Využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě plen Pampers: elektřina z větrné farmy a dalších zdrojů v procesu výroby

Obnovitelné zdroje energie vyrobily loni v EU 1 331 TWh elektřiny. To odpovídá 47,7 % výroby. Solární a větrné elektrárny převládly v elektroenergetickém mixu Evropské unie nad fosilními zdroji. Jádro a voda si drží svůj stabilní podíl. Fosilní zdroje naopak klesly. Unijní větrné a solární elektrárny vyrobily v roce 2025 841 TWh elektřiny, což je o 32 TWh více, než kolik vyrobily zdroje spalující fosilní paliva. Ačkoliv se jedná o rozdíl jednoho jediného procentního bodu, jedná se podle energetického think tanku Ember o klíčový bod zlomu.

Akcelerace větrných a solárních zdrojů

Podíl obou zdrojů na výrobě elektřiny přitom vykazuje vzestupný trend už 20 let, v posledních pěti letech ale došlo k jeho nárůstu o více než 10 procentních bodů z 19,7 % v roce 2020 na 30,1 % v roce 2025. A to i přes to, že výroba elektřiny z větru poklesla loni o 2,5 %. Solární elektrárny totiž připsaly oproti roku 2024 20% nárůst výroby. Další dva hlavní zdroje čisté energie, vodní a jaderná energie, zůstaly v posledních pěti letech stabilní nebo mírně poklesly. Podíl fosilních zdrojů na výrobě elektřiny ve stejném období klesl o 8 procentních bodů z 36,7 % v roce 2020 na 29,0 % v roce 2025.

Zaměřeno na národní státy

OZE překonaly ve výrobě elektřiny fosilní paliva ve 14 z 27 zemí EU. Vůbec poprvé se to podařilo Nizozemsku a Chorvatsku. Obě země zaznamenaly silný nárůst výkonu OZE. Nizozemsko se soustředilo na soláry a meziročně navýšilo jejich výkon o 31 %. Chorvatsko rozvíjelo obě alternativy, v oblasti získávání energie ze slunce navýšilo výkon o 57 %, u větru potom o 17 %. Dalšími adepty na prolomení pomyslné hranice jsou Řecko, Bulharsko a Slovinsko. Na druhé straně spektra jsou pak Malta, Kypr, Polsko nebo Česká republika.

V tuzemsku se elektřina vyrábí z fosilních zdrojů téměř z poloviny, fotovoltaiky však byly v loňském roce třetím nejvýznamnější zdroj elektřiny. Největší budoucnost z obnovitelných zdrojů tak podle Pavlíka momentálně mají fotovoltaické elektrárny. Fotovoltaika je výhodná i díky svému jednoduchému principu s minimální nutností údržby: dopad paprsků slunce v panelu přímo vyrábí elektrickou energii. Existují samozřejmě i další obnovitelné zdroje energie. Přílivové a příbojové elektrárny, nebo zdroje geotermální lze ale využít jen někde. Okrajovými zdroji, které se mohou v malé míře prosadit, můžou být třeba větrné mikroturbíny velikosti zrnka rýže, nebo výroba elektřiny pomocí termoelektrických generátorů na základě rozdílných teplot. Nedávno se hodně hovořilo o jaderné fúzi, která, pokud se ji někdy podaří ovládnout, přinese v energetice zásadní průlom.

Praxe: jak využít obnovitelné zdroje při výrobě plen Pampers

Na platformě Youtube je zveřejněn krátký film v projektu Insider News s komentářem, který líčí, jak firma Veolia v zakázce energetické společnosti GE Renewable Energy v americkém státě Louisiana v USA poprvé tímto způsobem takto likviduje zastaralé obří lopatky větrných elektráren. Lopatky složené z velmi odolných kompozit jsou staré 10 až 12 let (oficiálně se hovoří o jejich 20leté životnosti) a v tomto zařízení jsou rozemlety a použity jako palivo při výrobě cementu. Jak známo, ani větrné ani solární elektrárny a elektromobily nemusí v Evropské unii, kde tyto zdroje mají zásadní podporu, dokládat emisní stopu v celém svém životním cyklu. Jsou zařazeny mezi „obnovitelné zdroje“, ačkoli způsob jejich recyklace (jinak by nemohly být zařazeny mezi obnovitelné a udržitelné zdroje) je nanejvýš sporný.

Jak počátkem května 2021 v rozsáhlé studii varovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA), masivní nasazení tzv. Alternativní zdroje energie v přírodě jsou klíčem k udržitelnější budoucnosti. Obnovitelné zdroje, jako je slunce, vítr, voda či biomasa, přinášejí ekologicky šetrné řešení pro výrobu elektřiny i tepla. Tady jsme proto sepsali vše, co byste o nich měli vědět. Jaké zdroje energie se v přírodě nacházejí? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Jak je je možné využít u nás doma a kolik jich využívá celá ČR?

