Těhotenství je obdobím radostného očekávání, ale také časem, v němž se tělo matky musí vyrovnávat s mnoha změnami zásadními pro jeho zdárný průběh, porod a následné kojení. Tyto fyziologické, tedy přirozené změny mají význam nejen pro správný vývoj a růst plodu, ale také pro zabránění poškození mateřského organismu v této „zátěžové situaci“.
Změny navozené těhotenstvím jsou obvykle reverzibilní a během několika měsíců po porodu nebo po ukončení kojení se vrací do původního stavu. V následujícím textu budou stručně popsány nejvýznamnější fyziologické změny, ke kterým v rámci jednotlivých orgánových systémů během těhotenství dochází.
Srdce a cévy (kardiovaskulární systém)
V graviditě se zvyšuje množství vody v organismu. S tím souvisí nejen větší objem krve nezbytný pro zajištění zvýšeného prokrvení některých orgánů (např. děloha, ledviny) a kompenzaci krevních ztrát při porodu, ale také zmnožení tekutin ve tkáních, což může vést k rozvoji otoků. Větší objem krve je dosažen zejména nárůstem objemu plazmy (v průměru o 50 %). Množství krevních buněk se v některých případech téměř nemění (např. krevní destičky) nebo v různém měřítku stoupá (např. bílé a červené krvinky). Nepoměr v nárůstu objemu krevní plazmy a červených krvinek vede k většímu naředění krve a tzv. pseudoanémii (falešná chudokrevnost). Nižší viskozita krve pak usnadňuje práci srdci a je jedním z důvodů poklesu krevního tlaku ve druhém trimestru. Dále dochází ke změnám hladin nebo aktivity faktorů krevního srážení. Obecně je těhotenství označováno za stav s vyšší pohotovostí ke srážení krve.
Tlakem rostoucí dělohy na bránici se mírně mění poloha srdce, což vede ke změnám na EKG. Srdce je v těhotenství lehce zvětšené a narůstá i jeho výkon, aby bylo schopné přečerpat větší množství krve a zajistit prokrvení všech důležitých orgánů.
Dýchací systém
Tlakem bránice dochází k mírnému stlačení dolní části plic a k rozšíření hrudníku, což u žen po 24. týdnu gravidity může vyvolávat dušnost. Zvyšuje se tzv. dechový objem (množství vzduchu vyměněného při jednom klidném nádechu a výdechu), ale dechová frekvence se nemění. Vlivem estrogenů na sliznici horních dýchacích cest se mohou objevit příznaky rýmy.
Trávicí systém
Základní změnou související s trávicím traktem jsou v těhotenství nevolnost až zvracení. Objevují se zejména mezi 4. a 8. týdnem gravidity a předpokládá se, že souvisí s vyššími hladinami některých hormonů. Mění se napětí hladkého svalstva ve stěně trávicích orgánů, což přispívá k horší pohyblivosti střev nebo usnadňuje návrat kyselého obsahu žaludku do jícnu. To se projevuje častější plynatostí, zácpou a pálením žáhy. V souvislosti se zácpou a zvýšením tlaku v oblasti pánve se mohou v těhotenství objevit hemoroidy. Vlivem zvýšené produkce slin dochází k poklesu pH v dutině ústní a vyššímu riziku vzniku zubního kazu. Větší prokrvení dásní může způsobovat jejich občasné krvácení při čištění zubů.
Vylučovací systém
Zvyšuje se prokrvení a mírně i velikost ledvin, množství moči se však nemění. Dochází k rozšíření vývodných močových cest, avšak moč jimi protéká pomaleji. To je spolu se zvětšením objemu a neúplným vyprazdňováním močového měchýře příčinou vyšší náchylnosti těhotných žen k močovým infekcím. Tu zvyšuje i přítomnost glukózy v moči (glykosurie), jež nemusí být v graviditě známkou poruchy metabolismu cukrů. Naopak přítomnost bílkovin v moči (proteinurie) je přísně kontrolována a stejně jako u ostatních osob je i u těhotných žen známkou rizika patologického procesu.
Reprodukční systém
V těhotenství se významně zvyšuje prokrvení dělohy, pohlavních orgánů i prsou. Děloha se spolu s rostoucím plodem zvětšuje a mění svou polohu. Prsy se zvětšují a již od začátku těhotenství z nich může vytékat vazká nažloutlá tekutina - mlezivo (kolostrum). Vnější pohlavní orgány i prsní dvorce mohou vlivem zvýšené pigmentace ztmavnout. Mění se složení i množství poševního sekretu a hlenu děložního hrdla.
