Autor: prof. MUDr. Za normální situace je plodová voda sterilní, bez přítomností mikroorganismů či jejich nukleových kyselin. Nicméně bakterie z pochvy mohou u některých žen překonat bariéru děložního hrdla a dostat se do prostoru mezi děložní stěnu a plodovými obaly. Následně bakterie mohou překonat plodové obaly a dostat se do plodové vody. Mikroorganismy v plodové vodě jsou rozpoznány specializovanými receptory lokalizovanými na amniu, vnitřní vrstvě plodových obalů, jež je v kontaktu s plodovou vodou. Jedná se o tzv. receptory pro nebezpečné vzory. Jejich aktivace je spojena s rozvojem zánětlivé reakce a následnou produkcí zánětlivé mediátorů (interleukiny, cytokiny, chemokiny) plodovými obaly. Tyto zánětlivé mediátory jsou uvolňovány do plodové vody. Tam se jejich hladina významně zvyšuje oproti normálnímu stavu a dochází tak k rozvoji zánětu v plodové vodě. Některé zánětlivé mediátory, které se uvolňují z plodových obalů při aktivaci receptorů pro nebezpečné vzory, přitahují určitý typ bílých krvinek (neutrofily) z dělohy do placenty a plodových obalů. Dochází tak k masivnímu nahromadění neutrofilů v plodových obalech a placentě. Nově byl také popsán sterilní zánět plodové vody. Jedná se o situaci, kdy jsou v plodové vodě zvýšené hladiny zánětlivých mediátorů, ale není tam prokázána přítomnost mikroorganismů. některých změnách v plodových obalech spojených s uvolněním látek zvaných alarminy z plodových obalů do plodové vody. Tyto látky jsou rozpoznány receptory pro nebezpečné vzory v plodových obalech. je přítomen zánět v prostoru mezi děložní stěnou a plodovými obaly.
Zánět a infekce plodové vody se nejčastěji vyskytují u těhotenství komplikovaných předčasným porodem se zachovalým vakem blan, předčasným odtokem plodové vody a krátkým děložním hrdlem. U těchto situací je frekvence zánětu a infekce plodové vody nepřímo úměrná stáří těhotenství. Čím je těhotenství starší, tím je riziko těchto komplikací nižší a naopak. Velmi vzácně se zánět a infekce mohou vyskytnout i u těhotenství bez těchto komplikací. Přítomnost zánětu a infekce v plodové vodě je obecně špatným prognózním faktorem. Je spojena se zvýšeným rizikem brzkého potratu či předčasného porodu. Zánět a infekce plodové vody probíhají velmi často (téměř typicky) subklinicky, bez jakéhokoliv odrazu v systémové cirkulaci matky. To znamená, že přítomnost zánětu a infekce v plodové vodě nelze zjistit rutinním laboratorním vyšetření vzorku mateřské krve. Ke zjištění přítomnosti infekce či zánětu v plodové vodě musí být vyšetřena přímo plodová voda.

Vzorek plodové vody je nutné odebrat amniocentézou. Stanovení zánětu v plodové vodě je v praxi poměrně snadné. K vyšetření na přítomnost zánětu v plodové vodě se běžně používá stanovení hladiny interleukinu-6 v plodové vodě. Stanovení mikrobiální invaze do amniální dutiny je náročnější, neboť bakterie způsobující infekci plodové vody jsou často bakterie nezachytitelné standardními kultivačními technikami. Proto je nutné k vyšetření plodové vody použít kombinaci standardních kultivačních metod a nekultivačních metod vyšetřujících přítomnost bakteriálních nukleových kyselin v plodové vodě. Zánět a infekci plodové vody je možné, při jejich včasném odhalení, poměrně úspěšně léčit nitrožilně podanými antibiotiky.
Plodové obaly společně s placentou tvoří neporušený vak, který obsahuje plod a plodovou vodu. Vak blan je umístěný v dutině děložní. Plodové obaly mají část plodovou (amnion a chorion) a mateřskou (decidua). Amnion je v kontaktu s plodovou vodou, která je ve druhém a třetím trimestru tvořena převážně močí plodu. Decidua je v kontaktu se stěnou dělohy. Plodové obaly podstupují v průběhu těhotenství změny (tzv. remodelace), kterými se přizpůsobují na růst a velikost plodu a také na změny množství plodové vody. V posledních týdnech těhotenství dochází ke ztenčení plodových obalů, což vede ke snížení jejich pevnosti - zejména v části plodových obalů nad oblastí děložního čípku. Tato zeslabená část plodových obalů pak krátce před nástupem porodu, či v jeho průběhu, praská. Tím dochází k odtékání plodové vody skrze hrdlo děložní a pochvu ven mimo tělo těhotné ženy.
