V různých obdobích těhotenství mají i potenciálně teratogenní léky různý účinek na plod. Přibližně do ukončeného 5. týdne od poslední menstruace (tj. týden poté, co žena zjistí, že nemenstruuje) je braní léčiv prakticky bez rizika pro embryo. Ve zbylém prvním trimestru (cca do 15. týdne od poslední menstruace) probíhá organogeneze, při níž je riziko vzniku vrozených vývojových vad. Během druhého a třetího trimestru se riziko pro plod zase relativně snižuje; je zde určité riziko poruch růstu a funkčního vývoje.
Ochrana plodu během těhotenství: teratogenita a klíčové období
V prvním trimestru jsou rizikové léky například v několika konkrétních chronologických kontextech, zatímco v druhém a třetím trimestru existuje jiné spektrum rizik. Další efekt má různá prostupnost placentou. Prostupují látky nízkomolekulární; vysokomolekulární (např. heparin) ne. Např. prostupnosti digoxinu lze využít při léčbě supraventrikulární tachykardie plodu k farmakologické kardioverzi in utero.
Nesteroidní antirevmatika (NSAID), zejména v pozdním trimestru, mají významné riziko pro plod; nejvíce dat je pro podání kodeinových antitusik. Vhodný je dextrometorfan, ale z důvodů rizika snížení uteroplacentární perfuze pouze krátkodobě a nikoliv peripartálně. Pro podání nekodeinových antitusik není dost informací. Butamirát je dle SPC kontraindikován. Kodein je kontraindikován!
Běžný symptom při výskytu 1-2krát denně. Nefarmakologické ovlivnění častějším příjmem menších porcí nízkokalorického studeného jídla. Antacida (Tums, Rennie, Maalox, Anacid aj.) by měla být užívána jen nárazově, nikoli dlouhodobě. Nepotvrzený je účinek vitaminu B6 a výtažků ze zázvoru (Avioplant, Ginger).
V oblasti kašle a dýchacích cest je důležité uvádět: Arzenál léků je omezený; z antitusik a expektorancií je vhodné vybírat s ohledem na těhotenství. Dextromethorfan může být použit, ale v některých případech s opatrností; ambroxol a acetylcystein mohou být volbou, avšak i zde platí zásada řídit se bezpečnostními doporučeními. Přípravky obsahující jod jsou kontraindikovány kvůli tyreotoxickému působení na plod.
Očkování v těhotenství: obecné principy a konkrétní vakcíny
Plánování těhotenství je ideální čas na revizi očkovacího plánu. Infekční onemocnění v těhotenství může ohrozit nejen samotnou ženu, ale i plod. Cílem očkování během těhotenství není jen ochrana ženy; novorozenec získá prostřednictvím mateřských protilátek ochranu i po narození. Živé vakcíny, jak název napovídá, obsahují oslabené viry a jejich podání je v těhotenství kontraindikováno. Živé vakcíny zahrnují plané neštovice a vakcíny proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím; jejich podání během těhotenství se obecně nedoporučuje.
Naopak existují očkovací látky, které jsou v těhotenství bezpečné a dokonce doporučené: proti chřipce, proti pertusi (Tdap), proti hexavakcíně (občas zahrnující i další složky). Optimální načasování očkování proti pertusi je v období 27. až 36. gestačního týdne; vakcína proti chřipce se doporučuje v každém trimestru, s prioritou aplikace v určitém období chřipkové sezóny. Očkování proti RSV se v některých programech doporučuje mezi 24. a 36. gestačním týdnem, aby se maximalizoval transplacentární přenos protilátek na plod. Zvažuje se také očkování proti hepatitidám A a B, pneumokokovým infekcím či vzteklině v závislosti na riziku. Živá očkování v průběhu těhotenství jsou kontraindikována.
Konkrétně: chřipka je nejčastější infekce, proti níž se očkuje těhotné; očkování snižuje riziko onemocnění a hospitalizace u matky i u novorozence. Ochrana proti pertusi je důležitá pro minimalizaci rizika závažných komplikací u nejmenších dětí. Očkování proti planým neštovicím je obecně nedoporučované během gravidity; po porodu mohou být ženy očkovány, aby se zajistila ochrana novorozence. U žloutenky typu A a B zvažují lékaři podání vakcín na základě rizik expozice a bezpečnosti vakcíny, které bývají inaktivované nebo subjednotkové. Očkování proti planým neštovicím by mělo být zajištěno před těhotenstvím, pokud to možné; pokud ne, řeší se to po porodu.
Farmakoterapie astmatu a infekčních onemocnění v těhotenství
U těhotné ženy se astma často mění v důsledku hormonálních a fyziologických změn. Přístup k léčbě astmatu u těhotné se neliší od léčby u dospělých: léky jsou rozděleny na preventivní (inhalční kortikosteroidy - IKS, dlouhodobě působící β2-agonisté - LABA, kromony, antileukotrieny - LTRA, theofylin) a záchranné (RABA, SABA, SAMA). V BTS doporučeních se používají tabulky pro výběr léků podle bezpečnostních kategorií FDA. U terapie astmatu je klíčové postupné zvyšování a snižování medikace podle kontroly onemocnění.