Pohybový systém
Dochází k rozvolnění vaziva v oblasti pánve a páteře, což spolu s výrazným nárůstem hmotnosti v oblasti břicha zvyšuje prohnutí bederní páteře (lordózu). Přesun těžiště těla vede ke změnám v jeho držení, rovnováze i chůzi.
Nervový systém a hormonální změny
Vlivem hormonálních změn, ale také emocionálních či sociálních faktorů provázejících těhotenství se častěji objevují změny nálady a zvyšuje se emocionální labilita. Zvlášť ke konci gravidity se u některých žen objevují poruchy spánku, soustředění, paměti, orientace nebo učení. Vlivem přechodného otoku oční čočky a rohovky se může objevit rozmazané vidění. V těhotenství stoupá hladina některých hormonů (např. estrogenů, kortizolu), další jsou nově produkovány (např. lidský choriový gonadotropin produkovaný placentou). Důsledkem jejich aktivity jsou mimo jiné změny metabolismu všech základních živin a zvýšení tzv. bazálního metabolismu, aby byl zajištěn bezproblémový růst a vývoj plodu. Přirozeně narůstají hladiny cholesterolu nebo triglyceridů a zvyšuje se riziko hyperglykémie. S danými změnami souvisí nutnost úpravy množství i složení přijímané potravy.
Kůže
Zvýšené napětí kůže a hormonální vlivy zvyšují riziko vzniku pajizévek (strie). Hyperpigmentace vede ke vzniku tmavohnědých skvrn (chloasma). Někdy se objevují pavoučkovité névy, zvýšené prokrvení dlaní a další změny. V období porodu vrcholí změny nervového a hormonálního systému, které mohou souviset s bolestí a bolestivými stavy.
Hormonální systém a metabolismus
Nadbytek hormonů, včetně estrogenů a kortizolu, a nová produkce placentárního HCG ovlivňují metabolismus všech živin. Dochází k zvýšení bazálního metabolismu a ke změnám v množství i složení přijímané potravy. Hladiny hormonů v krvi se různě mění a nastupují změny v endokrinním systému, včetně zvýšené sekrece prolaktinu, oxytocinu na začátku porodu a během laktace.
Fyziologie porodu a období po porodu
Hypertrofie a překrvení cervixu se zvyšují, chránící sliznici před infekcí a usnadňující dilataci při porodu. Děložní svalovina postupně mění svoje vlastnosti, kapacita dělohy se zvětšuje až na několik litrů. Po porodu dochází k obnově krevního oběhu a k postupnému návratu organismu do stavu před těhotenstvím během postnatální periody, která trvá přibližně 6 týdnů.“
Homeostatické detaily a různé fáze těhotenství
První trimestr je charakterizován změnami v krevním obrazu, srdečním objemu a tlaku, s počátky nevolností. V druhém trimestru se zlepšuje pohoda, ale mohou přetrvávat symptomy jako pálení žáhy a změny vidění. Třetí trimestr zahrnuje výrazné fyzické změny, vzrůst pohybů plodu a rostoucí tlak na bránici. Datum porodu se určuje na základě dat poslední menstruace s úpravami ultrazvukem podle stavu plodu.

Rychlá rekapitulace vývoje plodu
- Šestý den: blastocysta implantuje do dělohy.
- Třetí až osmah týden: vznik krevního propojení mezi matkou a zárodkem.
- První trimestr: diferenciace buněk a vznik všech orgánových soustav.
- Pátý měsíc: fetus roste, pohyby jsou cítitelné matkou.
- Před narozením: vernix caseosa pokrývá plod, míry plodu se zvyšují, termín porodu přibližně 38-40. týdne.
Diagnostika a data o těhotenství
Hodnoty hCG jsou detekovatelné již v prvním týdnu po implantaci, nejvyšší hodnoty bývají kolem 90. dne. Neinvazivní testy pro záchyt gravidity se provádějí z moči. Datum porodu se odhaduje podle data poslední menstruace a ultrazvukových vyšetření pro přesnější stanovení stáří plodu a rizik.
OD OPLODNĚNÍ K TĚHOTENSTVÍ
Tabulka: Hlavní fyziologické změny během těhotenství
| Systém | Změny | Důsledek |
|---|---|---|
| Srdce a krev | ↑ objem plazmy, ↑ srdečního výdeje, ↓ diastolický tlak | zlepšené prokrvení, možná fyziologická anémie |
| Dýchací systém | ↑ dechový objem, ↑ minutová ventilace | dušnost, hyperventilace |
| Trávení | ↓ motilita, nevolnost, pálení žáhy | plynatost, zácpa, hemoroidy |
| Močový systém | ↑ GF, rozšíření močových cest | časté močení, riziko infekcí |
tags: #fyziologie #tehotenstvi #a #porodu