Olomoucké Muzeum umění poprvé uceleně mapuje český hyperrealismus. Reprezentativní expozice nazvaná Fascinace skutečností zachycuje tento výtvarný směr od konce sedmdesátých let po současnost. Zastoupeny jsou dvě desítky autorů starší i současné generace, mimo jiné Theodor Pištěk, Zdeněk Beran, Michal Ožibko, Jan Mikulka nebo Hynek Martinec. Expozice, která patří k vlajkovým lodím letošního výstavního programu Muzea umění, bude v hlavním výstavním prostoru v Trojlodí otevřena až do poloviny září. Podle autorů výstavy Barbory Kundračíkové a Michala Ožibka, který také vystavuje své práce, expozice osvětluje oblast, jíž dosud nebyla věnována dostatečná pozornost.
Proč je výstava jedinečná
„Výstava v Olomouci je první svého druhu. Předchozí výstavy, které se věnovaly hyperrealismu, do něj vztahovaly také jiné varianty realismu. Olomoucká výstava se soustředí na tuto doménu, na hyperrealismus jako takový. Je fascinující i z toho důvodu, že se na ní potkaly věci, které mají primární hodnotu a které vidět pohromadě je velká radost,“ zve návštěvníky autorka výstavy Barbora Kundračíková.
GALERIEJan Mikulka, Zátiší s jablky. V jednom prostoru se poprvé setkávají díla zakladatelské generace v čele se Zdeňkem Beranem či Theodorem Pištěkem a malby jejich žáků. Expozici otevírá Pištěkovo plátno Ecce Homo, lidé mohou dále obdivovat třeba obraz Hra s hlávkami Zdeňka Berana. „Jsou tu i přenádherné věci Pavla Nešlehy, které zaslouží pozornost a samozřejmě také Bedřicha Dlouhého. Těžiště a gros výstavy je však především mladá, současná malba od roku 2000 do roku 2017, kterou představují absolventi ateliérů Nešlehových a Beranových,“ pokračuje kurátorka Barbora Kundračíková.
Hyperrealismus vs. fotorealismus
„Fotorealista maluje to, co je na fotografii, kdežto hyperrealista se snaží zachytit to, co bylo před fotoaparátem. Třeba já konkrétně pořizuji fotodokumentaci motivu nebo tváře a nikdy nepracuji s jednou fotografií, protože ta může být značně zavádějící,“ uvažuje Michal Ožibko. „Výstava je kompaktní a homogenní celek, byť jednotliví autoři a jejich vybraná díla mají svá specifika a nuance,“ doplnil Ožibko. „Jako insider se na této výstavě cítím tak trochu jako na rodinné oslavě.“
Historie a současnost českého hyperrealismu
Hyperrealismus v současné malbě představuje na výstavě například Adolf Lachman a další mladší umělci oceňovaní v zahraničí jako Jan Mikulka, Michal Ožibko či Hynek Martinec. „V českém kontextu poprvé vystavují dohromady své oceněné věci,“ dodala autorka výstavy. Fotografie může klamat - „Fotorealista maluje to, co je na fotografii, kdežto hyperrealista se snaží zachytit to, co bylo před fotoaparátem.“
Vlivná zastoupení a žánrová pestrost
V jednom prostoru se poprvé setkávají díla zakladatelské generace v čele se Zdeňkem Beranem či Theodorem Pištěkem a malby jejich žáků. Expozice klade důraz na mladou, současnou malbu od roku 2000 do roku 2017, kterou reprezentují absolventi ateliérů Nešlehových a Beranových. Hyperrealismus je obecně spojován s euroamerickým prostředím konce 20. století a výstava se snaží ukázat tuto doménu v českém kontextu, včetně technik a interpretací.
Těhotenství a arteterapie: souvislosti s interpretací reality
Mgr. Těhotenství je skutečně „jiný stav“ - fyzicky, psychicky i vnitřně. Téměř vše, na co byla žena zvyklá, jak znala samu sebe, je najednou jinak. Výtvarné techniky - ať už v léčebné podobě (arteterapie) nebo preventivně (artefiletika) - mohou být v těhotenství silným nástrojem sebepéče. Výzkumy ukazují, že výtvarné aktivity v těhotenství snižují stres, tlumí strach z porodu a pomáhají zvládat úzkosti a deprese. Šest arte-intervencí dokázalo těhotnou ženu s tokofóbií dostatečně podpořit ve zvládání porodu a přechodu do mateřství. Ženy, které měly během hospitalizace v těhotenství možnost věnovat se řízeným výtvarným aktivitám, měly po propuštění výrazně nižší hladinu stresu.
„Být těhotná představuje dobu čekání, v níž se utváří podoba dítěte v matčině těle i v jejích představách. Arteterapie nemusí začínat v ordinaci. Hledáte arteterapeutku nebo jiného odborníka pro těhotenství? Věnuje se arteterapeutickému koučinku a podpoře žen v těhotenství a mateřství prostřednictvím výtvarných technik. Je autorkou knížky Maminko maluj.“
Prameny a kontext
Literatura a výzkum uvádí řadu studií o efektu arteterapie na těhotné ženy, včetně studií Demecs IP a dalších. Texty a citace zahrnují odkazy na různé práce a autory, které rozvíjejí psychologickou a estetickou podporu těhotenství prostřednictvím výtvarných aktivit a jejich vliv na stresovou hladinu a připravenost na porod.
Praktické doplňky expozice
V témže duchu výstavy se propojuje reflexe historických i současných forem realismu s jedinečnou logikou malby a fotografie. Další kapitoly ukazují, jak tělo a tvář, dotyk a světlo formují hyperrealistickou citlivost. Pro návštěvníky jsou připraveny vizuální průvodci a doprovodné texty, které vysvětlují techniky, jejich význam a interpretační rámce, a to v kontextu české umělecké scény.

Možnosti interpretace a analýzy
Hyperrealismus v Olomouci je výjimečný skrze spojení zakladatelské a současné generace, a tím nabízí diverzitu technik a motivů. Interpretace se může zaměřit na: realitu a její zobrazení, vztah mezi fotografickým obrazem a malbou, a na to, jak autoři pracují s očividným a skrytým významem motivů. Výstava ukazuje, že fotografie může klamat, ale hyperrealista se snaží zachytit to, co bylo před fotoaparátem, a tak posouvá hranice mezi percepcí a skutečností.
| Autor | Technika | Motiv | Časový rámec |
|---|---|---|---|
| Theodor Pištěk | Malba ( Ecce Homo ) | Exteriér a intrika pohledu | Počátek expozice |
| Zdeněk Beran | Malba | Hra s hlávkami | Zakladatelská generace |
| Michal Ožibko | Fotomontáže, malba | Portrét a motivy z každodennosti | Současnost |
Výstava tak funguje jako „rodinná oslava“ české malby a současného hyperrealismu, avšak s uvědomělou reflexí a záměrem představit komplexní obraz této umělecké formy bez zjednodušení.
tags: #hyperrealismus #tehotna #zena