Při porušení plodových obalů před nástupem děložních kontrakcí (alespoň 1-2 hodiny) hovoříme o předčasném odtoku plodové vody. Pokud k porušení vaku blan navíc dojde před dokončeným 37. týdnem těhotenství, hovoříme o tzv. PPROM. PPROM komplikuje zhruba 2-4 % všech těhotenství a je zodpovědný za přibližně 30-40 % všech předčasných porodů. Nejčastěji dochází k PPROM mezi 34. a 37. týdnem těhotenství. Dřívější popis PPROM býval spojován s infekcí/plodovou vodou, dnes však infekce bývá přítomna zhruba v jedné třetině PPROM případů. PPROM je tedy multifaktoriální onemocnění a často souvisí s urychleným stárnutím buněk plodových obalů.
V posledních letech se zlepšuje pohled na příčiny PPROM: krvácení z placenty, tvorba modřin mezi placentou a děložní stěnou a uvolnění trombinu mohou vést k ztenčení obalů. Kortikosteroidy podávané těhotným ženám s PPROM snižují rizika respiračních komplikací novorozence a dalších závažných následků. Antibiotika by měla dostat každá těhotná žena s PPROM. Vedení porodu závisí na aktuálních porodnických podmínkách; často lze porod řídit spontánní cestou, pokud nejsou kontraindikace. Před dokončeným 34. týdnem těhotenství je více preferován vyčkávací postup, aby došlo k delšímu donošení, pokud je to bezpečné.
Ke stanovení komplikací není možné použít běžné ukazatele zánětu v mateřské krvi. Personalizovaný postup vyžaduje amniocentézu a analýzy plodové vody: obsahuje-li plodová voda bakterie či zánětlivé mediátory, lze rozhodovat o antibiotikích a načasování kortikoidů. Amniocentéza se provádí transabdominálně pod ultrazvukovou kontrolou; získání kapek plodové vody má vysokou cenu pro zjištění prostředí ve vakuu blan. Složení plodové vody odráží prostředí v vaku a umožňuje zjistit přítomnost zánětu a jeho intenzitu během několika desítek minut, případně identifikaci bakterií během hodin až dnů.

Přehled nejdůležitějších bodů k PPROM: preeklamace, kostální změny, a časné porody - vše vyžaduje individuální přístup a průběžné monitorování plodu a matky. Z hlediska prognózy je důležité správné vedení na perinatologických specifických centrech, kde spolupracují porodníci a neonatologové, aby se maximalizovala šance na zdravý vývoj dítěte i při komplikacích. Studie a zkušenosti českých pracovišť ukazují, že s moderními postupy a cílenou léčbou lze prodlužovat těhotenství a zvyšovat přežití novorozenců i v případech PPROM.
Embolie plodovou vodou: Tichá hrozba během porodu
- PPROM (předčasný odtok plodové vody) zvyšuje riziko infekce a předčasného porodu, ale moderní personalizovaný postup pomáhá maximalizovat šance na donošenost.
- Diagnostika zahrnuje amniocentézu a analýzu plodové vody na zánět a bakteriální invazi; v některých případech i molekulární techniky (array CGH, amnioPCR).
- Management zahrnuje kortikosteroidy k zrání plic, antibiotika při PPROM a specifické porodnické postupy dle stavu plodu a stáří těhotenství.
- Fermentační a zánětlivé procesy mohou být subklinické a vyžadují cílené vyšetření plodové vody pro pertinentní rozhodnutí.
Amniocentéza a další prenatální diagnostické postupy mají své indikace a rizika. Riziko při odběru je nízké a spočívá v možnosti krátkodobého odtoku plodové vody, krvácení, zavlečení infekce, v krajním případě až samovolného potratu. Obecně při každém těhotenství i bez amniocentézy je riziko spontánního potratu po 16. týdnu kolem 3 %. Amniocentéza je nejběžnější invazivní metoda pro genetickou diagnostiku plodu a bývá indikována kvůli abnormálním ultrazvukovým nálezům, věkové indikaci a dalším známkám rizika vývojových vad.