V kontextu kojící matky se často řeší otázky týkající infekcí a jejich vlivu na kojence. Pásový opar, známý také jako herpes zoster (HZ), je virové onemocnění způsobené reaktivací varicella‑zoster viru (VZV). Uvedený text shrnuje, jaká jsou rizika pro novorozence a kojence, a jaké postupy je vhodné dodržovat během kojení při infekci matky nebo při expozici viru.
Co je pásový opar a jak vzniká
Pásový opar je virová infekce s typickou kožní manifestací s projevy vezikulózního exantému a bolestivostí. Původce onemocnění, varicella-zoster virus (VZV), je příčinou dvou klinicky odlišných onemocnění: varicely (plané neštovice) a herpes zoster. Varicela je primární infekce a plané neštovice bývají typickým dětským onemocněním; HZ vzniká obvykle v dospělosti jako důsledek reaktivace latentně přetrvávajícího VZV.
Rizika pro těhotné a novorozence
Prodělání varicely je prekurzorem vzniku pásového oparu. Při expozici těhotné ženě nemocnému s varicelou se hodnotí vnímavost ženy; infekce v těhotenství může mít významné důsledky pro plod, zejména při primární infekci během těhotenství. U novorozence hrozí perinatální rizika a v některých případech i neonatalita varicely s možnými komplikacemi, jako jsou trombocytopenie či vzácně jiné orgánové postižení.
Očkování a prevence proti pásovému oporu
Vakcína proti pásovému oparu (rekombinantní adjuvantní vakcína Shingrix) byla schválena pro použití u dospělých a má delší ochranu, která nepřestává být účinná s věkem. Vakcína je indikována k prevenci HZ a postherpetické neuralgie (PHN) u dospělých ve věku ≥50 let a u vysoce rizikových dospělých ≥18 let. Důležitá je dvoudávková schéma s intervalem 2-6 měsíců a nutnost podání obou dávek pro dostatečnou ochranu. Rekombinantní vakcína je vhodná i pro imunosuprimované jedince, u kterých je podání živé vakcíny kontraindikované. Význam očkování vzrůstá s narůstajícím počtem imunosupravilních pacientů v populaci.
Diagnostika a léčba pásového oparu
Diagnóza HZ bývá klinická; v náznacích nebo atypických případech mohou pomoci laboratorní testy (serologická vyšetření a PCR k průkazu DNA VZV). Pásový opar je spojován s rizikem komplikací, z nichž nejčastější bývá postherpetická neuralgie (PHN), která může trvat 3-6 měsíců i déle a významně ovlivňuje kvalitu života. U starších pacientů a u pacientů s oslabenou imunitou je nutná zvýšená pozornost a sledování možných komplikací.
Jak se vyhnout přenosu na kojence během kojení
Kožní léze postihující prsa maminky vyžadují zvláštní opatrnost. Pokud má maminka aktivní léze oparu na prsu či bradavce, měla by dítě kojit z nepostiženého prsu a postižený prs by měl být v době kojení ošetřen a uzavřen náplasti, de facto by mělo dojít k odstřižení mléka z postiženého prsu, aby se minimalizovalo riziko přenosu. V kojení lze pokračovat z druhého nepostiženého prsu a dítěti je možné podat mléko odsávané, aby se udržovala laktace a minimalizovalo kontakt s aktivní lézí.
Co byste měla vědět při kojení, pokud se nakazíte nebo jste v kontaktu s HPV?
Pokud kojení probíhá během infekce matky (např. herpes simplex v periorální oblasti) nebo při expozici VZV, je důležité dodržovat několik zásad:
- Hygiena rukou a čistota spodního prostředí kolem kojenecké výživy.
- Nosit roušku při styku s dítětem, zvláště při kašli, kýchnutí nebo mluvení.
- Desinfikace povrchů, včetně přebalovacího pultu a hraček, aby se omezilo šíření kapének.
