Plodnost je obecně nejdůležitější vlastností chovu hospodářských zvířat. Na její úrovni a intenzitě závisí osud celého chovu. Plodnost je vlastností nízce dědivou (koeficient heritability je do 0,2), proto rozhodující vliv na ni mají faktory vnějšího prostředí.
Plodnost a její projevy jsou ovlivněny plemenem, výživou a frekvencí využívání v plemenitbě. Výživa hraje zásadní roli jak na kvalitu a počet ovulovaných vajíček, tak i jejich kvalitu; nárazová výživa (flush) vedeme k lepší a výraznější říji u prasnic, zatímco špatná výživa se projevuje u kanců horší plodností (menší počet spermií s progresivním pohybem vpřed a vyšší podíl defektních či mrtvých spermií). Frekvence využívání v plemenitbě a přetěžování mladých kanců bývá chybou.
Definice pojmů
a) potenciální číslo - schopnost plemenice ovulovat dostatečné množství oplození schopných vajíček. Prasnice ovuluje až 23 vajíček, avšak jen části z nich se vyvine v životaschopné zárodky.
b) skutečná - vyjádřena počtem živě narozených selat ve vrhu. Nežádoucí je jak vysoký, tak i nízký počet selat ve vrhu, protože vysoký počet selat je často doprovázen nízkou porodní hmotností a nižší přežitelností (selata bývají slabá).
Porodní hmotnost selat a jejich význam
Počet živě narozených selat je nižší oproti počtu ovulovaných vajíček, protože některá vajíčka nejsou oplodněna či dochází ke ztrátám během vývoje. Variabilita porodních hmotností bývá spojena s přežitím a vitalitou selat; vysoká variabilita a nízká porodní hmotnost mohou zvyšovat ztráty během laktace a ovlivňovat přeživší selata.
Studie ukazují, že selekce zaměřená jen na velikost vrhu může mít negativní dopad na variabilitu porodních hmotností selat a na jejich vitalitu. Intervence ošetřovatelů však zvyšují pracnost a náklady na odchov. Současně se zvažuje využití znaků odvozených z porodních hmotností selat k vyrovnanější selekci mezi velikostí vrhu a vitalitou selat.
Genetické a environmentální parametry související s porodní hmotností
Nedávné práce hodnotící české plemena a data z velkých farem ukazují nízké dědivé hodnoty znaků porodní hmotnosti a jejich vztahy k velikosti vrhu. Znaky MBW (průměrná hmotnost selat), SDBW (směrodatná odchylka hmotností) a CVBW (variabilita hmotností) vykazují nízkou dědivost, nejvyšší bývá MBW a SMALL (podíl malých selat ve vrhu). Dědivosti velikosti vrhu NBA (počet živě narozených selat) a NW (počet odstavených selat) se pohybovaly kolem 0,05-0,07. Relace mezi MBW a NBA bývá negativní, zatímco vztahy k SMALL a CVBW bývají pozitivní nebo nevýznamné.
Vliv stravy na průběh porodu a puerperia je významný. Studie ukazují, že vyšší obsah dusíkatých látek ve stravě prasnic v posledních 14 dnech gravidity prodlužuje délku porodu, zvyšuje počet mrtvě narozených selat a celkové ztráty do odstavu. Naopak nižší či střední hladiny dusíkatých látek nemají významný negativní dopad na průběh porodu a puerperia v některých podmínkách.
Experimentální nastavení a výsledky
Na farmě s 1000 prasnic (česká bílá ušlechtilá a česká landrase) byly prasnice rozděleny do čtyř skupin A-D a krmeny různými krmnými směsmi s odlišným obsahem dusíkatých látek a energií od 100. dne gravidity až do porodu a dále ad libitum po porodu:
- Skupina A: kompletní krmná směs pro prasnice vázně (KPB) - 134,24 g dusíkatých látek/kg, 11,87 MJ/kg ME.
- Skupina B: kompletní krmná směs pro prasnice kojící (KPK) - 158,21 g dusíkatých látek/kg, 12,54 MJ/kg ME.
- Skupina C: krmná směs s 179,31 g dusíkatých látek/kg a 15,36 MJ/kg ME.
- Skupina D: krmná směs s 210,04 g dusíkatých látek/kg a 17,42 MJ/kg ME.
Denní příjem dusíkatých látek byl 525,1 g v období od převedení na porodnu do porodu. Po narození a porodu byl u všech zvířat sledován počet narozených selat, počty živě a mrtvě narozených selat a průměrná porodní hmotnost.
Genetické a reprodukční parametry ukázaly, že délka gravidity se mezi skupinami příliš neliší (116-116,4 dne), avšak délka porodu se zvyšovala s vyšším obsahem dusíkatých látek v posledních 14 dnech gravidity: A 4 h 29 min, B 5 h 47 min, C 6 h 32 min a D 8 h 37 min. Skupina D vykazovala významně delší vypuzovací stadium než A. Počet živě narozených selat byl nejvyšší ve skupině A (9,39) a nejnižší ve skupině D (8,10); mrtvě narozené selata rostly napříč skupinami, nejvyšší v C a D (16,2 % a 19,8 %). Porodní hmotnosti se pohybovaly cca od 1,21 kg do 1,42 kg, s nejnižší hodnotou v D a nejvyšší ve B.
