Faktory ovlivňující návrat žen po mateřské dovolené na pracovní trh

Česko mrhá potenciálem žen. Systém nemocenského pojištění a rodičovské dovolené nastavilo tak, že ženy demotivuje od práce. Vrátit se do zaměstnání mezi narozením prvního a druhého potomka se nevyplácí. Představme si běžnou situaci: žena si pořídí první dítě, po roce na mateřské a rodičovské dovolené se chce vrátit do zaměstnání alespoň na pár dní v týdnu. Nechce zkrátka ztratit kontakt s prací a kolegy ani rozjetou kariérou. V zahraničí je běžné, že žena v takové situaci nastoupí na svou původní pracovní smlouvu, jen se jí zkrátí úvazek. Jenže v Česku by ji takový návrat stál tisíce korun, pokud by se později rozhodla pořídit si druhé dítě.

Problém a dopady návratu na zkrácený úvazek

Návrat na pár dní v týdnu výrazně sníží denní vyměřovací základ, z něhož se počítá peněžitá pomoc v mateřství. Přeneseně má toto číslo vliv i na rodičovský příspěvek. Do výpočtu denního vyměřovacího základu vstupuje počet kalendářních dní. Ten zůstane při práci na zkrácený úvazek stejný jako na plný. Zároveň však výsledný příjem při práci jen třeba na dva dny v týdnu výrazně klesne. Partner advokátní kanceláře Aegis Law Tomáš Procházka upozornil na nerovné zacházení se ženami v zákoníku práce. Mateřská se pak z denního vyměřovacího základu počítá nekompromisně.

Infografika: Jak se počítá denní vyměřovací základ a vliv zkráceného úvazku

Vyřešit nechtěný propad ve výši dávek se pokusilo ministerstvo práce a sociálních věcí v červnové novele zákoníku práce. Ta umožnila ženám na rodičovské dovolené legálně uzavírat se svým zaměstnavatelem paralelní dohodu o provedení práce na stejné úkoly, jaké vykonávaly před mateřskou. Jenže i při takovém nastavení je postavení rodiče pečujícího o dítě na trhu práce horší. Nepřísluší mu náhrada mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele, příplatky za přesčasy nebo svátky. „Tím, že jim umožňujeme paralelní dohodu, tak neřešíme kořenovou příčinu problému toho, co nám v systému nefunguje,“ upozorňuje Procházka.

Ilustrace: Paralelní dohoda o provedení práce vs. plný úvazek

Je přesvědčený o tom, že postavení matek v Česku není právně správně ošetřené. V letošní úpravě ministerstvo podle něj otevřelo špatný zákon. Na konferenci upozornil mimo jiné na to, že na začátku kariéry mají české ženy v mnoha případech lepší startovací pozici než muži. Je mezi nimi více vysokoškolaček. Začínají se stejnými příjmy jako muži, ve věku kolem 29 let ale pomalu zaostávají a nejvíce se nůžky v průměrném hodinovém výdělku rozevírají kolem 34 let. 29 let je přitom podle Českého statistického úřadů průměrný věk českých prvorodiček.

Faktory, které ovlivňují návrat žen na trh práce

Po pěti až šesti letech se ženy se dvěma dětmi obvykle vrací do práce. S dítětem ve věku nula až pět let v Česku pracuje méně než polovina žen. Po třicítce začínají české ženy ve výši mezd zaostávat za muži. A výsledek? Průměrný plat českých žen je o 18 procent nižší než průměrný plat mužů. Rozdíl si sebou táhnout po zbytek života. Nastavení, které motivuje ženy k tomu, aby zůstávaly s dětmi doma nebo volily méně výhodné formy práce, navíc není jedinou slabinou českého zákoníku práce.

„V zákoně máme napsáno, že je možné paralelní dohodu mít jenom během rodičovské. To znamená, že maminka musí být nejprve půl roku doma na mateřské.“ Podle Lenky Dufkové, vedoucí oddělení mzdově právního ministerstva práce a sociálních věcí, problém všichni znají. Odstranit příčiny nevhodného nastavení v zákonech ale podle ní není snadné a trvalo by to dlouho. „Legislativní proces není jednoduchý, trvá v řádu několika měsíců až let. Profesor Petra Hůrka z Masarykovy univerzity upozornil, že v Česku je zvykem skrze pracovní právo řešit věci, na které ale zákoník práce evidentně nestačí. Tomáš Procházka a Petr Hůrka hledali na konferenci Právo a trh práce udržitelné nastavení českého pracovního práva. „To je moc hezký princip, který jsme všichni chtěli,“ říká Hůrka.

Graf: Rozdíly mezi mzdami mužů a žen v různých věkových skupinách

Ve firmách Vodafone zavedl pro rodiče malých dětí flexibilní úvazky i dělené směny. Ženám, které nastoupí na mateřskou dovolenou, čtyři měsíce dorovnává mzdu do původní výše. „V rámci benefitů mají naši lidé i možnost využít 16 týdnů plně hrazeného volna pro druhého z rodičů po narození dítěte,“ popisuje Holá. Takové nastavení ale není mezi českými firmami standard. Generální ředitelka pracovní agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová uvedla, že velké korporace mají většinou postupy a interní politiku dobře nastavené. Problém ale vidí v malých a středních firmách. „Tam jsme pokroku zatím příliš nedosáhli,“ podotkla Rezlerová.

