Perinatální resuscitace je soubor postupů zaměřených na zajištění adekvátní ventilace, oběhu a okysličení plodu či novorozence v okamžiku přechodu z intrauterinního prostředí do extrauterinního. Správná příprava a rychlá, cílená intervence mohou ovlivnit výsledek a minimalizovat morbiditu a mortalitu u novorozenců vyžadujících pomoc po narození.
Rychlá příprava a pozice těla novorozence
Základní kroky zahrnují zajištění tepla na výhřevném lůžku, osušení celého těla od plodové vody a správné umístění hlavy tak, aby byly dýchací cesty průchodné. Poloha hlavy a průchodnost dýchacích cest jsou klíčové pro účinnou ventilaci. Po narození je nutné opakovaně odsátí úst i nosu a sledovat zvedání a klesání hrudníku jako ukazatel dobré ventilace. Ubránit se podkladu brady a zajištění adequate ventilace je základním krokem, pokud plod dosud nedokáže spontánně dýchat.
Odsátí a průchodnost dýchacích cest
Chybné vedení odstraňuje překážky a dovoluje volný průchod vzduchu. Odsátí by mělo být provedeno opatrně z úst do nosu a zpět podle potřeby. Poloha hlavy má usnadnit průchod dýchacích cest a prevenovat aspiraci při inspirii. Ústní vzduchovod je zaveden opatrně po horní ploše jazyka a může být nahrazen endotracheální intubací v případě selhání ventilace.
Ventilace a monitorování během resuscitace
Pokud plod nadále nedýchá, zahájíme ventilaci pozitivním tlakem. Při resuscitaci se používá FiO2 0,21 až 1,00 v závislosti na situaci a stavu plodu. Je důležité sledovat frekvenci dýchání a hrudní pohyby, které potvrzují efektivní inflaci plic. Srdeční frekvence je důležitým ukazatelem: pokud je pod 100/min, je potřeba doplnit ventilaci a zhodnotit nutnost nepřímé srdeční masáže (NSM). V případě potřeby se zvažuje intubace a zajištění dýchacích cest endotracheální cestou.
- Indikátorem dobré ventilace je viditelné zvedání a klesání hrudníku.
- Podávat adrenalin při kardiopulmonální resuscitaci v souladu s pokyny (10-30 μg/kg IV/IO při asystolii či trvající bradykardii < 60/min).
- Pokud je dýchání nedostatečné po PPV, zvažujeme NSM v poměru 3:1 (NSM:PPV).
- Aplikace endotracheální kanyly pro zajištění přímé ventilace při nutnosti.
Nezralost, termín a teplota
Novorozenci narození před 32. týdnem vyžadují zvláštní opatření - okamžité vložení do plastové folie a zajištění teploty pod teplotou prostředí, teplotní stabilizace a tepelná izolace. U termínových novorozenců je důležitá okamžitá kontrola teploty a teplotní management během resuscitace a při následné péči.
Podání léků a farmakologická podpora
Adrenalin je možné podat intravenózně 10-30 μg/kg podle indikace. V některých případech je nutné podat léky intrakardiálně za specifických okolností. Dávky a načasování musí vycházet z aktuálního stavu plodu a reakce na PPV a NSM. Dávka adrenalinu a její časování musí být koordinovány s průběhem resuscitace a monitorací.
Aerace a převedení do extrauterinního prostředí
KPR na porodním sále by měla kopírovat změny spojené s převedením do extrauterinního prostředí, s cílem zajistit optimální aeraci plic a respektovat remodelaci fetálního oběhu. Přibližně 10 % novorozenců vyžaduje po narození určitou míru pomoci pro zahájení spontánního dýchání.
Příčiny a časové rámce resuscitace
Mezi nejčastější příčiny KPR po porodu patří perinatální asfyxie a nezralost. Hranice viability plodu se liší a zahrnuje 22.-24. týden a hmotnost kolem 500 g. Zákon o zdravotních službách a vyhlášky definují podmínky pro potrat a mrtvě narozené děti; tyto definice hrají roli při rozhodování o resuscitačním postupu v některých případech. U novorozenců se obvykle sleduje tep a saturace kyslíku, a u novorozenců s rizikem perinatální hypoxie se doporučuje pulzní oxymetrie pro monitorování okysličení.
Ventilace, saturace a monitorace během PPV
V případě pokračující bradykardie < 100/min i po efektivní PPV je nutné zhodnotit účinnost ventilace, provést auskultaci plic a případně zahájit NSM. U některých novorozenců je lepší zahájit inflaci plic co nejdříve, aby došlo k rozvodu okysličené krve, a tím zlepšit perfúzi orgánů. Pulzní oxymetrie se doporučuje u dětí s nárokem na více než 5 dechů a u dětí s cyanózou či během podávání kyslíku.
Speciální postupy pro perinatální asfyxii
Pokud primární apnoe trvá, plynulá inflace plic a okysličení krve je klíčové. V některých případech není při inflaci plic možné udržet srdeční činnost bez NSM, a proto je nutné zahájit nepřímou srdeční masáž. Délka resuscitace a nutnost ukončení resuscitace se posuzuje podle doby a účinnosti PKR, stavu plodu a odpovědi na intervenci.
Prováděcí poznámky a praktické tipy
- Nezralí novorozenci vyžadují rychlé tepelné opatření hned po porodu.
- Kontrola srdeční frekvence a auskultace ozev jsou klíčové k určení nutnosti NSM a intubace.
- Endotracheální intubace může být nutná při selhání maskové PPV.
- Správné dávkování adrenalinu a časování podání vyžaduje přesné posouzení stavu a monitoraci.
- Po stabilizaci je důležitá další monitorace saturace, teploty a hemodynamiky na jednotce intenzivní péče.

Metodické video - "resuscitace dítěte"
Praktický přehled postupů podle stavů
| Stav | Postup | Monitorování |
|---|---|---|
| Nepřítomné dýchání, HR > 100/min | Odsátí, PPV s FiO2 0,21-1,00, kontrola hrudníků pohybů | Hrudník, frekvence dýchání |
| Nepřítomná respirace, bradykardie < 100/min | Pokračovat v PPV, případně intubace, NSM 3:1 | Pulzní oxymetrie, auskultace |
| Bradykardie < 60/min při neefektivní PPV | Adrenalin 10-30 μg/kg IV/IO, NSM podle potřeby | Rychlá evaluace perfúze |
V případech asystolie po delší době resuscitace je možné zvážit ukončení pokusů. Vždy je důležité zohlednit celkový stav plodu, reakci na resuscitaci a prognózu.
tags: #intrauterinni #resuscitace #plodu