František Václav Peřinka byl výraznou postavou moravské vlastivědy, rodák ze Žerotic, který po celý život spojoval práci berního úředníka s hlubokým zájmem o historii a národopis. Narodil se 26. února 1878 na samotě Koráb a díky svému nadání a touze po poznání postupně prošel různými kroky života od lékárenského učně až po významného autora regionálních monografií.
Životní pouť a vlivy formující jeho zájem o historii
Již v Mikulovicích, kde chodil do obecné školy, se projevovalo Peřinkovo mimořádné nadání. Matka si přála, aby se stal knězem, ale jeho cesty se rozmanitě ubíraly: odešel na nižší gymnázium do Třebíče, kde se setkal s profesorem Č. Zíbrtem a jeho vlastivědným působením, které v něm probudilo zájem o historii. V roce 1890 požádal o přijetí do učitelského ústavu v Kroměříži; pro špatný sluch však nebyl přijat. Přesto v Kroměříži zůstal a dokončil studia na vyšším gymnáziu, tehdy ho přitahoval zejména zámecký archiv s bohatými historickými prameny a myšlenka vypracovat historii jižní Moravy.
V Praze na univerzitě navštěvoval národopisné přednášky profesora Č. Zíbrta. Z nedostatku peněz musel studia ukončit a vrátil se do rodného kraje. Začal pracovat jako lékárenský učeň a později se stal berním úředníkem ve Znojmě. I nadále se však zajímal o historii, přednášel v českých spolcích a psal vlastivědné články. Pro svůj národní postoj byl často přeřazován z místa na místo a jeho práce se tak rozrůstala napříč Moravou a Slovenskem.
Pracovní kariéra a přesuny
V roce 1899 přešel na berní úřad do Valašských Klobouk a později do dalších moravských měst. V roce 1906 dorazil do Kroměříže, kde působil osm let až do roku 1914. První světovou válku prožil v Brně. Po jejím konci odešel na Slovensko, kde strávil dvacet let (Ružomberk, Bratislava). Zlom nastal v roce 1939, kdy se musel vrátit a usadil se natrvalo v Kroměříži. Zemřel 14. září 1949.
DÍLO a historické dědictví
Jeho rozsáhlá písemná pozůstalost je uložena v archivu v Kroměříži se sídlem v Holešově. Kam přišel, všude rozvíjel svůj historický zájem. Ve svých působištích se stal neúnavným badatelem v oblasti historie, která ho zcela získala již od studentských let, kdy se především zajímal o církevní dějiny. První články publikoval v roce 1899, kdy mu bylo 21 let.
Svůj historický zájem zaměřil do tří oblastí, kde pracoval jako berní úředník: Valašské Klobouky, Slovensko a Kroměříž. Valašské Klobouky - Okresní monografie valašsko-kloboucký okres (278 stran) obsahuje mapu od J. Hladíka, cenný popis funkcí rychtářů, fojtů a reprodukce pečeti cechů. Slovensko - Veselé putovanie po Slovensku (1934). Kroměříž - Dějiny města Kroměříže (4 112 stran) popisují dějiny města od počátků až po rok 1777. Dále Znojmo - Vlastivěda moravská v třech částech: Jaroslavický okres (1905), Vranovský okres (1906) a Znojemský okres (1924). Zachycuje dějiny města Znojma a okolních obcí od prvopočátku do druhé poloviny 18. století.
Peřinka publikoval v časopisech a sbornících, jako jsou Časopis muzea moravského, Sborník historického kroužku, Od Horácka k Podyjí (1924-1938), Selský archiv, Prúdy a Slovenský deník, mimo jiné. Ve fondu Městské knihovny Znojmo najdeme jeho díla Vlastivědu Moravskou - Znojemský okres (svazek vydán Muzejním spolkem v Brně roku 1904, 551 stran), Vlastivědu Moravskou - Jaroslavický okres (1905, 141 stran), Vlastivědu Moravskou - Vranovský okres (1906, 196 stran) a další okresní svazky včetně Valašskoklobouckého okresu, Zdouneckého okresu a Kroměřížského okresu.
Odkaz a důležitost pro regionální dějepis
Peřinkův život a dílo ilustrují, jak se z jednotlivce s omezenými prostředky mohl stát významným badatelem regionální historie. Jeho práce a archivní pozůstalost poskytují bohaté prameny pro studium dějin Znojemska, Jaroslavického, Vranovského i dalších okresů Moravy. Jeho pozornost k církevním dějinám a regionální topografii napomohla zachovat faktografické jádro o vývoji měst a obcí v době od středověku po 18. století.

František Drtikol dokument
Seznam hlavních děl a jejich obsahu
- Vlastivěda Moravská - Znojemský okres (1904, 551 stran) - obsahuje mapu města Znojma a celého okresu, bohaté fotografie a plán města.
- Vlastivěda Moravská - Jaroslavický okres (1905, 141 stran) - okres vznikl jako jednotný celek, doplněný fotografiemi.
- Vlastivěda Moravská - Vranovský okres (1906, 196 stran) - pojednání o historii a vývoji okresu.
- Další okresní svazky - Valašskokloboucký okres, Zdounecký okres, Kroměřížský okres - součástho série Vlastivěda Moravská.
- Slovensko - Veselé putovanie po Slovensku (1934) - rozsah přesahující Moravu, zahrnující slovenské regiony.
- Ostatní publikace - okresní monografie a články publikované v časopisech a sbornících.
Poznámky o historickém kontextu a významu
Peřinka byl často přeřazován z místa na místo pro svůj národní postoj, avšak jeho odkaz žije v dílech, která mapují historie měst a okresů moravského regionu. Jeho práce je cenná pro badatele zabývající se regionální historií, dějinami měst a archivními prameny z konce 19. a počátku 20. století.