Hnutí s paterní při porodu: prevence, příprava a péče o pohybový aparát během těhotenství a šestinedělí

Těhotenství znamená velké změny pro pohybový aparát. Lidské tělo se vyvíjí a mění po celý život a neustále se přizpůsobuje vnějšímu, ale i vnitřnímu prostředí. Naše držení těla a pohybové stereotypy jsou soustavně ovlivňovány mnoha faktory, jakými jsou náš dech, držení těla, způsob a rytmus našeho života, práce, kterou vykonáváme nebo jestli a jakému sportu se věnujeme. Těhotenství s sebou přináší poměrně velké změny (nejen) pro pohybový aparát během krátkého časového období devíti měsíců. Pokud měla žena před otěhotněním skryté poruchy pohybového aparátu, velmi často se během těhotenství projeví.

Proč začít s prací na pohybovém aparátu ještě před otěhotněním

Když se naučíme své tělo vnímat a pracovat s ním ještě před otěhotněním, dokážeme se mnohem jednodušeji přizpůsobit změnám, které v těhotenství nastanou. Optimální držení těla, správné zapojení břišní stěny, bránice a ostatních hlubokých svalů trupu bychom se tedy v ideálním případě měli naučit ještě před otěhotněním. Práce na pohybovém aparátu před otěhotněním může pomoci předejít vzniku bolesti pohybového systému v těhotenství a po porodu. Dobrý stav a funkce břišní stěny jsou prevencí vzniku rozestupu alias diastázy přímých břišních svalů.

Hormonální změny a bolest během těhotenství

Hormonální změny způsobují klesání napětí vazivových struktur a zvyšování laxicity (volnosti) vazů. U těhotných žen se velmi často objevují bolesti zad, pánve a další dysfunkce, které s těhotenstvím zdánlivě nesouvisejí a jsou považovány za přirozený stav v tomto období. S blížícím se porodem při fyzioterapii cíleně uvolňujeme svalové napětí bránice a procvičujeme plné dýchání do trupu. Sílu bránice pak maminka využívá i při samotném porodu (druhá doba porodní) k vytlačení miminka na svět.

Dech, brániční dýchání a nastavení trupu po porodu

Dále nacvičujeme cílenou relaxaci pánevního dna v rámci přípravy na porod (zkrácení první doby porodní). Po přirozeném porodu vaginální cestou nebo cestou císařského řezu je naším hlavním cílem zabezpečit funkční stav břišní stěny pomocí bráničního dýchání a napřímení celé páteře. S vědomou prací na pohybovém aparátu začínáme 12-24 hodin po porodu. Naším prvořadým cílem je i urychlit zavinování dělohy a dosáhnout jejího správného uložení. Hned v porodnici můžeme po porodu vaginální cestou nacvičovat základní brániční dýchání, abychom pomohly k rozcvičení těhotenstvím utlačovaného hrudního koše. Dech by neměl být usilovný, naopak, snažíme se prodýchat do celého trupu (dopředu, dozadu, i do stran). Hrudní koš se rozvíjí do všech směrů.

Grafika znázorňující správné brániční dýchání a aktivaci trupu

Správné dýchání a jeho následná aplikace při nošení miminka

U Častou chybou je dýchání pouze do oblasti břicha, nebo do hrudníku se zvedáním ramen směrem k uším. Naším dalším cílem následující dny je bránici (hrudník) dostat paralelně nad pánevní dno (pánev) a páteř co nejvíc napřímit. Toto držení dále trénujeme ve stoje, v sedě i při náklonu nad postýlkou miminka. Už v nemocnici můžeme nacvičovat správnou manipulaci s miminkem a správné držení těla při jeho nošení. Soustředíme se na nastavení pánve - aby nepřepadávala dopředu a nepřehýbali jsme se v bederní páteři. Vyhýbáme se zdvihání miminka z hlubokého předklonu pomocí zad na natažených končetinách.

Kartička správného způsobu nošení miminka a držení zad

Jizva po císařském řezu a péče o poporodní tělo

Od prvních možných okamžiků po porodu císařským řezem je důležité „uvědomění” si své jizvy. Na jizvu si můžeme opatrně pokládat dlaně (i přes zakrytí jizvy) a dotýkat se celého bříška. Kontakt dlaní napomáhá nejen lepšímu zavinování dělohy, ale teplo z dlaní taktéž spouští v těle ozdravné regenerační procesy. Ihned po porodu můžete začít s prodýcháváním do bránice a panevního dna, a postupně si ho tak začít uvědomovat. Správná aktivace trupové stabilizace napomáhá ke snížení tlakových a tahových sil působících na jizvu. První den po porodu si žena jizvu osprchuje a důkladně osuší, a v tomto pokračuje v průběhu celého šestinedělí. Pro správné hojení jizvy je důležité pravidelné vyprazdňování močového měchýře a stolice. Dobrou volbou je pití čajů se spasmolytickými účinky (látky uvolňující křeče - kontryhelový nebo maliníkový čaj).

