Pro dělení prenatálního vývoje člověka existuje několik systémů, např. 10 Jiráskových stadií (8 embryonálních, 1 fetální, 1 prenatální), nebo 23 Carnegie stadií (pojmenovaných podle Carnegie institutu založeném Andrew Carnegiem). Hodnotíme zárodek podle zevních charakteristik, podle počtu somitů − poměrně přesná metoda, ale lze ji použít pouze mezi 20. až 35. dnem (před 20. dnem ještě žádné nejsou, po 35. podle morfologických charakteristik − nejpřesnější způsob, lze porovnávat s ostatními živočišnými druhy. Prenatální vývoj lze rozdělit na tři hlavní období. První období je embryonální, během tohoto období se vytváří buňky, tkáně a orgány, trvá cca 8 týdnů. Další období je období fetální. Jednobuněčné − začíná oplozením, ootida, zygota, 1. Blastomerické − začíná rýhování oocytu (dělí se, ale nezvětšuje se jeho objem), vytváří se útvar zvaný morula, 2.−3. Blastodermové − vzniká blastocysta (do prostoru mezi buňkami začne vnikat tekutina až se vytvoří jednotná dutina), 4. Dvojvrstevný terčík − tvoří se epiblast, hypoblast, 2. Trojvrstevný terčík s osovými strukturami − vytváří se 3 zárodečné listy, 3. Trubicovité embryo − dochází k formování somitů, uzavírání nervové trubice, 4. Embryo tvaru C − embryo se ohne do lordózy, vznik končetin, 5.−6. Oplozené vajíčko se mění v zygotu, v níž probíhají opakovaná mitotická dělení (rýhování). Zygota se nejprve rozdělí na dvě blastomery, ty dále na čtyři atd. Jakmile se dosáhne devítibuněčného stádia, blastomery se k sobě přimykají a vytváří kompaktní buněčnou kouli (tzv. kompaktace, je podmíněna adhezivními molekulami (E-kadheriny - glykoproteiny, kompaktace je zahájena v 16 buněčném embryu). Kolem 4. dne vstupuje morula do dělohy a začíná se v ní objevovat dutina vyplněná tekutinou - dutina blastocysty. Je to proto, že morula, resp. blastocysta opouští zona pellucida procesem zvaným hatching a tekutina dovnitř dutiny v ní vniká z děložní dutiny. Skupina centrálně uložených blastomer, vnitřní buněčná masa neboli inner cell mass (ICM) (embryoblast). Blastocysta dva dny volně pluje v děložním sekretu a rychle zvětšuje objem. Obvykle se blastocysta 6. den po oplození uchytí na epitelu endometria, nejčastěji svým embryonálním pólem. 7. den vzniká delaminací epiblastu (vznikající diferenciací embryoblastu) - hypoblast. 8. Blastocysta je částečně začleněna do endometria dělohy (do které vniká díky proteolytickým enzymům buněk syncytiotrofoblastu) a aby se tam mohla vsoukat, musí se blastocysta částěčně kolabovat. Trofoblast se diferencuje ve dvě vrstvy (v oblasti kolem vnitřní buněčné masy) - vnitřní vrstva = cytotrofoblast a vnější mnohojaderná vrstva bez viditelných hranic mezi buňkami = syncytiotrofoblast. Buňky cytotrofoblastu se dělí, nalézáme zde mitotické figury. Buňky cytotrofoblastu putují do syncytiotrofoblastu, kde fúzují a ztrácejí svoji individuální plazmatickou membránu. Dohromady tvoří hypoblast a epiblast plochou placičku. Uvnitř epiblastu se utváří dutinka, ta se zvětšuje a stává se z ní amniová dutina. Buňky epiblastu přiléhající k cytotrofoblastu se nazývají amnioblast. Stromální buňky v děložní sliznici se naplňují glykogenem a lipidy, nabývají polyedrického tvaru a přeměňují tak endometrium v deciduu (sebe pak v deciduální buňky). Deciduální buňky poblíž syntitiotrofoblastu degenerují, jsou pak pohlceny zárodkem (tzv. 9. Blastocysta je hlouběji v endometriu. Místo, kde blastocysta vnikla do endometria se uzavřelo fibrinovým koagulem = operkulum. Trofoblast se dále vyvíjí hlavně na embryonálním pólu, kde se v syncytiu vytvářejí dutinky. Nakonec se tyto dutinky spojí a vytvoří větší lakuny. Zároveň na abembryonálním pólu ploché buňky vytvářejí tenkou exocoelomovou = Heuserovu membránu, ta lemuje vnitřní povrch cytotrofoblastu. 11. až 12. Od 11./12. dne je blastocysta úplně zabudovaná do stromatu endometria a povrchový epitel endometria je v místě vniku blastocysty zcela reepitelizován. Buňky syncytiotrofoblastu penetrují hlouběji do stromatu endometria zde narušují endoteliální vrstvu krevních kapilár (překrvené a dilatované sinusoidy). Nakonec dojde ke spojení sinusoid s lakunami a mateřská krev vstoupí do lakunárního systému. Mezitím se mezi vnitřním povrchem cytotrofoblastu a zevním povrchem exocoelomové dutiny objeví nová populace buněk odvozených od buněk žloutkového váčku. Tyto buňky vytvoří jemnou vazivovou tkáň = extraembryonální mesoderm. V extraembryonálním mesodermu se poměrně rychle vytvoří velké dutinky, když tyto dutinky splynou, vytvoří se dutina = extraembryonální coelom = choriová dutina. Choriová dutina obklopuje primitivní žloutkový váček a amniovou dutinu a to s výjimkou místa, kde je zárodečný terčík spojený s trofoblastem zárodečným stvolem (connecting stalk). 13. Od 13. dne je povrchový defekt v endometriu obvykle zahojený. Někdy nastane krvácení v místě implantace (zvýšený průtok krve v lakunárních prostorech). Toto krvácení může nastat kolem 28. Trofoblast má charakteristickou klkovitou strukturu. Hypoblast produkuje další buňky, ty migrují podél vnitřní stěny Heuserovy membrány. Tyto buňky proliferují a nakonec utváří dutinu uvnitř exocoelomové dutiny sekundární žloutkový váček (definitivní žloutkový váček). Ten je mnohem menší než exocoelomová dutina (primitivní žloutkový váček). Během formování definitivního žloutkového váčku je velká část exocoelomové dutiny oddělena. Zatímco extraembryonální coelom expanduje a formuje velkou dutinu (choriovou dutinu), extraembryonální mesoderm leží na vnitřní straně cytotrofoblastu jako choriová plotna. Jediné místo, kde extraembryonální mesoderm protíná choriovou dutinu, je zárodečný stvol. Rýhování ve 4. Rýhování embrya ve 4. Hlavním procesem třetího týdne vývoje je gastrulace, tj. invaginace buněk epiblastu, které se tak stávají zdrojem všech tří vrstev trojvrstevného zárodečného terčíku. Dochází ke vzniku notochordu (chordy dorsalis) přes stadium chordomesodermového výběžku. 5. Sinus cervicalis - 2. oblouk přerůstá 3. 6. 7. 8. Od 25. SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. 1. MOORE, Keith L. a T. V. MOORE, Keith L a T. V. Jak se v průběhu těhotenství vyvíjí miminko a ve kterých týdnech v jeho růstu nastávají výrazné pokroky? Jak je to s vývojem pohlaví, mozku a plic plodu? Pokud tě tohle všechno zajímá, podívej se na náš článek, v němž se věnujeme vývoji dítěte po týdnech - od početí až po okamžik, kdy je připraveno na porod. Miminko si během 40 týdnů ve tvém bříšku projde fascinujícím vývojem. Vývoj plodu - důležité okamžiky Během těhotenství si miminko v bříšku projde různými pokroky. Přestože přijdou i chvíle, kdy se ti možná bude zdát, že tvé těhotenství trvá celé věky, zkus se na to podívat z jiného úhlu pohledu - ze dvou buněk, které se sloučí, se během 40 týdnů vytvoří malý človíček, v jehož tělíčku fungují všechny orgány. Vývoj pohlaví Nejčastěji se maminky dozvídají pohlaví svého potomka kolem 20. týdne těhotenství21, tedy pokud se děťátko neotočí tak, že není pohlaví vidět. Ženy, které ovšem absolvují NIPT test12 