Těhotenství často provází dušnost zejména v druhé polovině období, a to i v klidu ráno. Těhotná má pocit, že »nestačí udýchat« krátkou procházku, chůzi po pár schodech ani běžné činnosti, například úklid. Prvním důvodem zadýchávání je zvýšená potřeba kyslíku. V těle ženy během těhotenství dojde ke zvýšení objemu krve. Jejím úkolem je zabezpečit přísun kyslíku do všech tkání organismu ženy i plodu. Srdce a plíce tak musí pracovat mnohem rychleji, než tomu bylo doposud. Těhotné proto někdy pociťují zrychlený tep a rychleji dýchají, to vše je reakcí organizmu a snahou pokrýt zvýšenou potřebu kyslíku.
I přestože se srdce i plíce snaží dodat kyslíku kolik je třeba, vzniká deficit a těhotné jsou zadýchané a lapají po dechu. Druhým důvodem, proč bývají ženy v jiném stavu zadýchané, je „utlačené plíce“. Tak jak roste v děloze plod, zvětšuje se i děloha. Jenže děloha se nezvětšuje jen směrem ven, ale rozpíná se i uvnitř těla a utlačuje tak jiné orgány. Mezi nimi je i bránice. Bránice odděluje dutinu hrudní a dutinu břišní a napomáhá dýchání. Při jejím stažení dochází ke zvětšení prostoru v plicích a umožní se tak volný průchod vzduchu dovnitř plic, při jejím povolení dochází k výdechu. V okamžiku, kdy děloha začne zevnitř tlačit na bránici, zmenší se prostor pro vzduch proudící do těla. Kapacita plic je tak snížená. Pokud se nastávající maminka začne více hýbat, plíce nestačí dostatečně zásobovat tělo kyslíkem, krev je málo okysličená a vzniká dušnost. Po chvilce klidu se vše samo spraví.

S těhotenskou dušností nelze nic moc dělat. Jediné co může těhotné uklidnit je to, že po porodu potíže odezní. V těhotenství se může právě dušností odmaskovat menší srdeční vada, která dosud nebyla diagnostikován. Dušnost během těhotenství může vyvolat i špatná funkce štítné žlázy. Pokud je dušnost výrazná, často se dostavuje i v době relativního klidu a je doprovázená pocity na omdlení, horka a pocení, je dobré si o problémech pohovořit s lékařem.

Hlavní a skryté příčiny dušnosti v těhotenství
Zjevné příčiny dušnosti: Dvě hlavní příčiny těhotenské dušnosti jsou zřejmé. První je zvětšující se děloha, která v posledních měsících a týdnech těhotenství tlačí na bránici i plíce, doslova je utiskuje a omezuje jejich bezproblémové fungování. Zvláště v případě, že je miminko „cvalda“ nebo jde o vícečetné těhotenství. Další možnou příčinou je pochopitelně též nárůst hmotnosti; je-li nárůst opravdu velký, je zcela přirozené, že se nastávající maminka zadýchává podobně jako lidé s nadváhou. Svou roli pak hraje i zvýšená potřeba kyslíku - ten totiž potřebuje nejen matka, ale i plod. Skryté příčiny dušnosti Za potíže s dechem v těhotenství však nenese vinu jen nárůst hmotnosti a nemilosrdný útlak, se kterým se musí vyrovnávat nebohé dýchací orgány, ale také důležitý „ženský“ hormon progesteron. Ten patří mezi čtyři hlavní hormony, které řídí mnoho důležitých procesů v ženském těle - kupříkladu menstruační cyklus, ovulaci, vývoj mléčné žlázy apod.

