Genetika a molekulární biologie: most mezi klinikou a základním výzkumem

Genetika a molekulární biologie jsou pro začátečníky často abstraktní a složité. Učebnice navazuje na to, co studenti znají - anebo by měli znát - ze střední školy. Přesto se však snaží probrat genetické učivo od samých základů, upozorňuje na vztahy k dalším oborům, zejména k buněčné biologii, biochemii, imunologii, mikrobiologii, parazitologii a evoluční biologii, takže se v mnoha ohledech prolíná se středoškolským učivem. Proto má poněkud obsáhlejší úvodní část. Ke snadnějšímu pochopení učiva slouží četná schémata a obrázky a často i upozornění na přesah do konkrétní klinické problematiky.

Vystudoval všeobecnou biologii na Přírodovědecké fakultě UK, RNDr. Eduard Kočárek, Ph.D., a působí jako odborný asistent na Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FNM. Zaměřuje se na molekulárně-cytogenetickou diagnostiku chromozomálních aberací, zejména mikrodelečních syndromů, a na lékařskou ekogenetiku a věnuje se výuce lékařské biologie, klinické a reprodukční genetiky, molekulární biologie a dalších příbuzných disciplín.

Proč je genetika důležitá pro lékařství a další obory

Hovoříme-li o významu, je třeba zdůraznit, že lékaři v genetických poradnách se dnes potýkají s daleko větším počtem onemocnění, než si mnozí myslí. Mezi geneticky podmíněné choroby nepatří jen Downův syndrom, hemofilie či alkaptonurie. Řadíme sem i naprostou většinu tzv. civilizačních onemocnění, tj. nemoci kardiovaskulární, oba základní typy diabetu, psychická onemocnění jako schizofrenie nebo bipolární porucha a nespočet dalších.

Bez znalosti genetiky a molekulární biologie nelze pochopit vznik a chování nádorových buněk, nemluvě o tom, že molekulárně genetické vyšetření umožní v mnoha případech přesnou diagnostiku onkologického onemocnění a dokonce i nasměrování účinné léčby.

Molekulární biologie pomáhá také mikrobiologům a infektologům. Řada infekcí se dnes vyšetřuje pomocí molekulárně genetických technik, které poskytují ty nejspolehlivější výsledky. Vzpomeňme třeba identifikaci koronaviru SARS-CoV-2 technikou PCR. Mnohá antivirotika či antibiotika fungují tak, že zastavují přenos genetické informace v buňkách patogenních organismů.

Léčba a její rozvoj skrze genetiku

Když hovoříme o léčbě, připomínám, že například k pochopení mechanismu účinku dekongestiv, nitroglycerinu a dalších běžně používaných léčebných přípravků je třeba znát procesy buněčné signalizace. A abychom nezůstali jen na poli klasické farmakologie… veliké šance nabízí genová terapie. I když se na první pohled zdá, že její techniky jsou zatím jen výzkumnou záležitostí a v lepším případě umí vyléčit pouze laboratorní myši, jsem přesvědčen, že nejsme daleko od doby, kdy se na klinické úrovni stanou samozřejmostí.

Někdy se některá léčiva připravují s využitím geneticky modifikovaných organismů. Velká část diabetiků by se dnes neobešla bez takzvaného rekombinantního inzulinu. Významnou výzvou je personalizovaná medicína, v jejímž rámci bude možné aplikovat specifickou léčbu, popřípadě léčiva „šitá na míru“. Znamená to, že tyto přístupy budou zohledňovat konkrétní kombinaci genových variant v genomu příslušné osoby.

Genetika v reprodukční medicíně a diagnostice

Do jisté míry jde o genetické vlivy, neboť zájem o přírodní vědy se v naší rodině dědil již od mého pradědečka z otcovy strany Josefa Kočárka. Ten se vydal z Břínkova na Lounsku až do Vídně studovat veterinární medicínu, což v té době nebylo obvyklé. Mou jasnou volbou byla přírodovědecká fakulta. Již během studií mě fascinovaly chromozomy a po krátkém intermezzu, kdy jsem se věnoval jiným biologickým oborům, si mě chromozomy přitáhly zpět - na Ústav biologie a lékařské genetiky jsem dostal za úkol provádět cytogenetická vyšetření. Při zavádění techniky FISH jsem dostal šanci spatřit chromozomy doslova v netušených barvách a vyšetřovat změny, které jsou při základní cytogenetické analýze nerozpoznatelné.

Kromě klinických aplikací má genetika nezanedbatelný podíl na reprodukční medicíně. Její nezbytnou součástí jsou genetická vyšetření, která často odhalí příčiny poruch reprodukce, a také preimplantační analýzy navazující na mimotělní oplodnění. Do jisté míry jde o genetické vlivy, neboť zájem o přírodní vědy se v naší rodině dědil již od mého pradědečka.

Vzdělání a význam pro uchazeče o studium

Jistěže. Ačkoli je určena zejména vysokoškolským studentům, měla by významně pomoci také uchazečům o studium na lékařských fakultách a budoucím studentům biologických a biomedicínských oborů na jiných vysokých školách. Kniha pokrývá podstatnou část témat, která se vyskytují v písemných přijímacích zkouškách.

Současné a budoucí trendy v genetice

Velká část textu ukazuje, že genetika a molekulární biologie nejsou jen „vědy o vzácných chorobách“. Přestože se mnohé obory vyvíjejí směrem k integraci klinických a molekulárních metod, stále zůstávají úzce provázané s historií objevů a s praktickou aplikací v diagnostice a terapii.

Infografika: Vztahy genetiky, molekulární biologie a klinické praxe

V budoucnu lze očekávat rozšíření personalizované medicíny, větší dostupnost genových analýz a širší využití rekombinantních technik v terapiích, včetně genové terapie a revisí léčebných postupů podle genetického profilu pacienta.

Téma pro praktické studium a přijímací zkoušky

  • Historie objevů a jejich přesah do klinické praxe
  • Chromozomy, jejich struktury a techniky jejich zobrazení (FISH, cytogenetika)
  • Genetické vyšetření v reprodukční medicíně a preimplantační diagnostika
  • Principy molekulární biologie, buněčné signalizace a mechanismy lékové terapie
OborKlíčové pojmyPraktické aplikace
GenetikaDNA, gen, chromozom, mutaceDiagnostika, genetické poradenství
Molekulární biologieRNA, PCR, rekombinaceLaboratorní diagnostika, terapie
Reprodukční medicínaPreimplantační analýzy, mimotělní oplodněníŘešení poruch reprodukce

Do jisté míry jde o genetické vlivy, neboť zájem o přírodní vědy se v naší rodině dědil již od mého pradědečka. Ten se vydal z Břínkova na Lounsku až do Vídně studovat veterinární medicínu, což v té době nebylo obvyklé. Mou jasnou volbou byla přírodovědecká fakulta. Již během studií mě fascinovaly chromozomy a po krátkém intermezzu, kdy jsem se věnoval jiným biologickým oborům, si mě chromozomy přitáhly zpět - na Ústav biologie a lékařské genetiky jsem dostal za úkol provádět cytogenetická vyšetření. Při zavádění techniky FISH jsem dostal šanci spatřit chromozomy doslova v netušených barvách a vyšetřovat změny, které jsou při základní cytogenetické analýze nerozpoznatelné.

tags: #genetika #kocarek #alza