Infografika: Flexibilní úvazky a dělené směny ve Vodafone

Česko tak potřebuje nejen právní, ale celospolečenskou změnu. Návrat z rodičovské dovolené by měl být začátkem nové pracovní etapy. Analýza Ministerstva práce a sociálních věcí vycházející z dat za poslední roky ale ukázala, že pro mnoho matek to nebylo jednoduché. Přibližně čtvrtina z nich se do roka ocitla na úřadu práce. Letos ovšem došlo k zásadní změně - platí tzv. flexinovela zákoníku práce, která přináší důležité změny a spolu s dalšími opatřeními může cestu zpět do zaměstnání ulehčit.

Statistiky a realita návratu

Nedávno zveřejněná analýza MPSV ukazuje slabiny trhu práce: 21 % matek po rodičovské rovnou zamířilo na úřad práce, 4 % o práci přišlo do roka. V nezaměstnanosti pak matky strávily v průměru téměř 7 měsíců s podporou kolem 3 000 Kč měsíčně. Strukturální výzva ukazuje, že Česko má v evropském srovnání nízkou účast žen s dětmi do 6 let na trhu práce (42 % vs evropský průměr asi 70 %). 93 % matek s dětmi do čtyř let chtělo pracovat - podařilo se to ale jen polovině z nich.

Mapa srovnání účasti žen s dětmi do 6 let na trhu práce v EU

Flexinovela, která vstoupila v platnost v červnu 2025, zahrnuje vyšší podporu v nezaměstnanosti pro rodiče bez předchozího příjmu, možnost pracovat u téhož zaměstnavatele i během rodičovské, delší garanci návratu na původní pozici při dřívějším návratu, sleva na pojistném pro zaměstnance se zkrácenými úvazky a další. Většina matek se na trh práce úspěšně vracela - zhruba tři čtvrtiny do roka po rodičovské nezamířily do nezaměstnanosti.

Schéma: Flexinovela - klíčové prvky

Podle studie Deloitte a Mumdoo z roku 2023 42,94 % žen chtělo mít delší rodičovskou dovolenou, 49 % by volilo zkrácený úvazek, 27 % preferovalo projektovou spolupráci. 12 % žen bylo bez hlídání, 55,68 % hlídala dítě rodina nebo přátelé, 9,42 % si platilo chůvu a 23,55 % využívalo dětských skupin.

V rámci právního rámce platí antidiskriminační zákon, který zakotvuje povinnost rovného zacházení a zakazuje diskriminaci na základě těhotenství, rodičovství a dalších důvodů. Mateřská dovolená má pevně stanovené délky (28 týdnů u jednoho dítěte, 37 týdnů u více dětí) a peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí do výše 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Otcovský příspěvek je dostupný za určitých podmínek a max. 1902 Kč denně. Daňové sleva na první až třetí dítě se liší a celková Max. výplatná částka rodičům při narození jednoho dítěte se pohybuje kolem 749 720 Kč.

Praktické dopady a doporučení

Pro zaměstnavatele existuje prostor pro slaďovací opatření, jako částečná flexibilní pracovní doba, práce z domova, zkrácení úvazku či dělení směn. Personalisté vnímají aktuální právní rámec jako relativně vstřícný, ale poptávka po delší rodičovské dovolené ukazuje na potřebu změn v délce rodičovské dovolené a garancích pro návrat na původní pozici. Z pohledu společnosti je důležité podporovat aktivity zaměřené na motivaci mužů k zapojení do péče o děti a čerpání rodičovského příspěvku, zajištění kapacit mateřských školek a rozšíření dětských skupin.

Infografika: Doporučené kroky pro posílení návratu žen na trh práce

Pro ženy samotné je důležité zajistit péči o dítě a adaptaci dítěte na školku, vzdělávat se během rodičovské dovolené a hledat možnosti návratu v rámci existujících i nových nabídek na trhu práce. Jobs.cz nabízí nabídky pro návrat na trh práce. Cílem výzkumu je identifikovat hlavní faktory ovlivňující návrat žen pečujících o děti do 15 let věku na pracovní trh v České republice a navrhnout kroky pro zlepšení jejich uplatnění.

Flexinovela zákoníku práce

Podle širšího kontextu je Česko jednou z nejhorších zemí v EEA z hlediska gender pay gapu (cca 18 %) a diskriminace žen na pracovišti. Různé studie a diplomové práce naznačují potřebu širších strukturálních změn a kulturního posunu, aby ženy mohly plně sladit rodinu a kariéru bez ekonomických a právních bariér.

Tabulka: Klíčové ukazatelé a jejich hodnoty

UkazatelHodnota / Popis
Délka mateřské dovolené28 týdnů (1 dítě), 37 týdnů (více dětí)
Max. denní výměr. základ pro mateřskou70 % redukovaného základu
Flexinovelaplatí od června 2025; delší garance návratu; možnost pracovat během rodičovské
Podpora na rodičovskémax. 1902 Kč/den při plném úvazku
Gender pay gap v ČR (2023)cca 18 %

Rodičovská dovolená a návrat na trh práce zůstávají klíčovými tématy pro politiku i pro firemní kulturu. Opatření z flexinovely a související opatření mohou postupně zlepšovat rovnováhu mezi prací a rodinou a snižovat nerovnosti na trhu práce.

tags: #faktory #ovlivnujici #navrat #zen #po #materske