Co pomáhá na těhotenskou dušnost?
Jediným a opravdu účinným lékem na těhotenskou dušnost je porod. Dušnost je zkrátka úzce propojená s těhotenstvím. Jakmile se ale děťátko narodí, dušnost postupně vymizí. Kdy zpozornět? Ale pozor, jestliže se nastávající maminka zadýchává i v klidu či během fyzicky nenáročné práce anebo dýchavičnost provázejí mdloby, slabost, návaly horka a pocení, je na místě konzultace s lékařem!
Včasné rozpoznání PPCM (peripartální kardiomyopatie) se tím značně ztěžuje. PPCM se nejčastěji objevuje mezi koncem posledního trimestru a asi jedním měsícem po porodu. Diagnostika PPCM obvykle začíná podrobným rozhovorem s lékařem, který zhodnotí příznaky a provede fyzické vyšetření. Léčba PPCM je zaměřena na podporu činnosti srdce, aby mohlo účinně pumpovat krev. Léky - Diuretika pomáhají odstranit nadbytečnou tekutinu a snižovat otoky. ACE inhibitory, glifloziny nebo beta-blokátory mohou zlepšit funkci srdce a pomoci snížit krevní tlak. Ve vážnějších případech, kdy srdce na léčbu nereaguje, může být nutné zvážit mechanickou podporu srdeční funkce nebo srdeční transplantaci. Doba zotavení u PPCM se liší u každé ženy. U některých pacientek se srdeční funkce postupně vrací k normálu během několika měsíců až let, u jiných může být onemocnění chronické a vyžadovat dlouhodobou léčbu.
Screening preeklampsie
Rizikové faktory a alarmující příznaky
Trápila vás v těhotenství dušnost? Připisovala jste to zvětšujícímu se bříšku? Zčásti jste sice měla pravdu, avšak jen z části! Za dušnost totiž mohou i těhotenské hormony. Dušnost patří spolu s nevolnostmi, přecitlivělostí na pachy nebo třeba s otoky dolních končetin k „nutnému zlu“, které doprovází nejedno těhotenství. Omezená možnost se kvalitně nadechnout či dodechnout je nastávající maminkou pochopitelně vnímána značně negativně a v některých případech může těhotnou ženu i docela vyděsit.
Aktuální signály vyžadující okamžitou lékařskou pomoc zahrnují dušnost v klidu, mdloby, silné závratě, náhlé bolesti na hrudi či otoky, které rychle postupují. Pokud tyto příznaky nastanou, kontaktujte lékaře nebo pohotovost.
Praktické tipy pro lepší komfort dýchání během těhotenství
- Dbát na správné držení těla při sezení i stání, vyvarovat se chronického sezení a zhoršené ventilace plic.
- V posteli podložit horní část těla polštáři, aby bránice měla více prostoru pro rozšíření plic.
- Nedělat nadměrnou fyzickou zátěž; volit klidnější tempo, vyřadit náročné aktivity a zbytečné stresy.
- Praktikovat dechová cvičení a jemnou jógu, které mohou usnadnit dýchání a zklidnit mysl.
- V případě podezření na vážnější příčiny dušnosti konzultovat stav s gynekologem či praktickým lékařem; některé stavy, jako astma či poruchy štítné žlázy, vyžadují specifickou diagnostiku a léčbu.
Diagnostika a souvislosti s dalšími-onemocněními
Dušnost v těhotenství může být i projevem jiných stavů, zejména pokud se objevují v klidu nebo při nízké zátěži. Může být spojena s poruchou štítné žlázy, astmatem či dokonce s kardiomyopatií v průběhu těhotenství. Je důležité sledovat průběh příznaků a v případě zhoršení vyhledat lékařskou pomoc pro správnou diagnostiku a léčbu.

Podle odborníků může dušnost nastupovat už v raném těhotenství a bývá spojena s fyziologickými změnami, které se postupně upravují během trimestrů. Nicméně některé příčiny vyžadují okamžité vyšetření a dohled nad zdravotním stavem matky i plodu.
Co doporučuje odborná literatura a praxe?
Stručné shrnutí: dušnost v těhotenství je běžná a často regresuje po porodu, avšak může maskovat závažnější zdravotní potíže. Je důležité sledovat, zda se obtíže zhoršují v klidu, během spánku, nebo doprovázejí mdloby, závratě či bolest na hrudi, a v takových případech vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve.