Síňová přepážka mezi levou a pravou srdeční síní je tvořena dvěma listy. Před narozením je mezi listy štěrbina oválného tvaru, kterou proudí krev z pravé síně přímo do síně levé a následně do celého těla (Obr. 1). Před narozením, když dítě roste v děloze matky, je otvor mezi pravou a levou síní normální. Po narození již není otvor mezi pravou a levou síní potřeba a u většiny dětí se otvor brzy po narození sám uzavře.
Po porodu dochází ke změně toku, krev z pravé síně začne proudit preferenčně do plic, kde se okysličí a následně se vrací do levé síně. V levé síni stoupá tlak a oba listy se k sobě pevně přitisknou a postupně srostou. Obvykle se foramen ovale uzavírá a srůstá se septem do jednoho roku věku splynutím vývojově přítomných chlopní.
U části populace (odhaduje se, že až u jedné třetiny) však ke srůstu nedojde a foramen ovale zůstává otevřeno, tedy patentní. Foramen ovale patens (foramen ovale apertum) je otvor v mezisíňovém septu přetrvávající postnatálně. PFO (zkratka z angl. patent foramen ovale, latinsky foramen ovale apertum nebo patent) je otvor v přepážce, která odděluje pravou a levou srdeční předsíň. V některých případech se však neuzavře a přetrvává do dospělosti.
Proč je PFO klinicky důležité
Průtok krve přes PFO je velice malý a nevýznamný, pokud se ale kdekoliv v žilním řečišti vytvoří krevní sraženinka (trombus), může skrz PFO projít a ucpat kteroukoliv tepnu v těle, tomuto jevu hovoříme paradoxní embolizace. Vzhledem k anatomii cévního systému bohužel trombus častokrát ucpe cévu na mozku a vzniká iktus neboli mrtvice. K té nejzávažnější dojde v okamžiku, kdy přes PFO z pravé síně do levé síně pronikne (i drobná) krevní sraženina, která je tokem krve unášena dále do těla - pokud ucpe tepnu v mozku, tak to může způsobit mrtvici (tato situace se nazývá tromboembolizační cévní mozková příhoda).
Většina lidí nemá v souvislosti s PFO žádné příznaky nebo potíže. Mírnou formu vady má až čtvrtina zdravých dospělých, z funkčního hlediska se díky normálním hemodynamickým poměrům vůbec nemusí projevit, jelikož nepřirostlá chlopeň uzavírá septum mechanicky (foramen ovale persistens). Problém nastává při zvýšení tlaku v pravé síni a při výraznějších vadách, jako je právě trvale otevřený foramen ovale patens.
Příznaky
Ačkoliv je PFO přítomno od narození, zůstává poměrně dlouho asymptomatické a prvním příznakem tak může být až zmíněný iktus, který se projeví např. poruchou řeči nebo pohybových schopností. Pokud jste prodělali mrtvici nebo jinou embolizační příhodu, která mohla být způsobena vaším PFO, lékaři (typicky neurolog a kardiolog) s vámi proberou možnosti léčby.
Další příznak, který se v souvislosti s PFO uvádí je migréna, jednoznačná souvislost, stejně tak efekt invazivní léčby je nadále předmětem výzkumu. PFO je spojováno i s jinými stavy, jako je migréna nebo kesonová (dekompresní) nemoc u přístrojových potápěčů. V některých případech se PFO zjistí náhodně při vyšetření srdce z jiného důvodu.
Diagnostika
Zlatým standardem diagnostiky PFO zůstává ultrazvukové vyšetření srdce, tedy echokardiografie. Nejčastěji prováděným testem pro diagnostiku PFO je echokardiografické vyšetření (nazývané také „echo"), což je ultrazvuk srdce. Nicméně pro definitivní průkaz je potřeba provedení takzvaného jícnového echokardiografického vyšetření, které se provádí speciální sondou zavedenou do jícnu.
V některých případech je postačující vyšetření přes hrudní stěnu (transtorakální echokardiografie, TTE), častokrát je nutno doplnit vyšetření přes jícen (transesofageální echokardiogrofie, TEE). Při vyšetření podáváme do žíly kontrastní látku v podobě malých bublinek, přítomnost PFO se projeví průchodem bublinek z pravé síně do levé (Obr. 2).
TCD BUBBLE TEST for Cardiac Shunt Detection PFO TEST (Zsolt Garami, MD)
Léčba
Účinnou léčbou je katetrizační uzávěr PFO pomocí speciálního okludéru. Chirurgický uzávěr PFO se provádí převážně jako součást jiných operací srdce (např. výměna chlopně nebo aorto-koronární bypass). Alternativou je medikamentózní léčba spočívající v podávání antiagregační (např. Aspirin, Trombex), lépe pak antikoagulační (např. Warfarin) terapie, která minimalizují riziko tvorby krevních sraženin.
Velkou nevýhodou těchto preparátů je však riziko krvácivých komplikací. O tom, jaká je pro vás nejlepší léčba, rozhoduje vždy více lékařů. Pokud jste prodělali mrtvici nebo jinou embolizační příhodu, která mohla být způsobena vaším PFO, lékaři (typicky neurolog a kardiolog) s vámi proberou možnosti léčby.
Kdy myslet na PFO u novorozence a u mladých pacientů
Zvláště pak pokud se obdobné obtíže vyskytnou u mladších osob, je nutno na přítomnost PFO myslet. V těchto případech, kdy lékaři pátrají po příčině tohoto stavu, mohou přijít na přítomnost PFO, a když není zjištěna jiná příčina, PFO je považováno za příčinu stavu, při postižení tepen mozku se hovoří o kryptogenní cévní mozkové příhodě.
| Aspekt | Popis |
|---|---|
| Embryologický původ | Předporodní štěrbina mezi listy síňové přepážky |
| Frekvence | Až jedna třetina populace má přetrvávající PFO |
| Hlavní riziko | Paradoxní embolizace, ischemická mrtvice |
| Diagnostika | TTE, TEE s kontrastem (bubble test) |
| Léčba | Kardio-katetrový uzávěr okludérem, antitrombotická terapie, chirurgický uzávěr |
Není známé, co PFO způsobuje. V některých případech může PFO vést ke zdravotním komplikacím. Nejčastěji prováděným testem pro diagnostiku PFO je echokardiografické vyšetření.
tags: #foramen #ovale #1 #stupne #novorozenec