Ilustrace anatomie jizvy a podpůrného rámce

Šestinedělí, šátky, a podpora zavinování dělohy

Jako velmi výhodné, nejen po porodu císařským řezem, ale i vaginální cestou, se jeví šátkování břicha, nebo lehké stáhnutí elastickým pásem, který zároveň podporuje zavinování dělohy a zamezuje nadměrným tahům v břišní dutině. V rámci šestinedělí a po příchodu domů co nejvíc odpočíváme. Necháváme tělo zregenerovat. Dopřáváme si pohyb a chůzi na čerstvém vzduchu. V období šesti neděl po porodu ležíme co nejčastěji na bříšku, a to z důvodu lepšího zavinování dělohy, a pokračujeme v tréninku bráničního dýchání a nastavení trupu při běžných denních činnostech. Vyhýbáme se cvičení přímých břišních svalů cvičením typu „sklapovačky“. Při klasické sklapovačce dochází ve většině případů k výraznému zapojení povrchového břišního lisu a ohýbání kyčelních kloubů. Vhodnější je aktivovat celý trup rovnoměrně spolu s bránicí, břišními svaly, zádovými svaly a pánevním dnem. S cíleným stabilizačním cvičením břišních svalů začínáme v rozmezí 5-8 týdnů po porodu. Opět vše záleží na stavu a funkčnosti pohybového aparátu dané ženy.

Šestinedělí: postupné posilování trupu a bránice

Praktické tipy pro maminky po porodu

  1. Pokud si nebudete jisté provedením a vhodností zátěže cviků, doporučujeme navštívit fyzioterapeuta.
  2. Denní manipulace s miminkem představuje zátěž pro naše záda; snažíme se držet rovinu trupu a nepřepínat bedra při zvedání.
  3. Udržujeme pravidelný pohyb, vzpírání a posilování středu těla je vhodné začít až po 5-8 týdnech podle stavu.
  4. Určitá bolest zad po porodu může přetrvávat; masáž a vhodná fyzioterapie mohou ulevit.

Bolest zad během těhotenství a její zvládání

3. Mgr. Bolest zad řeší mnoho nastávajících maminek. V těhotenství se s těmito obtížemi potýká až 80 % žen. Uvolnění vazivových tkání a změny v těžišti jsou hlavními příčinami. Správné držení těla, pravidelný pohyb a vhodná obuv patří k základním preventivním opatřením. Lokální přípravky a gelové aplikace mohou pomoci, ale vždy volíme šetrné metody. Při kojení zkoušíme různé polohy a podpůrné polštáře, abychom uvolnily zátěž krční a bederní oblasti.

Infografika: tipy na prevenci bolesti zad u těhotných

Diastáza a prevence po porodu

Diastáza je rozestup přímých břišních svalů a bývá přirozený jev během těhotenství. I tři měsíce po porodu je diastáza běžná, ale je důležité zahájit cílené cviky, které ji zacelí. Rychlá rehabilitace a včasná prevence mohou snížit riziko trvalých problémů. Fyzioterapeuté zdůrazňují potřebu včasné návštěvy a individuálního přístupu k pacientkám, zejména při opětovném těhotenství.

Schema diastázy a cvičení pro její zacelení

Alternativní přístupy a současné trendy

Tejpování, cross tejpy a další techniky mohou být užitečné během porodu i po něm, ale jejich efektivita je individuální a je potřeba konzultovat s odborníky. Důležitá je také správná výživa, odpočinek a snaha vyhnout se nadměrnému stresu na trupu. Internet je plný rad a videí; ženy by měly být obezřetné a vybírat důvěryhodné zdroje a odborníky. Návštěvu fyzioterapeuta je vhodné zvážit pro prevenci a léčbu diastázy a bolesti zad.

NEJLEPŠÍ dýchací techniky pro každou fázi porodu

Praktické zkušenosti a osobní příběh

Já jsem před těhotenstvím hodně sportovala, hlavně běhala a dělala crossfit. Bohužel první tři měsíce mi bylo velmi špatně a fyzička šla dolů. Jakmile mi bylo lépe, vyhledala jsem fyzioterapii a začala cvičit s trenérkou a s kurzem jemného zrození. Porod byl dlouhý a skončil císařským řezem. V šestinedělí jsem odpočívala, chodila na procházky a po dílčím dobu znovu začala s cviky. Běhání znovu nastartovalo postupně, a cílové držení těla spolu s bránicí se stalo klíčové pro rehabilitaci i při nošení kočárku a v péči o miminko.

Fotografie maminky po porodu s dětmi a kočárkem

Rady pro prarodiče a partnery

Navštěvování kurzy jemného zrození, konzultace s fyzioterapeutem a povzbuzení k pravidelnému pohybu jsou klíčové pro podporu ženy po porodu. Podpora při manipulaci s miminkem, sdílení zátěže během péče a společné aktivity mohou výrazně snížit riziko bolesti zad a diastázy.

Ilustrace správných pozic při nošení dítěte pro táta či partnera

Porod je pro každou ženu nezapomenutelným okamžikem se širokou škálou možností úlevy a prevence. Cílené cvičení, brániční dýchání a aktivace trupu pomáhají snížit riziko i následné bolesti zad a diastázy.

tags: #hnuti #s #pateri #pri #porodu