Farmakoterapie v těhotenství a při kojení: přehled rizik, bezpečnosti a postupů

V těhotenství se poněkud mění farmakodynamika i farmakokinetika farmak, ve většině případů však pro nás tyto změny nejsou významné. Embryotoxicita - Jde o vliv na ranou fázi zárodku během prvních týdnů těhotenství, kdy těhotenství probíhá stylem „vše nebo nic“. Teratogenita - Vlivem léků dochází k poruchám vývoje orgánů. Rizikové je období organogeneze od 5. do 12.

Ideální je dávat nekombinované přípravky, které jsou na trhu dlouho, a o jejich bezpečnosti nebývá pochyb. Existují skupiny A, B, C, D a X. Skupina A je 100% bezpečná a prakticky neexistující, většina léků patří do skupiny B (bez průkazu rizika při studiích na zvířatech a těhotných ženách). U kategorie C je riziko poškození zvířecího plodu, ale u žen není riziko pro plod známo. U kategorie D není riziko známo, ale určité riziko se dle experimentů předpokládá.

Lokální terapie - Udává se, že prostředky lokální terapie jsou vždy použitelné včetně kortikosteroidů. Analgetika - Z běžných analgeticky působících látek je nejbezpečnější paracetamol, který lze podávat celé těhotenství. V 1. a 2. trimestru se udává i bezpečnost metamizolu (Novalgin). Ve 3.

Antibiotika - Z antibiotik jsou naprosto bezpečné peniciliny včetně aminopenicilinů a potencovaných aminopenicilinů a cefalosporiny. Použít lze i makrolidy, vhodné je dát přednost azitromycinu před klaritromycinem. Antihypertenziva - Z antihypertenziv je první volbou metyldopa, povolené jsou i beta-blokátory a BKK. Podle nových poznatků jsou ovšem jako první volba ke zvážení i kardioselektivní beta-blokátory. Protože přibývá mladých žen hypertoniček, je důležité dávat si pozor na předpisy ACE-I a sartanů. V zásadě to není špatný nápad, ale po osobních zkušenostech s přístupem žen (které neoznámí, že jsou těhotné) a některých gynekologů (kteří u kontrol těhotné vůbec neřeší její medikaci) radím opatrnost. Z analgetik je možné podávání ibuprofenu a paracetamolu. Z běžných antibiotik je možné podávat peniciliny, cefalosporiny, makrolidy, nitrofurantoin, rozhodně bychom se měli vyhnout TTC (i když reálně se do těla kojence dostane jen minimální množství), chinolonům a metronidazolu. Z antikoagulační terapie jsou možné LMWH a Warfarin. Z antidepresiv jsou při kojení bezpečná amitryptilin, klomipramin, desipramin a SSRI. Z antihypertenziv se většinou pokračuje v terapii nastavené v těhotenství (většina žen užívá metyldopu, povolené jsou i beta-blokátory a BKK).

Téměř všechny léky nakonec projdou placentou a dostanou se k plodu. V některých případech může být tento transplacentární přenos prospěšný a léky mohou být záměrně podávány matce za účelem léčby specifických onemocnění plodu. Transplacentární podání léků však může mít na plod také škodlivé účinky, včetně teratogenity nebo poškození růstu a vývoje plodu. Největší riziko nežádoucích účinků léčiv na plod je pravděpodobně během organogeneze, která probíhá v prvním trimestru.

Nikotin se v mateřském mléce vyskytuje téměř 3x více oproti plazmě matky. Po úspěchu prvního vydání této mimořádně aktuální a přehledné monografie připravil autorský kolektiv vedený dr. Vachkem druhé, rozšířené a aktualizované vydání. Jde o citlivé téma - zvažujeme možné následky léků pro plod či kojence, na druhou stranu si musíme být vědomi rizika plynoucí z neléčeného onemocnění matky.

Druhé vydání kromě řady aktualizací obsahuje všechny přípravky, které přišly na trh v období od uvedení prvního vydání. U každého léčiva je uvedeno hodnocení jeho bezpečnosti v těhotenství a při kojení včetně komentáře. Závěrečná část knihy obsahuje stručný přehled doporučených léčiv u některých častých onemocnění a stavů, s nimiž se setkáváme v každodenní praxi u těhotných a kojících žen. Uveden je i přehled uznávaných online i tištěných literárních zdrojů. Text doplňují četné praktické rady, tipy a doporučení pro každodenní praxi.

  1. 2. Po úspěchu prvního vydání této mimořádně aktuální a přehledné monografie připravil autorský kolektiv vedený dr. Vachkem druhé, rozšířené a aktualizované vydání. Jde o citlivé téma - zvažujeme možné následky léků pro plod či kojence, na druhou stranu si musíme být vědomi rizika plynoucí z neléčeného onemocnění matky.
  2. Druhé vydání bude kromě řady dalších aktualizací obsahovat všechny přípravky, které přišly na trh v období od uvedení prvního vydání.
  3. U každého léčiva je uvedeno hodnocení jeho bezpečnosti v těhotenství a při kojení včetně komentáře.
  4. Závěrečná část knihy obsahuje stručný přehled doporučených léčiv u některých častých onemocnění a stavů, s nimiž se setkáváme v každodenní praxi u těhotných a kojících žen.
  5. Uveden je i přehled uznávaných online i tištěných literárních zdrojů.

Text doplňují četné praktické rady, tipy a doporučení pro každodenní praxi. Kniha je určena praktickým lékařům, gynekologům, internistům a dalším ambulantním i nemocničním specialistům, ale i farmaceutům.

Schéma rizikových skupin léků a jejich vliv na těhotenství

Farmakoterapie v pediatrii, těhotenství a kojení | Kapitola 4 – Farmakoterapeutika (5.)

tags: #farmakoterapie #v #tehotenstvi #a #pri #kojeni