Endokrinní nemoci v těhotenství: co potřebujete vědět pro zdravý vývoj matky i dítěte

Těhotenství má výrazný dopad na funkci štítné žlázy. V těhotenství nastávají změny hormonálních hladin včetně hormonů štítné žlázy. 50 %. Hormonální změny Těhotenství vede k řadě fyziologických a hormonálních změn, které ovlivňují i funkci štítné žlázy vlivem dvou hlavních hormonů: lidského choriového gonadotropinu (hCG) a estrogenů. Vysoké hladiny hCG v prvním trimestru vedou ke snížení tyreostimulačního hormonu (TSH) a může vzniknout dokonce laboratorní obraz tzv. subklinické hypertyreózy. V důsledku uvedených vlivů bývá TSH v prvním trimestru mírně sníženo a v druhém trimestru se vrací do normální hladiny. Estrogen zvyšuje množství tyreoidálních vazebných proteinů, které zvyšují celkové hladiny hormonů štítné žlázy (tyroxinu a trijodtyroninu) v krvi (více než 99 % hormonů štítné žlázy v krvi je vázáno na proteiny). Hladina volného hormonu (který není vázán na protein a představuje aktivní formu hormonu) obvykle zůstává v normálním pásmu.

Ke zhodnocení funkce je využíváno vyšetření TSH, volného tyroxinu a k posouzení případného autoimunitního postižení žlázy i vyšetření protilátek. Po dobu prvních 14 až 16 týdnů těhotenství je plod zcela závislý na hormonech štítné žlázy matky, koncem prvního trimestru začíná u plodu vlastní produkce hormonů štítné žlázy. Dítě však nadále závisí na matce ohledně přijímání adekvátního množství jódu, který je pro tvorbu hormonů štítné žlázy nezbytný. Světová zdravotnická organizace doporučuje v průběhu těhotenství příjem jódu 250 mikrogramů/den, tj. zvýšení o 100 až 150 µg denně, nejlépe buď v tabletách s jódem, nebo ve vitamínových doplňcích.

Nejčastější příčiny hypertyreózy během těhotenství

Nejčastější příčinou hypertyreózy je Gravesova-Basedowova nemoc (80-85 %), která se vyskytuje zhruba u jedné z 1 500 těhotných pacientek. Velmi vysoké hladiny hCG mohou vyvolat přechodnou gestační hypertyreózu, která odezní ve 2. trimestru a není nutné ji léčit. Gravesova-Basedowova nemoc se může poprvé manifestovat během prvního trimestru a vyžaduje léčbu, pokud je hypertyreóza závažná či nekontrolovaná.

Rizika pro matku zahrnují možné komplikace neprospívání plodu, předčasný porod, preeklampsii a další. Mechanismy vlivu na dítě zahrnují tachykardii plodu při nekontrolované hypertyreóze, fetální či neonatální hypertyreózu vyvolanou kortikoidními protilátkami procházejícími placentou, a vliv farmakoterapie tyreostatiky (MMI/propylthiouracil/PTU) na placenta. U léčby se doporučuje udržet volný T4 v normálním pásmu při nejnižší efektivní dávce; v 1. trimestru se používá PTU, ve 2.-3. trimestru thiamazol (nebo methimazol). Pokud je hypertyreóza těžká a nelze ji stabilizovat, zvažuje se chirurgická léčba ke konci 2. trimestru. Radiojódemáphoton kontraindikována během těhotenství. Po porodu je třeba monitorovat štítnou žlázu i nadále, protože Gravesova choroba často zhoršuje působení po porodu.

Podíl na bezpečné kojení má skutečnost, že propylthiouracil je více vázán na proteiny a do mateřského mléka se dostává méně než thiamazol; nicméně i při léčbě je doporučeno podávat minimální nutné dávky tyreostatika. U relapsu Gravesovy choroby je vhodná úvaha o definitivním řešení (odstranění štítné žlázy nebo radiojódem).

