Víme, že je během výchovy dítěte potřeba dodržovat určitou posloupnost podle jeho věku a zralosti. Správný vývoj dítěte ale ovlivní také to, jakým způsobem s novorozencem či kojencem manipulujeme. U novorozenců využíváme při změnách poloh techniky, kdy jednou rukou držíme dítě pod temenem hlavičky a druhou pod zadečkem. Výjimečně využíváme úchopu kolem hrudníčku. S dítětem manipulujeme jemně, pomalu a klidně. Při kolébání se vyvarujeme rychlých pohybů aby nedocházelo k návykovému dráždění nervového systému. Správné techniky manipulace naučíme veškeré členy domácnosti, kteří o dítě pečují.
Správné zvedání a přenášení; klubíčko a tygřík
Pravou ručku dítěte uchopíme a přitáhneme k levé. Tím se nám dítě otočí na levý bok. Současně s tahem za ručku dítěte vložíme svojí levou dlaň pod temeno dítěte a předloktí pod zádíčka. Když dítěti pravou ruku uvolníme, překulí se zpět na záda na naši levou ruku a předloktí. Pravou ruku a prsty pak zasuneme mezi nohy dítěte a zachytíme zadeček. Jak bylo zmíněno výše, děťátko neuvádíme do svislé pozice, pokud na to z vývojového hlediska není dost zralé. Z toho důvodu je ideální nosit děti v pozici klubíčka. Do té se po zvednutí dítěte výše uvedeným způsobem dostaneme následovně. Naši levou ruku svírající hlavičku dítěte přitáhneme směrem k našemu levému rameni a hlavičku opřeme pod střed naší levé klíční kosti. Levou ruku uvolníme a připravíme k objímání dítěte pod jeho levou paží a podél tělíčka. Pokud chceme děťátko položit na podložku z pozice klubíčka postupujeme následovně. Naši levou ruku uvolníme zpod paže miminka druhá ruka stále přidržuje zadeček. Levou rukou zachytíme hlavičku dítěte opírající se o naší klíční kost a takto držené miminko oddálíme od našeho těla. Z této pozice můžeme děťátko snadno položit na podložku, pokládáme nejprve zadeček, zádíčka a naposledy hlavičku.
Polohy pro přenášení a polohu tygříka
Na hrudník dítěte položíme pravou dlaň tak, aby naše prsty směřovaly do levého podpaží děťátka. Levou ruku vsuneme pod paži a ramínko dítěte tak, až se dostaneme dlaní k hlavičce. Tu zajistíme dlaní a děťátko pak postupně přetáčíme přes jeho levý bok až na bříško. Děťátko z této pozice zvedáme obličejem dolů. Provedeme předklon a děťátko opřeme o naši levou část hruďního koše. Tento způsob zvedání lze použít i u dětí před dovršením čtvrtého měsíce věku, ale pouze výjimečně. Polohu tygříka lze využít u dětí téměř ihned od narození. Je vhodná zejména pokud potřebujeme děťátko nosit pouze v jedné ruce: k pochování, masírování bříška, odříhnutí i stimulaci a posilování zádového svalstva.
Přebalování a jemná péče o zrak a dotyk
Přebalování miminka je činnost, kterou opakujeme během dne nejvíce. U přebalování je nejdůležitější, aby při otírání zadečku vlhčenými ubrousky či při výměně plenky byla pánev dítěte nadzvednuta současným držením obou nožiček. Nikdy netaháme pouze jednu! Nejvhodnější je omýt zadeček přímo v umyvadle. K tomu je ideální pozice, kdy děťátko zvedneme z podložky překulením přes bok tak, aby bylo obličejem dolů k podložce a naše levá ruka svírala hrudník miminka tak, že naše prsty jsou v oblasti jeho pravého podpaží. Poté provedeme předklon a záda dítěte opřeme o náš hrudník, narovnáme se a zadeček dítěte oddálíme od našeho těla. Jeho stehna můžeme opřít o kraj umyvadla či jej držet pod sprchou ve visu. Toto je poloha, kterou využíváme také k omývání obličeje a ručiček miminka.