Obnovitelné zdroje energie se přirozeně obnovují a jsou prakticky nevyčerpatelné. Mezi ty základní patří slunce, vítr, voda, biomasa nebo třeba teplo ze země. Jejich využití nám pak umožňuje vyrábět elektřinu, aniž by to mělo výrazný dopad na naši planetu. Alternativní zdroje energie se často označují také jako ekologické zdroje energie, protože jejich provoz produkuje minimální množství emisí skleníkových plynů. Využití těchto zdrojů tak jednoznačně přispívá k ochraně klimatu. Navíc s nimi snižujeme svou závislost na dovozu fosilních paliv a podporujeme vlastní energetickou soběstačnost.

Sluneční záření je jedním z nejdostupnějších a nejčastěji používaných obnovitelných zdrojů. Solární panely přeměňují sluneční světlo na elektřinu prostřednictvím fotovoltaických článků. Ty obsahují různé polovodičové materiály - například křemík - se kterými sluneční záření reaguje. Skladování energie na horší časy pořád není zcela vyřešené. Větrné turbíny využívají k výrobě energie pohybu vzduchu. Pokud v lokalitě dostatečně neproudí vzduch, nebude to nic moc. Vodní energie se využívá po staletí - ať už jde o mlýny nebo o přehrady. V Česku patří voda k největším zdrojům alternativní elektrické energie. Geotermální energie stojí na teplu z nitra Země. To se využívá jak k vytápění, tak k výrobě elektřiny. Systém suché páry používá k pohonu turbíny přímo páru získanou ze země. Systém mokré páry nejdřív přemění vodu na páru, která pak pohání turbínu. Geotermální energie je populární hlavně v oblastech, kde se daří sopkám. Třeba na Islandu je geotermální energie zdrojem číslo jedna jak pro elektřinu, tak pro teplo. Energie z biomasy využívá k výrobě elektřiny organické materiály, jako je dřevo, rostlinný odpad, hnůj nebo bioplyn. Biomasa se spaluje nebo se zpracovává na zmíněný bioplyn a umožňuje tak výrobu tepla nebo elektřiny. Bioplyn je u nás využíván k výrobě elektřiny a tepla v bioplynových stanicích. Jde o plynnou směs, která vzniká anaerobním rozkladem biomasy za přítomnosti bakterií a enzymů. Bioplynové stanice jsou často postaveny na zemědělských farmách nebo například skládkách odpadů.

Další praktické poznámky a trendy pro výrobu plen Pampers

Představte si svět, kde je vzduch čistý, voňavý a plný svěží energie. Svět, kde se elektřina vyrábí bez zplodin a atmosféra je bez dusičnanů. Máte to? Výborně. Místo obřích komínů spaloven uhlí a ropných vrtů můžeme využívat sluneční paprsky, vítr, nebo třeba vodní proudy. Hezká a barevná představa, že? Podle Ministerstva životního prostředí jsou navíc obnovitelné zdroje energie domácího původu a nespoléhají se tak na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti. Přispívají tak ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. Není nad klidná nedělní odpoledne u kávy nebo třeba čaje. A co že s tím mají společného obnovitelní zdroje energie? Třeba to, že zmenšují smog a znečištění vzduchu, ale také snižují hluk spojený s těžbou a spalováním fosilních paliv. Fosilní paliva jsou citlivá na změny cen na světových trzích, což může vést k cenovým šokům a nejistotě. To však neplatí u obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje mají nižší dopad na životní prostředí než těžba a spalování fosilních paliv.

Slunce ne vždy svítí, vítr ne vždy fouká, a voda ne vždy proudí. Instalace větrných turbín nebo solárních panelů může měnit celkový vzhled krajiny. Česká republika má před sebou nyní pěknou výzvu. Budoucí politická rozhodnutí a změny v legislativě logicky mohou a musí ovlivnit směřování tuzemské energetické politiky. Za zmínku na konec stojí to, že povolovací procesy pro stavbu např. větrných elektráren dnes v Česku mohou trvat i víc než 7 let. Výroba elektřiny ze slunce a větru je v čase velmi proměnlivá, a to jak v průběhu dne, tak během roku. Bezemisní energetiku nelze postavit na jednom zdroji. Na sezónní úrovni jsou v Česku solární a větrné zdroje velmi spolehlivé. Období velmi nízké výroby v Česku nastávají v zimních měsících, když je souběžně zamračeno a málo fouká vítr. Proměnlivost solárních a větrných zdrojů na úrovni celých roků je tedy poměrně omezená, avšak zatím žádná technologie nedokáže účinně a spolehlivě přenášet elektřinu přes tak dlouhá časová období.