z krve, se mohou pohlaví dozvědět dříve, a to už v 11. týdnu těhotenství, od kterého se toto vyšetření provádí. O tom, jestli to bude chlapec nebo holčička, je však rozhodnuto již při oplodnění. Všechno totiž závisí na spermii, která se k vajíčku probojuje, a na tom, zda je nositelem chromozomu X nebo Y. Chromozom X znamená, že se narodí holčička, Y zase, že to bude chlapec. První pohyby plodu První pocítění pohybů miminka ve tvém bříšku je během těhotenství nezpochybnitelně velkým milníkem. Pokud si kladeš otázku, kdy poprvé zaznamenáš, že se děťátko pohnulo, můžeš se na tento okamžik soustředit už kolem 15. týdne těhotenství - pokud jsi vícerodička, nebo kolem 20. týdne těhotenství - čekáš-li své první miminko. Podívej se, jaké faktory dokáží ovlivnit vnímání pohybů miminka. První pohyby Kdy budu cítit první pohyby miminka v bříšku? To je otázka, kterou si klade spousta nastávajících maminek. Ve skutečnosti však odpověď nelze zobecnit, protože vnímání prvních pohybů ovlivňuje poměrně velké množství faktorů. Co všechno může mít vliv na to, kdy pocítíš první pohyby a jaký je rozdíl u prvorodiček a vícerodiček? To se dozvíš v našem článku. Hranice přežití - předčasný porod Hranice přežití (neboli viability) plodu v případě předčasného porodu se rovněž považuje za důležitý milník v jeho vývoji. Přečti si, odkdy nastává teoretická možnost, že by miminko bylo schopno přežít, pokud by se narodilo příliš brzy: Týden těhotenství Schopnost přežití 30. tt; 32. tt; 34. tt; 37. tt. Tento rozsah zhruba odpovídá kritickým období, kdy plod začíná mít vyvinuté kritické funkce pro zvládnutí života mimo dělohu. Zajímavosti vývoje plodu v děloze Miminko přispívá k tvorbě a obměně plodové vody, protože ji pije, díky čemuž prochází jeho trávicím a močovým traktem. Maličké tedy plodovou vodu „vrací zpět“ v podobě moči a celý cyklus se takto několikrát denně zopakuje. Jde o velmi důležitý proces, kterým si děťátko trénuje své orgány, jako jsou žaludek, ledviny a močový měchýř, ale zároveň je to i signál, že se vyvíjí správně. Pokud by totiž plodovou vodu ledvinami nebylo schopno zpracovávat, vedlo by to k jejímu nedostatku. Podstav plodové vody se odborně nazývá oligohydramnion a jedná se o nesmírně závažný problém. Děťátko v bříšku dokáže škytat - tento jev dříve či později pocítíš v podobě krátkých, ale rázných a rytmických pohybů. Škytavka miminka v bříšku má také své opodstatnění - jedná se o důležitý trénink jeho bránice a dýchacích svalů. Svůj vztah s miminkem můžeš budovat už ve chvílích, kdy je ještě ukryto ve tvém bříšku. Promlouvej k němu stejným tónem a zabarvením hlasu, zapamatuje si ho a po narození bude miminko uklidňovat, když na něj promluvíš stejným způsobem. Můžeš mu také zpívat jednu písničku, až bude na světě, tato melodie mu rozhodně nebude cizí. Velikost plodu v těhotenství po týdnech - viz také článek o měření plodu a zkratce CRL v průkazce. Vývoj plodu v jednotlivých týdnech - shrnutí úrovní: 1. tt začíná vznik placenty, 5. tt srdíčko začíná bít, 8.-11. tt vývoj končetin a mozku, 14. tt narůstá podkožní tuk, 20. tt drobné pohyby a zraková citlivost, 28. tt paměť a hlas matky, 32.-40. tt příprava na porod a klesání plodu do pánve. Velikost plodu během těhotenství - praktické shrnutí ve větách z původních textů: 1. tt Začátek poslední menstruace. 2. tt Tělo se připravuje na ovulaci. 3. tt Dochází k oplodnění vajíčka spermií. 4. tt Oplodněné vajíčko putuje do dělohy a uhnízdí se na její výstelce. 