Po kolotoči vyšetření máte jasno. Vaše miminko má alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM). Tato alergie se řadí mezi nejčastější potravinové alergie kojenců. Kojíte? Lékař doporučí dodržování hypoalergenní bezmléčné diety. Ze stravy zcela vyloučíte mléko, mléčné výrobky a všechny potraviny, ve kterých se mléko objevuje. Bílkovina je v něm vysoce naštěpená na malé části, které ztrácejí schopnost vyvolat alergickou reakci. Pokud se ani při podávání tohoto mléka stav dítěte nezlepší, volí se pak speciální mléko s úplnou hydrolýzou bílkovin (obsahující volné aminokyseliny). Speciální mléka můžete sice koupit i bez lékařského receptu, ale dítě by je mělo konzumovat jen na doporučení a pod kontrolou lékaře.
Jako jeden z prvních příkrmů bývají u maminek oblíbené dětské obilninové kaše. Ty můžete dopřát i miminkům s ABKM. Jakmile začneme s prvními příkrmy, je nutné pečlivě studovat složení potravin. Kromě klasických mléčných výrobků (máslo, smetana, sýry, jogurty či mléčné dezerty) může být mléčná bílkovina i v potravinách, u kterých by vás to nejspíš nenapadlo. Naříklad mléko bývá často obsaženo v pečivu a dalších potravinách. Alergeny jsou ve složení vyznačeny tučně. Po několika měsících dodržování diety je pod dohledem lékaře proveden tzv. expoziční test. Při něm se dítěti podává postupně se zvyšující dávka standardního kojeneckého mléka (bez upravené bílkoviny). Při rozvoji alergické reakce se test okamžitě přeruší a dítě i nadále nejméně dalších 6 měsíců dostává speciální kojenecké mléko (pro děti s ABKM) nebo kojící maminka dodržuje bezmléčnou dietu.
Alergie běžně vymizí mezi druhým a třetím rokem věku u více než 80 % batolat. Pronásledují vás fráze, že ideální máma je ta, která kojí? Nejlepší je, aby dítě mohlo pít mléko od maminky alespoň šest měsíců - a pokud možno až dva roky. Pokud se ale kojení nedaří, nemusíte se cítit provinile. Kvalitní mléčná výživa dodá dítěti vše, co potřebuje. Pokud si ji musíte vybrat, určitě narazíte na otázku alergií. Není pochyb o tom, že mateřské mléko je „top" a „nej".
Chod celého ženského organismu při jeho produkci je podřízen úkolu vložit do něj vše potřebné. Má přirozeně nízký obsah alergenů a obsahuje mnoho cenných vitamínů, minerálů a živin, kromě jiného probiotika a prebiotika. Jsou zde laktobacily, tj. Obranyschopnost dítěte po narození je velmi křehká a trvá dlouho, než se vyvine. Převážná část se tvoří ve střevech. Pokud je střevní flóra nevyvážená, v trávicím traktu se množí „špatné bakterie" nebo se tvoří málo „dobrých" bakterií. Nerovnováha střevní flóry je jedním z nejčastějších spouštěčů poruch imunity, jako jsou například alergie.
Některé matky však z různých důvodů kojit nemohou nebo musí přejít na umělé mléko mnohem dříve. Jste jednou z nich? Neobviňujte se. To nic nemění na tom, že jste milující a starostlivá maminka. Zažila to i Nela: „Opravdu jsem chtěla kojit. Žádná z mých kamarádek s tím neměla problém, ale mně se to od začátku nedařilo. Konzultovala jsem svou situaci s laktační poradkyní a chvíli to i šlo, ale bylo to trápení. Měla jsem výčitky svědomí, že jsem své malé nemohla dát to, co potřebovala." Nela si rychle uvědomila, že své obavy a negativní emoce přenáší na dceru a manžela: „Řekla jsem si dost! I jiné děti pijí umělé mléko a jsou v pořádku. Protože jsem alergik, pediatrička mi doporučila mléko s hydrolyzovanou (na malé kousky naštěpenou) bílkovinou. Jakmile jsme postupně začali přidávat mléčné a jiné příkrmy, přešli jsme také na standardní mléko.
