Erytrocyty postnatálně vznikají jak a kde vznikají po narození

Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Po porodu dochází k rychlé změně hematopoézy v játrech novorozenců, která se zkoumá na vzorcích z převážně předčasně narozených dětí zemřelých v prvních hodinách či dnech po porodu. Erytrocyty, tedy červené krvinky, vznikají primárně v červené kostní dřeni a jejich odbourávání probíhá ve slezině a játrech.

Co jsou erytrocyty a jak vznikají

Erytrocyty jsou bezjaderné krevní elementy piškotového tvaru, jejich hlavní funkcí je přenášet kyslík z plic do tkání a zpětně odvádět oxid uhličitý do plic. Jelikož nemají jádro, jejich životnost je omezená na přibližně 120 dní. Vznikají z krvetvorných kmenových buněk v kostní dřeni procesem erytropoézy. Kmenová buňka se diferencuje do červené progenitorové řady, což vede k dalším stupňům vývoje: proerytroblast → normoblast (bazofilní, polychromní a ortochromní) → retikulocyt → zralý erytrocyt. Přeměna retikulocytu na zralý erytrocyt trvá 24-48 hodin. Erytrocyty také obsahují hemoglobin, který je zodpovědný za jejich červenou barvu a schopnost vázat kyslík a oxid uhličitý. Hemoglobin má dvě hlavní složky: hemovou (železo) a globinovou (proteinová část). Hemovou část znovu využijeme k tvorbě nových erytrocytů nebo ji uložíme do zásoby.

Postnatální změny v hematopoéze

Po narození dochází ke zrychlenému poklesu tvorby erythrocytů v játrech a jejich produkce se přesouvá do kostní dřeně. Studie publikovaná v Frontiers in Pediatrics ukazuje rychlý a diferenciovaný vývoj jednotlivých linií krevních buněk v játrech novorozenců a popisuje, jak rychle klesá postnatálně hepatic erythropoiesis oproti granulopoiesis. Analytické vzorky pocházely z 25 převážně předčasně narozených dětí a odhalily, že pokles tvorby erytrocytů v játrech probíhá velmi rychle během prvních tří dnů po narození. Erytrocyty vznikají hlavně v červené kostní dřeni a jejich úloha zůstává klíčovou i po přechodu krvetvorby z jater na kostní dřeň.

Hemoglobin hraje rozhodující roli při transportu kyslíku a vodíkových iontů; jeho krevní průchod z plic do tkání zajišťuje efektivní zásobení buněk kyslíkem. Hemoglobin se skládá z hemové a globinové části; hem je zodpovědný za vazbu kyslíku a karboxylového oxidu. Embryonální, fetální a adultní typy hemoglobinu se liší jen v globinové části; jejich vývoj odráží změny v krvetvorbě během embryogeneze a po narození. Příznaky žloutenky u novorozenců souvisejí s častým rozpadem fetálního hemoglobinu a vzestupem bilirubinu, který musí odbourat játra; nárůst bilirubinu může být nad jejich vykompenzační kapacitu.

Nacházení místa vzniku erytrocytů po narození

V nitroděložním období vznikají krevní buňky v játrech; po narození se hematopoéza přesouvá do kostní dřeně. U novorozenců s nižším věkem, zvláště u předčasníků, je změna krvetvorby rychlá a došlo k popsaní rychlého poklesu hepatic erythropoiesis. Kostní dřeň je primárním místem vzniku erytrocytů během celého života, a když start procesu v dřeni probíhá, retikulocyty opouštějí kostní dřeň do krve a dozrávají do zralých erytrocytů během 2 dní. Když dochází k nadměrnému rozpadu erytrocytů, je možné rozvíjení hemolytických stavů s elevací bilirubinu a rizikem žloutenky. Železo, vitamíny B12 a folát, spolu s vitamínem C, hrají zásadní roli v erytropoéze a udržení dostatečné tvorby erytrocytů během růstu a adaptace po narození.