Polohy pro koupání a nošení v šátku
U dětí do čtvrtého měsíce věku lze využít i polohu tygříka. Samostatně se přetočit ze zad na bříško dokáže dítě až kolem šestého měsíce věku (ze zad na bok je dítě schopno přetočit se mezi čtvrtým a pátým měsícem. Do té doby je k přetočení nutná naše dopomoc. Do čtvrtého měsíce věku jsou děti při přetáčení částečně pasivní (při přetáčení hlavní činnost provádí rodič, ale jsou patrné aktivity svalů, které se snaží v přetáčení pomoci, takzvané geneticky determinované pohybové programy). Pozor! Při koupání dítěte je vhodné využít pomůcky, jako jsou například lehátka do vany či vaničky, na které miminko položíme stejným způsobem jako na podložku. Velmi kontroverzním tématem je v dnešní době také nošení dětí v šátku, nosítku, krosničce či jiné pomůcce. Existují ohlasy pro i proti takovému nošení a ohlasy pro i proti konkrétním úvazům a pozicím.
Výhody a rizika nošení dětí v šátku
Například jeden tábor zastánců říká, že pokud nejsou děti vázány do polohy boční, tedy bokem k tělu matky, je to z hlediska psychomotoriky nevhodné. Uvádíme jej totiž do svislé pozice, která je pro páteř v brzkém věku dítěte nevhodná. Na druhou stranu druhý tábor upozorňuje, že pokud je dítě položené v šátku bokem k mamince, jeho vnitřní noha je tlačena do vnitřní rotace v kyčelním kloubu a páteř obepíná do kulata trup maminky. Obě názorové strany však zdůrazňují výhody nošení: dítě je v těsné blízkosti, má pocit bezpečí, slyší tlukot srdce a cítí vůni matky a může se lépe vyrovnávat s kolikami i trávícím traktem.
Lezení po čtyřech a rozvoj motoriky
Lezení po čtyřech je důležitou fází vývoje a zůstává stálé i přes diskuse o jeho načasování. Děti začínají lézt po čtyřech většinou před dovršením jednoho roku; některé děti tento krok vynechají a jdou rovnou k chůzi. Lezení stimuluje aktivaci hlubokého stabilizačního systému a rozvíjí koordinaci. Příprava zahrnuje zvedání hlavičky, přetáčení, plazení a postupné posilování svalstva. Plazení po čtyřech zajišťuje vyrovnané zapojení všech oblastí těla a usnadňuje přechod do vzpříměného sedu a chůze.
V období distance do čtvrtého měsíce a později je důležité posilovat šíjové, mezilopatkové i břišní svaly. Dítě by mělo mít prostor pro objevování světa pod dohledem a stimulací. Děti často hledají motivaci - hračky položené na zem mohou podnítit zvedání hlavy a posílení svalů. Při rozdílech mezi jednotlivými dovednostmi se doporučuje přizpůsobovat tempo a podporovat autonomii dítěte.
Bezpečnost doma při lezení a pohybu
Bezpečnost a ochrana zdraví dítěte je zásadní. Není divu, že maminky upravují domácnost, aby byla pro miminka bezpečná. Zde jsou tipy nad rámec základních úprav domácnosti pro bezpečnost dítěte: zajištění oken mřížemi či zarážkami, které brání otevření okna více než 10 centimetrů; zajištění nábytku proti převržení a jeho ukotvení ke zdi; skladování jedovatých prostředků mimo dohled a dosah dítěte; nastavení teploty vody v ohřevu na 50 stupňů Celsia nebo méně a otáčení rukojetí hrnců dozadu. Po dokončení těchto kroků si ověřte bezpečnost z pohledu očí vašeho dítěte a doplňte případná rizika.