Není snadné se orientovat v množství různých produktů, které trh nabízí. „Pokud je dítě zdravé, prospívá a v rodině nemá alergiky, stačí mu klasická mléčná formule obsahující vše, co potřebuje. Při intoleranci laktózy jsou vhodná mléka bez laktózy, mléka se sníženým obsahem laktózy nebo kapky obsahující enzym laktáza," radí MUDr. Zuzana Veisenpacherová z oddělení pediatrie Nemocnice Spišská Nová Ves.„Kojeneckou výživu s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou doporučuje pediatr nebo gastroenterolog, bílkovina je v mléku rozložená na jednodušší stavební prvky, které jsou dětským organismem vnímány jako méně cizorodé, a proto jsou lépe snášeny. Přesto mohou vyvolat alergickou reakci," vysvětluje zkušená pediatrička.
Pokud se u dítěte již objevila alergie na mléčnou bílkovinu, lékař mu předepíše speciální hydrolyzované mléko. „Toto mléko obsahuje bílkovinu, která se štěpí na aminokyseliny a peptidy. Intolerance laktózy, jinými slovy nesnášenlivost mléčného cukru, znamená, že tělo dítěte nedokáže dostatečně zpracovat veškerou laktózu neboli mléčný cukr. Je třeba poznamenat, že se často jedná o přechodnou záležitost, která souvisí s nezralostí trávicího traktu a má tendenci se časem upravit. „Intolerance je způsobena absencí nebo nedostatkem enzymu laktáza, který štěpí mléčný cukr na jednodušší cukry. Nestrávený mléčný cukr se pak přesune do tlustého střeva, kde je metabolizován místními bakteriemi. Potravinová alergie je imunitní reakce organismu na určitý alergen nebo několik alergenů v potravinách. I malé stopy alergenu ve stravě mohou způsobit závažnou přecitlivělost. Alergik se jim musí vyhýbat, což není snadné.
To je samozřejmě velmi důležité již u mléčných náhražek. Proč? „V případě alergie na bílkovinu kravského mléka je alergenem právě kravské mléko. Projevuje se různými způsoby. Padesát až osmdesát procent tvoří zažívací potíže, tj. průjem, bolesti bříška, nadýmání, koliky a krev ve stolici. Kožní příznaky jako ekzém, kopřivka, otok kůže nebo zarudnutí se vyskytují u dvaceti až čtyřiceti procent. Časté jsou také dýchací potíže, zejména opakované infekce dýchacích cest, někdy i anafylaktické reakce." Zatímco intolerance laktózy je běžnou poruchou trávení, alergie na bílkovinu kravského mléka je prudkou reakcí imunitního systému.
Čím to je? MUDr. Zuzana Veisenpacherová se domnívá, že příčin je několik: „Někdy je obtížné rozlišit příznaky alergie od příznaků intolerance, protože mohou být podobné a překrývat se. Někdy chybují i samotní lékaři, když rodičům dostatečně nevysvětli rozdíl mezi intolerancí a alergií. Většina dětí má v prvních týdnech života problémy s bříškem. Mají koliky, zácpu nebo při říhání vyzvrátí větší či menší množství maminčina mléka. Je to přirozené, protože jejich střevní mikroflóra se stále vyvíjí. Někteří kojenci však mají větší problémy s trávením nebo alergickými reakcemi. V takovém případě se poraďte s lékařem svého dítěte o vhodné speciální výživě.
Názory na kojeneckou výživu se často mění. Dnes je téměř neuvěřitelné, že v sedmdesátých letech minulého století se kojení nepovažovalo za příliš důležité a již čtyřměsíční dítě jedlo krupicovou kaši. I generace, která je nyní na prahu dospělosti, prošla v raném dětství jiným stravovacím režimem, než je běžné dnes. Aby se předešlo alergiím, považovalo se za správné chránit kojence před alergeny v potravinách. „Matky měly plně kojit do šestého měsíce a pak postupně zavádět pevnou stravu. Například lepek až po šestém nebo sedmém měsíci, kravské mléko a vaječný bílek po roce, ryby a ořechy po třech," vysvětluje Zuzana Veisenpacherová.
