Dušnost a ledviny v těhotenství: příčiny, příznaky a rizika

Trápila vás v těhotenství dušnost? Připisovala jste to zvětšujícímu se bříšku? Zčásti jste sice měla pravdu, avšak jen z části! Za dušnost totiž mohou i těhotenské hormony. Dušnost patří spolu s nevolnostmi, přecitlivělostí na pachy nebo třeba s otoky dolních končetin k „nutnému zlu“, které doprovází nejedno těhotenství. Omezená možnost se kvalitně nadechnout či dodechnout je nastávající maminkou pochopitelně vnímána značně negativně a v některých případech může těhotnou ženu i docela vyděsit.

Zjevné příčiny dušnosti v těhotenství

Dvě hlavní příčiny těhotenské dušnosti jsou zřejmé. První je zvětšující se děloha, která v posledních měsících a týdnech těhotenství tlačí na bránici i plíce, doslova je utiskuje a omezuje jejich bezproblémové fungování. Zvláště v případě, že je miminko „cvalda“ nebo jde o vícečetné těhotenství. Další možnou příčinou je pochopitelně též nárůst hmotnosti; je-li nárůst opravdu velký, je zcela přirozené, že se nastávající maminka zadýchává podobně jako lidé s nadváhou. Svou roli pak hraje i zvýšená potřeba kyslíku - ten totiž potřebuje nejen matka, ale i plod.

Skryté příčiny dušnosti a hormonální vlivy

Za potíže s dechem v těhotenství však nenese vinu jen nárůst hmotnosti a nemilosrdný útlak, se kterým se musí vyrovnávat nebohé dýchací orgány, ale také důležitý „ženský“ hormon progesteron. Ten patří mezi čtyři hlavní hormony, které řídí mnoho důležitých procesů v ženském těle - kupříkladu menstruační cyklus, ovulaci, vývoj mléčné žlázy apod.

Co pomáhá na těhotenskou dušnost?

Jediným a opravdu účinným lékem na těhotenskou dušnost je porod. Dušnost je zkrátka úzce propojená s těhotenstvím. Jakmile se ale děťátko narodí, dušnost postupně vymizí. Ale pozor: pokud se nastávající maminka zadýchává i v klidu či během fyzicky nenáročné práce anebo dýchavičnost provázejí mdloby, slabost, návaly horka a pocení, je na místě konzultace s lékařem!

Kdy zpozornět a kdy vyhledat lékařskou pomoc

Během těhotenství jsou nejvíce zatíženy dva úzce spolu související systémy - oběhový a vylučovací. Při vzniku následujících příznaků je nezbytná konzultace s lékařem a případná hospitalizace: dýchací potíže i v klidu, mdloby, silná dušnost, záchvaty, vysoký krevní tlak, otoky horní a dolních končetin a změny v moči.

Infekce močových cest a jejich souvislost s dušností

V těhotenství jsou časté záněty močových cest a stojí za nimi zpomalení přirozeného pohybu moči. Proto je důležité provádět v prvním trimestru screening bakteriurie u všech těhotných a vyloučit kapavčité onemocnění. Infekce může postupně eskalovat do zánětu ledvin, což vyžaduje hospitalizaci a klid, dietu a léčbu podle pokročilosti gravidity.

Ovlivnění ledvin a krevního tlaku v těhotenství

Mezi nejčastějšími komplikacemi bývá patologické zvýšení krevního tlaku. Pokud dochází k nárůstu krevního tlaku po 20. týdnu těhotenství spolu s přítomností bílkovin v moči a otoky končetin, hovoříme o preeklampsii. Ta vyžaduje neodkladnou hospitalizaci, protože může vyústit do eklampsie. Preeklampsie se může projevit různě a její diagnostika vyžaduje pravidelné kontroly krevního tlaku, moči a krevních testů.

Preeklampsie a její projevy

  • Vysoký krevní tlak nad 140/90 mmHg, zaznamenaný dvakrát v různých intervalech.
  • Bílkoviny v moči (proteinurie) - nad 300 mg za 24 hodin nebo poměr bílkovin/kreatininu 0,3 a více.
  • Edém - náhlé otoky obličeje, rukou nebo nohou, a přibývání na váze.
  • Bolesti hlavy, problémy se zrakem, bolest v pravé horní části břicha.
  • Dušnost, plicní edém v těžších případech.