Dělení úlevových a preventivních léků v těhotenství: terbutalin, salbutamol a fenoterol patří k SABA; terbutalin má kategorii B dle FDA; salbutamol - C; fenoterol není hodnocen. Pokud je součástí chronické medikace theofylin, je nutné monitorovat hladiny jeho alkoholové formy pro vyšší clearance během těhotenství. Perorální kortikosteroidy mají jasný přínos u těžkého astmatu, ačkoli mohou mít určité riziko. Theofylin je třeba sledovat v kontextu těhotenství a plodových expozic.
Pro léčbu infekcí dolních cest dýchacích jsou typicky používány peniciliny a cefalosporiny 2. generace (cefalosporiny 2. gen., cefuroxim, cefprozil). V případě alergie na penicilin je doporučován makrolid (azithromycin preferován). Doxycyklin se v těhotenství obecně nedoporučuje kvůli riziku u plodu, zejména během 2. a 3. trimestru. V hospitalizaci mohou být zvažovány kombinace betalaktamového antibiotika s makrolidem, nebo klindamycin či karbapenemy v případě potřeby. Dávkování je stejně jako u dospělých s úpravami podle trimestru.
Pro kašel a rýmu jsou v léčbě užívány různé skupiny. Dextrometorfan je použitelný v těhotenství, ale s obezřetností; butamirát by měl být preferován jen v časných trimestrech. Acetylcystein může být volbou u produktivního kašle; ambroxol je též užívaný, ale s opatrností. Paracetamol je bezpečný v jakémkoli trimestru při dodržení obvyklých dávek. NSAID jsou kontraindikovány ve třetím trimestru kvůli rizikům pro plod; ibuprofen, diklofenak a indometacin mohou být volbou v ojedinělých případech, ale vždy se zvažuje riziko uzávěru ductus arteriosus, oligohydramnionu a dalších komplikací.
Rýma, nosní kongesce a alergie během těhotenství
Chronický otok nosní sliznice a těhotenská rýma postihují značnou část těhotných. Základní léčba je nefarmakologická (Nosní laváže solnými roztoky, zvlhčování). Intranazální kortikosteroidy (budesonid) jsou preferovány mezi farmakologickými prostředky,sho jejich bezpečnost je v kategorii B. Krátkodobé použití vasokonstrikčních látek (oxymetazolin, xylometazolin) je možné, avšak systematické a dlouhodobé užívání je rizikové kvůli rhinitis medicamentosa a možné hypertenzi matky. Při bakteriální infekci se používají systémové antibiotika.
Živiny a strava v těhotenství: ovoce a vitaminy
Ovoce je důležitým zdrojem vitamínů, vlákniny a antioxidantů pro vývoj plodu. Kyselina listová je klíčová pro vývoj nervové soustavy plodu; hojně se vyskytuje v citrusových plodech. Vitamin C podporuje vstřebávání železa a imunitu. Vláknina zlepšuje trávení a sytost. Vitamíny A a E jsou důležité pro vývoj a imunitní systém. Antioxidanty chrání buňky, ale je třeba vyvarovat se toxoplazmóze a listerióze, které mohou být spojeny s kontaminovaným ovocem a zeleninou. Pesticidy mohou být hrozbou, proto je vhodné důkladně omývat ovoce, preferovat lokální a sezónní produkty a upřednostnit bio produkty. Pokud existují alergie, je nutné vyhýbat se problematickému ovoci.
Fytoterapie a bylinné doplňky během těhotenství
Bylinky mohou posílit plodnost a podpořit hormonální rovnováhu, nicméně jejich používání by mělo být konzultováno s lékařem. Dříve uvedené bylinky jako drmek obecný, ploštičník, kotvičník zemní a další mají potenciální účinky na cyklus a ovulaci. Bylinky mohou být používány, ale je třeba zvažovat možné vedlejší účinky a kontraindikace v těhotenství. Vždy by měla být konzultace s gynekologem a lékárníkem. Významnou roli hraje i edukace o bezpečném užívání bylin a léků, aby se minimalizovalo riziko pro plod.
Praktické souhrny pro lékaře a těhotné ženy
- Plánujte očkování a konzultujte s lékařem na základě trimestru a rizik expozice.
- Uvažujte o očkování proti chřipce; očkování proti pertusi je klíčové pro ochranu novorozence.
- Pokud jste těhotná a potřebujete antitusika, upřednostněte bezpečné volby a dodržujte doporučené dávky.
- Při onemocnění dýchacích cest zvažujte vhodné antibiotikum s ohledem na trimestr a rizika plodu.
- U rýmy zvažujte lokální léčbu a vyvarujte se rizikových systémových léků.
- Kontrolujte dietu, dbávejte na dostatečný příjem folátu, vitamínů a minimalizujte riziková infekční onemocnění.
tags: #granatovym #jablkem #v #tehotenstvi