Dnes odborníci naopak tvrdí, že pro imunitní systém je důležité, aby dítě přišlo do kontaktu s potravinovými alergeny co nejdříve - ať už maminka kojí, nebo ne. „Období mezi ukončeným čtvrtým a šestým měsícem pokud je dítě zdravé, považují za imunologické okno, které snižuje pravděpodobnost vzniku alergií,“ říká pediatrička a dodává: „V tomto období by se dítě mělo postupně setkávat s novými potravinami i alergeny. To neznamená, že mu hned uvaříte krupicovou kaši, ale postupně mu dáte např. lžíci ovesných vloček, ovoce, zeleniny... Co se týče kravského mléka, nedoporučuji ho jako samostatný nápoj dávat dítěti do konce prvního roku života, ideálně tedy pouze jako složku pokrmu. Od šestého měsíce už mateřské mléko - stejně jako umělé mléko od čtvrtého měsíce - dítěti nestačí. Postupně přidávejte do jídelníčku mléko, zeleninu a maso. Nezapomeňte na pitný režim. Čím více pevné stravy dítě jí, tím důležitější je pití. Nabídněte převařenou pitnou nebo kojeneckou vodu, čaj bez cukru nebo zředěnou ovocnou šťávu. Ale nenuťte ho. Také mu nenechávejte láhev s pitím místo dudlíku.
A jak zjistíte, zda dítě dostává dostatek tekutin? Má těžké, vlhké pleny a měkkou stolici. Pokračovací kojenecká výživa HiPP HA 2 Combiotik splňuje všechna přísná zdravotní kritéria. Má speciálně vyvinuté složení s jemně naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou, díky čemuž je obzvláště šetrné k citlivému imunitnímu systému. Stejně jako všechna pokračovací mléka podle požadavků legislativy obsahuje HiPP vitaminy A, C a D, které podporují správnou funkci imunitního systému, kyselinu alfa-linolenovou, která přispívá k vývoji mozku a nervových buněk, a železo, jež podporuje rozvoj kognitivních funkcí a tvorbu krve.
Speciální mléko na lékařský předpis může částečně, nebo plně být hrazeno zdravotní pojišťovnou. Potravina pro zvláštní lékařské účely je hrazena jako úplná výživa kojenců při prokázané alergii na bílkovinu kravského mléka, pokud nemohou být kojeni od narození do ukončeného 5. měsíce věku. Potravina pro zvláštní lékařské účely je hrazena kojencům od ukončeného 5. měsíce věku jako součást smíšené stravy při prokázané alergii na bílkovinu kravského mléka, pokud nemohou být kojeni, je hrazena v max. množství 334 kcal/den. “Náhrady mléka, speciální výživa s obsahem jednotlivých aminokyselin, jsou hrazeny dětem nejvýše do 3 let věku v případě neúspěchu terapie přípravky obsahujícími extenzivní hydrolyzáty bílkovin v následujících indikacích: a) těžké potravinové alergie, zvláště na bílkovinu kravského mléka (těžké reakce anafylaktického charakteru), b) potravinové alergie s projevy poškození střevní sliznice, c) multiproteinové alergie, d) syndrom krátkého střeva, e) malabsorbce při přechodu z parenterální na enterální výživu. Po 6 měsících by měl být proveden pokus o reexpozici proteinovým hydrolyzátem.

Abyste na našich stránkách rychle našli to, co hledáte, ušetřili spoustu klikání a nezobrazovaly se vám reklamy na věci, které vás nezajímají, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies. Tyto cookies jsou nezbytné kvůli správnému fungování, bezpečnosti, řádnému zobrazování na počítači nebo na mobilu, uchovávání produktů v košíku, fungujícímu vyplňování i odesílání formulářů a podobně. Čím víc lidí má statistické cookies zapnuté, tím lépe můžeme naše stránky vyladit. Díky nim jsme schopni zjistit odkud k nám lidé přicházejí, na co klikají, jak dlouho u nás zůstávají apod. Všechny informace, které soubory cookie shromažďují, jsou souhrnné a anonymní. Zpracování statistických cookies je našim oprávněným zájmem. Když tyto cookies zakážete, reklam bude pořád stejně. Ovšem na věci, které vás nezajímají.
Pro dosažení tohoto účelu může docházet k profilování. Údaje ze souborů cookies mohou být použity v personalizovaných reklamách. Ing. Aha, uvědomila jsem si, ta moje rada druhým „Ze stravy musíte vyloučit mléčné výrobky.,“ ta je úplně k ničemu. Já potřebuji vědět, co sakra můžu jíst!
Při hledání potravin a receptů jsem zažívala spíše zklamání. Nad radami typu kuře s rýží či vepřové s bramborem jsem nevěděla, zda se mám smát či brečet. Začátky byly opravdu náročné. Dnes již šestým rokem vařím a připravuji jídla bez mléka a mléčných výrobků. Dostupnost alternativních produktů je stále širší a cenově dostupnější. Musíme jíst všichni stejně či velmi podobně. Dcera musí co nejméně pocítit, že se stravuje jinak. Nesmí se cítit odstrkována, ale ani extra výjimečná, protože něco nesmí.
Mléko nahrazuji rostlinnými nápoji, např. Cenově se nápoje pohybují okolo 40 - 100,- Kč za litr. Nakupuji především v drogeriích DM jejich značku DM Bio (dříve Alnatura), kde se ceny pohybují okolo 40,- Kč/litr. Pokud je rostlinný nápoj pouze zpestřením jídelníčku, vyšší cena vám nemusí vadit. Mezi další značky patří např. Rostlinné nápoje si můžete připravit i doma. Protože jsou nápoje lehce nasládlé, nepoužívám je k přípravě slaných jídel. Základ sušených směsí tvoří většinou ztužené rostlinné tuky a glukózo-fruktózový nebo jiný sirup, což nejsou nutričně kvalitní ingredience. Zamyslete se ale nad množstvím. Pokud je to lžička denně do kávy, pak se tímto asi netrapte.
Doporučuji margaríny, které jsou běžně dostupné, např. Rama, Flora apod. Je ale potřeba číst složení, protože spousta margarínů obsahuje i mléčné složky pro lepší chuť. Bez mléčných složek často bývají light margaríny. Neodtučněné margaríny bez mléčné složky lze zakoupit i v prodejnách zdravé výživy. Cena je vyšší, cca 50 - 100,- Kč za 250g balení. Např. Do sladkého pečení. Zde můžete použít i rostlinné tuky k pečení určené, popř. rostlinné tuky s přídavkem mléčných složek nebo přímo máslo. Pokud je mléko nebo mléčný výrobek vystaven teplotě nad 180 °C, bílkovina denaturuje a nemusí působit potíže. Dcera např. zpočátku mléčné výrobky netolerovala, nyní alergie trochu „povolila“ a mohu používat na pečení máslo nebo zakysané mléčné výrobky. Do slaného vaření, např. základ polévek a omáček dělám ráda na „másle“.

Dnes tolik moderní kokosový olej také v rozumné míře používám pro zpestření jídelníčku, především k dochucení kaší. Otázka zdravotních benefitů oleje je kontroverzním tématem. Máslo Ghí by mohlo být vhodné, neb jde o čistý tuk. Přesto vám nikdo nezaručí, že se podařilo mléčné bílkoviny 100% izolovat a proto u silných alergiků nedoporučuji riskovat, příp. Skvělou náhradou másla je i avokádo, které je bohaté na obsah prospěšných nenasycených mastných kyselin. Dnes jsou k dostání i různé ořechové a semínkové pomazánky. Oříšky i semínka jsou nutričně cenné potraviny a proto je jejich zařazení do jídelníčku vhodné. Hodí se do sladkých pokrmů i k dochucení slaných pomazánek. Zde příliš zkušeností ale nemám, neb obě dcery mají silnou alergii na ořechy. Jedno vím ale jistě, jsou až hříšně dobré a proto je potřeba si pohlídat množství. Do omáček používám kokosovou nebo rýžovou alternativu smetany. Pokud nemáte další alergie, lze použít i sójovou, špaldovou, ovesnou apod. Výrobci jsou např. Alpro, Véjade, EcoMil, Kalma, Oatly aj.
Doporučuji číst složení, neb některé alternativy obsahují i mléčnou složku (např. Pokud potřebujete přímo šlehačku, v prodejnách zdravé výživy jsou k dostání rostlinné šlehačky ve spreji, např. obilná, sójová, rýžová. Lze nahradit tofu či tempehem, které se vyrábí ze sóji. Tofu, myslím, není třeba příliš představovat. Tempeh se vyrábí z celých sójových bobů, které jsou fermentovány pomocí ušlechtilé plísně. K dostání jsou již i veganské sýry v sortimentu např. a la eidam, gouda, lučina, dokonce i parmezán aj. Tyto sýry jsou vyráběny z rostlinných olejů a škrobů, ochuceny jsou veganskými aromatickými látkami. K dostání větší balení 200 - 250 g, za která zaplatíte okolo 80 - 150,- Kč. Výrobci např. Violife, Veganlinie.
Stejně jako u mléčných výrobků i zde platí, že je třeba hlídat množství cukru. Nabídka „jogurtů“ není tak široká, spíše se setkáte s obdobami pudinků, i když některé produkty se pokoušejí napodobit i nakyslou chuť typickou pro jogurty. Nejlepším produktem je Sojade, příp. Alpro, které obsahují dokonce i jogurtové kultury. Nabídka pudinkových dezertů je velmi široká. Výrobci jsou např. Alpro, Provamel, Joya, Anumáček, Provita, Kalma aj. Kupované pudinky ředím od cukru i financí :-). Není nic jednoduššího než si pudink připravit. Postup je stejný jako u klasického pudinku, jen namísto mléka použijete rostlinný nápoj, popř. Bezmléčné pomazánky lze rovněž zakoupit v supermarketech, DM nebo prodejnách zdravé výživy. Nabídka se opravdu rozrůstá. Nejčastěji setkáte se sójovými nebo luštěninovými pomazánkami. Firmy např. Nutnost dodržovat dietu ze zdravotních důvodů je něco jiného, než se pro ni dobrovolně rozhodnout. Hledáte to, co vám bude vyhovovat celý život, nikoliv pár měsíců či let. Najít si náhražky dnes není opravdu problém, ale jako „problémové“ vnímám jejich složení. Zaplať pán Bůh za ně, neb alergici by to měli opravdu složitější. Aby tyto potraviny nějak vypadaly, chutnaly, držely pohromadě nebo se z nich dalo něco upéct, co se vzápětí nerozpadne, mohou obsahovat dokonce více cukru, soli, koření, ochucovadel, zahušťovadel, spojovadel, konzervačních a jiných látek než potraviny běžné. Tyto potraviny jsou často složeny pouze z olejů a rostlinných škrobů, proto jsou chudé na obsah bílkovin. Výjimkou jsou sójové produkty, kde ale narážíme na další problém. Optimální změna ve stravování neznamená pouze vyměnit sýr za veganský, mléko za rýžový nápoj, příp. lepkové potraviny za bezlepkové. Tyto potraviny mají poměrně zásadně odlišné nutriční složení a z dlouhodobého hlediska může být jídelníček velmi ochuzen o přísun bílkovin, vlákniny (v případě bezlepkové diety), vápníku a dalších minerálních látek i vitaminů. Na vlastních dětech se experimentování nemusí vyplatit! Ještě jednou, domnívám se, že náhražky často obsahují více aditiv a ingredience nutričně nižší kvality než potraviny běžné. Byť vnímám, že kvalita alternativních potravin se neustále zvyšuje, přesto mnohdy nedosahují kvality běžných potravin a ze své chemické podstaty ani nemohou. Měly by proto být pouze zpestřením a nikoliv běžnou součástí jídelníčku. Nutriční program Sebekoučink vám poskytne komplexní přehled o vašem celodenním jídelníčku. Zapisujte a získejte rychlou zpětnou vazbu o vašem denním příjmu makroživin (tuků, bílkovin a sacharidů) a rizikových živin (cukr, sůl, SAFA). >> Vyzkoušejte program Sebekoučink na 3 dny zdarma.