5. tt Z vnitřní části oplodněného vajíčka se začínají vyvíjet placenta, pupeční šňůra a plodové obaly. Dochází k dělení buněk a vzniká embryo, které je v tuto chvíli menší než špendlíková hlavička. 6. tt Embryo se tvaruje do podoby pulce a jeho maličké srdíčko se začíná dělit na předsíně a komory. Přestože zatím měří přibližně 5 mm, pomalu se mu vyvíjejí ledviny, plíce a střeva. 7. tt V hlavičce se vyvíjejí mozkové buňky, srdíčko je již plně funkční a dochází k jeho zdokonalování. Stejně jsou na tom i orgány v bříšku - už má malička játra, slinivku břišní i slepé střevo. 8. tt Formují se tvářička, nohy a ruce - má drobné výstupky, z nichž jednou budou prstíky, a v pusince se vyvíjí základ pro zoubky. Dýchací ústrojí rovněž zaznamenává důležitý milník - tvaruje se dýchací trubice. 9. tt Vyvíjejí se pohlavní orgány - u dívek vaječníky, u chlapců zase varlata. Očka jsou již tvořena sítnicí, zornicemi a očními nervy. Srdíčko je vyformováno do čtyř síní. 10. tt Z embrya se stává plod, který má buď částečně, nebo úplně vyvinuty všechny vnitřní orgány, které už se budou „jen“ zdokonalovat. Formují se vnější pohlavní orgány, bránice a klouby na rukou i nohou. 11. tt Začíná období tzv. růstového spurtu - růst plodu nabere velké obratky. Prstíky jsou od sebe oddělené a právě se děťátku vyvíjí čich. 12. tt Na jazyku se tvoří chuťové pohárky, ledviny vylučují moč do měchýře a miminko si procvičuje svaly na tvářičce - usmívá se, mračí atd. 13. tt Tvářička je vyformovaná, očka a ouška se nacházejí „na svém místě“. Plíce vyplňuje plodová voda a maličké si už na prstech trénuje sací reflex. 14. tt Ručky má právě o něco delší než nožičky. Jeho tělíčko je pokryto jemnými chloupky, kterým se říká lanugo. 15. tt Přestože má ještě oční víčka srostlá, už umí rozlišovat světlo a tmu, a neustále zkouší, co jeho tělíčko dokáže. 16. tt Důsledkem ukládání zásob vápníku se děťátku zpevňují kosti. 17. tt Velkou novinkou je ukládání zásob podkožního tuku. 18. tt Na bříškách prstíků se mu začínají tvořit papilární linie, díky nimž bude mít po narození unikátní otisky prstů. 19. tt Právě se mu na pokožce začíná tvořit mázek, vernix. 20. tt Značným vývojem si prochází nervový systém. 21. tt Miminko už poznalo svou oblíbenou polohu pro spaní. 22. tt Začínají fungovat jeho játra, avšak prozatím ještě nezvládnou všechny důležité procesy. 23. tt Během spánku se mu zdají sny (REM fáze). 24. tt Vlásky dítěte nabývají barvu po narození, období růstového spurtu pokračuje. 25. tt Zdokonaluje se dýchací ústrojí, zubní výbava se připravuje. 26. tt Právě se rozhoduje, zda bude děťátko pravákem, nebo levákem. 27. tt Skončil vývoj oční sítnice, plod se rozhlíží kolem. 28. tt V plicích vzniká surfaktant. 29. tt V tomto momentu má plod sluch, hmat a chuť; podkožní tuk tvoří 2-3 % hmotnosti. 30. tt Má otevřená očka a nos připravený na příchod vzduchu. 31. tt Všechny vnitřní orgány jsou vyvinuty, i když některé potřebují po narození dokončit funkci. 32. tt Tuková vrstva zpřesňuje tvar těla, pokožka získává narůžovělý nádech. 33. tt Obvod hlavičky roste; vývoj mozku pokračuje. 34. tt Tělo a orgány jsou natolik vyvinuty, že porod v tomto týdnu by byl lehce nedonošený. 35. tt Miminko nadále přibývá na hmotnosti a roste váha. 36. tt Lanugo postupně vypadává, vlasy a řasy sílí. 37. tt Vývoj mozku a plic jde do finálních fází. 38. tt ve střevech vzniká první stolice (smolka). 39. tt Miminko je velké přibližně jako vodní meloun a připravené na svět. 40. tt V bříšku je dokonale vyvinutý človíček, se kterým se brzy setkáte.