Hormonální a fyziologické parametry odrážely souvislost s dávkami dusíkatých látek. Hladiny progesteronu po odstavu byly nižší u prasnic s vyšším obsahem dusíkatých látek v posledních 14 dnech gravidity. Hladiny kortizolu vykazovaly stoupající trend s blížícím se porodem a byly nejvyšší ve skupinách C a D; MMA syndrom (mastitis, metritis, agalactia) byl diagnostikován častěji ve skupinách C a D než v A a B. Mortalita selat během laktace rostla se zvyšující se hladinou dusíkatých látek ve stravě (A 7,99 %, B 7,73 %, C 10,34 %, D 11,36 %). Celkové ztráty do odstavu vzrostly z 16,12 % (A) a 18,04 % (B) na 24,86 % (C) a 28,91 % (D).
Hřbetní tuk a další parametry masa byly sledovány podle standardů a Autofoam metod. Všechny kombinace vykazovaly zlepšené hodnoty pH1 a pH24 ve srovnání s dřívějšími měřeními; IMF (intramuskulární tuk) byl na malých změnách. Kvalita masa zohledňovala i podíl kotlety a kýty, a proměnlivost v jatečných výkořiscích byla hodnocena různými modely (Westfleisch, Tönnies, Vion). Pro srovnání byl použit index Autofoam a hodnoty kg jatečné hmotnosti. Výsledky ukazují, že rozdíly mezi hybridními kombinacemi v pořadí na trhu jsou ovlivněny systémovými mezemi, ale pořadí DanZucht, JSR, Hülsenberger, LRS, TOPIGS a PIC zůstává poměrně stabilní.
Praktické implikace pro chovatele
- Vyšší obsah dusíkatých látek v posledních 14 dnech gravidity prodlužuje délku porodu, zvyšuje mortalitu selat a celkové ztráty do odstavu; nižší dávky nemusí mít významné negativní dopady na výsledek.
- Časný nástup říje po porodu a celková míra zabřeznutí po první inseminaci mohou být ovlivněny kvalitou říje, ovulace a funkčností žlutého tělíska, což souvisí s výživou.
- Jednostranná selekce na velikost vrhu může zvyšovat variabilitu porodní hmotnosti a snižovat přežití selat; je vhodné zvažovat i znaky MBW, SMALL a SDBW jako součást selekčního programu.
- Vliv managementu na přežití selat je významný, a proto je důležité kombinovat genetickou selekci s efektivním odchovem, péčí a výživou během puerperia a laktace.
Tabulka: Hlavní výsledky studie o vlivu krmiv na porodní charakteristiky
| Skupina | Delka gravidity (dny) | Delka porodu (h) | NBA | N mrtvě narozených (SE) | MBW (kg) | Celkové ztráty do odstavu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| A | ≈116 | 4:29 | 10,30 | 0,91 | 1,37 | 16,12% |
| B | ≈116 | 5:47 | 10,20 | 1,14 | 1,42 | 18,04% |
| C | ≈116 | 6:32 | 10,50 | 1,70 | 1,33 | 24,86% |
| D | ≈116 | 8:37 | 10,10 | 2,00 | 1,21 | 28,91% |
Vyrovnané počty všech narozených selat v jednotlivých skupinách ukazují, že management a návyky krmení hrají klíčovou roli v průběhu vrhu, laktace a přežití selat. Dále je vyznačeno, že nejvyšší porodní hmotnost byla ve skupině B, avšak rozdíly v hmotnostech nebyly statisticky významné; trend ukazuje nižší hmotnost ve skupinách s vyšším obsahem dusíkatých látek.
V souvislosti se stresem a hormonální odpovědí lze potvrdit, že vyšší hladiny kortizolu souvisí se stresem a mohou podílet na prodloužení délky porodu a vyšší mortalitě. Hladiny progesteronu po odstavu mohou být nižší u prasnic s vyšším podílem dusíkatých látek, což může naznačovat narušenou ovulaci a méně kvalitní říji. MMA syndrom byl častější u prasnic krmených s vysokým obsahem dusíkatých látek.
V závěru je zřejmé, že variabilita porodní hmotnosti živě narozených selat je výsledkem komplexní interakce genetických predispozic a environmentálních faktorů, zejména výživy během posledních fází gravidity. Správná strategie chovu vyvažující velikost vrhu a vitalitu selat zahrnuje nejen selekci podle porodní hmotnosti a variability, ale i optimalizaci krmné dávky před porodem a zajištění kvalitní péče během puerperia a laktace.
Co říká literatura o důsledcích nízké porodní hmotnosti?
Selata s nízkou porodní hmotností bývají méně vitální a často trpí nedostatkem mleziva, což zhoršuje jejich přežití. Nedostatek energie a imunoglobulinů zhoršuje šanci novorozených selat na přežití. Odpověď na řešení tohoto problému hledají studie v genetických parametrech a v environmentálních intervencích, které by vedly k vyšší průměrné porodní hmotnosti a lepší vitalitě.
tags: #dusledky #variabilni #porodni #hmotnosti #zive #narozenych