- Pokud je to možné, odsávat mléko, aby se umožnilo dítěti krmení jinými členy rodiny bez přímého kontaktu s mateřským mlékem a infekčními lézemi.
- V některých případech může mít maminka, pokud je to nutné a lékař to schválí, očkování nebo antivirotika na pokrytí infekce a snížení rizika transmisie na dítě.
Pokyny pro léčbu bolesti a volbu léků během kojení
Co se týká léčby bolesti a horečky během kojení, některé léky jsou považovány za bezpečné, zatímco jiné je třeba vyhnout se. Při bolesti lze použít paracetamol a ibuprofen. Aspirin, metamizol a léky obsahující pseudoefedrin by měl být během kojení omezován nebo se jim vyhýbat. Doma lze používat přírodní prostředky a bylinné inhalace, které mohou být užitečné při zvládání symptomů. Je důležité konzultovat s lékařem volbu nejvhodnější léčby pro konkrétní případ a kojence.
Přehled rizik a doporučení pro různé scénáře
- Pokud maminka měla HZ v minulosti a kojí, očkování proti HZ se v případě potřeby posuzuje individuálně a měla by proběhnout podle lékařských doporučení.
- Pokud dojde k expozici varicely v těhotenství, je nutné vyhodnotit rizika pro plod a zvážit preventivní léčbu a monitorování u novorozence.
- U novorozenců narozených matkám s varicelou je důležité zvážit podání hyperimunního imunoglobulinu a antivirotika (acyklovir) v závislosti na gestaci, porodní hmotnosti a klinickém stavu dítěte.
- V případě kojení během infekčního onemocnění u matky je vhodné zachovat kojení z nepostiženého prsu a zvažovat odsávání, aby se snížil kontakt s lézí.
- V případě podezření na infekci u dítěte je důležité vyhledat pediatra pro včasné zajištění diagnostiky a léčby.
Infografika a vizuální doplnění
Video
Pásový opar - Herpes zoster
Tabulka: Zásady péče a léčby během kojení při HZ a expozici VZV
| Situace | Doporučený postup | Poznámky |
|---|---|---|
| Aktivní léze na prsu (opar) | Kojit z druhého prsu; pokud je možné, odstříkávat mléko z postiženého prsu | Dítě by nemělo přijímat kontakt s postiženou lézí |
| Novorozence expozice varicelám | Podání VZIG dle tabulek (zohlednit gestaci a hmotnost); antiviral acyclovir podle indikace | Podstatná je rychlá reakce po expozici |
| Žena s varicelou během gravidity | Podání acykloviru; zvážit VZIG u rizikových případů; sledování plodu | Indikace jsou tabulkově uvedeny v doporučeních |
| Očkování proti HZ | Shingrix dvoudávková schéma; posoudit u imunosupresovaných a těhotných žen po porodu | Kojící matky mohou očkování zvážit, data o bezpečnosti jsou limitovaná pro těhotné |
Různé okolnosti a praktické poznámky
Pro kojící matky s genitálním herpesem nebo opary na bradavkách je důležité chránit miminko před kontaktem s aktivní lézí. Opatření zahrnují dočasné ukončení kontaktu s postiženou lézí a pokračování kojení z druhého prsu. Léčba antivirotiky může zkrátit trvání aktivních lézí a snížit riziko přenosu.
Pokud dojde k nákaze novým typem koronaviru během kojení, výzkum ukazuje, že virus se šíří kapénkovou cestou a mateřské mléko nebylo prokázáno jako zdroj nákazy. Přesto je doporučeno důkladné dodržování hygieny, nošení roušky, mytí rukou a případně odsávání mléka pro minimalizaci kontaktu s dítětem. Důležité je také pokračovat v kojenecké výživě podle potřeby (sunarem, pokud je to nutné).
V souvislosti s řešením infekcí během kojení je vhodné konzultovat s lékařem specifické léky a postupy pro daný stav a s ohledem na kojení. Většina klinických doporučení podporuje pokračování kojení v rámci bezpečných opatření a volby léků, které jsou vhodné pro kojence.