V tomto období dochází k oplodnění vajíčka a zahnízdění embrya v děloze. Mohou se objevit ranní nevolnosti, únava, změny nálad či zvýšená citlivost na pachy a chutě. I když ještě navenek nic není vidět, uvnitř se začínají dít ty nejdůležitější věci. Vzniká tam zcela nový život.
Fáze vývoje: od početí k plodu
Embryonální období je rozděleno na první týdny: 1.-2. týden - příprava na život; 3.-8. týden - vznik hlavních orgánů; 9.-40. týden - fetální období, kdy se orgány dále vyvíjejí. Embryo se nejprve vyvíjí v průběhu první čtvrtiny těhotenství a teprve od 9. dne se objevují základy pro placentu a embryoblast. Blastocysta se uchytí v endometriu a dochází k nidaci. Z trofoblastu se vyvíjí cytotrofoblast a syncytiotrofoblast; amniová dutina vzniká kolem epiblastu a amnioblastů. Postupně se tvoří primitivní placenta v průběhu 2. až 3. týdne.
Početí a implantace: oplodněné vajíčko putuje vejcovodem k děloze a dochází k nidaci - blastocysta se začleňuje do endometria. Embryo se dělí na trojvrstevný zárodečný terčík - ektoderm, mezoderm a endoderm. Gastrulace a vznik notochordu jsou klíčové pro neurální trubici a laterální mezoderm, ze kterého vznikají somity. Embryonální období zahrnuje tvorbu prvních orgánů a struktur, které se dále vyvíjejí v průběhu fetálního období.
V průběhu 3. týdne vzniká neurální trubice, díky neurální indukci; to je ústřední bod neurulace. Postupně se utvářejí základy pro CNS a periferní nervový systém. Do konce 4. týdne se tvoří tři zárodečné vrstvy a začínají vznikat základy srdce, cév a dalších orgánů. V 5. týdnu se objevuje srdeční aktivita; 6.-7. týden vidíme vývoj očí, uší a čelistí; 8. týden uzavíráme embryonální období s rozvinutými základními orgány a postupnou diferenciací tkání.
Rozlišení embryonálního a fetálního období
Ke konci 8. týdne je embryo označováno jako plod. Od 9. týdne plod vykazuje výraznější lidské rysy a orgány se dále vyvíjejí - plíce, mozek, nervový systém a smyslové orgány pokračují v zrání. Embryonální období je tedy nejkritičtější z hlediska vzniku vrozených vad a defektů, a proto je v něm klíčové dodržovat doporučení lékařů a vyhýbat se škodlivým vlivům.
Rizika a komplikace v prvním trimestru
První trimestr je nejdůležitější pro vývoj orgánů a struktur; v této době vznikají základy všech orgánových systémů. Mírné špinění může být spojeno s uhnízděním vajíčka. Ranní nevolnosti mohou být běžným projevem prvního trimestru a mohou se objevit kdykoli během dne. Přehřátí organismu, některé léky a infekce mohou ovlivnit vývoj embrya v prvním trimestru.
Hned na počátku těhotenství vznikají teoretické rizika spojená s konzumací alkoholu a tabáku; fetální alkoholický syndrom (FAS) je zcela preventabilní abstinencí alkoholu. Kouření zvyšuje riziko nedostatečného vývoje plodu a pozdního nástupu práce. Správná výživa a vyhýbání se rizikovým látkám snižují rizika během raného těhotenství.
Fyziologické změny matky během těhotenství
V průběhu těhotenství se zvyšuje objem krve a srdce musí zvládat vyšší zátěž; mohou se objevit křečové žíly a otoky. Hormony uvolňují vazy a mění metabolismus a trávení, což může vyvolat pálení žáhy. Rostoucí děloha mění těžiště a může způsobovat bolesti zad a únavu svalů. První trimestr je spojován s únavou, změnami chuti a častější potřebou močení.
V druhém a třetím trimestru se ženy cítí obvykle lépe; roste placenta a plod, zvyšuje se krevní objem a dochází k dalším změnám orgánů. Ve druhém trimestru se doporučují pravidelné procházky, těhotenská jóga a cvičení, vyhýbání se alkoholu a drogám. Ve třetím trimestru roste děloha až do výšky nutné k porodu; mohou se objevit bolesti zad, otoky a změny v dýchání.
První vyšetření aScreening
První vyšetření u gynekologa bývá mezi 6.-8. týdnem a zahrnuje potvrzení těhotenství, krevní skupinu a Rh faktor, a další standardní testy. První ultrazvuk potvrdí vitalitu miminka, určí gestaci a frekvenci vyšetření. První trimestr zahrnuje i screeningy jako NT screening a další krevní testy. Průběžně jsou zaznamenávány výsledky do těhotenské průkazky.
Průběžné vyšetření a ultrazvuky během druhého trimestru sledují struktury plodu a metabolické rizika (gestační diabetes). Glukózový toleranční test (OGTT) se provádí v 24.-28. týdnu. V druhém trimestru se také sleduje vývoj mozku, očí a dalších orgánů a roste riziko dryárování plodu bez komplikací.
Možné komplikace a prevence
Těhotenství vyžaduje monitorování dechu, tlaku a srdečního rytmu; rizika zahrnují preeklampsii a hypertenzi, potíže s dýcháním a bolesti zad. Zdravá strava, dostatek tekutin a pravidelný pohyb pomáhají zvládat únavu, nevolnosti a rizika spojená s vývojem plodu. Vyhýbání se syrovým masům a rybám s vysokým obsahem rtuti, nepasterizovaným mléčným výrobkům a alkoholovým nápojům je důležité pro zdravý vývoj plodu.
U těhotných by mělo být sledováno užívání léků na předpis, konzultace s lékařem je vždy nezbytná. Během těhotenství je důležité pokračovat v doplňování kyseliny listové a určitých minerálů; vhodné jsou vitamíny pro těhotné a omega-3 mastné kyseliny. Kojení je doporučováno jako nejlepší výživa pro novorozence a má pozitivní vliv na zdraví dítěte i matky.
Praktické rady pro období těhotenství
Pravidelná a vyvážená strava, bohatá na bílkoviny, vlákninu, železo, vápník a vitamín D, podporuje správný vývoj plodu. Zahrnout do jídelníčku mořské ryby dvakrát týdně a vyvarovat se silných alkoholických nápojů a nadměrného kofeinu. Příprava tašky do porodnice, plánování oznámení těhotenství v práci a navštěva předporodního kurzu patří k běžné praxi. Důležitá je dostatečná hydratace a péče o dutinu ústní, včetně pravidelné péče o zuby.

Těhotenství: Průvodce měsíc po měsíci | 3D animace
Stáhněte si průvodce zdravým mateřstvím pro další praktické tipy a informace.
tags: #embrionalni #a #fetalni #tehotenstvi