Rozlišení preeklampsie a HELLP syndromu

HELLP syndrom je vzácná a závažná komplikace spojená s preeklampsií, která vyžaduje okamžitou lékařskou intervenci. Preeklampsie může být diagnostikována i bez výrazné proteinurie, pokud jsou přítomny známky poškození orgánů či placenty. Riziko recidivy preeklampsie je vyšší v následujících těhotenstvích, zvláště pokud se vyskytla v raném stádiu těhotenství nebo po delším intervalu mezi porody.

Diagnostika a léčba preeklampsie

Diagnostika preeklampsie spočívá v monitorování krevního tlaku, moči, krve a dalších ukazatelů. Léčba samotné preeklampsie není vždy možností - hlavní „lék“ je porod, ale během sledování mohou být podávány léky na kontrolu krevního tlaku, magnézium (prevence záchvatů), a případně kortikosteroidy pro zrání plic plodu, pokud je nutné dřívější ukončení těhotenství. Cílem je minimalizovat riziko pro matku i dítě a zajistit co nejbezpečnější průběh těhotenství.

Prevence a podpůrná opatření během těhotenství

  • Pravidelné kontroly gynekologa: měření krevního tlaku, sledování moči a otoků.
  • Fyzická aktivita vhodná pro těhotenství, s ohledem na zdravotní stav a stádium gravidity. Studie naznačují, že více než 8,25 hodin aktivního pohybu denně snižuje riziko preeklampsie ve srovnání s pasivnějším životním stylem.
  • Zdravá a pestrá strava: ovoce, zelenina, celozrnné výrobky, dostatek bílkovin a zdravých tuků; omezit sůl a cukry; dostatečná hydratace.
  • Vitamíny a minerály: vitamín D může snižovat riziko preeklampsie; doplňky by měly být konzultovány s lékařem. Doporučený zdroj vitamínu D v citrusových kapkách nebo spreji může být vhodný pro ženy, které mají potíže s polykáním.

Další související rizika ledvin a těhotenství

Podle výzkumu může být riziko komplikací těhotenství vyšší u žen s chronickými onemocněními ledvin, zejména při rozvinuté hypertenzi a proteinurii. Préeklampsie a jiné renální problémy vyžadují zvláštní sledování a v některých případech hospitalizaci. U pokročilých stadií onemocnění ledvin a špatně kontrolovaného krevního tlaku může být těhotenství kontraindikované.

A co palpitace a bušení srdce během těhotenství?

Bušení srdce je časté a často benigní, avšak může signalizovat i vážnější problémy, zejména u těhotných s kardiovaskulárními riziky. Diagnóza zahrnuje důkladný klinický dotaz, vyšetření a zvážení stavů jako anémie, dehydratace, horečka či hypertyreóza. V některých případech mohou být palpitace vyvolány stresem, kofeinem, kouřením či nadměrnou konzumací alkoholu. Bezpečná léčba je zaměřena na zvládání základního stavu a sledování fixních rizik.

Preeklampsie a PPCM (peripartální kardiomyopatie)

Peripartální kardiomyopatie je vzácné, ale významné onemocnění srdečního svalu, které se může rozvíjet na konci těhotenství nebo krátce po porodu. Projevuje se dušností, únavou, otoky a sníženou fyzickou výkonností. Diagnostika vyžaduje detailní rozhovor, fyzické vyšetření a zobrazovací vyšetření srdce. Léčba zahrnu podporu činnosti srdce a v některých případech i mechanickou podporu či transplantaci. Doba zotavení je individuální.

Preeklampsie v praxi: co dělat?

  1. Pravidelně chodit na preventivní prohlídky, měřit tlak a sledovat proteinurii.
  2. V případě výše uvedených příznaků okamžitě kontaktovat lékaře.
  3. V případě podezření na preeklampsii zůstat v klidu a řídit se pokyny lékaře - hospitalizace a sledování je často nezbytné.

Infografika: jak rozpoznat preeklampsii a rizika ledvin

Infographic: Rozpoznání preeklampsie, signály na krevní tlak, močový test a rizika pro ledviny

Video: Nebezpečná preeklampsie - co očekávat a jak postupovat

Preeklampsie: Screening, sledování a léčba

Závěr

Preeklampsie a další renální problémy v těhotenství vyžadují pozornost a pravidelné monitorování. Správné a včasné postupy mohou snížit rizika pro matku i dítě a zajistit bezpečné těhotenství.

tags: #dusene #ledvinky #v #tehotenstvi