Harry Potter a Relikvie smrti: příběh, symbolika a význam posledního dílu ságy

Bylo to jako první setkání s posledním dílem, vážně je to už tolik let, co jsem to četla, a mrzí mě, že znám víc filmy, než knihy samotné.. na tuto knihu jsem se těšila asi opravdu nejvíc, postavy jsou dospělejší, je to vážnější, kruté, je tu spousta zla, smrti, ale taky o mnoho víc dobra! Posledních 300 stran jsem zhltla za odpoledne, to se mi dlouho nestalo, abych do něčeho byla tak moc zažraná.. Je to DOKONALÉ. Drbu si hlavu nad tím, jaký svět nám dokázala vymyslet paní Rowlingová. Miluju to. Nejvíc.

Obsahuje spoilery, když tak nečtěte: A je to! Zakončení jedné skvělé série. Pár let mi to trvalo, obzvláště protože jsem to prolínal jinými knihami a aktivitami, ale nakonec jsem se přece jen dočetl až do finále, doplnil si své chybějící vzdělání o filmy, různé teorie, přednášky na Festivalu fantazie nebo třeba o filmové studio Harryho Pottera v Londýně, které silně doporučuji. Co se mi líbilo bylo zakončení příběhu s Dursleyovými a to, že Dudley měl vlastně svého bratrance rád. Další silné a emotivní momenty pro mě byly ztráta Hedviky, Harryho hůlky a Dobbeyho pohřeb. Některé smrti vyšly trochu víc na prázdno (Fred, Tonsková a Lupin nebo třeba Moody). Stejně tak to vykoupení Severuse Snapea bylo na sílu. Přiznejme si, že se ke všem choval po celou dobu jako hajzlík a vyloženě si užíval po celou sérii šikanování všech (tedy až na Zmijozeskou kolej, které silně nadržoval). Tohle neplatí pro Snapea filmového.

Extrémně oceňuji první část knihy, kdy se nedělo vůbec nic, a to z důvodu, že to působilo tak realisticky. Kde začít? Co dělat? Nic nevíme a nemáme se moc od čeho odrazit. Z té beznaděje se postavy propadaly na své mentální dno, která vyústila v odchod Rona. Z toho, co se dělo venku, jsme zjišťovali informace pouze skrze drobné střípky diskuzí jiných postav, či radiového vysílání. Ano, na konci knihy se Rowlingová neubránila velikým náhodám, bez kterých by to už možná nešlo vyřešit, ale já jsem spokojený a považuji tuhle knihu za jednu z nejlepších ze série. Vyloženě jsem si ji užíval.

Jestli se však někdy propracuji k Prokletému dítěti, těžko říct. Skvělé zakončení výborné série (příšernost jménem Prokleté dítě do kánonu samozřejmě nepočítám), která začala jako pohádková fantasy a skončila jako dospělejší příběh pro starší čtenáře. Děj je napínavý, akční, plný nečekaných zvratů a důstojně uzavírá celou sedmidílnou ságu. A je to tady, velké finále. Harry se se svými věrnými parťáky vydává na spletitou honbu za viteály, která končí epickou bitvou v Bradavicích a pádem Pána zla, jak jinak.

infografika: Relikvie smrti - hůlka, kámen, plášť

Poněkud roztahané filmové zpracování (museli tam nacpat nějakou omáčku, aby jim to vyšlo na dva filmy, že jo), dle mého v knize lépe odsýpá a poodhaluje mnohem víc ze života kouzelnického světa v obležení tyranské Voldemortovy vlády. Záver príbehu o Harrym a jeho dobrodružstvách s priateľmi je všetko, len nie obyčajný. Posledná časť Harryho Pottera prináša napätie, emócie aj veľké odhalenia - od hľadania horcruxov až po tajomstvo Darov smrti. A potom je tu príbeh Severusa Snapea… tichý, bolestivý a neuveriteľne silný. Celá séria má v mojom srdci špeciálne miesto.

Harry Potter A Relikvie Smrti 2 Část Harry Potter je Mrtvy

Chcete říct tajemství? Hele tak si představte, co dovedu. Já vlastním řetízek. A fakt, nekecám vám, jsem fyzicky schopen jej, pozor, nenosit. Opravdu! Já ho vlastním, on leží a já mám krk volný. No viděli jste někdy něco takového? Že jo? Tak Rowling ne. A ano, můžeme vymýšlet naprosté blbiny o tom, že viteály jsou trochu jako Jeden prsten z LOTR a že pokud by jej neměli na krku, pokusil by se zdrhnout, že by volal svého pána etc. Ale to je jen… ehm… nechytré.