Nejčastější příčiny hypotyreózy během těhotenství

Nejčastější příčinou hypotyreózy je autoimunitní chronická tyreoiditida - Hashimotova choroba, která je častá zejména u žen a může být zjištěna u 8-15 % z nich. Neléčená nebo nedostatečně léčená hypotyreóza bývá spojena s mateřskou anémií, myopatií, srdečním selháním, preeklampsií a nízkou porodní váhou. Subklinická hypotyreóza má zvýšené hodnoty TSH, volný T4 bývá normální, ale často na dolní hranici, a bývají přítomny protilátky autoimunitního zánětu. Stejně jako u jiných stavů se subklinická hypotyreóza během těhotenství může prohloubit v plně rozvinutou hypotyreózu.

Léčba spočívá v levotyroxinu, který je podáván na lačno s čistou vodou a bez současného užívání jiných léků či vitamínů - 20-30 minut po požití by se nemělo jíst ani brát jin léky. Požadavky na dávky rostou během těhotenství o 25-80 %. Cílové hodnoty jsou TSH kolem 1-2 mIU/l. Laboratorní sledování probíhá po potvrzení těhotenství a dále pravidelně až do 19. týdne s úpravou dávky podle FT4/TSH. Po porodu se substituce vrací k původní dávce a sledují se hodnoty. Poporodní tyreoiditida se objevuje 2-6 měsíců po porodu a často začíná hyperthyroidiem, které bývá následováno hypotyreózou.

Jodová suplementace a screening

Jod hraje klíčovou roli po celou dobu gravidity. Placenta a nadledviny modifikují hormonální zabezpečení - hCG stimuluje štítnou žlázu, estrogeny zvyšují vazebnost proteinů a zvyšují hladiny vázaného T4. Doporučená suplementace jodem pro těhotné a kojící ženy je 150-200 µg denně; plošný screening štítné žlázy v těhotenství se v České republice prosazuje - u žen s riziky se měří TSH, volný T4 a protilátky TPOAb. Screening a následná léčba by měly být realizovány včas, aby se minimalizovalo riziko poruch vývoje plodu, včetně poruch psychomotorického vývoje.

Růst a vývoj dítěte v kontextu endokrinních změn během těhotenství

Růst dítěte je jedním z hlavních ukazatelů zdravotního stavu. Nitroděložní růst ovlivňují faktory matky a plodu. Pokud se dítě narodí menší než očekávané, jedná se o IUGR. Dětský růst je při preventivních prohlídkách pečlivě sledován a vyšetření zahrnuje rentgen ruky pro stanovení kostní zralosti. U endokrinních příčin bývá třeba vyloučit sníženou funkci štítné žlázy a deficit růstového hormonu. Růstové hormony a IGF-I hrají klíčovou roli v růstu a metabolismu.

Postnatální sledování a dopady na vývoj

Po porodu se sledování hormonálních hodnot i funkce štítné žlázy pokračuje. Gravesova choroba bývá často aktivní po porodu, proto vyžaduje pečlivé monitorování i v období šestinedělí. U dětí lze rozlišit také konstituční opoždění puberty, Turnerův syndrom a další endokrinní poruchy, které mohou ovlivnit vývoj. Opatření zahrnují dietní doporučení, léčbu a případně hormonální terapii dle primární příčiny.

Praktické tipy pro těhotné ženy se štítnou žlázou

  • Dodržujte doporučenou suplementaci jódu 250 mikrogramů denně, a pokud kojíte, konstantně doplňujte jod dle lékaře.
  • Pravidelně sledujte TSH a volný T4, zejména při změnách hmotnosti, symptomů hypertyreózy či hypotyreózy.
  • V případě hypertyreózy preferujte PTU v 1. trimestru a thiamazol/methimazol v dalších trimestrech podle doporučení lékaře.
  • Hypotyreózu léčí levotyroxinem s cílem udržet TSH nízko a FT4 ve vyšším normálním pásmu; dávky se zvyšují během těhotenství6-80 % a kontrolují se každé 4-5 týdnů.
  • Vyvarujte se radiojódu a informujte lékaře o všech lécích, včetně tyreostatík, pokud plánujete těhotenství.
Infografika: Overviews hormonálních změn v těhotenství a jejich vliv na štítnou žlázu

Onemocnění štítné žlázy v těhotenství: Vliv štítné žlázy na dítě během těhotenství

tags: #endokrinni #nemoci #v #gravidite