- Velikost plodu v těhotenství po týdnech
- Průměrné hodnoty a ukazatele placenty
- Rizikové faktory IUGR a jejich důsledky
Různé období vývoje a klíčové procesy
embryo je v počátcích vývoje citlivé na genetické a environmentální vlivy. Gastrulace, invaginace epiblastu a vznik notochordu představují klíčové kroky, které určují základní struktury trojvrstevného terčíku. Vznik coelomů a choriové dutiny umožňuje vzájemnou interakci mezi embryem a placentou. Postupná kolonizace trofoblastu do endometria a tvorba lakun nejsou jen morfologické změny, ale i biologické mosty pro výživu plodu prostřednictvím matky.
Hlavní období embryonální a fetální
Embryonální období zahrnuje vytváření zárodečných listů, neurální trubice, počáteční srdeční činnost a vývoj končetin. Fetální období se soustředí na další rozvoj orgánů, jejich funkční dokončování a přípravu na samostatný život mimo dělohu.
První měsíce a klíčové milníky
- 7.-8. týden: tvorba základů obličejových struktur, končetin a nervového systému.
- 10.-12. týden: vznik vnitřních pohlavních orgánů, vyzrálost srdce a začátek tvorby bránice.
- 13.-14. týden: integrace blastocysty do endometria, tvorba decídu a počátky krevního oběhu.
- 25. týden a výše: plod rozvíjí paměť, chuť, sluch a spojení s hlasem matky.
Růstové a vývojové aspekty během 2. a 3. trimestru
V průběhu druhého trimestru dochází k rychlému růstu, vývoji plic a nervové soustavy, zvyšuje se váha a zlepší se koordinace. Třetí trimestr připravuje plod na porod - níže v pánvi se mění poloha, roste výživa a tukové zásoby zvyšují termoregulaci.
Vliv výživy a životního stylu na vývoj plodu
Výživa hraje klíčovou roli pro zdravý vývoj dítěte. Doporučuje se pestrá strava s dostatkem ovoce, zeleniny, celozrnných potravin, mléčných výrobků a masa. Omega-3 mastné kyseliny z mořských ryb podporují vývoj mozku, avšak je třeba vyhýbat se přehnané konzumaci alkoholu a omezit kofein. Sladké a slané nápoje omezit a vyvarovat se syrového masa a nechtěných nápojů. Kojení je doporučováno jako ideální výživa pro novorozence.
Důležité je také vyhnout se kouření během těhotenství, jelikož kouření zvyšuje riziko potratu, předčasného porodu a snížené porodní váhy. Pasivní kouření má stejný dopad na plod. Pokud plánujete těhotenství, vyhýbání se alkoholu a drogám je zásadní pro minimalizaci rizik fetálního alkoholového syndromu a dalších komplikací.
Přehled o provedení a monitorování vývoje
Porodní lékař sleduje vývoj plodu ultrazvukem a měří růstové ukazatele. IUGR (intrauterinní růstové opoždění) je významná patologická situace, která vyžaduje pečlivé sledování a rozhodování o dalším postupu. V různých fázích gravidity se rizika a indikace pro ukončení těhotenství mohou lišit.
V období před porodem je důležité sledovat polohu plodu a případné překážky, které by mohly ovlivnit přirozený porod. Plodové obaly hrají roli při ochraně a podpoře během těhotenství a při potenciálních komplikacích je řešení obstřikem a intervenčními postupy.

Vývoj plodu týden po týdnu
Tabulky a grafy
| Týden | Hlavní vývoj | Poznámka |
|---|---|---|
| 1.-2. týden | Oplození, implantace, tvorba embryonálních obalů | Ganulární fáze |
| 3.-4. týden | Krystalizace zárodečných vrstev, gastrulace | Vniknutí epiblastu |
| 5.-8. týden | Vytváření orgánových systémů, srdeční činnost | Embryonální období |
| 9.-12. týden | Růst končetin, pohlavní orgány | První měření plodu |
| 13.-20. týden | Růst, rozvoj smyslů, pohyby | Začíná zraková a sluchová citlivost |
| 21.-28. týden | Pohyby viditelné, vývoj plic, surfaktant | Kvalitativní změny dýchacího systému |
| 29.-40. týden | Dokončení vývoje orgánů, příprava na porod | Příprava na porodní kanál |
Meta informace
tags: #intrauterinni #vyvoj #ditete