Viteál nefunguje ani jako jakási vábnička na všechny okolo. To by byl nesmysl nejen proto, že se i toho konkrétního v Grimmauldově náměstí zjevně v klidu zbavili, ale i proto že taková vlastnost by mnoho nepomohla jeho utajení. A to je samozřejmě jen anekdota. Výše podaná ukázka nicméně demonstruje rozbředlost všech konceptů, které si kdy Rowling vymyslela. Celkem vzato - Relikvie jsou, myslím, bezesporu nejslabší díl HP. Mj. proto, že stejně jako u předešlého dílu autorka nevěděla co teď s tím. Ale navíc se rozhodla své postavy vypustit do otevřeného světa, čímž přišla o mysteriózní a zajímavé prostředí Bradavic ve prospěch naprosto nahodilých lokalit, jako jsou lesy, nahodilé vily a podobně. Na tak velkém rozsahu jako mají Relikvie a v tak otevřeném prostoru jako je ten zde popsaný je pak každá jedna deus ex machina nekonečně debilnější a méně uvěřitelná, celý děj tak působí jen jako... well endless string of cliches, jak to správně definoval profesor Bloom. Tady jsou ta klišé navíc naprosto neuměle a nudně nalepená za sebe. A kniha opravdu je nudná. Je to kniha nekonečné strnulosti, ve které se hlavní hrdinové nechávají bohem ze stroje vláčet na nahodila místa. Nejsilnější je kniha tam, kde byla silná i v předešlém díle - v prozkoumávání minulosti mudrce. Ale to nevystačí na knihu. Obsahuje snad dvě tři silné scény, jednu zábavnou, ale celkem je to prostě nudná, ošklivá a nezajímavá blbina, ve které se spor hlavního hrdiny a vtělení zla rozhodne na debatě o tom, jak funguje nebo nefunguje hůlková magie. A, nutno připomenout, ve které jsou naprosto nahodile a zcela prázdně zabíjeny postavy jen proto, aby byly "dokončeny", což ve mně vyvolává nepříjemné vzpomínky na Kingovu Temnou věž.

Vlastně je to asi podobná úroveň literatury. Prostě Potter. K tomu nejde co dodat. Jsem milovnice Harryho Pottera. Velkolepé finále celé ságy mě ani napodruhé nezklamalo. Opět spousta informací a scén, které ve filmu chybí. A hned mám chuť poslechnout si celou sérii znovu. I když mě mrzí, že už s Harrym netrávíme čas učením se ve škole a celou knihou se nese taková ta ponurá nálada při čekání, kdo další zmizí nebo zemře a kdy nastane válka, ke které se nevyhnutelně schyluje. Měla jsem už trochu klaustrofobický pocit z toho, že většinu času jako čtenáři trávíme jen v přítomnosti Harryho, Rona a Hermiony a k tomu všemu stálým přesouváním se z místa na místo po celé Británii. To neustálé napětí a špatná nálada umocňovaná pátráním po věcech nebo lidech a hledám odpovědí bylo místy ubíjející. Čelit všem úmrtím nebylo příjemné. Ale konec tomu dal optimistickou "třešničku na dortu", za což jsem autorce vděčná. I když bych asi na jejím místě volila jiná jména pro ty tři děti. Klidně bych uvítala delší závěrečnou kapitolu, abychom se mohli seznámit se všemi novými postavami a událostmi - přišlo mi to takové "letem světem".

grafická časová osa vztahů a událostí Relikvií smrti

Máte-li rádi diskuse o teorii tří bratrů, stojí za to zmínit i rozebírání na Redditu, kde uživatelé hledají paralely mezi postavami knihy a samotným příběhem z Relikvií smrti. Některé teorie ji pojí s Brumbálovou postavou či s osudem Snapea a Harryho. Příběh Relikvií smrti se v jádru zabývá motivy moci, osudu a vyrovnání se se smrtí.

Relikvie smrti - Bezová hůlka, Kámen vzkříšení a Neviditelný plášť - představují tři rozdílné cesty k moci a k životnímu rozhodování. V každém z nich má hlavní postava svůj vývoj a svůj postoj k nesmrtelnosti a smrti. Závěrečný souboj o Bradavice, Snapeovy vzpomínky a Harryho oběť završují jednu z nejvýraznějších literárních závěrečných částí moderní fantasy.

Relikvie smrtiPopisSymbolika
Bezová hůlkaNejsilnější hůlka světa; původně od SmrtiTouha po absolutní moci
Kámen vzkříšeníUmožňuje vidět a komunikovat s mrtvýmiPřijetí smrti a ztrát
Neviditelný plášťSchovává nositele před Smrtí; nejstarší z trojiceSkutečné vyrovnání se životem a skrytá cesta

Relikvie smrti jako komplexní téma ukazují, že odvážnější a dospělejší postava je ta, která se nebojí přijmout smrt a jednat v souladu se svým svědomím. Harryho cesta vyvrcholí tím, že se stane „pánem smrti“ tím, že se jí nebojí a nepokouší se ji ovládnout násilím, na rozdíl od Voldemorta, který ji překračuje skrze rozštěpení duše do viteálů a touhu po nesmrtelnosti.

Proč Relikvie smrti bývají v literárních diskuzích považovány za klíčový moment ságy

Symbolika smrti je v knize ústřední a velmi silná. Voldemort se jí snaží vyhnout a porazit ji násilím a magií, což ho vede ke ztrátě lidskosti. Harry naopak smrt přijímá jako součást života a dobrovolně se obětuje, čímž se stává skutečným „pánem“ smrti. Příběh ukazuje, že moc nad smrtí není skutečnou mocí, ale odvaha čelit konci a odpovědnost za vlastní volby.

Diskuzní poznámka

Fanouškovské teorie o spojení postav s legendou o třech bratrech často vyvolávají živé debaty. Někteří autory a čtenáři vidí Brumbála či Snapea v rolích některých postav z příběhu Smrti, ale samotná Rowlingová tuto teoretickou výkladovou rovinu pevně doplňuje či vyvrací.

tags: #harry #potter #mel #potrat