alkoholu), vhodná výživa a suplementace (vitaminy, stopové prvky dostupné v lékárně), dostatek spánku a omezení nadměrného fyzického zatížení. Nedostatečné hladiny vitaminu D nejsou ideální pro početí nebo těhotenství, proto bývá doporučována jeho suplementace i během procesu IVF.

Na straně muže platí, že životní styl může, ale nemusí mít vliv; riziko představuje zahřívání varlat (těsné oblečení, sauny, vyhřívaná sedačka u řidičů), užívání některých doplňků obsahujících androgeny nebo předchozí záněty či varikokéla. Základním vyšetřením mužské plodnosti je spermiogram.

Komunikační a administrativní doporučení pro pacientky

Pacientky v diskuzích doporučují trvat na písemných výsledcích a lékařské zprávě z centra; jedna z pacientek uvedla, že v jejím centru bylo možné za poplatek získat výpis z dokumentace. Pacientky souhlasily, že mají právo požadovat písemné výsledky (počet a velikost folikulů, protokoly) a informovat se o sliznici a hodnotách AMH/FSH.

Centra se mezi sebou velmi liší a ne všude dostanete za stejné peníze totéž. Můžete jen pátrat a zjišťovat si informace, obejít více center a porovnat si nabídku. Pak se teprve rozhodujte, kde se budete léčit.

Právní a finanční aspekty v ČR

V České republice hradí zdravotní pojišťovny významnou část nákladů na léčbu neplodnosti. Léčba IVF je standardně hrazena ženám od 22 let do dne před 40. narozeninami. Každá žena má právo na úhradu 3 IVF cyklů za život. IVF cyklem je nejúčinnější způsob léčby neplodnosti hrazený z veřejného zdravotního pojištění.

Úhrada IVF z veřejného zdravotního pojištění je však možná jen do dne dosažení 40. K dalším metodám umělého oplodnění patří intrauterinní inseminace (IUI), kterou u nás ženě hradí zdravotní pojišťovna nejvýše šestkrát za její život.

Rizika a dlouhodobé důsledky

Při IVF se užívají injekční hormonální léky (gonadotropiny) pro stimulaci vaječníků. Je důležité poznamenat, že starší studie naznačovaly možnou souvislost mezi užíváním léků na podporu plodnosti a rakovinou vaječníků. Výzkum dlouhodobých následků asistované reprodukce stále pokračuje.

Mezi ojedinělé komplikace hormonální léčby patří hyperstimulace (OHSS), při které dochází ke zvýšení velikosti vaječníků a někdy i hromadění tekutiny v dutině břišní. Čím více embryí je přeneseno do dělohy, tím vyšší je riziko vícečetného těhotenství a souvisejících komplikací.

Praktické rady a doporučení

  1. Začněte vyšetřování včas: pokud do roka nedojde k otěhotnění, nebo dříve při známých obtížích (nepravidelná menstruace, vyšší věk).
  2. Požadujte písemné výsledky a komunikaci o průběhu stimulace (počet a velikost folikulů, hodnoty hormonů).
  3. Zvažte změnu protokolu nebo centra při opakovaných nezralých odběrech nebo nedostatečné informovanosti.
  4. Uvažujte o doplňcích a úpravě životního stylu jako podpoře kvality vajíček a spermií.
  5. V případě nízké zásoby vajíček zvažte možnosti jako dárkyně vajíček nebo jiné postupy v závislosti na diagnostice.

Jak vést s pacienty předběžnou diskusi o plánování péče

Časté dotazy z praxe

Q: Proč může být při OPU odebráno mnoho nezralých vajíček, i když výsledky vypadaly „normálně“? A: V diskuzi ženy uváděly, že zralost oocytu lze spolehlivě posoudit až po odběru; velikost folikulu (cíl ~18-19 mm) a AMH/FSH mohou napovědět, ale nezaručují zralost.

Q: Kdy se obvykle plánuje OPU podle zkušeností z diskuze? A: V příspěvcích bylo uvedeno, že OPU se typicky plánuje při folikulární velikosti přibližně 18-19 mm a v cyklických dnech zhruba 11.-15. den cyklu (DC).

Q: Co dělat administrativně, když pacientka nechce přijít o informace o průběhu stimulace? A: V diskuzi doporučovaly trvat na vytištěných výsledcích a lékařské zprávě z centra; jedna z pacientek uvedla, že v jejím centru bylo možné za poplatek získat výpis z dokumentace.

Q: Započítá se neúspěšný odběr do počtu hrazených pokusů pojišťovnou? A: V diskuzi bylo uvedeno, že to „záleží na dohodě s centrem“ a že centrum může u pojišťovny nárokovat jen jeden pokus jako reklamaci; toto tvrzení v diskuzi nebylo ověřeno jako oficiální pravidlo.

ProblémMožné řešení
Nízký počet folikulůIndividuální stimulační protokol, nízkodávkovaná stimulace, balíček Low Responders
Nezralé vajíčko po OPUZměna protokolu, prodloužení stimulace, odložení dalšího pokusu
Nízká kvalita vajíčekÚprava životního stylu, suplementace, zvážení dárcovství vajíček
Špatný spermiogramICSI, vyšetření a léčba muže, případně dárce spermií

V případě, že vás trápí nízký počet vajíček nebo obavy před plánovaným odběrem, je důležité konzultovat veškeré možnosti a protokoly s vaším ošetřujícím centrem a poptat se na alternativy a další postup. V případě výrazně snížené zásoby vajíček, vyššího věku nebo slabší reakce na hormonální stimulaci je důležité hledat individuální, šetrná a promyšlená řešení.

tags: #ivf #malo #vajicek