Faktory ovlivňující počet erytrocytů

Počet erytrocytů se v těle mění kvůli několika faktorům: ztrátě krve (krvácení), snížené produkci v kostní dřeni (útlum krvetvorby, např. nádorová onemocnění), zrychlenému rozpadu erytrocytů (hemolytické stavy) a nedostatku živin. Polyglobulie je naopak stav, kdy je počet erytrocytů vyšší, což může být adaptivní reakcí na nedostatek kyslíku (např. v vysokých nadmořských výškách) nebo známkou některých krevních onemocnění. Anémie, tedy snížený počet erytrocytů nebo hemoglobinu, je často způsobena nedostatkem železa, vitamínu B12, folátu, či poruchami kostní dřeně a produkce erytrocytů. U těhotných a žen s výraznou menstruací je riziko anémie zvýšené; u dětí a kojenců bývá častou příčinou nedostatek železa ve stravě, špatné vstřebávání železa nebo ztráty krve. Ve vyšetřeních krve lze najít retikulocyty, které naznačují zvýšenou tvorbu erytrocytů po stimulaci erythropoetinem produkovaným ledvinami a játry podle množství kyslíku v krvi.

Kognitivní a praktické souvislosti a zdravotní doporučení

Správná tvorba erytrocytů je klíčová pro zajištění dostatečného zásobení tkání kyslíkem. Červené krvinky vyžadují železo, vitamín B12, kyselinu listovou a vitamín C pro optimální růst a funkci. V prevenci anémie je důležité vyvážené stravování obsahující červené maso, luštěniny, celozrnné produkty, listovou zeleninu a ovoce; doplňky železa by měly být užívány jen na doporučení lékaře, aby nedošlo k nadměrnému příjmu. Nedostatek železa bývá u kojenců častým problémem a řeší se podáváním železa v dávkách podle hmotnosti dítěte. Dlouhodobé nedostatky vedou k únavě, dušnosti a snížené toleranci zátěži, a proto je důležitá pravidelná vyšetření krevního obrazu a sledování zdravotního stavu. Kromě jídelníčku hraje roli i eliminace toxických chemikálií a expozice ionizujícímu záření.

Potenciální klinické souvislosti a onemocnění

Mezi nejčastější onemocnění krve patří anémie, která může být způsobena nedostatkem železa, B12, folátu, poruchou krvetvorby nebo zvýšenou ztrátou krve. Hemoglobinopatie, jako srpkovitá anémie, a další poruchy membrán erytrocytů či enzymů vedou ke zhoršené funkci červených krvinek. Hemolytické stavy často provázejí zvýšený rozpad erytrocytů a ikterus. U těžších stavů se mohou vyvinout splenomegalie, žlučové kameny a další komplikace. Leukémie a další zhoubné nádory dětí vyžadují intenzivní léčbu kombinovanou chemoterapií a podpůrnou terapii, včetně transfuzí krve a někdy transplantace kostní dřeně. Transfuze jsou často nezbytné při akutních ztrátách krve, při anémiích a při některých typech onemocnění krvetvorby, a vždy se provádí krížovým pokusem k určení shody krevní skupiny dárce a příjemce.

Další poznámky k laboratornímu vyšetření

Vyšetření počtu erytrocytů je standardní součástí krevního obrazu a je vyhodnocováno spolu s hemoglobinem, hematokritem a retikulocyty. U některých vyšetření lze potřebovat manuální doplnění výsledků, zejména při podezření na hemolýzu, srpkovitou anémii, talasémii nebo srdeční či gynekologické komplikace. V krvi se mohou objevit i jiné parametry podle typu onemocnění; laboratorní vyšetření často zahrnuje analýzu krevního obrazu na automatickém analyzátoru s následným potvrzením manuálními metodami, pokud je to nutné. Zásadní je vzájemná spolupráce lékaře s rodiči a pravidelné sledování zdravotního stavu dítěte, zejména při dědičných onemocněních krve.

Infografika: Vznik erytrocytů a jejich životní cyklus v kostní dřeni a slezině

Hematopoéza - tvorba krvinek, animace

tags: #erytrocyty #postnatalne #vznikaji