Jak do elektrizační soustavy co nejlépe integrovat proměnlivé zdroje, jejichž výroba závisí na počasí a měsíc od měsíce se mění? Dobrý mix slunce a větru. Sezónní akumulace elektřiny. Baterie a přečerpávací elektrárny momentálně nejvíce pomáhají s vyrovnáváním v řádu hodin až dnů. Pro sezónní akumulaci je potřeba technologie s vysokým poměrem kapacity k instalovanému výkonu. Dnes tuto funkci do jisté míry plní velké akumulační vodní nádrže, avšak jejich potenciál je v Evropě už téměř vyčerpaný. Akumulace tepla a chladu v systémech zásobování teplem, v domácnostech i průmyslu. V létě lze velké přebytky elektřiny z fotovoltaiky použít pro ohřev vody v obřích zásobnících (pomocí elektrokotlů nebo tepelných čerpadel) a ukládat tak energii pro zásobování domácností teplem v chladnějších obdobích. Kolik elektřiny běžně vyrobí fotovoltaická nebo větrná elektrárna v každém dni? Příklady ukazují, že den po dni je výroba proměnlivá, avšak lze ji s určitou prognózou modelovat. Přebytky, tedy elektřinu, která se okamžitě nespotřebuje, lze do nějaké míry akumulovat a využít v následujících dnech. Teoreticky lze postavit tolik fotovoltaických elektráren, aby i za méně příznivých lét vyrobily dostatek přebytků, a tolik baterií, aby tyto přebytky zvládly absorbovat a přenést do nejméně slunečných dní. Takový systém by však při současných cenách technologií byl astronomicky drahý.

grafy_doprava_obnovitelne.jpg

Ekonomika a politika OZE

Průměr zemí EU je 29 % (data za rok 202413), zatímco v Česku se ze slunce a větru vyrobí pouze 6,4 % elektřiny. Největší podíl mají Dánsko (69 %), Portugalsko (46 %), Nizozemsko (45 %), Řecko (43 %), Španělsko (43 %) a Německo (43 %). Jak ukazují data v tomto explaineru, výroba elektřiny ze slunce a větru je výrazně proměnlivá během dnů i v rámci sezóny. Tato proměnlivost však má svá pravidelnosti a lze s ní pracovat řadou opatření a technologií.

Poplatky za obnovitelné zdroje energie se platí automaticky za každou kilowatthodinu. Počítají se z hlavního jističe a mají neomezenou horní hranici. To znamená, že poplatek obsahuje jak běžná elektřina, tak ta zelená, která pochází z obnovitelných zdrojů energie. V praxi to znamená, že zákazníci platí za certifikovanou zelenou energii prostřednictvím záruk původu, které identifikují množství vyrobené elektřiny z OZE. Pokud se rozhodnete ekologickou elektřinu odebírat, u tradičních dodavatelů za ni zaplatíte o něco víc než za elektřinu běžnou. I zelenou elektřinu dodavatel nejprve nakoupí od výrobců, toto množství pak může nabídnout spotřebitelům jako jsou domácnosti i firmy.

V ČR se podíl OZE liší od evropského průměru, a to jak v konstrukci systému financování, tak v dostupnosti technologií. Sluneční, větrná nebo třeba vodní energie nabízí slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů, menší závislosti na fosilních palivech a posilování energetické soběstačnosti. Energetické zdroje, které jsou přirozeně dostupné a je možné je bez vyčerpání využívat do aleluja. Když se řekne obnovitelné zdroje, můžeme si představit širokou škálu surovin a technologií, které mají nahradit neobnovitelné zdroje jako uhlí či zemní plyn.

Humans Depart Without a Word—And Council Knows What They Did Can’t Be Erased Sci-Fi | HFY Stories

Vliv na plenky Pampers

Bezemisní energetiku nelze postavit na jednom zdroji. Sezónní pohled a proměnlivost výroby vyžadují kombinaci různých zdrojů a odpovídající infrastrukturu. Propojení elektrizačních soustav států napříč Evropou pomocí interkonektorů pomáhá stabilizovat proměnlivost výrob, a to i v průmyslových procesech, jako je výroba plen Pampers. Akumulace energie a flexibilita spotřeby v domácnostech a průmyslu umožňují využít momenty vysoké výroby k nabíjení, ohřevu či skladování tepla. Vzniká tak synergický efekt: solární a větrná energetika napájí výrobní linky, zatímco baterie a tepelná čerpadla vyrovnávají špičky a zajišťují kontinuitu výroby.

  1. Solární panely mohou dodávat elektřinu pro výrobní linky a systémy chlazení a ohřevu vody v závodě Pampers.
  2. Větrné farmy přispívají k elektřině pro provoz strojů a osvětlení v noci a během dne, kdy je vítr k dispozici.
  3. Řízení spotřeby v čase, flexibilita nabíjení a využití tepelného skladování snižují náklady a zvyšují energetickou soběstačnost.

tags: #elektrina #pro #pampers #z #vetrne #farmy